Aktuality v n

1
Aktuality v návrhu Koncepce zdravotnictví

• Informace o základních prístupech
• MUDr. Petr Háva, CSc.

2
Struktura prezentace

• Úvod (zkušenosti s koncepcními aktivitami)
• Vymezení koncepce a jejích východisek
• (cíle, cesty k jejich dosažení, výsledky)
• 2. Principiální a problémová východiska
• 3. Strednedobé cíle koncepce a odvozená
  opatrení, komentár
• 4. Diskuse (možnosti tvorby a realizace
  koncepcních zámeru, podmínky)

3
Predmet koncepceKdo nemá cíl, nemá nadeji.
(J.Krivohlavý)

• Koncepce péce o zdraví je rídícím nástrojem,
  vymezujícím
• cíle, kterých má být v daném období dosaženo a
• základní zpusoby jejich realizace,
• casové horizonty naplnení cílu
• Cíle a zpusoby jejich realizace by se mely stát
  predmetem odpovedné celospolecenské diskuse .

4
Postup formulace cílu a úkolu
5
Domácí a zahranicní zkušenosti z koncepcní
cinností

• Zkušenosti v CR
• 1990 Bojar, 1992 Lom, 1993-5 Rubáš, 1995-7
  Stráský (Dlouhodobý a krátkodobý program,
  Koncepce), David (Koncepce), Soucková (návrhy),
  Kubinyi (Teze 2004), programy zdraví 1992, 1995,
  1997, 2002)
• Zahranicní zkušenosti
• WHO Zdraví pro všechny do roku 2000, Zdraví 21
• Národní strategie zdraví (Finsko, UK, USA,
  Kanada)
• Zdravotní politiky Rakouska, SRN,
• UK
• Kanady (napr. Health Action 1997, Romanowova
  zpráva 2003)
• OECD, Group on Health
• Eur. Observatory on Health Care Systems

6
Zákonná opora koncepcní práce

• 22 zákona c. 2/1969 Sb., o zrízení ministerstev
  a jiných ústredních orgánu státní správy Ceské
  republiky
• 69 zákona c. 20/1966 Sb., o péci o zdraví lidu

7
22 zákona 2/1969 Sb.Pusobnost ministerstev

• Ministerstva zkoumají spolecenskou problematiku v
  okruhu své pusobnosti, analyzují dosahované
  výsledky a ciní opatrení k rešení aktuálních
  otázek.
• Zpracovávají koncepce rozvoje sverených odvetví a
  rešení stežejních otázek, které predkládají vláde
  CR.
• O návrzích závažných opatrení primereným zpusobem
  informují verejnost.

8
Principy

• Výchozí principy predstavují základní zásady a
  myšlenky, odvozené od dlouhodobých hodnot,
  rozvoje poznání, zkušeností z oblasti
  zdravotnických systému, od mezinárodních
  lidských práv a platného ústavního práva v CR.
• Uvedené principy jsou doplneny Ljublanskou
  chartou (WHO, 1996)

9
Základní principy koncepce

• právo na ochranu zdraví a na dostupnost zdravotní
  péce (vymezeno rámcem lidských práv, zákonem
  v rámci verejného práva), hodnota zdraví, podpora
  zdraví
• zdravotní péce je poskytována na základe
  hodnocení potreb,
• ekonomická rovnováha (dlouhodobá ekonomická
  udržitelnost celého zdravotnictví a vyrovnané
  hospodarení jednotlivých subjektu, poznatky
  ekonomiky zdraví, rízení rizika v rámci
  zdravotního pojištení vcetne jeho sociální
  funkce)
• odpovedné jednání všech zúcastnených aktéru
  zdravotní politiky, založené na rozvoji a
  zvyšování jejich informovanosti v oblasti
  zdravotnických služeb, jejich organizace,
  financování a vzdelávání ke zdraví v rámci
  aktivit podpory zdraví, role státu
• organizace, správa a financování zdravotnictví
  jsou založeny na uplatnení vysokého podílu
  samosprávy (princip verejnoprávních korporací)
  pri tvorbe jednotných pravidel a uplatnení
  kontroly ze strany státu
• svobodná volba lékare a poskytovatelu
  zdravotnických služeb,
• tvorba a realizace zdravotní politiky je
  soustavne podrobována hodnocení dosahovaných
  výsledku, problémy a jejich príciny jsou
  objektivizovány s využitím nezávislého výzkumu a
  analýz

10
Role státu ve zdravotnictví

• tvorba jednotné zdravotní politiky na národní
  úrovni
• tvorba koncepcí
• tvorba obecne závazných právních predpisu pro
  organizaci a výkon zdravotní péce, regulaci
  jednání aktéru
• podpora a ochrana zdraví na národní úrovni,
  tvorba podmínek pro její realizaci a kooperace
  s ostatními resorty
• reflexe vývoje ve zdravotnictví cestou analýz a
  výzkumu, rozvoji poznání
• sber a zpracování statistických údaju na národní
  úrovni (Ústav zdravotnických informací a
  statistiky, Národní zdravotnický informacní
  systém)
• aktivity exekutivní povahy (realizace zdravotní
  politiky)
• rozhodnutí o základních makroekonomických
  parametrech (zdravotne pojistné plány,státní
  rozpocet)
• správa specializacního vzdelávání pracovníku ve
  zdravotnictví,
• vymezení síte verejných zdravotnických služeb
• koordinace investicního vývoje,
• rozhodnutí o opatreních v oblasti péce o zdraví
  na národní úrovni (programové financování)
• mezinárodní spolupráce (EU, OECD, WHO)
• kontrolní cinnost

11
Základní principy Ljublanské charty

• V evropském kontextu zdravotní systémy musí
  být
•  
• Vedeny hodnotami Reforma zdravotnictví musí být
  vedena zásadami lidské dustojnosti,
  spravedlnosti, solidarity a odborné etiky.
•  
• Zamereny na zdraví
• Reforma zdravotnictví by vždy mela mít jasne
  formulované cíle v prínosu pro zdraví. Ochrana a
  podpora zdraví musí být prvním zájmem celé
  spolecnosti.
• Zamereny na lidi
• Reforma zdravotnictví musí být obrácena
  k potrebám lidí a demokratickým zpusobem musí
  vzít v úvahu jejich ocekávání v oblasti zdraví a
  zdravotní péce. Reforma by mela zajistit, aby
  obcané mohli rozhodujícím zpusobem ovlivnit
  zdravotnický systém a jeho cinnost. Obcané ovšem
  musí prijmout svou odpovednost za své vlastní
  zdraví.
•  Zamereny na kvalitu
• Reforma zdravotnictví musí vždy usilovat o
  neustálé zlepšování kvality zdravotní péce i
  hospodárnosti jejího poskytování a k tomu cíli
  musí obsahovat jasne vyjádrenou strategii. 

12
Základní principy Ljublanské charty

• Založeny na solidním financování
• Financování zdravotních systému by melo umožnit,
  aby péce byla poskytována trvale všem obcanum. To
  znamená univerzální pokrytí celé populace a
  spravedlivý prístup všech lidí k nezbytné péci.
  To na druhé strane vyžaduje efektivní využívání
  zdroju pro zdravotní péci. Aby byla zajištena
  solidarita, vlády musí hrát rozhodující roli pri
  regulaci financování zdravotnických systému.
• Orientovány na primární péci
• Reforma vycházející ze základních úvah o
  primární péci by mela zajistit, aby zdravotní
  služby na všech úrovních ochranovaly a
  podporovaly zdraví, zlepšovaly kvalitu života,
  predcházely chorobám a lécily je, rehabilitovaly
  pacienty a poskytovaly péci trpícím a
  nevylécitelne nemocným. Reforma by mela posílit
  spolecné rozhodování pacienta a poskytovatele
  péce a napomáhat úplnosti a nepretržitosti péce
  ve specifickém prostredí té které kultury.

13
Principy verejného zdravotního pojištení

• Role hlavních úcastníku verejného zdravotního
  pojištení
• A. Pojištenec
•          má právo na cerpání vecné dávky
  zdravotní péce, vymezené zákonem
•          má právo na rovnost v dostupnosti a
  kvalite pri cerpání vecné dávky zdravotní péce
•          má zákonem stanovenou povinnost hradit
  zdravotní pojištení
•          má právo zvolit si zdravotní pojištovnu
  
•          má právo zvolit poskytovatele zdravotní
  péce, který má smlouvu s jeho zdravotní
•          pojištovnou
•          volí zástupce do orgánu své zdravotní
  pojištovny
•          muže být volen do orgánu své zdravotní
  pojištovny
•  
• B. Stát
•          vymezuje právní rámec podmínek pro
  správu verejného zdravotního pojištení
•          provádí dohled nad výkonem správy
  zdravotního pojištení
•          schvaluje zdravotne pojistné plány a
  výrocní zprávy zdravotních pojištoven
•     zkoumá a hodnotí vývoj systému
  verejného zdravotního pojištení z hlediska jeho
• spolecenských dusledku

14
Principy verejného zdravotního pojištení

• Role hlavních úcastníku verejného zdravotního
  pojištení
• C. Zdravotní pojištovna
•          je samosprávná nezisková verejnoprávní
  korporace, která spravuje nárok pojištence na
• verejnou dávku
•          vybírá príspevky na zdravotní pojištení
•          odpovídá správní a dozorcí rade za
  výsledky cinnosti a hospodarení
•          hodnotí potrebu a spotrebu (rizika)
  zdravotní péce a tyto údaje využívá pro tvorbu
  zdravotne
• pojistného plánu
•          predává státní správe údaje o
  hospodarení a cinnosti v zákonem stanovených
  lhutách a podle metodiky
• stanovené provádecím predpisem
•          prezkoumává medicínské a sociální
  podmínky pro poskytnutí príslušné vecné dávky
•          rídí poskytování vecné dávky zdravotní
  péce prostrednictvím smluvní politiky pojištovny
  a na základe
• analýz vývoje spotreby péce ve vztahu
  k její potrebe. Smluvní politika se realizuje
  podle predem
• stanovených podmínek výberového rízení
  na verejnou zakázku - poskytování vecných dávek
  zdravotní
• péce
•          dohlíží nad dodržováním práva
  pojištence pri cerpání vecné dávky zdravotní péce
•          rídícím orgánem je správní rada složená
  ze zástupcu pojištencu a plátcu pojistného.
  Správní rada
• rozhoduje o zpusobu hospodarení
  zdravotní pojištovny a za svá rozhodnutí odpovídá
•          kontrolním orgánem samosprávy je
  dozorcí rada pojištovny

15
Principy verejného zdravotního pojištení

• Role hlavních úcastníku verejného zdravotního
  pojištení
• D. Poskytovatel zdravotní péce
•          má právo ucházet se o verejnou zakázku
  a uzavrít smlouvu o prevzetí závazku
• verejné služby o poskytování a úhrade
  zdravotní péce
•          má právo na úhradu poskytnuté zdravotní
  péce, pokud byla provedena podle
• stanovených podmínek v cene, jaká byla
  stanovena obecne závaznými predpisy a
• smlouvou
•          poskytovatel ucházející se o verejnou
  zakázku musí splnit podmínky pro
• registraci zdravotnického zarízení a
  nezáleží pritom na právní forme jeho
• vlastnictví

16
Další významné principy a jejich diskuse

• Organizacne právní usporádání nemocnicní péce,
  neziskovost hospodarení
• Verejnoprávní korporace, pravidla volby zástupcu
  do techto korporací
• Soukromoprávní korporace vs. verejnoprávní
  korporace
• Poskytovatelé služeb a pojištovny jako ziskove
  fungující subjekty obchodního práva?
• Prevody majetku, odstátnení, pravidla
  hospodarení, omezení vlastnictví

17
Rízení rozhraní ve zdravotnickém systému
18
Okruhy problému a rozvojových príležitostí

1. Zdravotní stav a jeho determinanty
2. Podpora zdraví
3. Postavení pacientu v systému zdravotnických
   služeb
4. Organizace zdravotnických služeb
5. Financování a úhrady zdravotnických služeb
6. Verejná správa a její reformy, výkon státní
   správy, problémy v oblasti samosprávy pojištení,
   vývoj zdravotnického práva
7. Výzkum a analýzy se zamerením na organizaci a
   financování zdravotnictví, vývoj verejné správy,
   rídících procesu, podporu zdraví, determinanty
   zdraví
8. Rozvoj lidských zdroju
9. Aktéri, zájmy, instituce (pravidla), jednání

19
Strednedobé cíle
20
Struktura strednedobých cílu
21
Okruh 1. Zdravotní stav a jeho determinantyOkruh
2. Podpora zdraví

•  
• Cíl S1 Zlepšení zdravotního stavu a jeho
  determinant

22
Okruh 3. Postavení obcanu a pacientu v systému
péce o zdraví

•  
• Cíl S2 Naplnení práv pacientu
•  
• Realizacní opatrení
• 2.1    Zachování a rozvoj nástroju pro naplnení
  práv pacientu (dostupnost, svobodná volba
  poskytovatele služeb, spravedlnost, merení
  celkové kvality zdravotní péce).
• 2.2    Tvorba funkcního systému vyrizování
  stížností pacientu
• Ukotvení v právních predpisech (zákon o zdravotní
  péci).
• Ombudsman v nemocnicích (garant práv pacientu).
• Zapojení pojištoven do hájení zájmu pojištencu v
  oblasti ambulantních služeb.
• Príklady dobré praxe, provázání s kvalitou.
• Dostupnost lécby.
• 2.3    Rozvoj zdravotnického práva ve vztahu k
  rozvoji medicínských technologií (zákon o
  zdravotní péci, zapracovat Úmluvu o lidských
  právech a biomedicíne do ceského zdravotnického
  práva).

23
Okruh 3. Postavení obcanu a pacientu v systému
péce o zdraví

•  
• Cíl S2 Naplnení práv pacientu
•  
• Realizacní opatrení
• 2.4    Vztah pacient-lékar a jeho faktory
  (opatrení zejména legislativní povahy v zákone o
  zdravotní péci)
• Informovanost pacientu (zajištení prístupu k
  informacím, týkajících se pacientova zdravotního
  stavu, informace pacientum o svém zdraví,
  informacní databáze pro pacienty o systému
  zdravotnických služeb, tvorba systému informování
  pacienta, zapojování pacientu v oblasti prevence,
  programy podpory zdraví).
• Využití zdravotní knížky u ohrožených skupin
  obyvatel (chronicky nemocní, starší vekové
  skupiny) pro podporu vzájemné komunikace mezi l
  pacientem a lékarem s durazem na podstatné
  informace o preskripci léciv a duležitých
  termínech napr. z hlediska terciární prevence
  (dispenzarizace), možnost využití ke zlepšení
  péce napr. o pacienty s hypertenzní nemocí,
  cukrovkou a dalšími rizikovými stavy, které
  vyžadují dlouhodobou dispenzarizaci.
• Komunikacní dovednosti na strane lékaru.
• Informovaný souhlas (vztah k Úmluve o lidských
  právech a biomedicíne).
• Informování rodinných príslušníku (pozustalých).
• Informace o kvalite zdravotnických služeb.
• Vývoj korespondujícího právního rámce v zákone o
  zdravotní péci.

24
Okruh 4. Hodnocení potreb a efektivní rízení
spotreby zdravotní péce, léková politika

• Cíl S3 Efektivne využít dostupné informace a
  poznatky z oblasti hodnocení potreb a analýzy
  spotreby pro systém verejného zdravotního
  pojištení, poskytování zdravotnických služeb a
  aktivity v oblasti podpory zdraví a verejné
  správy
• Realizacní opatrení
• 3.1 SPOTREBA Zvýšit verejnou dostupnost údaju o
  výsledcích spotreby zdravotní péce (MZ, ÚZIS) a
  pravidelne publikovat tyto výsledky s využitím
  internetu. Primárním zdrojem dat jsou zdravotní
  pojištovny, sber a zpracování dat ÚZIS a bude
  zapotrebí je doplnit ješte také o nezávislá
  výberová šetrení spotreby s využitím
  dotazníkových šetrení. V oblasti léciv je
  zapotrebí kombinovat údaje SÚKL, MZ, statistiky
  rodinných úctu a samostatných výberových
  dotazníkových šetrení se zamerením na vekové
  skupiny a jejich nemocnost.
• 3.2 POTREBA/HODNOCENÍ RIZIKA Na úrovni kraju lze
  využít demografické údaje, údaje onkologického
  registru, údaje ÚZIS o hospitalizacích a porovnat
  je s údaji zdravotních pojištoven. Hodnocení
  nemocnosti je nutné doplnit o výberová
  dotazníková šetrení zdravotního stavu a jeho
  determinant. Tyto komplexní údaje se stanou
  analytickým východiskem pro tvorbu a realizaci
  zdravotních plánu kraje se zamerením na programy
  podpory zdraví. Soucasne však bude možné tyto
  údaje využít také ve spojitosti s tvorbou plánu
  verejných zdravotnických služeb a pri tvorbe
  zdravotne-pojistných plánu zdravotních pojištoven.

25
Model faktoru, ovlivnujících spotrebu
zdravotnických služeb
26
Léková politika

• Cíle lékové politiky
• 1.Zajištení bezpecných, úcinných a kvalitních
  léciv pro své obcany.
• 2.Za limitovaný objem financí zabezpecit
  maximální objem péce, od které lze ocekávat
  zvyšování kvality života lidí.
• Tuto péci poskytnout lidem, kterí ji skutecne
  potrebují.

27
Okruh 5. Organizace,produkce a poskytování služeb

•  
• Cíl S4 Optimalizace síte verejných
  zdravotnických služeb
• Realizacní opatrení k cíli S4
• 4.1 Tvorba plánu verejných služeb kraju a Prahy a
  jejich promítnutí do celonárodního zdravotního
  plánu (príprava metodiky, vstupní analytické
  studie na úrovni kraju a MZ do ríjna 2005, tvorba
  návrhu plánu (zárí), sjednocení plánu do
  celonárodního plánu lužkové péce a prístrojové
  techniky (pouze nákladné prístroje) a jejich
  projednání do konce roku 2005 tak, aby mohly být
  východiskem pro zmeny smluvních vztahu mezi
  pojištovnami a poskytovateli služeb v roce 2006)
• 4.2 Rešení zásadních vzniklých problému
  organizacne právního postavení bývalých okresních
  nemocnic a existujících problému fakultních
  nemocnic (cestou návrhu zákona o zdravotnických
  zarízeních, návrh zákona predat vláde v polovine
  roku 2005).
• 4.3 V soucinnosti s MŠMT v lednu a únoru 2005
  koncepcne zpracovat predstavu o dalším vývoji
  právní úpravy nemocnicní péce ve vztahu
  k fakultním nemocnicím. Všechny tri hlavní role
  fakultních nemocnic (poskytování zdravotnických
  služeb, vzdelávání a výzkum) musí být organizacne
  a hospodársky oddelené. Využít v této oblasti
  mezinárodní zkušenosti v Evrope a znalost
  problému, ke kterým došlo v USA.

28
Okruh 5. Organizace,produkce a poskytování služeb

•  
• Cíl S4 Optimalizace síte verejných
  zdravotnických služeb
• Realizacní opatrení k cíli S4
• 4.4  Analýza systému pražského zdravotnictví a
  návrhy na její rešení (do konce roku 2005).
• 4.5 Zpracování konceptu PL jako koordinátora a
  rádce pacienta (do konce roku 2005)
• 4.6 Vyhodnotit zkušenosti pilotních projektu
  rozvoje metodik komunitního plánování
  zdravotne-sociálních služeb v CR. Spolupráce
  s MPSV na vývoji vazeb mezi zdravotnickými a
  sociální službami (organizace, rízení a
  financování sociálne zdravotní péce) (spolecný
  pracovní seminár MZ a MPSV v breznu 2005, do
  konce roku 2005 spolecná studie vymezující
  možnosti koncepcního prístupu k rešení problému v
  oblasti sociálne.- zdravotnických služeb)

29
Model vztahu vybraných aspektu prípravy
zdravotního plánu kraje
30
Okruh 6. Financování a úhrady zdravotnických
služeb

• Cíl S5 Stabilizace hospodarení v systému
  verejného zdravotního pojištení a akutní
  nemocnicní péce
• Realizacní opatrení na strane státu s ocekávanými
  efekty ješte v roce 2005

31
Okruh 6. Financování a úhrady zdravotnických
služeb

• Aktivity na strane zdravotních pojištoven
• Rozvoj analýzy vývoje spotreby.
• Aktivní kontrola spotreby a nákladu ZUM a ZULP se
  zamerením na neobvyklou výši cen, odstranit
  existující smluvní volnost!!
• Zvýšit právní odpovednost pobocek VZP za aktivní
  rízení nákupu zdravotnických služeb, pojistné
  plánování a spolupráci na tvorbe a realizaci
  krajských zdravotních plánu.
• Nutno uvažovat o stop stavu v uzavírání nových
  smluvních vztahu s poskytovateli zdravotnických
  služeb.

32
Okruh 6. Financování a úhrady zdravotnických
služeb

• Spolupráce rozhodujících partneru (MZ,
  kraje, pojištovny, poskytovatelé služeb
  v jednotlivých segmentech, ÚZIS)
• Aktivní prubežná výmena informací o prubehu
  vývoje hospodarení zdravotních pojištoven.
• Využití údaju ÚZIS pro prubežné sledování
  výsledku hospodarení nemocnic a jejich využití
  pro koordinaci spolecného postupu MZ a kraju se
  zdravotními pojištovnami.

33
Okruh 6. Financování a úhrady zdravotnických
služeb

• Potreba rozvoje nových nástroju
• Návrh metodiky globálního rozpoctu nemocnice a
  jeho využití pro monitorování vývoje hospodarení
  nemocnic (spolupráce MZ, kraje, IZPE),
• diskuse tohoto nástroje také pro využití ze
  strany zdravotních pojištoven

34
Okruh 6. Financování a úhrady zdravotnických
služeb

• Zlepšení kvality a objektivity rozhodovacích
  procesu na jednotlivých úrovních správy
  zdravotního pojištení
• Rozvoj metod pojistného plánování a hodnocení
  výsledku hospodarení (výrocních zpráv), zvýšení
  odpovednosti pri výkonu státní správy v oblasti
  verejného zdravotního pojištení (MZ, vláda, PSP).
• Rozvoj odpovednosti pri výkonu státní správy a
  samosprávy (odpovedné jednání, vynutitelné a
  kontrolovatelné zákonem).
• Optimalizace organizacního usporádání a podmínek
  pro rozhodování v rámci VZP.
• Zvýšit odpovednost samosprávy ve vztahu
  k verejnosti, k pojištencum.

35
Okruh 6. Financování a úhrady zdravotnických
služeb

• Rozvoj aktivního nákupu a úhrad poskytovaných
  služeb (dlouhodobý pohled)
• Implementace metod pojistného plánování na úrovni
  jednotlivých pojištoven.
• Analýza stávajících smluvních vztahu a nakupování
  služeb a hledání cest k jejich efektivnímu
  rozvoji.
• Zpracování a aplikace metodiky globálních
  rozpoctu v kombinaci s dalšími úhradovými
  mechanismy (výkony, DRG, .).
• Další rozvoj kombinované kapitacne výkonové
  úhrady služeb PL, realizovat nákladové analýzy
  v tomto segmentu služeb.
• Analýza úhrad péce a nákladu u ambulantních
  specialistu.
• Analýzy vztahu potreby a spotreby zdravotnických
  služeb jako nutných podmínek aktivního nákupu
  techto služeb a rízení vývoje nákladu.
• Rozvoj kapacity a pracovních postupu zrizovatelu
  nemocnic k výkonu jejich odpovednosti s využitím
  stávajících údaju a nových metod sberu a
  zpracování dat o hospodarení nemocnic (úcetne
  evidovat oddelene ambulantní a lužkovou péci,
  vedlejší hospodárskou cinnost). Realizovat ve
  spolupráci IZPE, ÚZIS s kraji a MZ.
• Další rozvoj úhrady nemocnicní péce rozšírit o
  metodu globálních rozpoctu se specifikací objemu
  a struktury služeb ve vztahu k potrebám. Globální
  rozpocty je vhodné kombinovat se systémem DRG
  nebo výkonovou úhradou. Tento postup je zapotrebí
  overit formou pilotních experimentu.
• V prechodovém období využít výkonové úhrady
  doplnené o regulacní opatrení a korekce cenových
  relací. Soucástí je nutný sber a zpracování dat o
  hlavních a vedlejších diagnózách, délce
  ošetrovací doby a dalších údaju, souvisejících s
  produkcí a výsledky nemocnicní péce.

36
Okruh 6. Financování a úhrady zdravotnických
služeb

• Rozvoj metod a postupu merení a rízení produkce
  nemocnic
• Hodnocení efektivity hospodarení nemocnic cestou
  srovnávání složených ukazatelu. Tento úkol lze
  realizovat v návaznosti na zmeny sberu a
  zpracování údaju, které realizuje ÚZIS.
• Jednotná úcetní osnova a postupy, oddelená úcetní
  evidence akutní, dlouhodobé a ambulantní péce.
  Nutná metodická spolupráce s MF.
• Rízení nákladu na úrovni jednotlivých nemocnic a
  jejich nákladových stredisek.
• Merení výsledku poskytovaných služeb v oblasti
  nemocnicní péce s využitím nejprve jednoduchého
  okruhu ukazatelu. Spolupráce MZ, kraje,
  pojištovny, IZPE, ÚZIS.

37
Okruh 6. Financování a úhrady zdravotnických
služeb

• Cíl S6 Tvorba a pilotní overení dalších
  potrebných nástroju pro merení produkce
  zdravotnických služeb ve vztahu ke zvyšování
  jejich efektivity a jejich rízeného nákupu
  zdravotními pojištovnami.
•  
• Realizacní opatrení
• 6.1  Celostní prístup k hodnocení vývoje
  financování a úhrad v jednotlivých segmentech
  zdravotnických služeb (národní zdravotní úcty
  zdraví), rízení rozhraní vícezdrojového
  financování zdravotnického systému. Aplikace
  tohoto nástroje je rozvíjena v ÚZIS ve spolupráci
  s Ceským statistickým úradem a s použitím
  metodiky OECD. Tento nástroj by bylo vhodné
  aplikovat také na úrovni jednotlivých kraju.
• 6.2  Rozvoj globálních rozpoctu nemocnic jako
  potrebného celkového rámce objemu a struktury
  služeb v kombinaci s výkonovým zpusobem merení
  produkce. Globální rozpocty umožnují vymezit
  objem a strukturu péce také prospektivne.
• 6.3  Rozvoj metod pro merení a rízení produkce
  nemocnicní péce (analýzy a standardizace nákladu,
  lécebných postupu a výsledku služeb). V této
  rovine je nutné pracovat s merením produkce
  pomocí výkonu nebo jejich agregátu na bázi DRG.
• 6.4  Kontinuální hodnocení efektivity služeb se
  zamerením na rízení nákladu, v jednotlivých
  segmentech služeb.
• 6.5  Využití nástroje národních zdravotních úctu
  pro tvorbu a realizaci zdravotní politiky.
• 6.6  Hodnocení dosahovaných výsledku nezávislým
  výzkumem, kritická nezávislá reflexe tvorby a
  realizace zdravotní politiky v oblasti
  financování a úhrad.

38
Okruh 7. Verejná správa a etapy její reformy

• Cíl. S7 Zvýšení efektivity tvorby zdravotní
  politiky a výkonu verejné správy ve zdravotnictví
• Realizacní opatrení
• 7.1    Rozvoj pracovníku MZ a verejné správy na
  úrovni kraju a obcí cestou programu dalšího
  vzdelávání s využitím e-learningu. V CR také
  výrazne chybí preklady mnoha významných
  zahranicních monografií a dokumentu zdravotní
  politiky (OECD, WHO). Ve vetší míre by tak bylo
  možnost využit dostupných zahranicních
  teoretických poznatku, výsledku výzkumu a analýz
  a srovnávat je s domácími výsledky.
• 7.2    Pro zlepšení výkonu zrizovatelské funkce
  je nutné zrídit nový odbor MZ ve vztahu k prímo
  zrizovaným organizacím. Organizacní opatrení a
  základní personální a metodický rozvoj tohoto
  útvaru lze realizovat v roce 2005.

39
Okruh 7. Verejná správa a etapy její reformy

• Cíl S8 Celostní hodnocení a rízení kvality péce
  o zdraví
• Realizacní opatrení
• 8.1    Zpracovat koncepci celostního hodnocení a
  rízení kvality zdravotní péce CR. Promítnout
  základní aspekty hodnocení a rízení kvality do
  prípravy návrhu zákona o financování
  zdravotnictví. Termín do konce roku 2005.
• Z koncepcního hlediska zohlednit následující
  oblasti
• Senzitivita zdravotnických systému k potrebám
  pacientu.
• Rozvoj standardu na celonárodní úrovni a jejich
  regionální a lokální aplikace.
• Standardy rozsahu služeb a lidských zdroju (sít
  verejných služeb).
• Lécebné postupy (profesionální standardy).
• Prístrojová vybavenost.
• Technické požadavky.
• Hodnocení technologií.
• Akreditace služeb.
• Kontrola kvality verejnou správou.
• Merení výsledku.
• 8.1    Zpracovat soubor základních ukazatelu pro
  co nejrychlejší aplikaci pro hodnocení kvality.
  V tomto smeru lze využít základní soubor
  ukazatelu, které jsou používány pro mezinárodní
  srovnání v rámci OECD. Soucasne tak lze výsledky
  v CR mezinárodne porovnat.

40
Okruh 8. Poznatková podpora tvorby zdravotní
politiky - výzkum, statistika a informatika
hodnocení dosahovaných výsledku zdravotní politiky

• Cíl S9 Poznatková podpora tvorby a realizace
  zdravotní politiky
•  
• Realizacní opatrení
• 9.1  Mezinárodní srovnávací výzkum zdravotnických
  systému, reforem zdravotnictví (prubežne),
  mezinárodní konference o úhradových mechanismech
  (2006), preklady dokumentu OECD a WHO, monografií
  z oblasti ekonomiky zdraví.
• 9.2  Prubežné hodnocení dosahovaných výsledku
  reformních kroku Zpráva o stavu zdraví
  (publikovaná jednou za dva roky za celou CR).
• 9.3  Rozvoj kapacit výzkumu a analýz v oblasti
  zdraví a jeho determinant, podpory zdraví,
  organizace, financování a úhrad zdravotnických
  služeb, správy a rízení zdravotnických služeb,
  srovnávacího práva, sociologie medicíny.
• Koncepce dalšího rozvoje sberu a zpracování dat
  na úrovni kraju a CR pro potreby tvorby zdravotní
  politiky a výkonu verejné správy.
• e-learningové programy pro podporu rozvoje
  poznání a informovanosti aktéru zdravotní
  politiky.
• 9.7  Databáze pro podporu rozhodovacích procesu
  v oblasti léciv, úhrad zdravotnických služeb,
  tvorbu zdravotních plánu kraju a CR.
• 9.8  Rozvoj informacního systému pro pacienty
  (právní porady, informace o zdravotnických
  službách, organizaci služeb, práv pacientu .

41
Okruh 9. Rozvoj lidských zdroju

• Cíl S10 Rozvoj lidských zdroju ve zdravotnictví
• Realizacní opatrení
• 10.1    Plánování a rízení lidských zdroju ve
  zdravotnictví v rámci plánu verejných služeb
  kraju, Prahy a CR Pocátkem roku 2005 zpracovat
  návrh národních standardu (minimální personální
  vybaveni síte verejných zdravotnických služeb).
• 10.2    Vymezit základní aspekty dlouhodobe
  udržitelného systému odmenování pracovníku ve
  zdravotnictví. A zrídit dlouhodobou pracovní
  skupinu pro rešení tohoto úkolu.
• 10.3    Návrh programu dalšího vzdelávání PL
  v návaznosti na rozvoj systému primární zdravotní
  péce a koncept lékare koordinátora. Do konce
  roku 2005.
• 10.4    Príprava nového vzdelávacího programu pro
  PL (jako koordinátory a predstavitele významného
  segmentu zdravotnických služeb primární péce).
• 10.5    Rozvoj vzdelávacích programu pro
  pracovníky zdravotních pojištoven (ekonomika
  zdraví, správní právo, hodnocení potreb a
  spotreby zdravotní péce, epidemiologie,
  demografie,).
• 10.6    e-learningové vzdelávací programy pro
  pracovníky verejné správy, lékare primární péce,
  pracovníky zdravotního pojištení a rídící
  pracovníky ve zdravotnictví.

42
Okruh 10. Aktéri, zájmy, jednání aktéru a vývoj
zdravotnického práva

• CílS11 Rozvoj komunikativního jednání aktéru
  zdravotní politiky
• Realizacní opatrení
• 11.1    Rozvoj pravidel a právního rámce
  komunikace s aktéry zdravotní politiky.
• 11.2    Spolupráce s ostatními duležitými resorty
  a subjekty MPSV, MF, CLK, odbory, pacienty,
  médii.
• 11.3    Rozvoj spolupráce státní správy a
  výzkumem pri využití výsledku a poznatku,
  získaných cestou nezávislého výzkumu.

43
Legislativní práce a jejich prubeh

•  
• Programovým prohlášením vlády a dále Plánem
  legislativních prací vlády schváleného usnesením
  vlády ze dne 24. listopadu 2004 c. 1157 o Plánu
  legislativních prací vlády na zbývající cást roku
  2004 a na rok 2005 bylo Ministerstvu
  zdravotnictví uloženo predložit tyto návrhy
  zákonu
• 1. Návrh zákona o zdravotní péci
• 2. Návrh zákona o zdravotnických zarízeních
• 3. Návrh zákona o financování zdravotnictví
• 4. Návrh zákona o lécivech

44
Ekonomické aspekty koncepce, financování a úhrady
zdravotní péce
45
Vztah výdaju na zdravotnictví k ekonomickým
možnostem
46
Podíl verejných výdaju v
47
Bazický index nákladu zdravotních pojištoven na
zdravotní péci v letech 1998 - 2004
48
Vývoj mezirocních nákladu na zdravotní péci
hrazených ze systému v.z.p. ve vybraných
segmentech zdravotnických služeb v letech 1998 -
2004
49
Náklady zdravotních pojištoven na zdravotní péci
v letech 1998 2004 v mld. Kc
50
Srovnání príjmu z verejného zdrav. poj. - vlastní
výber pojistného a platby státu za státní
pojištence (v mld. Kc)
51
Mezirocní rustu príjmu z výberu pojistného,
platby státu za státní pojištence a príjmu z
pojistného vc. vlivu prerozdelování (v )
52
Pohledávky z obchodního styku (v mil Kc)
53
Závazky z obchodního styku (v mil Kc)
54
Možná rešení závazku VZP po lhute splatnosti vuci
poskytovatelum služeb (problém deficitu VZP)
55
Možná rešení závazku VZP po lhute splatnosti vuci
poskytovatelum služeb (problém deficitu VZP)
56
Kritéria pro hodnocení ocekávaných dusledku a
výsledku cílových stavu

• ekonomická vazba na reformu verejných financí
• rizika sociálního vyloucení skupin obyvatelstva
• vývoj zdravotního stavu a jeho determinant,
• sociální a politická prijatelnost reformních
  kroku,
• vztah pacient lékar,
• koordinace a kooperace,
• vazby na sociálne zdravotnické služby,

• Z  hlediska širšího konceptu kvality
  zdravotnických služeb
• cenová, geografická a casová dostupnost služeb
• medicínská úcelnost, dosahované výsledky
  lécebných postupu
• ekonomická efektivita, mikro-, makro, alokacní
  efektivita,
• rízení rizika výskytu nemoci systémem zdravotního
  pojištení,
• ekvita/spravedlnost.

57
Závery

• Reformy a zájmové skupiny ve zdravotnictví
• Podnikatelské zájmy (PPP, majetek, investice)
• Kooperativní a nekooperativní hry
• Systémový prístup vs. dílcí opatrení
• Rízení rozhraní
• Bilancní nevyváženosti, deficity, ztráty
  hospodarení
• Hodnocení potreb, rízení spotreby
• Problémy a jejich príciny
• Reformní návrhy bez znalosti prícin
• Casová dimenze
• Možnosti realizace v daním case
• Kapacita pro tvorbu a realizaci zdravotní
  politiky
• Hodnocení výsledku

58
Vznik a uznání verejného zájmu
59
Konec

• Dekuji za pozornost

60
(No Transcript)