ZOOLOGIE PT

1
ZOOLOGIEPTÁCI
2
Systematické zarazení I.

• Ríše Živocichové
• Kmen Strunatci
• Podkmen Obratlovci
• Nadtrída Celistnatci
• Trída Ptáci

3
Systematické zarazení II.

• Trída Ptáci
• Podtrída Praptáci
• Archeopteryx lithographic
• Podtrída Praví ptáci
• Plavci
• Bežci
• Letci

4
Evoluce ptáku

• Vznik z druhohorních plazu, perí premena šupin.

Archeopteryx lithographic
5
Archeopteryx lithographic
Litografické desky
Model praptáka
6
Další predchudci ptáku

• Zvíre se podobá alkám ci nekterým druhum kachen.
• Gansus je nejstarším príkladem ranne novo-dobých
  ptáku, kterí se oddelili od vývojové vetve
  zacínající známým predchudcem ptáku
  Archaeopteryxem.
• Ostatky jsou staré 110 miliónu let (Cína).

Gansus yumenensis
7
Podtrída Praví ptáci

• Nadrád Bežci

• Nadrád Plavci

• Nadrád Letci

8
Bežci

• Nelétají.
• Hrudní kost je plochá, bez hrebene.
• Létací svaly nejsou uzpusobeny k létání.
• Krídla napomáhají mávavým pohybem k behu.

9
Bežci Pštros

• Výška 2,10-2,50 m.
• Délka krku 90-95 cm.
• Hmotnost 105-125 kg.
• Rychlost až 60 km/h.
• Nosnost na hrbetu až 60 kg.
• Výška kolenního kloubu 98-109 cm.

Pštros africký
10
Bežci Nandu

• Nanduové vypadají podobne jako pštrosi, ale jsou
  mnohem menší a mají tri (nikoli dva) prsty na
  každé noze.
• Patrí k dobrým bežcum, dokáží vyvi-nout rychlost
  až 60 km/h. Dále dobre plavou, velmi dobre vidí a
  slyší.

Nandu pampový
11
Bežci Moa

• MOA vyhynulý pták z nadrádu bežci.
• Vyskytoval se na Novém Zélandu.
• Byl až tri metry vysoký.

Moa
12
Bežci Kivi

• Kiviové mají zakrnelá krídla. Jejich vzdálení
  predci mohli být schopni letu.
• Nyní jsou jejich krídla redukována na délku 4 až
  5cm.
• Perí vypadá trochu jako srst.
• Mají težší a silnejší kosti než létající ptáci a
  hrozí jim tak menší nebezpecí zlomenin.

13
Bežci Kivi
Kivi jižní
14
Plavci

• Jsou prizpusobeni životu ve vode.
• Nelétají mají veslovite premenená krídla.
• Krídla mají s nepo-hyblivým loketním kloubem.
• Ptáci antarktických pobreží.

Tucnák Humboldtuv
15
Letci nejpocetnejší skupina ptáku

• Vrubozobí
• Brodiví
• Hrabaví
• Krátkokrídlí
• Dlouhokrídlí
• Mekkozobí
• Šplhavci

• Kukacky
• Papoušci
• Srostloprstí
• Svištouni
• Sovy
• Dravci
• Pevci

16
Vrubozobí

• Vodní ptáci 145 druhu.
• Nekrmiví ptáci.
• Blány mezi prsty.
• Perí je husté a dobre priléhá.
• Kostrcní žlázy olejovité výmešky si roztírají
  zobákem.
• Na okraji vroubkovaný zobák.
• Párení probíhá ve vode.
• Výrazný pohlavní dimorfismus.

17
Vrubozobí

• Celed Kachnovití

Kachna divoká breznacka
Kachna temná
18
Vrubozobí

• Celed Kachnovití

Kachna skvrnozobá
Círka kropenatá
19
Vrubozobí

• Celed Kachnovití (podceled Husy)

Husa velká
Labut zpevná
20
Brodiví

• Velcí ptáci s dlouhým krkem.
• Dlouhé brodivé nohy neoperené nad patním
  kloubem.
• Živocišná potrava (voda, bahno).
• Skvelí letci (statické plachtení pomocí vzdušných
  proudu).
• Stehovaví.
• Krmiví.

21
Brodiví

• Výška pres 1 m.
• Rozpetí krídel pres 2 m.
• Koncem srpna a zacátkem zárí táhnou cápi do
  Afriky.
• Samice klade koncem dubna nebo zacátkem kvetna
  3-5 bílých vajec, která se líhnou po triceti
  dnech.
• Oba rodice se podílejí na jejich zahrívání a
  krmení.

Cáp bílý
22
Brodiví Cáp cerný

• Výskyt mnohem menší než u cápa bílého.
• Z vajec, kterých snáší 4 až 5, se asi po 36 dnech
  vylíhnou mládata, které dospívají behem 75 dnu.
• Pohlavne dospívají ve 3 roce života.
• Jeho zimovištem  je východní a jižní Afrika.

Cáp cerný
23
Brodiví Volavka popelavá

• Volavka popelavá si staví hnízda vysoko v
  korunách stromu.
• V dubnu až kvetnu naklade samicka 4-6 vajec.
• Po 25 dnech se líhnou mládata.

Volavka popelavá
24
Brodiví Bukac velký

• Bukace velkého lze spatrit v okolí vod,
  nejcasteji v rákosí.
• Tento pták zimuje v okolí stredozemního more.
• Samice klade v dubnu nebo kvetnu 46 vajec na
  nichž 2526 dní sedí.

Bukac velký
25
Hrabaví

• Všežraví, potravu hledají v zemi.
• Nohy mají tupé a široké drápy.
• Samci mají rohovité ostruhy na nohách.
• Krídla jsou krátká a zaoblená let je prudký a
  težký.
• Výrazný pohlavní dimorfismus.
• Hnízdní péci obstarávají samice.
• Stálí, nekrmiví.

26
Hrabaví

• Kurové zdomácnelí pochází od kura bankivského
  kur domácí, perlicky, leghornky, plymutky.
• Kurové polní koroptev polní, krepelka polní,
  bažant obecný, tetrev hlušec, tetrívek obecný.

27
Kurové zdomácnelí
Kur bankivský samice a samec pohlavní
dimorfismus
28
Kurové zdomácnelí
Leghornky
Plymutky
29
Kurové polní
Bažant tibetský
Bažant obecný
30
Kurové polní
Koroptev polní
31
Kurové polní
Jerábek lesní
Tetrev hlušec
32
Krátkokrídlí

• Hnízdí na zemi nebo v rákosí.
• Mládata nekrmí.
• Nekteré druhy nelétají.
• Dropovití
• Jerábovití
• Chrástalovití

33
Krátkokrídlí
Dropovití Drop velký
Jerábovití Jeráb popelavý
34
Krátkokrídlí - chrástalovití
Lyska cerná
Chrástal vodní
35
Dlouhokrídlí

• Druhy s velkou kulovitou hlavou na krátkém krku.
• Dobre létají.
• Obývají mokrady.
• Živí se drobnými clenovci a mekkýši.
• Slukovití
• Rackové
• Alky

36
Dlouhokrídlí
Cejka chocholatá
Kulík písecný
37
Dlouhokrídlí
Kulík zlatý
Bekasina otavní
38
Mekkozobí

• Ptáci strední velikosti.
• Slabý zobák.
• Mekké ozobí pijí sáním.
• Celed holubovití.

39
Mekkozobí - drontovití
Dronte mauricijský Blboun nejapný (vyhynulý
druh)
40
Mekkozobí - holubovití
Holub hrivnác
Holub doupnák
Hrdlicka zahradní
41
Šplhavci

• Lesní ptáci s tuhým operením.
• Silný dlátovitý zobák.
• Daleko vymrštitelný jazyk.
• Šplhavá noha s vratiprstem a drápy.
• Klínovitý ocas.
• Živí se drevokazným hmyzem.

42
Šplhavci
Žluna zelená
Datel cerný
Strakapoud velký
43
Kukacky

• Stromoví ptáci s dlouhými krídly.
• Hmyzožraví netvorí páry.
• Krmiví hnízdní parasitismus.

Kukacka obecná
44
Papoušci

• Stromoví ptáci tropu a subtropu.
• Silný hákovitý zobák pohyblivá dolní celist.
• Obratne šplhají pomáhají si zobákem.
• Obývají tropy a subtropy.
• Nedokonaleji vyvinutý koncový mozek (ptáci).

Ara ararauna
45
Srostloprstí

• Ostrohranný hluboce rozeklaný zobák.
• Jejich prsty jsou pri koreni cástecne srostlé.
• Hnízdí v dutinách stromu.
• Mládata jsou krmena obema rodici.

Lednácek rícní
46
Svištouni

• Skvelí letci s dlouhými rucními letkami.
• Mohutne vyvinutá létací svalovina.
• Slabounké krátké nohy nemohou chodit po zemi.
• Za letu chytají potravu a sbírají materiál na
  stavbu hnízda.

47
Svištouni
Kolibríci nejmenší ptáci (živí se nektarem a
hmyzem, opylují tropické rostliny)
Rorýs obecný
48
Dravci

• 271 druhu.
• Jsou prizpusobeni k lovu masožraví.
• Potravu trhají na kousky a polykají ji i s perím,
  kostmi a chlupy. 
• Bystrý zrak, zahnutý zobák, ostré drápy.
• Krmiví.
• Rozdelujeme je do trí skupin na
• sokolovité
• krahujcovité
• orlovcovité
• Samice bývá zpravidla vetší než samec.
• Co delat s nalezeným dravcem? 

49
Dravci
50
Dravci Krahujcovití
Lunák cervený
Krahujec obecný
51
Dravci Krahujcovití
Jestráb lesní
Moták pochop
52
Dravci Orlovcovití

• Orel morský je náš nejvetší druh orla a dosahuje
  v rozpetí svých mohutných krídel až 2,5 m.
• V 19. století u nás relativne bežne hnízdil, pak
  témer na sto let úplne zmizel. Až v roce 1984 se
  objevilo první obsazené hnízdo.

Orel morský
53
Dravci Orlovcovití

• Kirgizští sokolníci pomocí orlu skalních loví
  dokonce stepní vlky!
• Orel se dožívá až 80 let, má rozpetí pres 2 metry
  a váží 4 kg.

Orel skalní
54
Dravci Supi
Sup belohlavý
Výskyt supa belohlavého
55
Dravci Sokolovití
Sokol stehovavý
Ostríž lesní
56
Dravci Kondori

• Mrchožroutovitý pták
• Hnízdí v Andách.
• Rozpetí krídel 350 cm.

Kondor velký
57
Sovy

• Zavalité telo, kryté krátkým hustým perím.
• Pri letu se rídí sluchem.
• Velké oci s vejírovite usporádaným perím kolem
  ocí.
• Krmiví o potomky se starají oba rodice.
• Potravní specializace drobní hlodavci.
• Chráneni zákonem.

58
Sovy
Puštík obecný
Výr velký
Kalous pustovka
59
Sovy
Sýc rousný
Sovice snežná
Sova pálená
60
Sovy
Sýcek obecný
Výrecek malý
Kulíšek nejmenší
61
Pevci

• Nejpocetnejší rád letcu 9 000 druhu.
• Zpevný orgán SYRINX
• Hlasivkové svaly a blány nasedají na chrupavcitou
  výztuž v míste rozdvojení prudušnice na prudušky.
• Nejmenší (náš) králícek obecný.
• Nejvetší (náš) krkavec velký.
• Krmiví.
• Stehovaví.

62
Pevci nejvýznamnejší celedi

• Skrivanovití
• Konipasovití
• Sýkorovití
• Brhlíkovití
• Penkavovití
• Snovacovití
• Žluvovití
• Špackovití
• Krkavcovití

• Tuhýkovití
• Vlaštovkovití
• Lejskovití
• Skorcovití
• Strízlikovití
• Drozdovití
• Strnadovití
• Penicovití

63
Syrinx
Syrinx se nachází v míste rozvetvení prudušnice
na prudušky
64
Pevci

1. Drozd zpevný
2. Tuhýk obecný
3. Cervenka obecná
4. Sýkorka konadra
5. Sýkorka parukárka
6. Rehek domácí
7. Jiricka obecná
8. Vlaštovka obecná

65
Pevci

1. Brkoslav severní
2. Cervenka obecná
3. Zvonkohlík zahradní
4. Dlask tlustozobý
5. Penkava jíkavec
6. Hýl obecný
7. Krivka obecná

66
Pevci nejmenší a nejvetší
Krkavec obecný - náš nejvetší pták, délka 64-66
cm, délka krídla 40-45 cm, hmotnost 0,9-1,5 kg
Králícek obecný hmotnost 5 gramu
67
Které pojmy spolu souvisí?

1. Krkavec velký
2. Bekasina otavní
3. Bukac velký
4. Puštík obecný
5. Sokol stehovavý
6. Rorýs obecný

1. Svištouni
2. Pevci
3. Dravci
4. Brodiví
5. Dlouhokrídlí
6. Sovy

68
Vyhodnocení

1. b
2. e
3. d
4. f
5. c
6. a

69
Opakování

• Vysvetlete pojem krmivost a nekrmivost.
• Co je to syrinx, a pro který rád ptáku je
  charakteristický?
• Jakými znaky se vyznacoval predchudce ptáku a jak
  se nazývá?
• Jmenujte alespon dva dnes již vyhynulé druhy
  ptáku.

70
Použité zdroje

• Zichácek, V. Biologie živocichu. Nakladatelství
  Olomouc, 1997
• http//cs.wikipedia.org
• http//www.naturphotogallery.com
• http//ptaci.natura2000.cz
• http//www.birdlife.cz
• http//www.nasiptaci.cz
• http//www.rozhlas.cz/hlas
• http//www.indiancorral.cz/sovy