ZLATO

1
(No Transcript)
2
ZLATO
3
aurum, znacka Au

• Výskyt a výroba
  

V prírode se nachází v ryzím stavu jako zrnka
nebo šupinky a to bud v kremenných žílách, které
prostupují ruznými horninami, anebo v rícních
náplavech, vzniklých zvetráváním a odplavením
zlatonosných hornin, Vetší kusy, zvané valouny,
se v prírode vyskytují jen zrídka. Nejvetší
valoun o váze 70,9 kg byl nalezen v Austrálii.
Zlato se nachází v Rusku, Jižní Africe, USA,
Jižní Rhodesii, Kanade, Mexiku a v Austrálii.
V CR jsou nalezište zlata na vrchu v Roudném u
Liboune pod Blaníkem a ve Studeném.
4
Zlato se teží jednak z náplavu rýžováním
(vyplavením), jednak z hornin dulní težbou. Pri
amalgamaci se rozpouští zlato (z rozdrcené rudy)
rtutí na amalgam, který se izoluje a rtut se
z nej oddelí destilací. Težba zlata s využitím
kyanidu je spojena se znacným ekologickým
rizikem. Havárie technologického zarízení muže
mít za následek únik kyanidu napr. do reky,kde
zpusobí zánik veškerého života. Princip
kyanidového zpusobu získávání zlata vystihuje
následující chemická rovnice4Au 8NaCN O2
H2O _gt 4NaAu(CN)2 4NaOHVýsledný roztok
obsahující kyanozlatnanové anionty Au(CN)2- se
nechá zreagovat se Zn za vzniku elementárního
zlata2Au(CN)2- Zn _gt Zn(CN)42- 2Au
Vyrobené zlato se dále cistí.Oddeluje se od nej
Ag, Cu, nekdy i Pt.
5

• Vlastnosti a užití
• Zlato má krásnou, jemne žlutou barvu s vysokým
  leskem, je chemicky odolné, velmi dobre tepelne i
  elektricky vodivé. Ryzí zlato má tvrdost 2,5
  podle Mohrovy stupnice, hustotu 19,3 g/cm3 a bod
  tání 1063 C. Je velmi kujné, tažné a dá se
  vytepat na lístecky tlouštky 0,0001mm. Na
  vzduchu, ve vode i za zvýšené teploty je stálé.
  Rozpouští se pouze ve Hg, v lucavce královské (3
  díly HCl a 1 díl kys. dusicné HNO3 ) a v roztoku
  kyanidu sodného a draselného.

6
Pro výrobu zlatého zboží se nepoužívá zlata
v ryzím stavu, zlato se slévá s jinými kovy, aby
se dosáhlo ruzného zabarvení, vetší pevnosti,
tvrdosti a lepší zpracovatelnosti. Tomuto
smešování kovu se ríká legování. Legováním zlata
mužeme menit i jeho barvu podle toho, v jakém
pomeru pridáme ostatní kovy. Slitiny se vyrábejí
v techto barváchžluté slitina s Ag a Cu (více
Ag)ružové a cervené slitina Cu a Ag (více
Cu)bílé slitina s Ni a Pd (slitiny s palladiem
jsou belejší a dražší)nazelenalé slitina s
ryzím stríbremnamodralé slitina se Ag a
ocelovými pilinami ( toto zlato je velmi krehké a
pri zpracovávání praská),,Barvenímzlata se nic
nemení na jeho ryzosti. Úprava má však nekdy vliv
na stálost slitiny na vzduchu. Cervené slitiny
jsou odolnejší proti oxidaci než žluté,
nejstálejší jsou bílé slitiny.Používá se zejména
k výrobe šperku.
7
Obsah (množství) drahého kovu ve slitine se uvádí
v tisícinách, 1000g/1000g je zlato ryzí.
Drívejším merítkem zlata byl karát, ryzí zlato se
rovná 24 karátum a slitina ryzosti 1 karátu
obsahuje 41,667 tisícin zlata. Obsah ryzího zlata
ve slitinách k výrobe zboží z drahých kovu je
stanoven státem. V CR jsou pro zlaté šperky
predepsány tyto ryzosti c. 1 - 986/1000, tj.
986/1000 ryzího zlata a 14/1000 jiných kovu c. 2
900/1000 c. 3 750/1000 c. 4 585/1000 c.
5 375/1000Pro výrobu zlatého zboží používáme
ryzost c. 4 a 5.
8
Dále se používá k lécení ruzných chorob
(preparáty koloidního zlata), ve sklárském
prumyslu na výrobu rubímového skla, v
porcelánovém prumyslu na zlatý dekor, k zlacení,
ve fotografickém prumyslu, razí se z neho mince
a pametní medaile. Zlato je možné používat jako
investicní nástroj, lze nakoupit tzv. investicní
zlato, které je dle evropské legislativy
osvobozeno od DPH. Pro tyto úcely vydávají
svetové mincovny novoražby a zlaté slitky
(cihly). Vynikají tím, že v malém objemu
koncentrují velkou financní hodnotu a mají casto
i znacnou estetickou hodnotu. Zlato je již
dlouhou dobu soucástí vetšiny dentálních slitin,
tedy materiálu sloužících v zubním lékarství jako
výplne zubu napadených zubním kazem nebo pro
konstrukci mustku a jiných aplikacích. Duvodem je
predevším zdravotní nezávadnost zlata, které je
natolik chemicky inertní, že ani po mnohaletém
pusobení pomerne agresivního prostredí v ústní
dutine nepodléhá korozi. Cisté zlato je však
príliš mekké a proto se aplikují jeho slitiny
predevším s medí, stríbrem, palladiem, zinkem,
cínem, antimonem, nekdy je soucástí dentální
slitiny také indium, iridium, rhodium nebo
platina.
9
Vzhledem ke své vynikající elektrické vodivosti a
inertnosti vuci vlivum prostredí je velmi casto
používáno v mikroelektronice a pocítacovém
prumyslu. Hlavním oborem využití je zde predevším
zajištení dlouhodobé a bezproblémové vodivosti
duležitých spoju v pocítaci (napr. kontakty
mikroprocesoru). Pro tyto úcely se príslušné
kontaktní povrchy elektrolyticky pokrývají tenkou
zlatou vrstvou.
10
Karát

• Karát je jednotka hmotnosti používaná ve
  klenotnictví, nepatrí do soustavy SI. Tato
  jednotka byla historicky odvozena z hmotnosti
  semene svatojánského chleba (lat. Ceratonia
  siliqua), které bylo ve stredoveku používáno v
  Arábii a Persii pro urcování ceny drahých kamenu.
  Duvodem je skutecnost, že velikost a váha techto
  semen je pomerne uniformní a v uvedené oblasti
  sveta jsou bežne dostupná.
• V soucasné dobe se používá tzv. metrický karát,
  který je roven presne 200 mg (0,2 g).1 Diamant
  o hmotnosti 10 g má tedy 50 karátu, diamanty v
  bežne prodávaných špercích mají obvykle hmotnost
  v desetinách až jednotkách karátu.

11

• Karát (ryzost)
• Karát (znaceno zpravidla Kt) je bezrozmerná
  jednotka ryzosti klenotnických zlatých slitin.
  Ryzost cistého zlata je definována jako 24 Kt.
• Jeden karát odpovídá 1/24 hmotnostního podílu
  zlata, hodnota v karátech je tedy rovna
• ,
• kde
• X je ryzost v karátech,
• MAu je hmotnost cistého zlata obsaženého v
  hodnoceném materiálu a
• M je celková hmotnost hodnoceného materiálu.
• Nejbežnejší dnes vyrábené klenotnické slitiny
  mají ryzost 9 Kt (375 g Au/kg), 14 Kt
  (585 g Au/kg) a 18 Kt (750 g Au/kg).
• Krome karátu se dnes používají i tisícinné pomery
  napr. 833 ( 833/1000) namísto 20 Kt ( 20/24).

12
STRÍBRO
13
argentum, znacka Ag

• Výskyt a výroba
• Nalézá se v menší míre v prírode ryzí,
  vetšinou však v rudách, z nichž nejbohatší jsou
  argentit sloucenina se sírou Ag2S - leštenec
  stríbrný, kerargyrit rohovec stríbrný. U nás se
  nachází zvlášte v leštenci oloveném galenitu,
  který obsahuje až 0,2 stríbra.
• Stríbro se nachází v Rusku, Mexiku,
  Austrálii, Asii, Africe, Nemecku, Itálii a ve
  Španelsku. U nás se teží hlavne v Príbrami a v
  Kutné Hore.
• Výroba je stejná jako u zlata amalgamovým
  a kyanidovým zpusobem.

14

• Reakce
• Prestože je stríbro razeno mezi drahé kovy,
  které se obecne vyznacují znacnou chemickou
  stabilitou, je velmi dobre rozpustné v kyseline
  dusicné predevším díky jejím silným oxidacním
  vlastnostem. Reakce probíhá podle rovnice
• 3 Ag 4 HNO3 ? 3 AgNO3 NO 2 H2O
• Podobne se stríbro chová i vuci
  koncentrované kyseline sírové, která pusobí
  taktéž oxidacne.

15

• Vlastnosti a užití
• Stríbro je nejbelejší kov vysokého lesku. V
  kujnosti a tažnosti se radí hned za zlato. Je
  nejlepším vodicem tepla a elektriny. Pusobením
  sirných par nebo sirovodíku cerná.
• Stríbro má tvrdost 3 podle Mohsovy
  stupnice, mernou hmotnost
• 10,5 g/cm3 a bod tání 960C. Na cistém
  vzduchu i ve vode je stálé. Rozpouští se v rtuti
  na stríbrný amalgam a v kys. dusicné na dusicnan
  stríbrný.

16
Stríbra se používá na výrobu šperku a ozdobných
predmetu, k lékarským úcelum, na výrobu
stríbropalladiových nebo palladiostríbrných
slitin pro zubolékarské úcely (speciálním
prípadem dentálního využití stríbra jsou
amalgámy. Tyto slitiny se používají jako výplne
otvoru vzniklých po odvrtání zubního kazu. Jejich
hlavními složkami je rtut a slitiny stríbra s
medí a cínem),dále se používá v prumyslu ke
stríbrení, k výrobe zrcadel, fotografických
materiálu a lucebnin, k barvení kožišin a vlasu,
k výrobe nesmazatelného inkoustu, dale na ražbu
mincí a medailí. Ze solí stríbra se používá
nejvíce dusicnanu stríbrného jako antiseptika s
názvem lapis infernalis (pekelný
kamínek).Halogenidy stríbra jsou ve vode
nerozpustné slouceniny, nacházející hlavní
využití ve fotografickém prumyslu. Jejich ponekud
rozdílných vlastností se využívá i v analytické
chemii k dukazu i stanovení nekterých anionu.
17
Pro výrobu stríbrného zboží se nepoužívá stríbra
ryzího, ale jeho slitin s jinými kovy, protože
ryzí stríbro je pomerne mekké.Ryzost stríbrných
slitin se dríve udávala v lotech. Ryzí stríbro
melo 16 lotu, tj. 1000g/1000g, a 1 lot odpovídal
62,5 tisíciny stríbra.Stríbro se leguje proto,
aby bylo tvrdší, pevnejší a odolnejší proti
opotrebení a aby melo ryzosti predepsanou
puncovním zákonem. Slitina se ,,nebarví,
protože by ztratila vysoký lesk stríbra. Stríbro
se leguje pouze s medí, poprípade se pridává Zn
nebo Cd pro snížení bodu tání slitiny.Slitiny s
menším obsahem stríbra podléhají snadneji
okyslicování (oxidaci) než slitiny s vyšším
obsahem. Naproti tomu slitiny s vyšším obsahem
stríbra jsou mekcí než s nižším obsahem.
18
Stríbro obecne pusobí predevším baktericidne a
desinfekcne. Je jednoznacne prokázáno, že
koloidní stríbro nicí houby a plísne, zabíjí
parazity, pomáhá regeneraci bunek, pritom je
prakticky minimálne toxické pro vyšší
organizmy.Stríbro v malých dávkách posiluje
imunitní systém a zlepšuje odolnost organizmu
proti onemocnení predevším bakteriálními
chorobami, pusobí proti stafylokokum i
streptokokum. Pusobí pozitivne pri lécbe
nekterých kožních chorob jako jsou ruzné ekzémy,
vyrážky a opary.Baktericidních vlastností
stríbra se využívá i pri jednorázové dezinfekci
menších zdroju pitné vody (studny). Je soucástí
vojenských pohotovostních souprav, které umožní v
terénu získat pitnou vodu i z velmi znecistených
zdroju.
19
Fotografický proces Slouceniny stríbra jsou
základem celého prumyslového odvetví
fotografického prumyslu, které se zabývá výrobou
produktu pro získávání fotografií a filmu.Celý
proces je pritom v základe založen na reakci
velmi jemne rozptýlené slouceniny stríbra
(chloridu nebo bromidu) v želatine se svetlem.
Tato želatinová vrstva je nanesena bud na
celuloidový pás film nebo na speciální papír
fotografický papír jako základ budoucí
fotografie. Veškerá manipulace s citlivým
materiálem se pritom musí odehrávat za tmy, bez
prítomnosti viditelného svetla (elektromagnetickéh
o zárení o vlnové délce menší než cca 900 nm).
20
Mikroskopické cástecky obsahující stríbro jsou
fotocitlivé a pri jejich osvícení (expozici)
viditelným svetlem dojde k redukci stríbrných
iontu na atomy elementárního kovového stríbra a
vzniku tzv. latentního filmového obrazu. Skutecný
obraz je posléze dosažen procesem vyvolávání
filmu.Pri vyvolávání je film nejprve ponoren do
roztoku vývojky, který obsahuje nekteré stredne
silné redukcní cinidlo, napr. hydrochinon.
Pusobením této slouceniny se latentní atomy
exponovaného stríbra skutecne vyredukují za
vzniku mikroskopických tmavých skvrn
elementárního stríbra, zatímco svetlem nezasažené
stríbrné atomy zustávají beze zmeny. Další fází
je ustálení fotografického obrazu, které spocívá
v odstranení zbylých halogenidu stríbra z
fotografického filmu nebo papíru. Toho je
dosaženo pusobením roztoku ustalovace -
thiosíranu sodného Na2S2O3 na vlhký fotografický
materiál. Thiosíranový anion vytvárí se
stríbrnými ionty velmi silný rozpustný komplex
Ag(S2O3)23- a ionty Ag se tak vymyjí z
fotografického média do roztoku ustalovace. Po
vymytí neexponovaného stríbra z filmu nebo
fotopapíru vznikne již stabilní pozitiv nebo
negativ, který muže být bez problému vystaven
úcinkum viditelného svetla. Po dukladném promytí
fotomateriálu vodou se produkt usuší poprípade
vyleští nebo jinak povrchove upraví. V soucasné
dobe je uvedený proces stále casteji nahrazován
použitím digitálních fotoaparátu.
21

• zdroje http//cs.wikipedia.org/wiki/KarC3A1t
• _(ryzost)