Kontrola%20u

1
Kontrola užitkovosti
2
Historie kontroly užitkovosti (KU)

• V CR se s provádením a využíváním ústrední
  kontroly užitkovosti prasat, rízenou Ceskou
  zemedelskou radou, zacalo v roce 1926.
• Kontrolou užitkovosti se zjištují údaje o
  užitkových vlastnostech prasat a tím se získávají
  objektivní podklady pro plemenný výber jedincu
  s nejlepšími užitkovými vlastnostmi a dobrým
  zdravím.
• Kontrolou užitkovosti a dedicnosti bezprostredne
  zjištujeme užitkovou, tj. fenotypovou hodnotu
  jednotlivého zvírete.

3
Plemenná hodnota (PH)

• Je výrazem aditivního pusobení genu,
• je tvorena prumernými genovými efekty prirazenými
  k jednotlivým alelám,
• PH se rovná dvojnásobku prumerné odchylky znaku
  jeho potomstva od populacního prumeru.

4
Co je hodnota?
Hodnota je vyjádrení sledované vlastnosti
v meritelných jednotkách. Jde o fenotypové
hodnoty, z nichž se odvozují

• strední hodnota,
• variance,
• kovariance.

• Fenotypová hodnota ( P) se rozdeluje na
  komponenty
• genotyp - G (geny tvorící dedicný základ
  jedince),
• odchylky zpusobené prostredím - E (všechny
  negenetické zdroje).

5
Strední hodnota populace
Je dána výrazem ? a (p q) 2pq
Za predpokladu aditivního pusobení genu ? ?
a (p q) 2? dpq a - genotypová
hodnota, p,q, d - relativní cetnost genu.
6
Efekt genu
Rodice nepredávají potomstvu genotypy ale
geny. Jim se prirazuje tzv. prumerný úcinek
genu, tedy efekt genu.
Prumerný efekt genu je prumernou odchylkou od
populacního prumeru
Pomocí genové substituce ? a d ( q p )
7
Plemenná hodnota
Je to soucet prumerných efektu genu nalézajících
se u sledovaného jedince.

• V rovnovážné populaci
• jsou plemenné hodnoty vyjádreny v odchylkách od
  strední hodnoty populace,
• prumerná plemenná hodnota 0,
• v absolutních jednotkách se prumerná plemenná
  hodnota rovná prumerné genotypové hodnote a
  prumerné fenotypové hodnote.

Vztah mezi prumerným efektem genu a plemennou
hodnotou yij ? ?1 ?j Soucet prumerných
genotypových efektu (?1 ?j) nazýváme aditivní
genotypovou hodnotou, resp. plemennou hodnotou
jedince.
8
Plemenná hodnota
Prímé zjištení plemenné hodnoty není možné.

• Fenotypove meritelné vlastnosti zvírat jsou
  výsledkem
• genetických efektu aditivita, dominance,
  interakce, epistáze,
• prostredových efektu
• náhodných ( nesystematických),
• fixních ( systematických),
• vnitrních - lze je kvantifikovat a korelovat,
• vnejších.

9
Kontrola užitkovosti (KU) zahrnuje

• Testy jedincu.
• Testy populací.

• U užitkových vlastností majících
• ekonomickou hodnotu,
• jsou dostatecne dedivé,
• jsou snadno zjistitelné.

10

• Hlavní užitkové vlastnosti prasat
• reprodukce,
• výkrmnost,
• jatecná hodnota.
• Pomocné vlastnosti
• zdraví,
• pohlavní výraz a vyjádrení sekundárních
  pohlavních znaku,
• pocet, rozmístení a kvalita struku,
• utvárení a funkcnost koncetin,
• telesný rámec,
• plemenný a užitkový typ,
• citlivost na stres.

11
Podklady pro odhad plemenné hodnoty prasat
obsahují výsledky
I. z kontroly reprodukcních vlastností kancu a
prasnic, II. ze zkoušek vlastní užitkovosti
prasat, III. ze zkoušek výkrmnosti a jatecné
hodnoty prasat.
12
Ad I. Kontrola reprodukcních vlastností kancu a
prasnic

• Provádí se v NCH, ŠCHOP a RCH.
• Provádí se ve spolupráci s chovatelem.
• KU zajištuje , provádí a kontroluje oprávnená
  organizace.
• Plemenné prasnicky se do KU zarazují prvním
  zapuštením.
• Plemenní kanecci se do KU zarazují po priznání
  registru kance.

13
U každého vrhu se v ŠCH a RCH sleduje

• datum zapuštení,
• totožnost pripušteného kance,
• datum oprasení,
• pocet všech narozených selat,
• pocet žive narozených selat,
• pocet pravidelne vyvinutých struku selat ( v RCH
  jen u prasnicek),
• pocet dochovaných selat ve veku 18-24 dnu.

14
Ad II. Zkoušky vlastní užitkovosti prasat - je
možno provádet tremi metodami
a) unifikovaným polním testem ve šlechtitelských
chovech (ŠCH), b) základním polním testem
v rozmnožovacích chovech (RCH), c) stanicní
metodou v testacních stanicích.
15
Ad II.a. Zkoušky VU dle unifikovaného polního
testu ve ŠCH

• Provádí se u kanecku a prasnicek všech kategorií.
• Délka testu je 9 ? 1 týden.
• Zahájení testu ve veku zvírat 12 týdnu ( ? 4 dny
  ).
• Naskladnení o 1-2 týdny dríve z duvodu adaptace.
• Velikost testované skupiny
• - 6 12 ks prasat (v jednom kotci),
• - v prípade testace prasnicek i 15 ks,
• stejného pohlaví,
• stejného genotypu,
• - po 2 otcích u materských plemen,
• - po 1 otci u otcovských plemen.
• Krmení je ad-libitní KKS TESTA.

16

• Sleduje se
• datum zahájení testu,
• individuální hmotnost selat,
• individuální hmotnosti za úcelem zjištení
  prumerného denního prírustku od narození do dne
  vážení,v testacním období,
• ultrazvukový test pro urcení
• výšky hrbetního tuku,
• procenta libové svaloviny.
• Zjištené hodnoty se korigují
• dle plemen,
• dle pohlaví.
• na jednotnou hmotnost
• 100 kg u kanecku,
• 90 kg u prasnicek,
• 100 kg u libové svaloviny bez ohledu na
  pohlaví.

Do ukoncení testu VU nesmí být provádena
nezduvodnitelná negativní selekce.
17
Ad II.b. Zkoušky VU na základe polního testu v RCH

• Provádí se u prasnicek v RCH popr. v ŠCH urcených
  jako chovné.
• Test probíhá v rozmezí jejich živé hmotnosti 70
  110 kg.
• U každého zvírete se na konci testu sleduje
• prumerný denní prírustek od narození do dne
  ukoncení testu,
• výška hrbetního tuku merená ultrazvukem.
• Pracovník oprávnené organizace
• merí,
• kontroluje objektivnost a správnost údaju,
• prenáší data do PC.

Do ukoncení testu VU nesmí být provádena
nezduvodnitelná negativní selekce.
18
Ad II.c. Provádení zkoušek výkrmnosti a jatecné
hodnoty ( VJH ) potomku plemenných prasat

• Zkoušky VJH probíhají v uznaných testacních
  zarízeních o minimální kapacite
• 200 kotcu pro dvojice,
• 2,60 m2 podlahovou plochou pro jednu dvojici,
• s vlastními testacními jatkami,
• s turnusovým provozem sekcí,
• s kotci pro dvojice jež jsou vybaveny
  samokrmítkem s  vestavenou napájeckou.

Testy VJH se provádejí u prasat II.c.1.
cistokrevných, II.c.2. hybridních, II.c.3.
finálních hybridu z domácích a zahranicních
hybridizacních programu.
19
Ad II.c.1. Zkoušky VJH cistokrevného potomstva

• Testují se selata pocházející
• z prvních vrhu,
• odpovídajícího vývinu ( v hmotnosti 20-28 kg a
  veku 90 dnu ),
• hmotnostne vyrovnaná (rozdíl mezi prasaty ve
  dvojici menší 2 kg ),
• zdravá ( ockovaná a ošetrená dle veterinárních
  predpisu),
• rádne oznacená ( namátkove se provádí test
  paternity ),
• vepríci po kastraci musí být zcela vyhojeni.

20

• Délka testu 30 100 kg žívá hmotnost.
• Naskladnení turnusové.
• Krmení ad-libitne KKS GENT.
• Velikost skupiny dle proverení rodicu,
• otce - 5 dvojic potomku ( po peti matkách).
• matky - 1 dvojice potomku ( 1 dvojice 1
  veprík
  1 prasnicka ).
• Vážení skupin
• 1x mesícne,
• 1x týdne na zacátku a konci testu.
• Ukoncení testu v hmotnosti 98 105 kg .

21
Sledované ukazatele Pro každou skupinu se
stanoví propoctem vlastnosti výkrmnosti a)
prumerný denní prírustek v testu ( Pt ) v g, b)
spotreba ME v MJ/kg prírustku hmotnosti ( SV ),
c) podíl HMC v z hmotnosti pulky prasete
(H), d) prumerná výška hrbetního tuku v mm ( T
).
22

• Navíc se u každého prasete sleduje
• 1. první den post mortem
• zdravotní stav,
• cistá hmotnost,
• hmotnost obou pulek za tepla,
• jatecná výtežnost,
• výška hrbetního tuku,
• podíl libové svaloviny,
• kvalita masa
• pH1 u MLLT,
• pH2 u MLLT.
• 2. druhý den post mortem
• prumerná výška hrbetního tuku,
• HMC rozborem pravé pulky na partie plec,
  kotleta, krkovice, kýta.

23
Ad II.c.2. Zkoušky VJH hybridního potomstva

• Provádí se v  testacních stanicích hybridních
  prasat (TSHP).
• Podléhají jim
• kanci z inseminacních stanic,
• kanci z vybraných chovu,
• finální hybridi z domácích a zahranicních
  hybridizacních programu.
• Testují se selata pocházející
• z prvních vrhu,
• odpovídajícího vývinu (v hmotnosti 20-28 kg a
  veku 90 dnu ),
• hmotnostne vyrovnaná ( rozdíl mezi prasaty ve
  dvojici menší 5 kg),
• zdravá ( ockovaná a ošetrená dle veterinárních
  predpisu),
• rádne oznacená,
• vepríci po kastraci musí být zcela vyhojeni.

24
Délka testu od 30 kg po dobu 105 ? 4 dny.
Krmení ad-libitní KKS GENT. Velikost skupiny
pro proverovaní kance je v testu 10 potomku
stejného pomeru pohlaví od 3 5
matek. Vážení - 1x mesícne, - 1x týdne na
zacátku testu. Ukoncení testu stanoví se -
vlastnosti výkrmnosti, - vlastnosti
jatecné hodnoty. Pro vyhodnocení proverovaných
kancu se užívá výsledku zkoušek VJH nejméne 8
hybridu ze skupiny.
25

• Pro zabezpecení objektivního odhadu plemenné
  hodnoty pro masnou užitkovost musí být po každém
  plemenném kanci odesláno do testacních stanic
• u materských plemen minimálne 8 prasat ( 4
  dvojice) s vyhodnocením minimálne 6 kusu,
• u otcovských plemen minimálne 10 prasat ( 5
  dvojic) s vyhodnocením minimálne 8 kusu.
• Testované dvojice nesmí pocházet od matek, které
  jsou vlastními sestrami, pricemž nejméne 1
  z testovaných dvojic musí být testována v jiné
  testacní stanici.

26
Ad II.c.3. Zkoušky VJH finálních
hybridu domácích a zahranicních hybridizacních
programu

• Testace probíhají ve dvouletých cyklech v
  zarízeních schválených MzeCR mající
• vlastní jatky,
• dostatecnou kapacitu,
• odborné, technické a provozní predpoklady.
• Provádí je urcená organizace, která je schopna
• dodržet metodiku testace,
• koordinovat testace,
• zpracovávat a publikovat výsledky.
• Výber hybridizacních programu ( HP) k testaci
• provádí Ceská inspekce pro šlechtení a plemenitbu
  hospodárských zvírat,
• majiteli HP vydává osvedcení o provedené testaci,
  jako tzv. test zboží.

27

• Délka testu od 30 kg po dobu 105 ? 4 dny.
• Krmení ad-libitní KKS GENT.
• Požadavky na skupiny selat
• musí pocházet nejméne po 5 otcích,
• jejich naskladnovací hmotnost je v rozmezí 20
  28 kg,
• jejich vek cca 90 dnu,
• pomer pohlaví 11,
• jejich minimální pocet v rámci testovaného
  genotypu je
• 30 prasnicek 30 vepríku,
• musí být umístena ve stejné hale (eliminace
  prostredí).

28

• Ukoncení testu Pro každý genotyp se stanoví
• vlastnosti výkrmnosti, tedy
• prumerný denní prírustek od narození a v testaci,
• spotreba KKS GENT a ME na 1 kg prírustku
  hmotnosti.
• vlastnosti jatecné hodnoty
• jatecná délka trupu,
• plocha MLLT,
• podíl HMC z jatecné pulky,
• podíl kýty z jatecné pulky,
• výška hrbetního tuku dle CSN,
• prumerná výška hrbetního tuku,
• kvalita masa ( pH, EV, barva, vaznost),
• procento libové svaloviny ( SEUROP).
• Vše se koriguje na jednotnou hmotnost 100 kg.

29
Kontrola dedicnosti
30
Odhad plemenné hodnoty
Pro odhad PH existují metodiky, jejichž cílem je
realizovanou hodnotu náhodné promenné veliciny
odhadnout s pokud možno nejvetší presností.

• Jednou z nich je metoda nejmenších ctvercu.
• Principem je
• rozklad zjištené užitkovosti na lineární
  kombinaci pevných a náhodných efektu,
• efektu, které nedokážeme odhadnout ( reziduum),
• matematické vyjádrení jejich hodnot,
• rešení soustav lineárních rovnic.

31
Odhad plemenné hodnoty

• Je základem metody
• odhadu fixních (prostredvých) efektu, oznacované
  jako BLUE,
• odhadu náhodných (genetických) efektu oznacované
  jako BLUP,
• Animal modelu (AM) v prípade zahrnutí do BLUP
  príbuznosti zvírat.
• Náhodný efekt zvírete predstavuje jeho PH.

32
Metoda BLUP AM umožnuje

• 1. v soucasné dobe
• v rámci jednoho plemene porovnat všechna zvírata
  mezi sebou,
• porovnat kvalitu genetického materiálu z ruzných
  podniku,
• porovnat kvalitu managementu podniku,
• brát ohled na korelacní vztahy sledovaných znaku,
  
• maximálne využít informací o príbuznosti zvírat
  (výsledky testací všech príbuzných zvírat),
• pracovat s daty soucasnými, minulými,
• získat prestiž.

33

• 2. pro funkcnost systému bude urychlene nutné
  provést
• dorešení problematiky
• managementu dat ( stará data, nová data ),
• jednotného systému oznacování zvírat ( interní
  databázové císlo ),
• vývoje softwaru pro trídení a zpracování dat,
  který je složitý,
• vysoké úrovne vybavenosti PC,
• adaptability systému, jeho kompatibility
  databázových souboru ( jde o SQL 92 standardní
  systém zpracovávající db. soubory ci další
  systémy sberu dat i z www stránek),
• použitelnosti stejného softwaru pro všechny
  stupne šlechtení s propojením farem, testacních
  stanic, apod.,
• vypracování normalizované datové struktury a sady
  pravidel organizace,
• vyrešení mezinárodní kompatibility systému,
• prístupnost výsledku v Internetu.

34

• 3. v budoucnu bude nutné zapracovat do AM další
  aspekty
• pro zkvalitnení hodnocení zvírat typu
• kvality masa,
• konverze a denního príjmu krmiva,
• hmotnosti vrhu,
• reprodukcní užitkovosti za casovou jednotku,
• dalších ukazatelu reprodukce,
• znaku vyjadrujících dlouhovekost a fittness,
  exterier,
• animal model pro plemeno PC a importy plemen,
• jak nejlépe podchytit prostredí v modelech,
• využití informace z testací krížencu, apod.

35
Struktura systému
Polní test Stanicní test
Reprodukcní vlastnosti ( data ) (
data )( data )
Soubor rodokmenu
Datový soubor
Checktrade ( program)
Nový datový soubor
Nový soubor rodokmenu
PEST program propocítává ( RPH pro jednotlivé
vlastnosti) ( RPH odchylky od báze)
Parametrický soubor (modely, genetické parametry)
Soubor výsledku
Další zpracování
36
Metoda BLUP AM umožnuje
Provádení odhadu PH pomocí smíšeného lineárního
modelu (BLUP), jehož obecná podoba je y Xb
Zu e, kde y - fenotypová užitkovost, X -
matice koeficientu pro pevné efekty, Z -
matice koeficientu pro náhodné efekty, b -
vektor pevných efektu, u - vektor náhodných
efektu, e - zbytkový ( náhodný ) efekt. PH je
vyjádrena jako odchylka od prumeru populace za
stanovené období v jednotkách užitkovosti
hodnocené vlastnosti. Pak dílcí plemenné hodnoty
jsou PH PHs PH95 kde PH - plemenná
hodnota, PHs - plemenná hodnota vypoctená
v modelu, PH95 - prumerná hodnota populace
narozené v roce 1995.
37
Metoda BLUP AM umožnuje

• sledovat vývoj plemenné hodnoty v case,
• úspešnost provádení selekce ve stádech,
  v populacích.
• Pro odhad PH se používají výsledky
• VU zvírat narozených od roku 1990,
• z testací VJH zvírat narozených od roku 1988,
• reprodukce prasnic narozených od roku 1989 (
  materská plemena ),
• príbuznosti zvírat od roku 1985.

38
Odhad dílcích plemenných hodnot

• Pro materská plemena BU a L se jedná o
  vlastnosti z
• reprodukce
• pocet žive narozených selat v 1. vrhu ( ŽIVE1),
• pocet žive narozených selat ve 2. a dalších
  vrzích ( ŽIVE2).
• testace VU
• prumerný denní prírustek od narození do dne
  ukoncení testu v g ( PR-VU),
• procento libové svaloviny zjištené ultrazvukem
  v dobe ukoncení testu ( LM).
• testace VJH
• prumerný denní prírustek v testu v g (PR-VJH),
• hmotnost HMC z jatecné pulky v kg ( HMC).

39
K odhadu PH materských plemen se užívá 6 znakový
AM
F-fixní efekt, R-náhodný efekt, C-doprovodná
promenná, A-náhodný efekt s maticí príbuznosti.
40
Odhad dílcích plemenných hodnot

• Pro otcovská plemena se jedná o vlastnosti z
• testace VU
• prumerný denní prírustek od narození do dne
  ukoncení testu v g ( PR-VU),
• procento libové svaloviny zjištené ultrazvukem
  v dobe ukoncení testu ( LM).
• testace VJH
• prumerný denní prírustek v testu v g (PR-VJH),
• hmotnost HMC z jatecné pulky v kg ( HMC).

41
K odhadu PH otcovských plemen se užívá 4
znakový AM
42
Odhad dílcích plemenných hodnot

• Pro hybridní kance v otcovské pozici se jedná o
  vlastnosti z
• testace VU
• prumerný denní prírustek od narození do dne
  ukoncení testu v g ( PR-VU),
• procento libové svaloviny zjištené ultrazvukem
  v dobe ukoncení testu ( LM).

43
K odhadu PH se užívá 2 znakový AM
44
Odhad celkové plemenné hodnoty

• Dílcí plemenné hodnoty se integrují do tzv.
  sumární plemenné hodnoty jedince, tedy celkové
  plemenné hodnoty podle obecné lineární rovnice
• n
• CPH ? ai PHi kde
• i1
• CPH - celková plemenná hodnota
• ai - ekonomická váha, koeficient duležitosti
  hodnocené vlastnosti
• PHi - dílcí plemenná hodnota vlastnosti i ( i
  1,2,a )
• CPH se podle príslušnosti plemene skládá z PHi, a
  to
• a) u materských plemen (linií) z PH za vybrané
  vlastnosti
• reprodukcní,
• výkrmnosti,
• jatecné hodnoty.
• b)u otcovských plemen (linií) z PH za vybrané
  vlastnosti
• výkrmnosti,
• jatecné hodnoty.

45
Vyjadruje se v Kc a ekonomické váhy jsou
stanoveny následovne
46
Relativní vyjádrení plemenné hodnoty

• Provádí se pro snadnejší identifikaci postavení
  hodnoceného jedince v populaci.
• Pro její vyjádrení se používá
• prumerná celková plemenná hodnota populace
  (CPHp),
• celková plemenná hodnota jedince (CPH),
• normovaná celková plemenná hodnota ( CPHr),
• CPH
  - CPHp
• a je dána výrazem CPHr ------------------
  
• s
• Minimální CPH, s, a CPHp se prepocítávají
  ctvrtletne a jsou publikovány v katalozích pro
  kance.