Title: Adaptace na pohybovou z
1Adaptace na pohybovou zátež
2Co je adaptace?
- Je komplexní dej umožnující prizpusobení
organismu na zmenené vnejší a vnitrní podmínky a
tím jeho prežití v rámci jedince nebo druhu - Z biologického hlediska se jedná o jakýkoli vliv
narušující homeostázu organismu, s kterým se
organismus v zájmu prežití musí vyrovnat.
3Pohyb Stresový podnet
- Seley definuje stres jako nespecifickou reakci
organismu na každý požadavek.
4Stres
- Pozitivní (eustres) pri sportu, zábave, sexu
- Negativní (distres) snažíme se mu vyhnout
5Fáze adaptacního syndromu
- Fáze poplachová (alarmová)
- narušení vnitrního prostredí organismu
- Fáze rezistence
- organismus se adaptuje na daný stresor
- Fáze vycerpání (exhausce)
- organismus se nedokázal prizpusobit
stresoru, muže vyvolat onemocnení a smrt
6Podmínky adaptace
- 1. Pravidelné opakování stresu
- 2. Intenzita - hyperstres (vysoká, prekracuje
hranici adaptability) - - hypostres (nízká intenzita,
nedosahuje toleranci stresu) - 3. Trvání
7superkompenzace
Míra rozvratu homeostázy
Období optimálního zahájení dalšího tréninku
zátež
Overtraining 2002
8superkompenzace
Míra rozvratu homeostázy
Posun a rozšírení
Období optimálního zahájení dalšího tréninku
zátež
Overtraining 2002
91) Pokud neprijde další podnet (stresor, zatížení)
2) Pokud prijde další podnet v optimální cas
101) Pokud neprijde další podnet (stresor, zatížení)
2) Pokud prijde další podnet v optimální cas
3) Pokud prijde další podnet pozde
4) Pokud prijde další podnet brzo
11Podmínky adaptace
- 1. Pravidelné opakování stresu
- 2. Intenzita - hyperstres (vysoká, prekracuje
hranici adaptability) - - hypostres (nízká intenzita,
nedosahuje toleranci stresu) - 3. Trvání
12 Schéma transportu O2 a CO2
(Wasserman, 1999)
13Adaptacní zmeny transportního systému
- K jeho hlavním složkám patrí
- Kardiovaskulární systém
- Dýchací systém
- Jejich hlavní funkcí je zajistit prísun O2 a
energetických zdroju pracujícím svalum i dalším
tkáním a odvod CO2 a jiných metabolitu.
14Fickova rovnice
- VO2 Q x DA-V
- VO2 spotreba kyslíku ml/min
- Q minutový srdecní výdej ml
- DA-V arterio-venózní diference kyslíku
- SV systolický (tepový objem) ml
- SF srdecní frekvence tep/min.
SV
SF
151. Kardiovaskulární systém
- Nejvýznamnejším projevem adaptace je pokles
srdecní frekvence a to jak v klidu tak pri
submaximální záteži (tréninková vagotonie). - Zaprícinené zvýšením systolického objemu v klidu
i pri záteži. - Tím pádem mužeme precerpat více krve za minutu
zvyšuje se minutový objem srdce
16Minutový objem srdce
- Klidnetrénovaný 4,9 70 tepu x 70 ml
- Klidtrénovaný 4,9 40 tepu x 120 ml
- Zátežnetrénovaný 200 x 100 20 l/min.
- Zátežtrénovaný 200 x 200 40 l/min.
- Pri záteži se zvyšuje SF i SV tedy i Q
- SV se zvyšuje do 120 tepu, pak se na zvyšování Q
podílí zejména SF - SFmax 220 - vek
17Co se podílí na zvýšení systolického objemu?
- Vytrvalostní trénink
- 1. Mírný nárust celkového objemu cirkulující
krve (již po nekolika týdnech) - Tím se v klidu i pri záteži zvyšuje žilní návrat.
- Vede k lepšímu plnení komor na konci diastoly.
182. Fyziologické zvetšení srdce - hypertrofie
- Vytrvalostní trénink
- Dochází ke zvetšení objemu srdecních dutin
dilatacní hypertrofie. Zvýší se objemová práce
srdce. - - Zlepšení kontraktility myokardu zvýšení EF
- Silový, rychlostne silový trénink
- Vede k hypertrofii steny zejména levé komory.
- Zvyšuje se tlaková práce srdce.
19Hypertrofie srdce
- Dosažení trvá nekolik let. Bežné u vrcholových
sportovcu u rekreacních výjimecné. - Vedle fyziologicky zvetšeného srdce se velmi
casto setkáváme s patologicky zvetšeným srdcem. - Rozdíl je ve výkonnosti.
- Mnichovský syndrom pitím piva se zvetší objem
krve roztažení srdce - ischemie.
20 TK
- 1. Silový trénink
- Charakteristické výrazným vzestupem TK
- - Zlepšení (zvetšení) tlakové práce srdce
- Dynamické i izometrické svalové kontrakce vedou
ke stlacení periferních cév a tím ke zvýšení
periferního odporu. - Potreba fixace hrudníku tzv. Valsalvuv efekt.
Zvyšuje se tím nitrohrudní tlak.
21Krevní tlak TK
- 2. Vytrvalostní trénink
- Pri práci stoupá systolický tlak, diastolický
tlak méne pri dlouhotrvající záteži muže i
klesnout. - Zretelne vyšší TK je pri práci menšími svalovými
skupinami než velkými. - V klidu po vytrvalostním trénink TK rychle klesá
až mírne pod normální hodnoty.
22TK
- Na poklesu TK se podílí jednak celková
ekonomizace cinnosti kardiovaskulárního systému. - Ale také celkové vegetativní preladení smerem k
prevaze parasympatiku. - Pokles muže být až asi o10 torru využít pri
lécbe hypertenze. - Oznacuje se jako klidová adaptacní hypotonie.
232. Dýchací systém
- Zvyšuje se maximální minutová ventilace pri
záteži. Je daná DF x DV -
- DF (dechová frekvence) z 12 16 dechu/min. až na
60 i více - DV (dechový objem) z 0,5 až na 3 l
24Dýchací systém
- Zlepšení ekonomiky ventilace zvyšuje se
extrakce kyslíku z alveolárního vzduchu. -
- Zvýšená schopnost prijímat kyslík.
- Pokles ventilacního ekvivalentu pro O2
- Na prijetí 1 l O2 stací prodýchat méne
vzduchu.
25- Zlepšení arterio-venózní diference
- V klidu 50 ml O2 z 1 l krve
- Pri záteži až 170 ml O2 na 1 l krve
26- Koncentrace O2 ve vydechovaném vzduchu
- u netrénovaného je okolo 18 extrakce 3 .
- u trénovaného to bývá 1514 extrakce 67
.
27- V klidu hlubší a pomalejší dýchání relativní
zmenšení mrtvého prostoru. - Zvyšuje se sila a celková výkonnost dýchacích
svalu. - Zvyšuje se vitální kapacita plic.
28Adaptacní zmeny pohybového systému
- 1. Kosti
- zmeny ve složení a strukture. Zvyšuje se obsah
minerálních látek (zejména vápníku). - Duležité je zejména jejich zatežování ve smeru
gravitace (poskoky, beh). - Dominantní je rust kostí do puberty, vhodným
zatežováním mužeme vytvorit pevnou kostní hmotu. - Prevence osteoporózy ve vyšším veku.
-
29- 2. Vazivová tkán
- Dochází ke ztloustnutí elastických resp.
kolagenních vláken. - Vede k celkovému zvýšení pevnosti vazivových
struktur, hlavne vazu a šlach. - Adaptace pomalejší než u svalu problém
anabolických steroidu mechanické poškození.
30- 3. Svaly
- A) Adaptace pri rozvoji vytrvalostních PS
- intenzita svalových kontrakcí nižší, nedochází ke
svalové hypertrofii ani k výraznejšímu zvyšování
síly - zvýšení poctu mitochondií
- zvýšení aktivity enzymu energetického
metabolismu, predevším Krebsova cyklu
31- A)
- zvyšují se zásoby glykogenu
- duležitou adaptacní zmenou je vyšší schopnost
využívat pri telesném zatížení vyšší podíl tuku -
šetrí se glykogen - pokles podílu rychlých glykolytických vláken,
menší prumer vláken (lepší difuze O2 z krve do
mitochondrií) - - lepší zásobení svalu krví, prostrednictvím
zvýšením poctu kapilár a lepší redistribuce krve
ve prospech aktivovaných svalu.
32- B) Adaptace pri rozvoji rychlostních PS
- zvyšuje se obsah ATP a CP
- zvýšení rychlosti utilizace ATP a CP, rychlejší
max. využití - nedochází k signifikantním zmenám v poctu
rychlých a pomalých sv. vláken? - zlepšení nervosvalových regulacních procesu
- zlepšení koordinace synergistu a antagonistu
-
33- C) Adaptace pri rozvoji silových PS
- - hypertrofie svalových vláken, hlavne
rychlého typu (aktin a myozin) - - vyšší aktivita myokinázy (reguluje tvorbu
ATP z 2 ADP) - - výrazný nárust silových schopností, závisí
na charakteru zatížení, intenzite, objemu
34- - zlepšení nervosvalových regulacních procesu
schopnost zapojit v urcitém case více motorických
jednotek - Motorická jednotka pocet sv. vláken
inervované jednou motorickou nervovou bunkou. - - zlepšení vzájemné koordinace synergistu a
antagonistu
35- D) Adaptace pri rozvoji rychlostne
vytrvalostních PS (do 2 min.) - rozvoj glykolytického metabolické potenciálu
kosterního svalu (laktát acidóza) - - lepší utilizace glykogenu, zvyšuje se
množství glykogenu (superkompenzace)
36Superkompenzace
37- D) Adaptace pri rozvoji rychlostne
vytrvalostních PS (do 2 min.) - - vyšší aktivita glykolytických enzymu
(fosforylázy, fosfofruktokinázy,
laktátdehydrogenázy) - zvýšení pufrovací kapacity svalu (nárazníkové
systémy) a vyšší tolerance k laktátu (nízké pH) - Mezi nárazníkové systémy patrí ionty
- uhlicitanové (bikarbonátové) HCO3, fosforecné,
bílkoviny - H HCO-3 ? H2CO3 ? H2O CO2
38Obecne u všech
- - zlepšení nervosvalových regulacních mech!
- - zlepšení vzájemné koordinace synergistu a
antagonistu - - hypertrofii (mimo vytrvalosti)
- - zvýšení svalové síly i vytrvalosti
39Složení krve
- Zvyšuje se celkové množství krve až o 20 ,
prevážne na základe zvýšení množství plazmy
(pokles hematokritu) , ale dochází i k
absolutnímu zvýšení erytrocytu, leukocytu,
bílkovin a elektrolytu. - U sportovcu muže dojít k relativnímu poklesu
erytrocytu. - Absolutní hodnoty erytrocytu i hemoglobinu jsou
zvýšené.
40To má za následek
- Zlepšuje se transportní kapacita krve
- Zlepšení specifické a nespecifické imunity
- Zlepšení pufrovací kapacity
- Zvýšení funkcní rezervy pro ztráty tekutin
- - trénovaní se zacínají potit dríve a potí se
víc
41Vegetativní nervový systém
- Posun vegetativní rovnováhy na stranu
parasympatiku - vagotonie. - Typické znaky pokles SFklid, TK, snížení
frekvence dýchání. - Pokles koncentrace katecholaminu, zvýšení
acetylcholinu. - Snížení poctu betareceptoru, prostrednictvím
kterých katecholaminy uplatnují svuj vliv na
srdce.
42- Prevaha parasympatiku má za následek i rychlejší
zotavení po telesném zatížení. - Zvýšená odolnost vuci stresu, únave.
43Hormonální systém
- Katabolické hormony
- Katecholaminy - nižší vzestup po standardním
zatížení pozorujeme již po nekolika týdnech. Asi
po 2.mesících se projeví pokles katecholaminových
rceptoru. -
44Další katabolické hormony
- ACTH a kortizol - podílí se na tvorbe glukózy v
játrech (glukoneogeneze). -
- Méne výrazný vzestup kortizolu pri standardním
zatížení kontrastuje s hypertrofií kury
nadledvin.
45- Tyreotropní hormon - rídí cinnost štítné žlázy,
kde nejduležitejším hormonem je tyroxin. - Stoupá v dobe záteže u trénovaných více než u
netrénovaných. - Sportovci mají v klidu vyšší hodnoty
tyreotropních hormonu než nesportovci. - Stimulují lipázu dojde k lipolýze tukové
tkáne s mobilizací VMK a k utilizaci pracujícími
svaly. -
46Anabolické hormony
- Rustový hormon - se u trénovaných jedincu pri
stejné intenzite méne zvyšuje jako u
netrénovaných. -
- Pri maximálním zatížení je stejné stoupání
koncentrace bez ohledu na trénovanost. - Jeho hladina závisí od intenzity zatížení.
- Jeho proteoanabolický efekt zmírnuje úcinky
katabolických zátežových hormonu.
47Další anabolické hormony
- Testosteron - jeho hladina závisí od intenzity
zatížení. - Krátkodobé intenzivní zatížení vede ke
zvýšení, dlouhodobé vytrvalostní zatížení nízké
intenzity zpravidla vede k jeho poklesu. - Duležitou úlohu sehrává pri hypertrofii
svalové tkáne.
48Nejsilnejší anabolický hormon
- Inzulín
- Projevuje se poklesem hladiny a celkového
snížení potreby inzulínu. Vysvetluje se to
zvýšením citlivosti inzulínových receptoru v
periferních bunkách lécba a prevence diabetu 2.
typu.
49Všeobecne k hormonálnímu systému
- Všeobecne mužeme ríci, že hormonální regulace se
vlivem pravidelného cvicení stává primerenejší,
úcelnejší a celkove lépe odpovídá na nároky
telesného zatížení.
50Imunitní systém
- Príznivý vliv PA na imunitní systém a celkovou
obranyschopnost organismu závisí od intenzity
zatížení. - Nižší intenzita príznivý úcinek, zatím co
extrémní trénink muže naopak vést k oslabení.
51Na zlepšení obranyschopnosti se podílí
- zmnožení B a T lymfocytu, vcetne zrychlení jejich
transformace pri tvorbe protilátek a zvýšení
cytostatické aktivity (T-lymfocyty) - zvýšení hladiny interferonu (brání šírení viru na
další bunky) - zvýšení fagocytární aktivity.
52Psychické zmeny
- Projevují se zmeny v emocionálním chování, které
spocívají hlavne v potlacení negativních emocí. - Snižuje se psychické napetí, úzkost a
- deprese.
- Zlepšení sebevedomí a predstava o vlastní osobe.
- Podporuje koncentraci a tvorivou aktivitu.
53- Pri intenzivní pohybové cinnosti dochází ke
zvýšení endorfinu, což vyvolává príjemné pocity a
tlumí bolest.