Title: Pameti
1Pameti
- Pamet pocĂtace je zarĂzenĂ, kterĂ© sloužà k
ukládánĂ programu a dat, s nimiĹľ pocĂtac pracuje.
2RozdelenĂ pametĂ
- VnitrnĂ (internĂ) pameti
- Pameti osazené vetšinou na základnà desce.
Jsou do nich zavádeny práve spouštené programy
(nebo alespon jejich cásti) a data, se kterými
pracujĂ. - Vnejšà (externĂ) pameti
- Pameti realizované vetšinou za pomoci
zarĂzenĂ pouĹľĂvajĂcĂch vĂ˝menná mĂ©dia. Sloužà pro
dlouhodobé uchovánà informacà a zálohovánà dat.
3Parametry pametĂ
- Kapacita
- PrĂstupová doba
- Prenosová rychlost
- Staticnost / dynamicnost
- statické pameti
- dynamické pameti
- DestruktivnĂ pri ctenĂ / nedestruktivnĂ pri
ctenĂ
- Energeticky závislé / energeticky nezávislé
- PrĂstup
- sekvencnĂ
- prĂmĂ˝
- Spolehlivost
- Cena za bit.
4VnitrnĂ (internĂ) pameti
- Jsou to pameti s nimiĹľ mikroprocesor
bezprostredne pracuje. Tyto pameti osazené
vetšinou na základnà desce bývajà realizovány
pomocà polovodicových soucástek.
- Základnà typy
- ROM
- RAM
- Cache pameti
- Registry
5Pameti typu ROM (Read Only Memory)
- JedinĂ˝ hlavnĂ Ăşkol tohoto typu pameti je
pamatovat si data i po vypnutĂ pocĂtace, tj. po
ukoncenĂ prĂsunu elektrickĂ©ho proudu. - ROM pamet je obvykle pouĹľĂvána pri startu
pocĂtace a zavádenĂ operacnĂho systĂ©mu.
6ROM (Read Only Memory)
- Pameti ROM jsou pameti, které jsou urceny
pouze pro ctenĂ informacĂ. Informace jsou do
techto pametà pevne zapsány pri jejich výrobe a
potom již nenà možné žádným zpusobem jejich obsah
zmenit.
7PROM (Programable Read Only Memory)
- Pamet PROM neobsahuje po vyrobenà žádnou
pevnou informaci a je aĹľ na uĹľivateli, aby
provedl prĂslušnĂ˝ zápis informace. Tento zápis je
možné provést pouze jednou a poté již pamet
sloužà stejne jako pamet ROM.
8EPROM (Eraseable Programable Read Only Memory)
- Pamet EPROM je statická a energeticky
nezávislá pamet, do které muže uživatel provést
zápis. ZapsanĂ© informace se uchovávajĂ pomocĂ
elektrického náboje a je možné je vymazat
pusobenĂm ultrafialovĂ©ho zárenĂ.
9EEPROM (Electrically Eraseable Programable Read
Only Memory)
- Tento typ pameti má podobné chovánà jako pameti
EPROM, tj. jedná se o statickou energeticky
nezávislou pamet, kterou je možné naprogramovat a
pozdeji z nà informace vymazat. - Výhodou oproti EPROM pametem je, že vymazánà se
provádĂ elektricky a nikoliv pomocĂ UV zárenĂ,
cĂmĹľ odpadá nepohodlná manipulace s pametĂ pri
jejĂm mazánĂ.
10Pameti Flash
- Flash pameti jsou obdobou pametà EEPROM. Jedná se
o pameti, které je možné naprogramovat a které
jsou statické a energeticky nezávislé. - Vymazánà se provádà elektrickou cestou, jejich
preprogramovánĂ je moĹľnĂ© provĂ©st prĂmo v
pocĂtaci.
11Pameti typu RAM (Random Acces Memory)
- Jedna z nejduleĹľitejšĂch vnitrnĂch pametĂ v
podobe zásuvnĂ˝ch modulu vkládajĂcĂch se do
slotuna základnà desce. - Rychlejšà než ROM, vetšà kapacity
- Pamet s možnostà zápisu i ctenà z libovolného
mĂsta - Prostor pro beĹľĂcĂ (spuštenĂ©) programy
- Po vypnutĂ pocĂtace (nebo vĂ˝padku proudu) se
jejĂ obsah ztratĂ
12Rozlišujeme RAM pameti
- Statické pameti (SRAM)
- Typicky se pouĹľĂvajĂ jako rychlĂ© vyrovnávacĂ
pameti (cache) u procesoru. - Dynamické pameti (DRAM)
- - operacnĂ pameti.
- CMOS-RAM
- Pro uchovánà nastavenà parametru BIOSu.
13Pameti SRAM (Static Random Access Memory)
- Pameti SRAM uchovávajà informaci v sobe uloženou
po celou dobu, kdy jsou pripojeny ke zdroji
elektrickĂ©ho napájenĂ. - Pametová bunka SRAM je realizována jako
bistabilnĂ klopnĂ˝ obvod.
14Pameti DRAM (Dynamic Random Access Memory)
- Z DRAM jsou sestaveny operacnĂ pameti. MajĂ
vysokou hustotu záznamu, levnejšà výrobu a jsou
pomalejšà neĹľ SRAM. - V pameti DRAM je informace uloĹľena pomocĂ
elektrického náboje na kondenzátoru. Tento náboj
má však tendenci se vybĂjet i v dobe, kdy je
pamet pripojena ke zdroji elektrickĂ©ho napájenĂ.
Aby nedošlo k tomuto vybitĂ, je nutnĂ© periodicky
provádet tzv. refersh.
15CMOS-RAM
- Pamet s malou kapacitou slouĹľĂcĂ k uchovánĂ Ăşdaju
o nastavenĂ pocĂtace a jeho hardwarovĂ©
konfiguraci. - Tato pamet je energeticky závislá, a proto je
nutnĂ© ji zálohovat pomocĂ akumulátoru umĂstenĂ©ho
vetšinou na základnà desce, aby nedošlo ke ztráte
údaju v nà uložených.
16Cache pameti
- JejĂm Ăşcelem je vzájemnĂ© prizpusobovánĂ rychlostĂ
- rychlejšà komponenta cte data z cache, tudĂĹľ
nemusĂ cekat na pomalejšà komponentu. - Prekladište dat mezi komponentami pocĂtace
- Cache L1 - je integrován v mikroprocesorech.
TakovĂ˝to procesor musĂ mĂt v sobe integrován takĂ©
radic cache pameti. Je k zásobovánà procesoru
daty ze sbernice. - Cache L2 - cache pamet vetšinou na
mikroprocesoru, v nekterĂ˝ch prĂpadech na základnĂ
desce pocĂtace. JejĂ cinnost je rĂzena radicem
cache pameti. Je umĂstena mezi mikroprocesorem a
operacnĂ pametĂ.
17Registry
- Pod pameti lze zaradit také registry.
- Jsou to pametová mĂsta na cipu procesoru, která
jsou pouĹľĂvána pro krátkodobĂ© uchovánĂ práve
zpracovanĂ˝ch informacĂ.
18Vnejšà (externĂ) pameti
- Pameti, pro moĹľnost uloĹľenĂ programu a dat pro
pozdejšà vyuĹľitĂ. - PapĂrová mĂ©dia
- Magnetická média
- Optická média
- Magneto-optická média
- Elektrická média.
19PapĂrová mĂ©dia
- DernĂ˝ štĂtek
- R. 1801 francouzskĂ˝ textilnĂ prumyslnĂk Joseph -
Marie Jacquard - automatický tkalcovský stav - Jako binárnà kód 1 a 0
- dĂrka - chybejĂcĂ dĂrka
- Jeden štĂtek jeden prĂkaz
- nebo datový záznam.
- Derná páska
- Podobná dernĂ©mu štĂtku
- Výhoda libovolné délky.
20Magnetická média
- Možnost premazávánà a opetovného zápisu
- Vetšà hustota uloĹľenĂ˝ch informacĂ
- MoĹľnost nesekvencnĂho - prĂmĂ©ho prĂstupu
v prĂpade disku.
21 Magnetická média Princip
- Jde o pokrytà nemagnetického podkladu tenkou
feromagnetickou vrstvou, do kterĂ© se provádĂ
vlastnĂ záznam zmagnetizovánĂm miniaturnĂch
oblastĂ. - ZapisovánĂ se provádĂ zmenou polarity techto
oblastĂ pomocĂ elektromagnetu v záznamovĂ© hlave. - CtenĂ se provádĂ snĂmánĂm indukovanĂ˝ch
elektrických impulsu.
22Magnetická média Magnetická páska
- V historii je asi nejpouĹľĂvanejšĂm magnetickĂ˝m
mĂ©diem. - PoprvĂ© byla zrejme pouĹľita u pocĂtace EDVAC
z r. 1949. - Pri práci se páska navĂjĂ z jednoho kotouce na
druhĂ˝. - SekvencnĂ zapisovánĂ a ctenĂ.
- Na konci šedesátĂ˝ch let se zacal pouĹľĂvat
magnetickĂ˝ štĂtek. Jeho hlavnĂ vĂ˝hoda spocĂvala
v prenositelnosti a rychlosti.
23Magnetická média Výmenné magnetické disky
- CástĂ pocĂtacu v 60. letech
- Dalšà stupen vývoje záznamových médià - soustavy
magnetických disku - Konstrukce magnetického disku obsahovala bud
jeden nebo vĂce disku (tzv. svazek). - Zpocátku byla typická kapacita 7 MB, pozdeji se
rozširovala na 200 MB. - Prvnà magnetické disky se v základnà konstrukci
prĂliš nelišily od dnešnĂch.
24Magnetická média Pružný - Floppy disk - disketa
- V roce 1969 firma Imation - prvnĂ
8-palcovéfloppy disky - Jde o pružný plastový kotouc s oboustranne
nanesenou tenkou magnetickou vrstvou vetšinou v
pruĹľnĂ©m papĂrovĂ©m nebo plastovĂ©m ochrannĂ©m
pouzdru. - Následoval 5,25-palcový floppy disk
- V roce 1989 firma Imation vyrobila prvnĂ
3,5-palcové diskety , které jsou ješte i dnes
bežným formátem. Kapacita soucasných disket je
1,44 MB. Doba prĂstupu k zápisu (tj. zpoĹľdenĂ)
je asi 100 milisekund.
25Magnetická média Pevný disk - harddisk
- Velkokapacitnà vnejšà pamet
- Pro ukládánà vetšiny systémua dat
- V roce 1973 prvnĂ uzavreny pevnĂ˝ disk s
oznacenĂm Winchester - PametovĂ© mĂ©dium je uchyceno uvnitr vlastnĂ
mechaniky. - Konstrukce - nekolik disku (kotoucu) nad sebou.
26Magnetická média Pevný disk - harddisk
- Mechanika obsahuje tyto základnà cásti
- médium s daty
- magnetickĂ© hlavy pro ctenĂ/zápis
- mechaniku pohybujĂcĂ s hlavami
- motorek tocĂcĂ diskem
- radic (elektronickĂ˝ obvod, kterĂ˝ rĂdĂ práci
disku) - rozhranĂ zajištujĂcĂ pripojenĂ disku k základnĂ
desce. - (Disketová mechanika má obdobné cásti,
pametové médium je do nà vkládáno, nenà pevne
uchyceno.) - Má vyrovnávacà pamet (cache).
- Podle fyzické velikosti je disk urcen pro ruzné
typy pouĹľitĂ.
27Magnetická médiaDalšà typy
- Zip disky
- LS-120
- Ezflyer
- SyJet disky
- Jazz disky
- STREAMERY
- Atd.
28Optická média
- Technologie záznamu je pomocà laseru
- Jedná se v dnešnĂ dobe o rozšĂrenĂ© a spolehlivĂ©
médium pro zálohu dat.
29Optická média Médium CD (Compact Disk)
- Je plastovĂ˝ kotouc o prumeru 12 cm
- Vznikalo puvodne jako audio nosic, autory byly
firmy Philips a Sony, od r. 1985 je standardem. - Technologie záznamu na CD média je laser o
vlnové délce 780 nm. - Data jsou ukládána do jedné dlouhé spirály
podobne jako na gramofonovĂ© desce. Spirála zacĂná
u stredu mĂ©dia a rozvĂjĂ se postupne aĹľ k jeho
okraji.
30Optická média Formáty CD (Compact Disk)
- CD-ROM jsou optickĂ© disky se standardnĂ
kapacitou 650 MB, které nelze prepisovat, jde o
lisovaná média. - CD-R - (Recordable) CD disky, na které lze
zapisovat. Jednou zapsaná data již nemohou být
prepsána. - CD-RW - (ReWriteable) CD disky, na které lze
zapisovat. CD-RW disky dovolujĂ na rozdĂl od CD-R
disku, aby záznam byl premazán a proveden znovu.
31Optická média Princip zápisu na CD média
- U lisovaných CD-ROM je struktura vytvorena
lisovánĂm. - U CD-R technologie je záznamová vrstva tvorena
barvivem. Pri vypalovánà se organické barvivo
zahreje, coĹľ zpusobĂ jeho zmenu. Dá se rĂci, Ĺľe
laser vytvárà miniaturnà kopecky.  - U CD-RW je princip záznamu ješte jiný. Záznamové
barvivo CD-RW disku nepodléhá nevratné zmene, ale
docházà pouze k fázové zmene z krystalické podoby
v amorfnĂ.
32CD mechaniky
- Mechaniky CD-R
- jsou zarĂzenĂ, jeĹľ dovolujĂ provedenĂ záznamuna
disk CD-R, který je potom citelný v bežné CD-ROM
mechanice. - Mechaniky CD-ROMjsou zarĂzenĂ pro ctenĂ CD-R,
CD-ROM, CD-RW. - Mechaniky CD-RWjsou zarĂzenĂ pro zápis na CD-R,
CD-RW a ctenĂz CD-ROM, CD-R a CD-RW.
33Optická média Médium DVD (Digital Versatile Disc)
- Uvedeno na trh v Japonsku roku 1996.
- Optický disk s vysokou hustotou záznamu
- Disk DVD je na prvnà pohled od CD nerozlišitelný.
Záznamová kapacita disku DVD je mnohonásobne
vetšĂ. - Zkratka DVD puvodne Digital Video Disc
- Je pouĹľĂvá technologie "cervenĂ˝" laser s vlnovou
délkou- 650 nm.
34Optická média Médium DVD (Digital Versatile Disc)
- DVD existujà v nekolika formátech
- DVD data (ROM)
- DVD audio
- DVD hybrid
- DVD video
- Jsou vyrábeny jako jednostranný a oboustranný
disk, jedno nebo dvouvrstvý (DVD-DL). - Jsou také jako opakovatelne prepisovatelná DVD.
35Optická média DVD média
- U dvouvrstvých médià je paprsek zaostren na
prvnà vrstvu, nebo procházà polopropustnou
vrstvou a cte na vrstve druhĂ©. - U oboustrannĂ˝ch mĂ©diĂ je tento postup ctenĂ
obdobnĂ˝, akorát je nutno mĂt mechaniku s laserem
z obou stran.
36DVD mechaniky
- DVD mechaniky jsou kompatibilnĂ s
vetšinoustandardnĂch formátu CD disku. - ObdobnĂ© oznacenĂ DVD mechanik jako u CD mechanik
- Mechaniky DVD-R
- Mechaniky DVD-ROM
- Mechaniky DVD-RW
37Optická médiaDVD-RAM médium a DVD-RAM mechanika
- Médium DVD-RAM je zvláštnà typ prepisovatelného
DVD média, se kterým je možné pracovat jako s
harddiskem ci ZIP mechanikou, lze na nej volne
zapisovat, mazat a cĂst. - SamotnĂ© mechaniky se lišà ve zpusobu vkládánĂ
disku v cartridgi nebo nahých disku.
38Magneto-optická média
- MagnetooptickĂ© (MO) jednotky pouĹľĂvajĂ
technologii, která kombinuje laserovou (optickou)
a magnetickou metodu záznamu/ctenĂ z disku. - Pri zápisu na magnetooptickĂ© disky pouĹľĂvá laser
i magnet (pro ctenà pouze laser). - Umožnuje ukládat data v pomerne velké hustote a
médium má velkou kapacitu. - Existujà dva typy magnetooptických disku - disky
WORM (Write Once Read Many), na které lze zapsat
pouze jednou, a disky prepisovatelné, na které se
muĹľe opakovane zapisovat.
39Elektrická médiaUSB Flash disky
- Pamet typu Flash (EEPROM)
- V roce 1992 byl predstaven prvnĂ prenosnĂ˝ disk
typu flash. - Flash disky jsou velmi malá zarĂzenĂ s radicem
pripojovaná pres USB s kapacitou stovek MB.
Princip práce se nejvĂce podobá pametem RAM, ale
data si pamatujĂ i po odpojenĂ napájenĂ.
40Elektrická médiaPametové karty
- Jsou pameti typu flash
- V roce 1994 prvnà pametová karta s velikostà 4
MB - MoĹľnost vymazat ci prepsat obsah pameti pomocĂ
elektrickĂ©ho signálu, navĂc bez speciálnĂch
zarĂzenĂ - Nejcasteji je obsaĹľena v
- digitálnĂch fotoaparátech
- MP3 prehrávacĂch
- mobilnĂch telefonech
- kapesnĂch pocĂtacĂch
41BudoucnostHD DVD a Blu-ray
- HD DVD (High Definition DVD) firmy Toshiba
- Blu-ray firmy Sony
- Média obou spolecnostà se budou dodávat v
obdobných formátech jako soucasná. - U obou technologià je použit "modrý" laser
(presneji receno modro-fialový) o vlnové délce
405 nm, dĂky cemuĹľ je dosahováno vyššà kapacity
neĹľ u dnešnĂ technologie DVD. - Blu-ray dvounásobná cena mechanik,nabĂzĂ vetšĂ
kapacitu média než HD DVD.
42BudoucnostHolografický záznam
- Na svete je mechanika pouĹľĂvajĂcĂ cervenĂ˝ laser
a médium HDS4000. - InPhase v soucasné dobe predvádà tri vzorky
Tapestry médià HDS3000 pro zelený, HDS5000 pro
modrý a nynà i HDS4000 pro cervený laser. - Na kotoucku o prumeru 13 cm je nahráno 300 GB
dat, která se ctou rychlostà 20 MB/s.