Sn

1
(No Transcript)
2
Diabetes

• Je skupina metabolických onemocnení
  charakterizovaných chronickou hyperglykémií,
  která vzniká v dusledku poruchy sekrece inzulínu,
  jeho úcinku nebo kombinací. Základním projevem je
  hyperglykémie. Z biochemického hlediska zasahuje
  nejen do metabolismu sacharidu, ale i tuku a
  bílkovin. Klinicky zpusobuje také mikro- a
  makrovaskulání komplikace s vývojem
  orgánove-specifických degenerativních procesu.

3
Rozdelení

• Diabetes mellitus 1. typu
• Diabetes mellitus 2. typu
• Gestacní diabetes
• Další specifické typy ( asi 50 duvodu)

4
Diabetes mellitus typ 1.

• Dlouholetý výzkum
• Mnoho zjištených faktu
• Nevyrešené otázky
• Závažný globální problém

5
Langerhansovy ostruvky

• Obsahují nekolik typu endokrinních bunek
  produkujících- A (glukagon),
  B (inzulín), D (somatostatin),
  F (pankreatický polypeptid)

6
(No Transcript)
7
(No Transcript)
8
(No Transcript)
9
INZULIN

• 51 AMK, zámena 1-3- ruzné typy inzulínu

10
Není to jen snížení glykémie
11
(No Transcript)
12
Inzulin a metabolizmus

• Hlavní úcinky inzulinu jsou zvýšení odberu živin
  a biosyntetické procesy( syntéza glykogenu,
  lipidu, bílkovin).
• Ovlivnuje glukózový transportér GLUT-4 v bunkách
  kosterního svalu, adipocytu a srdecního svalu. V
  ostatních tkáních jsou jiné transportéry, které
  jsou ovlivneny inzulínem jen okrajove.
• B bunky obsahují transportér GLUT-2, který
  propouští glc v proporci k její extracelulární
  koncentraci - regulace sekrece inzulinu

13
DM typ 1

• DM typ 1 je autoimunitní onemocnení, kdy jsou v
  krvi prítomny protilátky -proti Langerhansovým
  ostruvkum (ICA), -proti povrchu ostruvku (ICSA),
  -proti GAD- glutamát dekarboxyláze, -inzulinu.
  Jejich výskyt je u vetšiny pacientu (ne u všech a
  jsou i u malého procenta zdravé populace) a jsou
  prítomny i nekolik let pred klinickou manifestací
  choroby.
• Dochází k (úplné) destrukci B bunek Tc lymfocyty.
• Spouštecí mechanizmus autoimunity není znám
• Klinicky se projevuje až po znicení 90 bunek

14
Diabetes mellitus typ 1

• Taky nazývaný IDDM, méne juvenilní diabetes
• Nejcasteji vzniká v mladém veku, ale muže
  vzniknout v každém veku
• Autoimunitní onemocnení- znicení B bunek a
  snížená až nulová sekrece inzulinu
• Kauzálne nevylécitelné- doživotní injekce
  inzulinu nekolikrát denne kontrola glykémie
  dieta
• Tvorí 5-10 diabetických onemocnení
• V CR 30 000 nemocných, prevalence 0,3
• Dlouholetý nástup
• Nárust poctu nemocných

15
Vylucování inzulinu

• Je basální behem celého dne a zvýšené po jídle

16
Nejpravdepodobnejší príciny

• Genetická predispozice
• Environmentální vliv
• Infekcní onemocnení

17
Výskyt podle geografické polohy
18
Genetika

• Nebyl nalezen gen, který by zodpovídal za rozvoj
  onemocnení
• v podezrení jsou alely HLA . Jako pravdepodobné
  se udávají alely HLA- DR3 a DR4. Podle jiných
  zdroju jsou však duležitejší alely HLA-DQA,
  které vykazují lepší korelace. Stále je to však
  jen statistická pravdepodobnost ( co delat, když
  mám tuto alelu?)
• Jako druhý nejlepší ukazatel se zdá the insulin
  gene region (INS) , geny v blízkosti genu pro
  inzulin

19
Závislost na rocním období
20
Virové infekce

• Se považují jako duležité etiologické agens
• V proteinu enteroviru coxsackie B4 byla
  identifikována oblast, homologní GAD (glutamát
  dekarboxyláza) antigenu B-bunek. antigenní
  mimikry
• Ješte nekolik viru (CMV, virus spalnicek,
  zardenek, EBV,)

21
Mléko

• u nove diagnostikovaných jsou-protilátky proti
  nekterým bílkovinám kravského mléka - proti
  hovezímu sérovému albuminu,... Molekuly všech
  techto proteinu obsahují sekvence shodné s
  antigeny ostruvkových bunek.
• Ale ackoli tyto antigenní mimikry a zkrížená
  sérologická reaktivita jsou pravidelne
  prokazovány, prímé dukazy o tom, že by vyvolávaly
  autoimunitní proces, poškozující ostruvkové
  bunky, nejsou
• U mlécných bílkovin se predpokládá snížení orální
  tolerance
• Jako nebezpecné se jeví krmení novorozencu
  prípravky z kravského mléka v prvních mesících po
  narození

22
Vliv veku matky behem gravidity

• Porovnáním dat detí s údaji o jejich rodicích
  dospel výzkumný tým k temto záverum
• Riziko DM1 se prokazatelne zvyšuje s vekem matky,
  a to zhruba o 25 každých 5 let.
• Ve 45 letech veku matky je riziko DM1 vyšší více
  než 3x ve srovnání s detmi, narozenými matkám ve
  veku do 20 let.
• Vek otce se na riziku DM1 podílí méne, nicméne ho
  zvyšuje o zhruba 9 s každými 5 lety veku.
• Riziko je nejvyšší u prvorozených, u každého
  dalšího dítete se snižuje o zhruba 15.

23
Príciny?

• Genetické príciny Negativní. Prestože je známo,
  že s vekem dochází k genetickým zmenám, které
  jsou prícinou napríklad známého zvyšování rizika
  narození dítete s Downovým syndromem se
  stoupajícím vekem matky, pri DM1 se chromosomální
  abnormality nevyskytují.
• Intrauterinní virové infekce Mohou zvýšit riziko
  DM1 u prvního dítete, ale nemohou vysvetlit efekt
  vyššího veku matky.
• Imunologie Je známo, že astma (apod.) souvisí s
  Th2 odpovedí, zatímco vývoj autooimunitních
  chorob s odpovedí Th1. Pokud víme, že astmatem
  jsou více postihovány deti mladších matek, je
  možné, že s vekem matky dochází u plodu k posunu
  rovnováhy Th1/Th2 ve prospech Th1 a tím k vyšší
  náchylnosti k autoimunitním onemocnením?
• Jiné faktory Jde napríklad o uvažovaný význam
  váhy plodu, otázkou rovnež zustává vliv hromadení
  škodlivých látek v organizmu žen, žijících ve
  smogem promorených velkomestech, jakož i vliv ve
  stále vyšší míre používaných domácích chemikálií
  (saponáty, prací prášky, herbicidy aj.). Tyto
  faktory však podle všeho nemají se zvyšováním
  incidence D1 prímou souvislost.

24
Nekteré další vlivy

• Konzumace vetšího množství cukrovinek, bílého
  cukru,a její podíl na vzniku onemocnení nebyla
  nikde zmínena. (vycerpání B bunek-DM1 ?)
• Ockování nezvyšuje riziko
• Urcité indicie jsou pri nedostatku vitaminu D pri
  vývoji malých detí.

25
Transplantace

• Jsou v pocátcích a ne velmi úspešné
• spolecne s transplantací ledviny (lécení
  imunosupresivy), nebo u komlikovaných pacientu,
  kde se nedarí stabilizovat stav
• Transplantace samotných ostruvku- dlouhodobé
  prežívání je jen u malého procenta
• neustále lepší výsledky, metody, ale presto je
  to v horizontu let

26
Prevence

• V soucasnosti se zameruje na predikci a prevenci-
  nalezení osob se zvýšeným rizikem a jejich
  sledování
• Markery pro screening novorozených nenalezeny
• Zatím kontrola detí, v kterých rodine mají
  diabetes (sledování podle hladin protilátek)
• Preventivní postupy- ve stadiu overování-
  podávání inzulinu a nikotinamidu (podávání
  cytostatik se neosvedcilo)
• MZ dvojcata onemocní spolecne ve 45-vliv
  environmentálních faktoru- velký prostor pro
  prevenci
• Riziko se týká všech

27
Interpretace

• Jednotlivé vedecké práce se i podporují,
  vyvracejí, dávají podobné výsledky, mají
  nedostatky,a proto nelze ucinit jednoznacný
  záver vzniku DM1. Byly provedeny i rozsáhlé
  studie na desítkách tisíc obcanu v ruzných
  krajinách, ale opet jen statistické údaje.
• V soucasnosti probíhají i dlouhodobé studie,
  které umožní lepší analýzu vlivu
  environmentálního prostredí na vznik cukrovky( s
  ohledem na faktory, které jsou brány jako
  pravdepodobné).

28
Požitá literatura

• Andel Michal et al. Diabetes a další poruchy
  metabolizmu, 1. vydání, Galén, 2001
• Ellenberg and Rifkins Diabetes mellitus theory
  and practice, Elsevier Science Publishing, 1990
• http//www.zdrava-rodina.cz
• http//www.cdc.gov/

29
Pár obrázku na záver