Je

1
Ješte k cílum vzdelávání

• Pozorování lektoru a mezinárodní srovnání
  ukazují, že
• ceští ucitelé neumejí pracovat s cíli
• neumejí hodnotit jiné cíle než vedomostní
  povahy

2

• Ceští ucitelé definují cíl hodiny nebo cíl výuky
  v daném casovém úseku pomocí znalosti nejaké
  oblasti žák má umet, žák se má naucit,
  zatímco jejich kolegové z ostatních zemí daleko
  casteji než znalost sledují porozumení žák má
  pochopit, žák má porozumet
• Príznacné je i to, že ceští ucitelé pri
  vymezování cílu výuky vubec neuvedli radu cílu,
  které se objevily ostatních zemích komunikovat,
  rozvíjet obecné myšlenkové dovednosti, rozvíjet
  experimentální dovednosti, rozvíjet metody
  vedeckého zkoumání, ucit žáky týmové práci,
  podporovat pozitivní postoj žáku k prírodním
  vedám a zájem o ne.
• (TIMSS R Videostudy)

3
Sociální aspekty vzdelávání

• Vzdelávání jako socializace
• Sociálne podmínená nerovnost žáku
• Základní socializacní prostredí
• Rodina
• Škola
• Skupina vrstevníku
• Spolecnost a vzdelávací systém

4
Vzdelávání a socializace

• Potíže se základními termíny Výchova, vzdelávání
• Vzdelávání v širokém smyslu (cíle kognitivní,
  hodnotové i psychomotorické)

5
Socializace

• utvárení cloveka sociálním prostredím
• utvárení cloveka jako sociální bytosti
• ____________________________________
• sociální ucení ucení se sociálním vztahum a
  sociálním rolím

6
Cím je jedinec formován
Genetický základ
Pusobení prostredí
Vzdelávání metodická socializace
7
Sociálne podmínená nerovnost

• úroven rozvoje rozumových schopností
• školní výkony
• postoje ke vzdelávání, motivace ke studiu,
  studijní aspirace
• úroven jazykové komunikace
• úroven a struktura sociálního chování

8
Základní socializacní prostredí

• Rodina
• Škola
• Skupina vrstevníku
• Spolecnost a vzdelávací systém

9
Rodina

• Index ekonomického, sociálního a kulturního
  statusu - úroven povolání a vzdelání rodicu,
  prístup ke kulture a vybavení domácnosti
  kulturními statky (mj. pocet knih v domácnosti
  klasická literatura, poezie, slovníky a
  encyklopedie, vlastní pokoj, vlastní pracovní
  stul, umelecké výtvory)

10
Zmena typu rodiny

• Vnejší nátlak, autorita,
  
• Tradice, staticnost
• Podrizování se rodinným cílum
• Povinnost, respekt

• Vnitrní pritažlivost, demokraticnost
• Dynamicnost, prizpusobivost
• Seberealizace clenu rodiny
• Osobní štestí, náklonnost

Rodina institucionální ? partnerská
11
Zmena typu rodiny

• Zamestnanost žen, kariérní aspirace
• Relativizace spolecenských hodnot a norem
• Zmenšování rodiny, uzavrenost
• Úbytek detí v rodine (pokles porodnosti)
• Vliv masmédií, reklamy, zábavního prumyslu
• Nestabilita rodiny, život bez snatku
• Krize rodiny?

12
Vliv rodinného zázemí na výsledky žáku (OECD
PISA 2003)
13
Škola

• Hlavní rysy školního prostredí
• Odosobnení vztahu ucitel žák
• Presné vymezení nároku na ž., duraz na plnení
• Prevaha kognitivního ucení
• Naprostá prevaha verbální komunikace
• Presná strukturace casu, cinností a jejich obsahu
• Obecný rámec hodnocení (zvl. klasifikace)

14
Sounáležitost se školou
15
Sounáležitost se školou (PISA 2003)
16
Sounáležitost ceských žáku se školou podle typu
školy (PISA OECD 2003)
17
Názory reditelu na prístup patnáctiletých žáku
ke škole (PISA 2003)
18
Zájem žáku o matematiku
19
(No Transcript)
20
Klima školy

• Sociálnepsychologická promenná, jež vyjadruje
  kvalitu interpersonálních vztahu a sociálních
  procesu, které fungují v dané škole, tak, jak ji
  vnímají, prožívají a hodnotí ucitelé, žáci,
  prípadne zamestnanci školy. Soucástí klimatu
  školy je napríklad klima ucitelského sboru, klima
  školních tríd, celkového prostredí školy atd.
• (Prucha, Walterová, Mareš, Pedagogický slovník,
  2. vydání, Praha, Portál, 1998, s. 107)

21
Klima školy

• Strach, stres, nuda

• Atmosféra bezpecí
• Respektovat a být respektován
• Vnitrní motivace

22
Vnímání otevrenosti klimatu a smyslu
angažovaného prístupu ke školním záležitostem
(CIVED 1999)
23
Autonomie a klima škol názory reditelu (OECD
PISA 2003)
24
(No Transcript)
25
(No Transcript)
26
Spolecnost a vzdelávací systém

• Schopnost vzdelávacího systému zajistit rovné
  príležitosti ve vzdelávání problém selektivity
• Ekonomický aspekt
• Vzdelávání príslušníku národnostních menšin
• Vzdelávání detí se speciálními vzdelávacími
  potrebami
• Vzdelávání nadaných detí
• Problematika gender

27
Selektivita vzdelávacího systému
28
(No Transcript)
29
(No Transcript)
30
VÝDAJE NA ŽÁKA / STUDENTA

• zeme OECD celkem vydají na jednoho žáka v
  primárním až terciárním vzdelávání v prumeru 7
  343 US , v Ceské republice 3 449 US
• zeme OECD v prumeru vydají na jednoho žáka na
  primární úrovni 5 273 US , v Ceské republice
  2 077 US
• zeme OECD vydají na jednoho žáka na sekundární
  úrovni v prumeru 6 992 US , v Ceské republice 3
  628 US
• zeme OECD vydají na studenta na terciární úrovni
  13 343 US, student na terciární úrovni stojí
  v Ceské republice v prumeru 6 239 US (po
  odectení výdaju na výzkum a vývoj se v
  terciárním vzdelávání jedná o 7 299 US , v Ceské
  republice 4 963 US )

31
VÝDAJE NA VZDELÁVÁNÍ ve vztahu k HDP

• zeme OECD jako celek vydávají na vzdelávání 6,1
  jejich kolektivního HDP
• devet z 28 zemí OECD dává na vzdelávání pouze 3,6
  4,2 HDP
• Ceská republika vydává 4,4 HDP

32
VEREJNÉ VÝDAJE NA VZDELÁVÁNÍ jako procento
verejných výdaju (2002)(Education at a
Glance,OECD 2005)
33
(No Transcript)
34
Vývoj pomeru šancí na dosažení VŠ vzdelání mezi
jedincem pocházejícím z rodiny odborníka a
delníka

• (údaj vyjadruje kolikrát mel jedinec pocházející
  z rodiny odborníka vetší šanci na dosažení VŠ
  vzdelání než jedinec pocházející z rodiny
  delníka zdroj ISEA)

35
(No Transcript)
36
(No Transcript)
37

• Zdroj
• Simonová, N.
  Vliv nerovnomerného vývoje
  vzdelanostního systému na vzdelanostní nerovnosti
  po roce 1989 v Ceské republice.
  Diplomová
  práce na oboru Sociologie, Praha FF UK 2002

38
Vzdelávání detí, žáku a studentu se speciálními
vzdelávacími potrebami

• Školský zákon 561/2004 Sb., 16
• (1) Dítetem, žákem a studentem se speciálními
  vzdelávacími potrebami je osoba se zdravotním
  postižením, zdravotním znevýhodnením nebo
  sociálním znevýhodnením.
• (2) Zdravotním postižením je pro úcely tohoto
  zákona mentální, telesné, zrakové nebo sluchové
  postižení, vady reci, soubežné postižení více
  vadami, autismus a vývojové poruchy ucení nebo
  chování.

39

• (3) Zdravotním znevýhodnením je pro úcely tohoto
  zákona zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo
  lehcí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám ucení
  a chování, které vyžadují zohlednení pri
  vzdelávání.
• (4) Sociálním znevýhodnením je pro úcely tohoto
  zákona
• a) rodinné prostredí s nízkým sociálne kulturním
  postavením, ohrožení sociálne patologickými jevy,
• b) narízená ústavní výchova nebo uložená ochranná
  výchova, nebo
• c) postavení azylanta a úcastníka rízení o
  udelení azylu na území Ceské republiky podle
  zvláštního právního predpisu.11)
• (5) Speciální vzdelávací potreby detí, žáku a
  studentu zjištuje školské poradenské zarízení.

40

• (6) Deti, žáci a studenti se speciálními
  vzdelávacími potrebami mají právo na vzdelávání,
  jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich
  vzdelávacím potrebám a možnostem, na vytvorení
  nezbytných podmínek, které toto vzdelávání umožní
  a na poradenskou pomoc školy a školského
  poradenského zarízení. Pro žáky a studenty se
  zdravotním postižením a zdravotním znevýhodnením
  se pri prijímání ke vzdelávání a pri jeho
  ukoncování stanoví vhodné podmínky odpovídající
  jejich potrebám. Pri hodnocení žáku a studentu se
  speciálními vzdelávacími potrebami se prihlíží
  k povaze postižení nebo znevýhodnení. Délku
  stredního a vyššího odborného vzdelávání muže
  reditel školy ve výjimecných prípadech
  jednotlivým žákum nebo studentum se zdravotním
  postižením prodloužit, nejvýše však o 2 školní
  roky.

41

• (7) Deti, žáci a studenti se zdravotním
  postižením mají právo bezplatne užívat pri
  vzdelávání speciální ucebnice a speciální
  didaktické a kompenzacní ucební pomucky
  poskytované školou. Detem, žákum a studentum,
  kterí nemohou vnímat rec sluchem, se zajištuje
  právo na bezplatné vzdelávání pomocí nebo
  prostrednictvím znakové reci. Detem, žákum a
  studentum, kterí nemohou císt bežné písmo zrakem,
  se zajištuje právo na vzdelávání s použitím
  Braillova hmatového písma. Detem, žákum a
  studentum, kterí se nemohou dorozumívat mluvenou
  recí, se zajištuje právo na bezplatné vzdelávání
  pomocí nebo prostrednictvím náhradních zpusobu
  dorozumívání.

42

• (8) Vyžaduje-li to povaha zdravotního postižení,
  zrizují se pro deti, žáky a studenty se
  zdravotním postižením školy, poprípade se
  souhlasem krajského úradu v rámci školy
  jednotlivé trídy, oddelení nebo studijní skupiny
  s upravenými vzdelávacími programy. Žáci s težkým
  mentálním postižením, žáci s více vadami a žáci
  s autismem mají právo se vzdelávat v základní
  škole speciální, nejsou-li vzdeláváni jinak.
• (9) Reditel materské školy, základní školy,
  základní školy speciální, strední školy a vyšší
  odborné školy muže se souhlasem krajského úradu
  ve tríde nebo studijní skupine, ve které se
  vzdelává díte, žák nebo student se speciálními
  vzdelávacími potrebami, zrídit funkci asistenta
  pedagoga. V prípade detí, žáku a studentu se
  zdravotním postižením a zdravotním znevýhodnením
  je nezbytné vyjádrení školského poradenského
  zarízení.

43
Vzdelávání nadaných detí, žáku a studentu

• Školský zákon 561/2004 Sb., 17
• (1) Školy a školská zarízení vytvárejí podmínky
  pro rozvoj nadání detí, žáku a studentu.
• (2) K rozvoji nadání detí, žáku a studentu lze
  uskutecnovat rozšírenou výuku nekterých predmetu
  nebo skupin predmetu. Trídám se sportovním
  zamerením nebo žákum a studentum vykonávajícím
  sportovní prípravu muže reditel školy odlišne
  upravit organizaci vzdelávání.
•  

44

• (3) Reditel školy muže mimorádne nadaného
  nezletilého žáka na žádost osoby, která je
  v souladu se zvláštním právním predpisem12) nebo
  s rozhodnutím soudu oprávnena jednat za díte nebo
  nezletilého žáka (dále jen zákonný zástupce) a
  mimorádne nadaného zletilého žáka nebo studenta
  na jeho žádost preradit do vyššího rocníku bez
  absolvování predchozího rocníku. Soucástí žádosti
  žáka, který plní povinnou školní docházku, je
  vyjádrení školského poradenského zarízení a
  registrujícího praktického lékare pro deti a
  dorost. Podmínkou prerazení je vykonání zkoušek
  z uciva nebo cásti uciva rocníku, který žák nebo
  student nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek
  stanoví reditel školy.

45
Vyucovací jazyk a vzdelávání príslušníku
národnostních menšin

• Školský zákon 5612004 Sb., 13
• (1)Vyucovacím jazykem je jazyk ceský.
• (2) Príslušníkum národnostních menšin se
  zajištuje právo na vzdelávání v jazyce
  národnostní menšiny, a to za podmínek stanovených
  v 14.
• (3) Ministerstvo muže povolit vyucování nekterých
  predmetu v cizím jazyce.
• (4) Ve vyšších odborných školách muže být
  vyucovacím jazykem cizí jazyk.

46
Vzdelávání cizincu

• Školský zákon 561/2004 Sb., 20
• (1) Osoby, které nejsou státními obcany Ceské
  republiky a pobývají oprávnene na území Ceské
  republiky, mají prístup k základnímu, strednímu a
  vyššímu odbornému vzdelávání za stejných podmínek
  jako státní obcané Ceské republiky, vcetne
  vzdelávání pri výkonu ústavní výchovy a ochranné
  výchovy.
• (2) Osoby uvedené v odstavci 1 se stávají žáky a
  studenty príslušné školy za podmínek stanovených
  tímto zákonem, pokud rediteli školy prokáží
  nejpozdeji pri zahájení vzdelávání oprávnenost
  svého pobytu na území Ceské republiky.

47

• (3) Osoby se státní príslušností jiného clenského
  státu Evropské unie a jejich rodinní príslušníci
  mají prístup ke vzdelávání a školským službám
  podle tohoto zákona za stejných podmínek jako
  státní obcané Ceské republiky. Ustanovení
  odstavce 2 se v tomto prípade nepoužije.
• (4) Osobám, které nejsou státními obcany Ceské
  republiky a získaly predchozí vzdelání
  v zahranicní škole, se pri prijímacím rízení ke
  vzdelávání ve stredních a vyšších odborných
  školách promíjí na žádost prijímací zkouška
  z ceského jazyka, pokud je soucástí prijímací
  zkoušky. Znalost ceského jazyka, která je
  nezbytná pro vzdelávání v daném oboru vzdelání,
  škola u techto osob overí rozhovorem.

48

• (5) Pro žáky, kterí jsou detmi osoby se státní
  príslušností jiného clenského státu Evropské
  unie, a kterí na území Ceské republiky, kde
  taková osoba vykonává nebo vykonávala pracovní
  cinnost v pracovneprávním vztahu nebo samostatne
  výdelecnou cinnost, nebo na území Ceské republiky
  studuje, anebo získala právo pobytu na území
  Ceské republiky z jiného duvodu13) dlouhodobe
  pobývají a kterí plní povinnou školní docházku
  podle tohoto zákona, zajistí krajský úrad
  príslušný podle místa pobytu žáka ve spolupráci
  se zrizovatelem školy
• a) bezplatnou prípravu k jejich zaclenení do
  základního vzdelávání, zahrnující výuku ceského
  jazyka prizpusobenou potrebám techto žáku,

49

• b) podle možností ve spolupráci se zememi puvodu
  žáka podporu výuky materského jazyka a kultury
  zeme jeho puvodu, která bude koordinována
  s bežnou výukou v základní škole.
• (6) Krajský úrad zajistí prípravu pedagogických
  pracovníku, kterí budou uskutecnovat vzdelávání
  podle odstavce 5.

50
Trída jako sociální útvar

• Formální a neformální rád trídy
• Sociální struktura trídy
• Vývoj trídy jako sociální skupiny

51
Vztah ucitel žák Interakce, obousmerná
komunikace

Didaktický trojúhelník
žák
ucitel
interakce a komunikace
zpetná vazba
výsledky
cíle
ccccíl
vyucování
ucení
ucivo
52
Vzájemný vztah je treba vedome a s pécí utváret

• Co prekáží?
• Prílišná (ne)nárocnost práce
• Jazyk málo srozumitelný pro žáky
• Bariérové prostredí
• Nedostatek nebo premíra (vnejší) motivace
• Sestupná a vzestupná interakcní spirála
• Škatulkování
• Pygmalion efekt, Golem efekt sebenaplnující
  ocekávání (proroctví) ucitele vuci žáku
• Haló efekt z jedné vlastnosti usuzujeme, že žák
  má ješte nejaké jiné vlastnosti
• Projekce na základe urcitých podobností (vzhled,
  zpusob vyjadrování, zájmy) si myslím, že žák bude
  mít podobné vlastnosti jako já

53
a co utvárení vztahu u ž podporuje?

• respektování každého individuálního žáka
• rozvíjení potenciálu žáku
• podporování samostatného myšlení žáku, navozování
  problémových situací
• podpora vlastních názoru žáku
• ocenování žákovy samostatnosti a originality
  nápadu rešení
• vybízení žáku k hledání prícin chybných rešení
• hodnocení nejenom výsledku, ale i prubehu (zmen)
  ucení žáku
• podnecování žáku k tomu, aby poznávali sebe sama
• (volne dle Manák, J. a kol. Alternativní metody
  a postupy.
• Brno 1997)

54
Guillaume Apollinaire  Jdi nad propast,
rekl.  Oni rekli Bojíme se.  Jdete nad
propast, rekl.  Šli.  Strcil je... a oni
leteli.
55
Autorita ucitele

• Autorita formální a neformální
• Autorita a autoritativnost
• Obliba a autorita ucitele
• Prátelství (partnerství) ve vztahu k žákum a
  autorita ucitele
• Faktory podporující vznik neformální autority ve
  vztahu ucitel žák
• Problém zneužívání moci