ZOOLOGIE OBOJ

1
ZOOLOGIEOBOJŽIVELNÍCI (AMPHIBIA)
2
Systém

• Kmen Strunatci
• Podkmen Obratlovci
• Nadtrída Celistnatci
• Trída Obojživelníci

3
Podtrídy

• Bezocasí
• Rád žáby
• Beznozí
• Rád cervori
• Ocasatí
• Rád mloci a colci

4
Význam obojživelníku

• Živocichové, kterí se prizpusobili životu na
  souši.
• Mají schopnost prijímat kyslík z ovzduší.
• V dospelosti dýchají plícemi a kuží.
• Larvální stádium probíhá ve vode vývoj neprímý.
• Larvy pulci, dýchají keríckovitými žábrami.
• Všichni obojživelníci jsou v CR chráneni zákonem,
  jsou citliví na prostredí a proto slouží jako
  bioindikátory.

5
Vývoj neprímý
Dospelec
Larva - pulec
6
Evoluce obojživelníku

• Z VODY NA SOUŠ      
• Prvními obratlovci, schopnými uskutecnit prechod
  z vody na souš, byli obojživelníci.
• Pred 360 miliony let, ve spodním devonu, se
  objevili první tetrapodi (ctvernožci) -
  živocichové s páterí a se ctyrmi clánkovanými
  koncetinami.

7
Diplocaulus

• Predek obojživelníku, který žil pred 280 miliony
  lety a až na neobvykle utvárenou hlavu se
  pravdepodobne podobal modernímu colkovi.

8
Predchudci obojživelníku

• Vznik z lalokoploutvých ryb

9
Stavba tela

• Dospelí jedinci vetšiny druhu mají ctyri
  koncetiny se ctyrmi prsty na predních nohou a s
  peti prsty na zadních.
• Dýchání dospelci plicní vaky, kožní dýchání
  keríckové žábry u pulcu.
• Srdce obojživelníku 1komora a 2 predsíne
• Krevní obeh je dvojí telní (velký) a plicní
  (malý).

10
Stavba tela

• Pokožka má schopnost barvomeny.
• Vydávání zvuku vokalizace.
• Svolávací hlas, který slýcháme nejvíc na jare -
  samec svolává k rozmnožování a je zároven hlasem
  teritoriálním (žáby).

11
Kostra

• Má všechny základní znaky suchozemských
  obratlovcu.
• Osu tela tvorí páter.
• Obratle mají dlouhé postranní výcnelky.
• Nejsou vyvinuta žebra a hrudní kost.
• Prední koncetiny se pripojují k páteri pletencem
  lopatkovým.
• Zadní koncetiny pletencem pánevním.
• Lebka se pripojuje k prvnímu obratli dvema
  klouby.
• Vyvinuta sluchová kustka.

12
Anatomie
13
ŽÁBY podtrída bezocasí

• Nejvyspelejší obojživelníci.
• Zadní nohy jsou velmi silné a umožnují daleké
  skoky.
• Mají casto vychlípitelný jazyk bazální cást je
  prirostlá.
• Nejprve se tvorí základy zadních koncetin, pak
  predních.

14
Rozmnožování

• Trdlište místo pro oplození a vývoj vajícek.

15
Sytém žab

• Celed Skokanovití
• Celed Ropuchovití
• Celed Rosnickovití
• Celed Kunkovití
• Celed Blatnicovití
• Celed Pipovití
• Celed Létavkovití

16
Pipa americká

• Vývoj vajícek probíhá na zádech v jamkách.

17
Žába rodu dendrobatidae

• Šípová žába
• Jedovatý sekret vylucovaný pokožkou.
• Curare jed používaný amazonskými indiány.

18
Rosnicka zelená

• Prísavky na prstech
• Stromový život

19
Skokan hnedý

• Dlouhé nohy
• Ozubené celisti a patro
• Další zástupci skokan skrehotavý, skokan zelený

20
Skokan hnedý
21
Kunka obecná

• Rudimentální žebra
• Prirostlý jazyk
• Další zástupci kunka žlutobrichá

22
Blatnice skvrnitá

• Zuby v horní celisti

23
Ropucha obecná

• Zavalité telo
• Bradavicnatá kuže
• Príušní jedové žlázy
• Zuby chybejí.
• Další zástupci ropucha krátkorohá, ropucha zelená

24
Podtrída Ocasatí

• Telní typ colkovitý
• Redukované strední ucho
• Drobné špicaté zuby
• Malé oci bez vícek (výjimka mloci)
• Larvy podobné dospelcum
• Nejprve se tvorí základy predních koncetin, pak
  zadních koncetin.

25
Mlok skvrnitý

• Vejcoživorodý
• Další zástupci velemlok japonský, velemlok cínský

26
Colek obecný

• Další zástupci colek horský, colek velký

27
Axolotl mexický

• Dýchá keríckovitými žábrami.
• Neoténie i do dospelosti zachovává vzhled larvy
  pozitivní vývojový znak.

28
Macarát jeskynní

• Ztratil pigment
• Pouze kožní dýchání
• Oci zakrnelé

29
Podtrída Beznozí

• Cervovitý tvar tela.
• Žijí v pude nebo ve vode.
• Kuže zvrásnená do kruhovitých záhybu.
• Koncetiny vcetne pásem chybejí.
• Dobre vytvorená lebka.
• Výborný cich.
• Živorodí larvální vývoj v tele matky.

30
Cervor kroužkovaný

• Cervori vypadají jako "prerostlé" žížaly. Jsou to
  beznozí živocichové a orientují se a loví pomocí
  cichu.
• Ostatní obojživelníci loví vetšinou pomocí zraku,
  proto mají velké oci, které jim umožnují
  vyhledávat korist i v noci.

31
Cervor kroužkovaný
32
Které pojmy spolu souvisí?

1. Neoténie
2. Prísavky na prstech
3. Ztráta pigmentu
4. Príušní jedové žlázy

1. Rosnicka zelená
2. Axolotl mexický
3. Ropucha obecná
4. Macarát jeskynní

33
Vyhodnocení

1. b
2. a
3. d
4. c

34
Opakování

• Jaký je význam obojživelníku?
• Na jaké tri podtrídy podle tvaru tela se trída
  obojživelníci delí?
• Jak se nazýval predek obojživelníku?
• Jak probíhá vývoj obojživelníku?

35
Použité zdroje

• Danek, G. Zoologie. SPN, Praha, 1978
• Hancová, H., Vlková, M. Biologie v kostce pro
  strední školy. Fragment, 1999
• http//www.herpetomania.com
• http//cs.wikipedia.org
• http//casopis.planetazvirat.cz
• http//www.natureblink.com/amphibia.htm