Vn

1
Vnímání prostoru

• Seminár (Nejen) fyzika 15. a 22. 3. 2007

2

• Rovnovážný systém
• Zraková orientace
• Lokalizace zvuku v prostoru

3
Rovnovážný systém
Co se podílí na rízení a funkci rovnovážného
systému?
4
Rovnovážný systém
Vlastní vestibulární systém periferní cást a
cást centrální trojice polokruhových kanálku
predevším cidlo kinetické otolitový systém
(utrikulus, sakulus) cidlo statické ? nachází se
v labyrintu
5
Vzájemná poloha
Vlastní vestibulární systém Polokruhové kanálky
horizontální
Vertikální prední a zadní
ampula
6
Vzájemná poloha jsou na sebe kolmé
Vlastní vestibulární systém Polokruhové kanálky
horizontální
Vertikální prední a zadní
ampula
7
Vzájemná poloha jsou na sebe kolmé
Vlastní vestibulární systém Polokruhové kanálky
Umístení
horizontální
Vertikální prední a zadní
ampula
8
Vzájemná poloha jsou na sebe kolmé
Vlastní vestibulární systém Polokruhové kanálky
Umístení horizontální svírá s horizontální
rovinou 30
horizontální
Vertikální prední a zadní
ampula
9
Vzájemná poloha jsou na sebe kolmé
Vlastní vestibulární systém Polokruhové kanálky

• Umístení
• horizontální
• svírá s horizontální rovinou 30
• Jak natocíme a skloníme hlavu, aby byl
  horizontální k. v rovine rovnobežné se zemí?

horizontální
Vertikální prední a zadní
ampula
10
Vzájemná poloha jsou na sebe kolmé
Vlastní vestibulární systém Polokruhové kanálky
Umístení horizontální svírá s horizontální
rovinou 30 vertikální zadní smerem dovnitr
hlavy
horizontální
Vertikální prední a zadní
ampula
i viz obr. 1
11
Vlastní vestibulární systém Polokruhové kanálky
Obr. Schematické znázornení polokruhových kanálku
v prostoru podle Barányho a horizontální
kanálek, b- ampula predního vertikáního k., c
ampula zadního vertikálního k., d- ampula
horizontálního k., f prední vertikální
kanálek, g zadní vertikální kanálek
http//fyzisrvr.lf1.cuni.cz/Students/download/Prot
okoly_4blok_v051c.pdf
12
Vlastní vestibulární systém Polokruhové kanálky
Obr. Poloha polokruhovitých kanálku v lebce pri
pohledu zezadu
http//fyzisrvr.lf1.cuni.cz/Students/download/Prot
okoly_4blok_v051c.pdf
13
Vlastní vestibulární systém Jak funguje? Epitel
14
Vlastní vestibulární systém Jak funguje? Epitel

• tvoren bunkami s výbežky
• výbežky dvojího typu
• kinocilie delší, ? 0,25 ?m
• stereocilie kratší, ? 0,20 ?m
• Konce výbežku tekutine nebo v membráne

pohled shora
pohled z boku více viz obr. 2
v kanálcích v rozšírením zv. ampula v
otolitovém systému viz obr. 3, 4, 5

15
Vlastní vestibulární systém
Rez utrikulem viz obr.
Vláskové bunky spojené s otolitovou membránou,
která obsahuje velké množství krystalku CaCO3.
16

• Odhadnete rádove velikost krystalku.
• jedné vláskové bunky
• desetiny ?m

17
Vlastní vestibulární systém Jak funguje?
Základní princip mech. pohyb endolymfy,
membrány je preváden na elektrickou stimulaci
Kanálky Obr. 3 pohyb endolymfy prohne kupulu,
vyvolá ohyb stereocilií k/ od kinocilii Kdy a
proc se pohne endolymfa? Proc prohne
kupulu? Ohyb stereocilí ke kinocilii
depolarizace bunky, odklon stereocilí od
kinocilie hyperpolarizace bunky Pohyb
endolymfy smerem k ampule vyvolá ohyb ke
kinocilii Vláskové bunky registrují pocátek a
konec rotace, zrychlení a zpomalení.
18
Vlastní vestibulární systém Jak funguje?
Pokr. kanálky Nejvyšší stimulace v kanálku,
jehož rovina je shodná s rovinou rotace hlavy,
intenzita klesá s cos úhlu mezi rovinami
Otácení hlavy doprava Co se deje v
horizontálním kanálku - gt Doba, kdy je bunka
schopná reagovat na další stimul je 10-100
ms Citlivost vláskové bunky zmena úhlu ohybu o
0,004, pohyb kupuly o 1?m je úhel ohybu 3-6 ?
prahová hodnota rádove 1nm ? délka vláskové
bunky rádove jednotky ?m
19
Vlastní vestibulární systém Jak funguje?
Otolitový systém Viz obr. 3 zakoncení vl. bunek
v membráne, membrána zatížena krystalky Kdy se
pohne membrána? Citlivost vláskové bunky ?
prahová hodnota posun membrány o 0,15 ?m
20
Vlastní vestibulární systém kanálky x otolitový
systém

• usporádání kanálku a ot. systému ? registruje ?
• lineární pohyb hlavy (lin. zrychlení)
• rotacní pohyb hlavy (úhlové zrychlení)
• membrána má (2x) vetší hustotu než endolymfa ?
• Co lépe registruje pomalé pohyby?

21
Vlastní vestibulární systém funkce
Základní princip mechanicko-elektrický
prevodník (mechanický pohyb endolymfy, membrány
na el. stimulaci)
Kanálky Viz obr. 1 zakoncení vl. bunek v
kupule, pohyb endolymfy prohne kupulu, vyvolá
ohyb stereocilí k/ od kinocilii Ohyb stereocilí
ke kinocilii depolarizace bunky Odklon
stereocilí od kinocilie hyperpolarizace bunky
pohyb endolymfy smerem k ampule vyvolá ohyb ke
kinocilii Vláskové bunky reagují pri rotacních
pohybech hlavy na úhlové zrychlení princip
setrvacnost registrují pocátek a konec rotace,
zrychlení a zpomalení rychlé pohyby Otácení
hlavy doprava pravý horizontální kanálek end.
se opožduje, tlací na kupulu smerem do
ampuly. Citlivost vláskové bunky zmena úhlu
ohybu o 0,004, pohyb kupuly o 1?m je úhel ohybu
3-6 ? prahová hodnota rádove 1nm ? délka
vláskové bunky rádove jednotky ?m
Vrabec, Lischkeová,Svetlík, Skrivan Rovnovážný
systém I,Triton, Praha2002
22
Vlastní vestibulární systém funkce
Pokr. kanálky Nejvyšší stimulace v kanálku, jehož
rovina je shodná s rovinou rotace hlavy, int.
klesá s cos úhlu mezi rovinami Doba, kdy je
bunka schopná reagovat na další stimul je
10-100ms Otolitový systém Viz obr. 1 zakoncení
vl. bunek v membráne, membrána zatížena
krystalky membrána má (2x) vetší hustotu než
endolymfa Vláskové bunky reagují pri lineárních
pohybech hlavy na linerání zrychlení princip
setrvacnost
pomalé pohyby bunky v
utrikulu (pohyb hlavy dopredu, dozadu a do
strany), v sakulu (dolu, nahoru) Citlivost
vláskové bunky ? prahová hodnota posun
membrány o 0,15 ?m
23

• Receptory zachycují podnety a transformují
  jejich energii
• Receptorový potenciál (RP)
• oproti AP dej relativne pomalý
• odstupnován podle intenzity podnetu (ne vše nebo
  nic)
• vetšinou charakter depolarize (tok Na2, K,Ca2)
• RP vláskových bunek vest. ústrojí
• Ohyb stereocilí ke kinocilii
• Otevrení iontových kanálku, do bunky proudí
  kationty, bunka se depolarizuje, dojde k zesílení
  poctu impulsu ( podráždení) (obr.2)
• Hodnoty
• Klidová poloha
  80 mV - 10 impulsu/sec
• Ohyb ke kinocilii depolarizace
  60 mV - 30 impulsu/sec
• Ohyb od kinocilie repolarizace 120
  mV - 3 impulsy/sec

http//www.lf2.cuni.cz/info2lf/ustavy/orl/fvu.doc
24
Rovnovážný systém
Schopnost orientace v gravitacním
poli Schopnost udržení vzprímeného
postoje Schopnost stabilizace sledovaného
cíle
25
Rovnovážný systém
Schopnost orientace v gravitacním
poli vestibulární systém
26
Rovnovážný systém
Schopnost orientace v gravitacním
poli vestibulární systém Pomocí krystalku v
otolitovém systému
27
Rovnovážný systém
Schopnost orientace v gravitacním
poli vestibulární systém - pomocí krystalku v
otolitovém systému Schopnost udržení vzprímeného
postoje
28
Rovnovážný systém
Schopnost orientace v gravitacním
poli vestibulární systém - pomocí krystalku v
otolitovém systému Schopnost udržení vzprímeného
postoje vestibulární systém ale nerozliší
pohyb hlavy a celého tela vestibulospinální
systém zapojují se informace z
(proprio)receptoru šíjového s. vestibulookulární
reflex pohyby ocních bulbu jako odpoved na
pohyb hlavou a naopak tonické reflexy krcní a
labyrintové (obr. 6)
29
Rovnovážný systém
Schopnost orientace v gravitacním
poli vestibulární systém - pomocí krystalku v
otolitovém systému Schopnost udržení vzprímeného
postoje vestibulární systém ale nerozliší
pohyb hlavy a celého tela vestibulospinální
systém zapojují se informace z
(proprio)receptoru šíjového s. vestibulookulární
reflex pohyby ocních bulbu jako odpoved na
pohyb hlavou a naopak tonické reflexy krcní a
labyrintové (obr. 6) Schopnost stabilizace
sledovaného cíle vestibulookulární systém,
reflexy optokinetický systém sakadický systém a
systém sledovacích pohybu ocních
30
Rovnovážný systém
Schopnost stabilizace sledovaného
cíle vestibulookulární systém, reflexy pohyby
ocních bulbu jako odpoved na pohyb hlavou a
naopak propojené s vestibulárním systémem Pr.
vestibulookulární reflex horizontálního
kanálku Kompenzuje pouze pohyb horizontální
pohyb hlavy Pri el. stimulaci nervu h. kanálku
dochází k pohybu obou ocí do strany Více viz obr.
6
31
Rovnovážný systém
Schopnost stabilizace sledovaného
cíle vestibulookulární systém, reflexy pohyby
ocních bulbu jako odpoved na pohyb hlavou a
naopak propojené s vestibulárním systémem Pr.
vestibulookulární reflex horizontálního
kanálku Kompenzuje pouze pohyb horizontální
pohyb hlavy Pri el. stimulaci nervu h. kanálku
dochází k pohybu obou ocí do strany Více viz obr.
6 Pr. vestibulookulární reflex otolitového
systému Pri stabilizaci cíle za soucasného
pohybu hlavy Pri zmenách vzdálenosti pozorovatele
a cíle
32
Rovnovážný systém

• Schopnost stabilizace sledovaného cíle
• Pri snížení frekvence pohybu cíle ci pozorovatele
  pod 0,1Hz nedostatecný stimul pro vestib.
  aparát
• nastupuje optokinetika (pohyb obrazu na sítnici),
  ale nedokáže rozlišit, zda se pohybuje cíl nebo
  pozorovatel (viz rozjíždení protijedoucího vlaku)
  
• Pokud se cíl pohybuje
• rychlý, sakadický, vyhledávácí pohyb ocních
  bulbu (pokud dojde ke zmene polohy
• cíle o 0,25 0,5 )
• pomalé sledovací pohyby navazují na s. p.

33
Rovnovážný systém

• Schopnost stabilizace sledovaného cíle
• Pri snížení frekvence pohybu cíle ci pozorovatele
  pod 0,1Hz nedostatecný stimul pro vestib.
  aparát
• nastupuje optokinetika (pohyb obrazu na sítnici),
  ale nedokáže rozlišit, zda se pohybuje cíl nebo
  pozorovatel (viz rozjíždení protijedoucího vlaku)
  
• Pokud se cíl pohybuje
• rychlý, sakadický, vyhledávácí pohyb ocních
  bulbu (pokud dojde ke zmene polohy
• cíle o 0,25 0,5 )
• pomalé sledovací pohyby navazují na s. p.
• Vznik závrate (VERTIGO) z výšky
• Ztráta zrakových informací, senzomotorický
  konflikt

34
Rovnovážný systém - otázky
1.Které smysly umožnují cloveku orientaci v
prostoru? 2. Kterou cást statokinetického cidla
podráždí nejvíce jízda výtahem? 3. Kterou cást
statokinetického cidla podráždí úklon hlavy? 4.
Kterou cást statokinetického cidla dráždíme
rotací na židli?
35
Rovnovážný systém - otázky
1.Které smysly umožnují cloveku orientaci v
prostoru? 2. Kterou cást statokinetického cidla
podráždí nejvíce jízda výtahem? Otolitický systém
sakulus 3. Kterou cást statokinetického cidla
podráždí úklon hlavy? Otolitický systém
utrikulus 4. Kterou cást statokinetického cidla
dráždíme rotací na židli? Polokruhové kanálky
36
Zraková orientace
Rozdíl v postavení ocí?
37
Zraková orientace

• Zraková orientace v prostoru
• schopnost vnímat prostor,odhad vzdálenosti
• umí lépe liška nebo zajíc?
• velikost zorného pole
• umí lépe liška nebo zajíc?

38

• http//www.aavet.cz/main.php?pageclanekid144sl
  zv
• Pes se orientuje se zejména pomocí cichu, sluchu
  a (až na tretím míste) zraku. Jakožto puvodní
  profesí predátor a lovec má ve srovnání
  s býložravci posunuty oci více dopredu a k sobe.
  Toto anatomické utvárení mu umožnuje vetší
  prekrytí zorného pole z obou ocí. Takto vzniklé
  zorné pole oznacujeme jako pole binokulární.
  V jeho rozsahu (cca 120) má pes vynikající
  prostorové (hloubkové) videní, což mu umožnuje
  presný odhad vzdálenosti. Ten je nezbytnou
  soucástí vybavení každého predátora (chce-li neco
  ulovit). Daní za tento "dar od Matky prírody" je
  slepý úhel v rozsahu cca 80 ve smeru dozadu.
  Predátoru to samozrejme až tak nevadí, protože
  jeho úkolem je útocit a lovit - tj. pohybovat se
  dopredu. U zvírat, jež jsou v úloze lovených,
  tedy u býložravcu je situace obrácená.
  Binokulární pole je úzké (na požírání trávy není
  zapotrebí prostorové videní - tráva neutíká),
  a stejne tak je úzký i slepý úhel vzadu. Je to
  dáno širším uložením ocí na hlave a jejich
  posunutím smerem dozadu.
• Predpokládá se, že pes i kocka mají schopnost
  rozlišit nekteré barvy. Není však stále presne
  známo, zda vnímají barvy stejne jako clovek
  a nakolik to ovlivnuje jejich chování. Pokusné
  testy na toto téma nejsou zatím dostatecne
  statisticky prukazné a jsou rešeny jen na
  akademické pude nebot praktický význam je
  zanedbatelný.
• Velmi pravdepodobne má také pes oproti lidem
  výrazne horší zrakovou ostrost - není tedy
  schopen zaostrit na takovou vzdálenost jako
  clovek. To ovšem velmi bohate nahrazuje pomocí
  ostatních smyslových orgánu.
• Kocka je prizpusobena k lovu a nocnímu zpusobu
  života. Krome vynikajícího cichu, sluchu má
  i velmi vyvinutý zrak. Kockovité šelmy mají
  s velkou pravdepodobností ješte lepší schopnost
  prostorového videní než šelmy psovité, což z nich
  ciní obávané predátory. Oproti psovitým má kocka
  vertikálne postavenou zornicku. Pes má stejne
  jako clovek zornicku kruhovou. Spolecne s dalšími
  rozdíly na sítnici ji to umožnuje videt i za
  minimálního osvetlení. Jen pro zajímavost, ty
  tolik typické svítící kocicí oci v noci jsou dány
  odrazem svetla od sítnice pri soucasném
  maximálním otevrení zornicky.
• http//dreamworx.cz/ptaci-zoo/faq.html
• Jaké mají dravci a sovy smysly?Co se týce cichu,
  je na tom vetšina ptáku hure než clovek. Ovšem
  zrak a sluch jsou vynikající. Sovám k videní
  stací tzv. zbytkové svetlo, což jsou jsou dve
  milióntiny luxu. To je sklepní místnost bez oken,
  kde rozsvítíte svícku a od svetla této svícky
  sova vidí na sto metru kolem sebe. Její videní je
  ovšem jen cernobílé. Naproti tomu dravci vidí
  barevne na dálku približne dva až tri kilometry a
  co se týce vnímání pohybu, tak v porovnání s
  clovekem (lidské oko je schopno za jednu sekundu
  zachytit pouhých 20 'snímku', ze kterých se pohyb
  skládá), oko dravce vidí techto 'snímku' za jednu
  sekundu 150. Prostorové videní dravcu i sov je
  stejné jako videní cloveka - proto jsou také
  jejich oci vepredu.
• http//www.ifauna.cz/clanky/clanek.php?id3285rub
  rika13
• Napríklad bychom meli vedet, že kone mají velice
  špatné prostorové vnímání, na rozdíl od lidí. To,
  že o koni víme, že má ješte k tomu bilaterální
  videní a je barvoslepý, nám pomuže se na chvíli
  vžít do jeho situace a doslova se zkusit projít
  v jeho podkovách

39
K lovu je kudlanka vybavena i dokonalým zrakem -
na neobycejne pohyblivé trojúhelníkovité hlave
vynikají nápadné vystouplé oci, posazené daleko
od sebe. Práve ta vzdálenost mezi nimi je
duležitá umožnuje kudlance presné prostorové
videní, jejich vypouklý tvar a schopnost otácet
hlavu daleko do stran zase rozširují její zorné
pole na úhel témer 360.
http//www.iabc.cz/scripts/detail.php?id5716
40
Odhad vzdálenosti, prostorové videní
videní binokulární (obema ocima) videní
monokulární (jedním okem)
41
Binokulární videní

• fixujeme obema ocima bod v prostoru (F),
• bod se promítá tzv. hlavními smerovými prímkami
  (totožnými se zornými osami)
• Fixovaný bod je videt ostre a jednoduše.
• Jednoduše (a méne ostre) jsou videt i body (A,B)
• ležící na horopteru.
• body se promítají na tzv. korespondující body
  obou sítnic.

42
Binokulární videní

• Body (A,B) neležící na horopteru
• se promítají na tzv. disparátní (korespondující)
  body
• obou sítnic.
• stupen disparace velký
• (leží-li daný bod ve vetší vzdálenosti od
  horopteru)
• je videt dvojite.
• vznik diplopie

43
Binokulární videní

• Body (A,B) neležící na horopteru
• se promítají na tzv. disparátní (korespondující)
  body
• obou sítnic.
• stupen disparace velký
• (leží-li daný bod ve vetší vzdálenosti od
  horopteru)
• je videt dvojite.
• vznik diplopie
• stupen disparace malý
• (bod je v malé vzdálenosti od horopteru)
• je videt prostorove,
• a to pred anebo za fixovaným bodem.
• Viz obr. 1

44
Binokulární videní
Body které leží ve strední cáre pred a za
horopterem (jako je zakresleno v obr.) se
promítají symetricky od prumetu fixovaného bodu
F, ale na disparátní body. Vzniká tak diplopie,
kdy pri zavrení jednoho oka mizí jeden obraz.
Diplopie muže být nezkrížená bod leží za
horopterem (bod A) a pri zavrení oka mizí obrázek
na stejné strane. Pokud bod leží pred horopterem
(bod B) vzniká diplopie zkrížená a pri zavrení
oka mizí obrázek na protilehlé strane.
45
Binokulární videní
Prostorové videní je umožneno binokulárním
videním, (obraz 1000 stop 300m a
dále) akomodací oka, konvergencí ocních os.
(obraz 80 stop 24m a blíže) viz lit.
46
Binokulární videní-úlohy

• Vyzkoušejte si vznik diplopie
• Pred ocima ve strední cáre vztycíme pri natažené
  paži ukazovák jedné ruky nebo použijeme tužku.
• b) Vztycíme ukazovák druhé ruky (tužku) rovnež
  ve strední cáre v polovicní vzdálenosti mezi
  vztyceným prstem a frontální rovinou ocí.
• Fixujeme bližší prst, vzdálenejší ukazovák
  vidíme dvojite. Jde o diplopii nezkríženou. Po
  zavrení jednoho oka mizí totiž obrázek na jedné
  strane. Pri fixaci vzdálenejšího ukazovácku je
  obrázek bližšího prstu rovnež zdvojený. Jde tu
  však o diplopii zkríženou. Zakryjeme-li pritom
  jedno oko, uniká nám zdvojený obraz bližšího
  prstu na druhé strane.
• d) Posouvejte bližším ukazováckem nebo tužkou
  smerem ke vzdálenejšímu. V jaké vzdálenosti
  zacnete vnímat prostorové usporádání prstu
  (tužek)?

http//fyzisrvr.lf1.cuni.cz/Students/download/Prot
okoly_4blok_v051c.pdf
47
Binokulární videní-úlohy

• Predstavte si, že díváte na krabicku pred sebou.
  Jaký obraz krabicky dopadá na sítnici pravého a
  levého oka? Doplnte císla.
• L
  P

48
Binokulární videní-úlohy

• Predstavte si, že díváte na krabicku pred sebou.
  Jaký obraz krabicky dopadá na sítnici pravého a
  levého oka? Doplnte císla.
• L
  P

49
Jak získat 3D vjem z 2D obrázku?

• Jak získat 3D vjem z 2D obrázku?
• Základní princip
• dva 2D obrázky mírne posunuté
• každým okem pozorujeme práve jeden obrázek
• Jak toho dosáhnout?
• Napr. pomocí steroskopu pozorujeme dva mírne
  posunuté obrázky
• každým okem pozorujeme neco jiného
• Rybka a sít
• Díra v ruce

50
Jak získat 3D vjem z 2D obrázku?

• Úloha
• Na obrázku vpravo jsou vždy dvojice kružnic
  s vyznacenými body. Urcete, jaký bychom videli
  obraz, kdybychom si tyto dvojice prohlíželi ve
  stereoskopu.

51
Jak získat 3D vjem z 2D obrázku?
Úloha 1 Návod rešení rozmyslete, jaké body se
zobrazí na korespondující a disparátní body viz
slajdy predtím a viz nácrtek. Fixujeme žlutý
bod Modrý - na korespondují body Oranžový na
disparátní vzhledem k žlutému je videt
prostorove Pred ci za?
52
Jak získat 3D vjem z 2D obrázku?
Úloha 1 Návod rešení od Jindry Predstavte si,
že se díváte na kouli s cerným bodem uprostred
zepredu L oko ho vidí posunuté mírne doprava P
oko ho vidí posunuté mírne doleva A podobne pro
bod, který je vzadu. Nácrt Cervene prípad
b) Zelene prípad c)
bod vzadu
bod vpredu
L oko
P oko
53
Jak získat 3D vjem z 2D obrázku?

• Jak zarídit pozorování jen mírne posunutých
  obrázku?
• napr.
• stereoskop
• využijeme doplnkových barev
• využijeme polarizace
• Využijeme doplnkových barev
• Jaký obraz bychom videli pri prohlížení obrázku
  dole pomocí cerveno modrých brýlí?

a) b)
c)
54
Anaglyfy
Hrátky
Které brýle jsou lepší? Cerveno modré nebo
cerveno tyrkysové?
55
Anaglyfy
Které brýle jsou lepší? Cerveno modré nebo
cerveno tyrkysové?
R 0 G 0 B 255
R 0 G 255 B 0
R 0 G 255 B 255
56
Jak získat 3D vjem z 2D obrázku? - odkazy
stereoskop http//www.3dstereo.wz.cz/ http//www.s
tereoscopy.com/ anaglyf Kde koupit
brýle http//www.nc.cz/default.asp?CatID1727 htt
p//www.tridakt.cz/ Free software http//www.ste
reoeye.jp/software/index_e.html http//stereo.jpn.
org/eng/stphmkr/index.html Další odkazy -
galerie http//www.3djournal.com/002/index.php?lgd
0 http//www.anaglyph.wz.cz/ http//marsrovers.jp
l.nasa.gov/gallery/3d/ http//www.stereo.canonia.p
l/index2.html Kniha Starke J Optické hlavolamy
3D, computerpress 2003 (www.knihy.cpress.cz)
57
3D fotografie - anaglyf
Dále následuje galerie nekolika 3D fotografií
vyrobených pomocí programu 3DAnaMaker. Nejprve
následuje slajd s dvema fotkama, které byly
použity k výrobe anaglyfu. Fotky byly vytvoreny
pro tento seminár (nelze tedy od nich ocekávat
vysokou umeleckou hodnotu). Ukazují možné námety,
co fotografovat, aby byl 3D vjem dobre zretelný.
Napr. foto sázavského kláštera veže v dálce už
moc prostorove videt nejsou Nejlepší foto je dle
mého názoru se znackami.
58
3D fotografie - anaglyf
59
(No Transcript)
60
(No Transcript)
61
(No Transcript)
62
(No Transcript)
63
(No Transcript)
64
(No Transcript)
65
(No Transcript)
66
(No Transcript)
67
monokulární videní odhad vzdálenosti
Požádejte spolužáka sedícího v lavici, aby pred
vás (zhruba ve vzdálenosti 0,5 m postavil tužku).
Vezmete druhou tužku a zakryjte si jedno oko.
Snažte se hrotem této tužky trefit do tužky,
která stojí. Na papír nakreslete bod a pak se
do nej snažte trefit hrotem tužky. To se vám
snadno podarí. Zkuste totéž, když si jedno oko
prikryjete. Pri pohledu pouze jedním okem se
vetšinou netrefíte. (Zdroj http//kdf.mff.cuni.c
z/veletrh/sbornik/Veletrh_04/04_03_Drozd_Brockmeye
rova.html)
68
monokulární videní odhad vzdálenosti
Podívejte se na následující tri obrázky
Vnímáte všechny obrázky jako 2D? Na
kterém vám pripadá, že jsou kruh a ctverec
nejdále od sebe?
69
monokulární videní odhad vzdálenosti
Monokulární vodítka vnímání prostorové hloubky
Viz. obr. 2 Viz text 3.
http//sechtl-vosecek.ucw.cz/cml/dir/index.html
70
Zorný úhel perimetrie
Zorné pole je asymetrické (oblicej) Dosah
temporálne (nejdále) ? od fixovaného bodu.
nasálne (nejmenší r.) ? (záleží na nose)
71
Zorný úhel perimetrie
Zorné pole je asymetrické (oblicej) Dosah
temporálne (nejdále) 80-90 od fixovaného bodu.
nasálne (nejmenší r.) 50- 60 (záleží na nose)
72
Zorný úhel perimetrie
Zorné pole je asymetrické (oblicej) Dosah
temporálne (nejdále) 80-90 od fixovaného bodu.
nasálne (nejmenší r.) 50- 60 (záleží na nose)
Velikost zorného pole závisí na nekolika
faktorech
73
Zorný úhel perimetrie
Zorné pole je asymetrické (oblicej) Dosah
temporálne (nejdále) 80-90 od fixovaného bodu.
nasálne (nejmenší r.) 50- 60 (záleží na nose)

• Velikost zorného pole závisí na nekolika
  faktorech
• intenzite osvetlení
• velikosti testovacích znacek
• barve svetla a její sytosti

74
Zorný úhel perimetrie
Zorné pole je asymetrické (oblicej) Dosah
temporálne (nejdále) 80-90 od fixovaného bodu.
nasálne (nejmenší r.) 50- 60 (záleží na nose)

• Velikost zorného pole závisí na nekolika
  faktorech
• intenzite osvetlení
• velikosti testovacích znacek
• barve svetla a její sytosti
• Nejvetší zorné pole je pro bílou barvu, dále
  následuje žlutá a modrá, cervená a nejmenší zorné
  pole je pro barvu zelenou.

75
Amesova místnost v Technickém muzeu ve Vídni
76
(No Transcript)
77
(No Transcript)
78
Prostorové slyšení
Pro rozeznání smeru zvuku monoaurální ci
binaurální slyšení? Zevní ucho boltec
rozlišuje zepredu, zezadu, shora Princip
79
Prostorové slyšení

• Pro rozeznání smeru zvuku monoaurální ci
  binaurální slyšení?
• Zevní ucho boltec rozlišuje zepredu, zezadu,
  shora
• Princip
• šikmo pricházející vlny dosáhnou do jednoho ucha
  o neco pozdeji (viz obr. 1)
• v odvráceném uchu je slyšet slabší zvuk

80
Prostorové slyšení

• Pro rozeznání smeru zvuku monoaurální ci
  binaurální slyšení?
• Zevní ucho boltec rozlišuje zepredu, zezadu,
  shora
• Princip
• šikmo pricházející vlny dosáhnou do jednoho ucha
  o neco pozdeji (viz obr. 1)
• v odvráceném uchu je slyšet slabší zvuk
• Ad a) MSO(media superior olive) pocítá
  lokalizaci zvuku na základe cas. diference
• Viz obr. 2

81
Prostorové slyšení

• Pro rozeznání smeru zvuku monoaurální ci
  binaurální slyšení?
• Zevní ucho boltec rozlišuje zepredu, zezadu,
  shora
• Princip
• šikmo pricházející vlny dosáhnou do jednoho ucha
  o neco pozdeji (viz obr. 1)
• v odvráceném uchu je slyšet slabší zvuk
• Ad a) MSO(media superior olive) pocítá
  lokalizaci zvuku na základe cas. diference
• Viz obr. 2
• Rozeznání vzdálenosti vysoké frekvence jsou pri
  prenosu tlumeny více

82
Prostorové slyšení

• ÚLOHY
• 1. CNS dokáže zaznamenat zpoždení asi o 3.10-5 s
  (10 ?s). Jaká je nejmenší rozpoznatelná odchylka
  smeru (smerový práh)?
• 2. Jaké je maximální zpoždení?
• 1. Nejmenší rozpoznatelný rozdíl intenzity
  odpovídá 1dB. Urcete, jakému tlaku vzduchu na
  ušní bubínek odpovídá tato hodnota.
• 2. Jakému tlaku odpovídá udávaná maximální
  snesitelná hodnota cca 110 dB?
• Pro výpocet užijte vzorce
• Resnick, Halliday str. 470-474

83
Prostorové slyšení

• ÚLOHY - výsledky
• 1. CNS dokáže zaznamenat zpoždení asi o 3.10-5 s
  (10 ?s). Jaká je nejmenší rozpoznatelná odchylka
  smeru (smerový práh)? (3-1)
• 2. Jaké je maximální zpoždení? (500-700?s)
• 1. Nejmenší rozpoznatelný rozdíl intenzity
  odpovídá 1dB. Urcete, jakému tlaku vzduchu na
  ušní bubínek odpovídá tato hodnota. (10-5 Pa)
• 2. Jakému tlaku odpovídá udávaná maximální
  snesitelná hodnota cca 110 dB? ( 28 Pa)
• Pro výpocet užijte vzorce
• Resnick, Halliday str. 470-474

84
Prostorové slyšení
Zpusob lokalizace zvuku a) funguje jen pro
frekvence okolo 2 kHz. V dalších prípadech
Vysokofrek. zvuk je smerován k jedné strane
hlavy daleko od ucha se vytvorí
akustický stín nižší intenzity. T ento rozdíl
intensity poskytuje druhý zpusob lokalizace
zvuku. lateral superior olive(LSO)

85

• Literatura
• Sibernagl, Despopoulos Atlas fyziologie cloveka,
  Grada, 3. ceské vydání, 2004
• Trojan a kol. Lékarská fyziologie, Grada
• Rovnovážný systém
• Vrabec, Lischkeová,Svetlík, Skrivan Rovnovážný
  systém I,Triton, Praha2002
• http//www.lf2.cuni.cz/info2lf/ustavy/orl/fvu.doc
• http//www.ftvs.cuni.cz/eknihysklad/01/cap/15_4_2_
  4.htm,
  
• http//images.google.cz/imgres?imgurlhttp//acad
  emics.tjhsst.edu/psych/oldPsych/perception/depthb.
  gifimgrefurlhttp//academics.tjhsst.edu/psych/ol
  dPsych/perception/depth.htmlh69w146sz2hlcs
  start711tbnidFdRbU-cOv3kV8Mtbnh45tbnw95p
  rev/images3Fq3Ddepth2Bperception26start3D700
  26ndsp3D2026svnum3D1026hl3Dcs26lr3D26sa3
  DN
• Zrak
• http//fyzisrvr.lf1.cuni.cz/Students/download/Prot
  okoly_4blok_v051c.pdf
• http//images.google.cz/imgres?imgurlhttp//www.n
  dt.net/article/ct2003/v26/fig8.gifimgrefurlhttp
  //www.ndt.net/article/ct2003/v26/v26.htmh296w4
  04sz12hlcsstart9tbnidNILohFSAVafeIMtbnh
  91tbnw124prev/images3Fq3Dhoropter26svnum3D
  1026hl3Dcs26lr3D26sa3DN26as_qdr3Dall
• Zdrojhttp//images.google.cz/imgres?imgurlhttp/
  /www.nextmonet.com/images/jpegs/artsmart/Overlap2.
  jpgimgrefurlhttp//www.nextmonet.com/artsmart2/C
  AF102.phph107w129sz8hlcsstart761tbnidu
  FPwLpwh1MADnMtbnh75tbnw91prev/images3Fq3D
  depth2Bperception26start3D76026ndsp3D2026svn
  um3D1026hl3Dcs26lr3D26sa3DN
• Sternberg R.J. Kognitivní psychologie, portál
  2002
• Foto z Technického muzea ve Vídni
• Zvuk
• Obrázky - pres Google/obrázky