21.Bazofily%20a%20mastocyty,%20v

1

• 21.Bazofily a mastocyty, význam v imunitních
  reakcích
• 22.Imunitní mechanizmy zánetu (lokální a
  systémová reakce)
• 23. Cytokiny (prehled, rozdelení podle fce)
• 24. Fyziol. imunitní regulacní mechanizmy
• 25. HLA systém, mol. I.tr.,struktura, fce
• 26. HLA systém, mol. II.tr.,struktura, fce
• 27. HLA systém, genet. základ.
• Typizace HLA

2
Basofily

• frakce granulocytu periferní krve
• Vývoj z myeloidního prekurzoru cytokiny (IL-3)
• Schopnost migrace do tkání
• cytoplasma granula- histamin, proteoglykany,
  proteinázy- cásná fáze zánetlivé obranné reakce
• Tvorba cytokinu (IL-4, 13)
• Soucást imunopatologické reakce zprostredkované
  IgE- na povrchu vysokoafinní receptory pro Fc
  fragment IgE (FceRI)- po vazbe degranulace
  uvolnení aktivních látek- rozvoj zánetlivé reakce
  

3
(No Transcript)
4
Povrchové znaky basofilu

• FceRI vysokoafinní receptor pro Fc fragment IgE
• CD 123 receptor pro IL- 3
• CD 63 aktivacní znak
• po degranulaci

5
(No Transcript)
6
Mastocyty

• Diferenciace z pluripotentní CD34 kmenových
  bunek v kostní dreni (SCF)
• Ukoncení diferenciace ve vaskularizovaných
  tkáních
• Lokalizace v blízkosti cév a nervu (zralé
  mastocyty necirkulují v krvi), mezi epitelovými
  povrchy a parenchymem kuže, streva, respiracního
  traktu

7
Povrchové znaky mastocytu

• FceRI vysokoafinní receptor pro Fc fragment IgE
• CD 117- membránový gp - zprostredkovává interakce
  nutné pro proliferaci mastocytu

8
FceRI

• Komplex se skládá z
• - a- retezce se dvemi extracelulárními
  imunoglobulinovými doménami
• - ß- retezce 4x proniká membránou- oba konce
  zanorené v cytoplasme
• - ?- retezec homodimer
• - ß a ? retezce- ve své cytoplasmatické cásti
  obsahují aktivacní motivy ITAM- jejich
  prostrednictvím je prenášen aktivacní signál z
  povrchu mastocytu po vazbe IgE

9
(No Transcript)
10
Cytoplazmatická granula

• Histamin, proteinázy, proteoglykamy
• IL- 3, 4, 5, 6, 10, 13, 16
• Chemokiny IL-8, MIP-1a (macrophage inflammatory
  protein), MCP-1 (membrane cofactor protein)
• Rustové faktory TGF- ß, VEGF (vascular
  epithelial growth factor)
• Pluripotentní cytokiny TNF a, IL-1
• Syntéza de novo PAF, LTC4, PGD2

11
Funkce mastocytu

• Obrana vuci bakteriálním a parazitárním infekcím
• Podíl na rozvoji alergického zánetu
• Reakce i na podnety neurogenní, chemické
• Prirozená imunita- cévní permeabilita, migrace
  bunek
• Specifická imunita- migrace bunek, vyzrávání Th2
  lymfocytu, produkce IgE
• Tkánová reparace- angiogeneze, tvorba mezibunecné
  hmoty

12
(No Transcript)
13
22.Imunitní mechanizmy zánetu (lokální a
systémová reakce)
14
Zánet

• souhrn fyziologických ochranných reakcí
  vedoucích k ochrane proti infikování poškozeného
  místa, k lokalizaci poškození a zhojení
• vyvolán infekcními organizmy, poranení zpusobená
  fyzikálními a chemickými vlivy, ischémií tkání

15
Odpoved na zánet

• Místní rubor, tumor, dolor, calor
• Celková horecka.
• Prubeh
• akutní nebo chronický

16
Proces zánetlivé reakce- iniciace

• 1.signál fagocyty a degranulované žírné bunky,
  látky uvolnené z poškozených bunek, soucásti
  mezibunecné hmoty obnažené poranením

17
Proces zánetlivé reakce- lokální

• Zvýšení permeability cév- výstup plazmatické
  tekutiny z cév otok
• Zvýšení adhezivity endotelií (exprese adhezivních
  molekul)- zachycování fagocytu, lymfocytu- jejich
  prunik do tkáne
• Aktivace koagulacního, fibrinolytického,
  kininového a komplementového systému
• Ovlivnení místních nervových zakoncení (bolest)
• Zmeny regulace teploty (mediátory- pyrogeny)

18
Proces zánetlivé reakce- lokální

• Fagocyty- akumulace v míste poškození, produkce
  cytokinu
• Ag APC do LU - aktivace a terminální
  diferenciace T, aktivace B lymfocytu a jejich
  premena na plazmatické bb.
• Zralé Th 1 lymfocyty migrují z LU do místa zánetu
  a stimulují makrofágy

19
Systémová zánetlivá odpoved

• Vyvíjí se v závislosti na
• - rozsahu poškození
• - délce trvání lokálního zánetu
• Vyvíjí se i bez lokálního zánetu
• - masivní prunik mikroorganismu do krevního
  obehu septický šok
• - intravaskulární AG-ní podnet neinfekcního
  charakteru anafylaktický šok
• Dochází k masivnímu uvolnení mediátoru (cytokiny,
  komplement, histamin)- masivní vazodilatace-
  hypotenze- obehové selhání

20
Systémové projevy zánetu

• Horecka- stimulací hypotalamového centra
  termoregulace (prozánetlivé cytokiny TNF, IL-1,
  INF-gama)
• Zvýšená proteosyntéza zvýšení množství
  denaturovaných proteinu bunky- zvýšení tvorby
  Hsp
• Indukce exprese proteinu tepelného šoku (Hsp)

21
Mediátory zánetu

• Cytokiny produkované v míste zánetu- vetší rozsah
  reakce- obeh v játrech stimulují produkci
  sérových proteinu akutní fáze (CRP, sérový
  amyloid P, složky komplementu C3,C4),
  transportních proteinu (ceruloplasmin,
  transferin) a proteázových inhibitoru (alfa
  2-makroglobulin)
• Proteiny akutní fáze- funkce- opsonizace,
  aktivace komplementu
• Cytokiny a mediátory pusobí na kostní dren-
  vyplavení a novotvorba leukocytu- leukocytóza

22
Reparace poškozené tkáne

• Aktivace reparacních pochodu
• - fagocyty- eliminace poškozených bunek
• aktivace fibroplastických mechanismu
• aktivace angiogeneze
• regenerace a remodelace tkání
• Kontrola cytokiny, hormony, enzymy
• Chronický zánet prevaha fibrotizacních pochodu

23
23. Cytokiny (prehled, rozdelení
podle funkce)
24
CYTOKINY

• Humorální faktory- zajištují mezibunecnou
  komunikaci v rámci IS komunikaci mezi IS a
  dalšími soustavami
• Proteiny sekretované leukocyty (aj.bb.IS)
• Pusobí prostrednictvím receptoru na ruzné bb.IS,
  vetš. v kaskáde
• - autokrinne, parakrinne, endokrinne
• Formy- sekretované - membránové
• Úcinky- pleiotropní (1 cytokin nekolik
  fyziologických úcinku)
• Cytokinová signální sít- udržuje homeostázu

25
Funkce cytokinu

• Aktivacní signály pro bunky aktivace, regulace
  bunecného cyklu, mitotická aktivita
• Zpusobují zmeny membránové výbavy bunek- zvýšení
  exprese receptoru pro cytokiny
• Podíl na reparaci tkání v terminální fázi zánetu
• Regulace proliferace a diferenciace bunek IS v
  krvetvorných orgánech
• Ovlivnijí cílenou migraci bunek IS

26
KLASIFIKACE CYTOKINU- funkce

• Prozánetlivé
• Protizánetlivé
• S aktivitou rustových faktoru
• S uplatnením v humorální imunite
• S uplatnením v bunecne zprostredkované imunite
• S antivirovým úcinkem

27
PROZÁNETLIVÉ

• IL-1 a a ß produkce monocytomakrofágy aktivita
  endogenního pyrogenu
• - aktivátor T lymfocytu modulace exprese
  adhezivních molekul na leukocytech a endotelových
  bunkách
• IL-6 produkce T a B lymfocyty, monocyty
  regulace diferenciace a proliferace B lymfocytu,
  syntézu protilátek stimulace hepatocytu k tvorbe
  proteinu akutní fáze
• IL-8 produkce monocyty, makrofágy, endotelové
  bunky pusobí prostrednictvím receptoru na
  neutrofily- chemotaxe
• IL-12, IL-18, TNF

28
Prozánetlivé - TNF

• TNF a - produkce monocytomakrofágy T a B
  lymfocyty, NK bb.,neutrofily,.. po aktivaci-
  lipopolysacharidy ve vazbe na krevní bílkovinu-
  komplex se váže na CD14 na povrchu makrofága-
  uvolnení TNF a
• TNF a casné fáze zánetu, indukce exprese
  adhezivních molekul na endotelových bb. a
  leukocytech stimulace tvorby prozánetlivých
  bílkovin stimulace katabolických procesu
• TNF ß- produkce jen T a B lymfocyty úcinky
  podobné

29
PROTIZÁNETLIVÉ

• IL-10 produkce Th2, monocyty,, makrofágy,
  aktivované lymfocyty B inhibice produkce
  cytokinu Th1, Tc, NK bb. inhibice syntézy
  prozánetlivých cytokinu makrofágy
• TGF-ß rustový aktivátor i inhibitor ruzných
  bunecných typu
• Regulace obnovy poškozených tkání stimulace
  syntézy molekul mezibunecné hmoty, modulace
  exprese tkánových metaloproteináz a tkánových
  inhibitoru proteolytických enzymu regulace
  adheze bunek chemoatraktant fibroblastu
  inhibice proliferace T a B lymfocytu
• IL-4

30
CYTOKINY s aktivitou RUSTOVÝCH FAKTORU

• IL-2, IL-4, IL-5, IL-6, IL-9, IL-14, LIF
• SCF- stimulace proliferace kmenových bunek,
  jejich uvolnení do periferní krve
• IL-3 (T lymfocyty a NK bunky)- vyzrávání všech
  krvetvorných linií
• IL-7 rustový faktor lymfocytu T
• IL-11 rustový faktor pro megakaryocyty
• IL-15 indukce proliferace mastocytu, Th, Tc

31
CYTOKINY s aktivitou RUSTOVÝCH FAKTORU

• G-CSF, M-CSF, GM-CSF stimulují proliferaci a
  diferenciaci granulocytu, monocytomakrofágových
  bunek ci obou linií prodloužení prežívání,
  zvýšení funkcní kapacity v prubehu zánetu
• EPO erytropoetin- diferenciace cervené rady

32
CYTOKINY s uplatnením v HUMORÁLNÍ IMUNITE- Th2

• IL-4 produkce Th2 lymfocyty, mastocyty a
  basofily stimulace proliferace B lymfocytu,
  produkce IgM,G1,E stimulace proliferace T
  lymfocytu aktivace makrofágu rustový faktor
  mastocytu
• IL-13 viz IL-4 chemotaxe monocytu, makrofágu
• IL-5 produkce Th2 lymfocyty a mastocyty
  aktivace a stimulace proliferace B lymfocytu a
  eosinofilu, stimulace Tc
• IL-9 produkce Th2 lymfocyty kostimulacní
  faktor- potencuje prolifareci nekterých klonu Th
  lymfocytu, mastocytu

33
CYTOKINY s uplatnením v BUNECNE zprostredkované
IMUNITE

• Th1
• IL-2 produkce Th po Ag-ní stimulaci pusobí
  autokrinne na Th lymfocyty aktivacní podnet pro
  Tc lymfocyty a NK bb. 2. signál pro aktivaci a
  diferenciaci B lymfocytu
• IL-12 produkce monocyty, makrofágy stimulace
  vyzrávání Th0 do Th1 aktivace NK bb. stimuluje
  produkci INF- ? Th1 lymfocyty inhibice sekrece
  IgE
• IFN-?, GM-CSF, LT

34
CYTOKINY s ANTIVIROVÝM úcinkem

• Interferony- protivirový, antiproliferativní
• IFN-a, IFN-ß-produkovány jadernými bunkami po
  predchozí stimulaci viry- INF po vazbe na
  receptor indukují v neinfikované bunce stav
  non-permisivity rozklad virových NK, zásah do
  translace virových proteinu
• IFN- a 20 cytokinu- odlišnost glykosylací
  základní bílkovinné kostry produkce leukocyty
• - v rekomb. forme terapie chron. aktivní
  hepatitidy B, hepatitidy C

35
CYTOKINY s ANTIVIROVÝM úcinkem

• IFN-ß indukce protizánetlivých cytokinu- útlum
  nežádoucí reakce Th1
• IFN- ? produkce Th1 bb. po Ag-ní stimulaci, NK
  bb. imunomodulacní a protinádorové úcinky
• - zesiluje expresi HLA II.tr.na APC, obrana
  proti intracelulárním parazitum

36
RECEPTORY CYTOKINU

• 2-3 podjednotky
• 1- vazba cytokinu
• další zprostr. spojení s intracelulárními
  signalizacními molekulami
• výsledky signalizace od stimulace bunecného
  delení, diferenciace, pres spuštení efektorových
  mechanizmu (degranulace, sekrece cytokinu,
  aktivace membr. enzymu, chemotaxe) až po
  zablokování bunecného cyklu a indukci apoptózy

37
SIGNALIZACE

• RECEPTORY CYTOKINU JSOU ASOCIOVÁNY S
• Protein-kinázami- po aktivaci fosforylují
  intracelulární substráty- ty pak ovlivnují
  transkripci genu, stavbu cytoskeletu
• G-proteiny po vazbe na rec. dochází k
  fosforylaci-zmene GDP na GTP a ovlivnení aktivity
  enzymuv cytoplazme
• Vápenaté ionty- signál- otevrení Ca
  kanálu-zvýšení c Ca2 v cytoplazme- aktivace
  proteinu vazbou Ca iontu

38
(No Transcript)
39
Regulace lokální koncentrace cytokinu

• Biologické úcinky jsou neutralizovány vazbou na
  prirozené inhibitory a solubilní formy receptoru
  pro cytokiny
• Uvolnení z lokálních rezervoáru enzymy, z molekul
  mezibunecné hmoty MMP (matrixovými
  metaloproteinázami)
• Elastázy uvolnují navázané cytokiny

40
24. Fyziologické imunitní regulacní mechanizmy
41
Imunitní regulacní mechanizmy

• Antigeny
• Antagonistické peptidy
• Protilátky
• Cytokiny a mezibunecný kontakt
• T lymfocyty (suprese)
• Neuroendokrinní regulace

42
REGULACE ANTIGENEM

• Antigenní kompetice peptidy z ruzných Ag
  kompetují o vazebná místa na MHC gp, tedy Ag je
  schopen potlacit prezentaci 2.Ag
• Síla vazby peptidu na MHC gp II
• Prahová hustota povrchová hustota komplexu
  peptid-MHC gp II na povrchu APC nutná k dosažení
  odpovedi
• Ukoncení odpovedi po vymizení Ag- krátká doba
  života efektorových lymfocytu (akt. T lymf.-apopt
  rec Fasligand FasL-interakce-apoptóza)

43
ANTAGONISTICKÉ PEPTIDY

• Agonista-peptidový fragment daného Ag, dobrá
  vazba s MHC gp, s dostatecnou afinitou rozeznáván
  klony T lymfovytu- vyvolává plnou odpoved T
  lymfocytu
• Cástecní agonisté -kvalitativne odlišné reakce T
  lymf.( napr. sekrece jen nekt. cytokinu)- peptidy
  sekvencne podobné, s dobrou vazbou na MHC gp, ale
  slabší nebo silnejší interakce s T lymf.
• Antagonisté- vyvolávájí anergii T lymfocytu

44
REGULACE PROTILÁTKAMI

• Protilátky- efektorové a regulacní funkce
• Sekretované Ab- kompetice s BCR o Ag negativní
  regulátor stimulace B bunek
• IK (Ab-IgGAg)- vazba na povrch B lymfocytu-
  shlukují mol. BCR a Fcgama-receptor-dojde k
  interakci signalizacních molekul (protein-kinázy,
  protein-fosfatázy) BLOK AKTIVACE B LYMFOCYTU
• Idiotypová sít- idiotopy protilátek vyvolávají
  tvorbu Ab- antiidiotypové Ab- regulacní funkce

45
REGULACE CYTOKINY A MEZIBUN. KONTAKTEM

• Pusobení cytokinu brání endocytóza receptoru
  nebo vazba inhibitoru na receptory
• Inhibicní receptory-brání príliš snadné aktivaci
  T lymfocytu (napr. CTLA-4 - váže ligandy CD80 a
  86-negativní signál pro T lymfocyt)
• Apoptotický receptor Fas ligand FasL na
  aktivovaných T lymfocytech- negativní regulace
• Interakce APC- T Th1- makrofágy Th2- B bunky

46
NEGATIVNÍ REGULACE zprostredkovaná T lymfocyty

• Vzájemná negativní regulace Th1-Th2
• Th2 bb- produkce IL-4, IL-10- potlacují IR
  založené na Th1 bunkách
• Suprese T lymfocytu po setkání s Ag na jiných bb
  než APC (nejsou kostimulacní signály)
• CD8 T bb- sekrece rozpustné formy TCR- kompetice
  s TCR na povrchu jiných T bb - blok
• Regulacní Tr1 lymfocyty (CD4)-
  IL-10-protizánetlivé, tolerance k autoAg

47
NEUROENDOKRINNÍ REGULACE

• Neurotrasmitery pusobí na leukocyty pres
  príslušné receptory (noradrenalin)
• Prímý kontakt nerv. zakoncení a mastocytu-
  degranulace
• KS, rust. hormony, thyroxin, endorfiny-pus. na
  leukocyty prostr. receptoru
• Leukocyty produkují endorfiny, TSH, rust. hormon,
  vit. D3, ACTH
• Cytokiny pusobí i na nerv. systém (IL-1, IL-6,
  NF)
• Vliv emoc. stresu na IS- KS-aktivita fagocytu,NK

48
OSTATNÍ FAKTORY

• tentýž Ag muže vyvolat aktivní imunitní odpoved
  nebo stav aktivní tolerance v závislosti na
• stavu IS (nezralost, oslabení IS)
• vlastnostech Ag (velikost molekuly, prost. usp.)
• dávka Ag (velmi nízké a velmi vysoké
  dávky-tolerogenní)
• zpusob podání Ag (s.c.-imunogenní, p.o. a
  i.v.-tolerogenní)

49
27. HLA systém, genet. základ.
Typizace HLA
50
MHC (major histocompatibility complex)

• Lidské MHC HLA (human leukocyte antigens)
• MHC gp produkty genu lokalizovaných na krátkém
  raménku lidského 6. chromozómu
• Geny MHC komplexu dedicnost kodominantní
  exprese genu od obou rodicu polygenní
  ex.nekolik genu pro každou trídu MHC molekul
  polymorfní každý gen se vyskytuje v nekolika
  variantách (alela)

51
Obsah MHC komplexu

• Geny pro MHC gp I,II a III trídy (200 genu)
• Geny pro alfa retezec MHC I, alfa a beta retezec
  MHC II
• Geny pro beta2m a Ii- 15. a 5. chromozóm
• V rámci MHC- 4 samostatné genové lokusy
• - HLA Ag I kódované lokusem A, B, C
• - HLA Ag II lokus D
• - HLA Ag III lokus mezi HLA I a II
  (obsahuje geny s neprímou úcastí na
  histokompatibilite- geny pro komplement, TNF)

52
Polymorfismus MHC gp

• v populaci existují až stovky ruzných alelických
  forem jednotlivých izotypu
• alelické formy se dedí kodominantne
• liší se zámenami 1 a více AK ve vazebném míste
  pro peptid ci blízkém okolí
• Význam polymorfismu
• - pozitivní - ochranní na úrovni jedince i
  populace- umožnuje vazbu a tím i prezentaci mnoha
  typu peptidu
• - negativní - komplikace pri transplantacích

53
Typizace HLA

• Stanovení výbavy HLA transplantacní imunologie,
  asociace HLA s chorobami, paternitní spory,
  populacní imunologie
• Identifikace konkrétních HLA molekul- rozlišení
  pomocí Ag-ních rozdílu- složení AK v polymorfní
  cásti molekuly HLA sérotypizace
• Zdroj typizacních sér- matky po porodu 2 a více
  detí s 1 otcem- jejich séra obsahují Ab proti HLA
  plodu, dedených po otci

54
Fenotypizace

• Mikrocytotoxický test T lymfocyty- HLA I.tr.
• panel 120 typizacních sér- mikrotitracní desticky
• smísení s T lymfocyty testované osoby- inkubace-
  vazba specifickcý protilátek ze séra na T
  lymfocyty nesoucí daný znak
• pridání komplementu- lýza bunek nesoucích
  testovaný znak ve vazbe s protilátkami
• barvivo vazba na DNA usmrcených bunek-
  hodnocení fluorescencní mikroskopií

55
Fenotypizace

• Mikrocytotoxický test B lymfocyty- HLA II.tr.
  (-DR,-DQ)
• Typizacní panel 60 sér

56
Genotypizace

• Pomocí specifických genových primeru
• Izolace DNA z krve testované osoby
• Reakce PCR- za prítomnosti genové sekvence
  komplementární k danému primeru je zmnožena DNA-
  detekce produktu amplifikace
• Analýza pomocí hybridizace se sekvencne
  specifickými oligonukleotidovými próbami-
  vizualizace enzymové znacení, radiografie
• Možnost identifikace i individuálních alel

57
Prukaz vybraných molekul HLA

• HLA- B27 (ankylosující spondylitida Bechterevova
  nemoc)
• Asociace s manifestací autoimunitních chorob
• Imunofluorescencní techniky monoklonální
  protilátky- vyhodnocení prutokovou cytometrií

58
Typizace HLA

• Urcování alelických forem MHC gp
• Výber dárcu
• Všechny geny HLA systému (komplexu) jsou párové a
  jsou predávány potomkum jako haplotypy.
• HLA genotyp každého jedince tedy sestává ze 2
  haplotypu - po 1 od otce i matky. Rozdelení
  techto haplotypu do zárodecných bunek (a tedy i
  mezi potomky) je náhodné a nazývá se segregací
  haplotypu. Jestliže matka má haplotypy a a b,
  zatímco otec c a d, každý potomek muže mít zcela
  náhodne tyto kombinace a/c    a/d    b/c    b/d

59
Typizace HLA- transplantace

• Obligátne musí být vyšetrovány HLA- A,B,Cw ,
  DRB1 a DQB1 geny - tedy celkem 5 základních
  lokusu
• Stupen shody mezi daným nepríbuzným párem je pak
  vyjadrován 10/10, 9/10, 8/10 (Príklad shoda 9/10
  znamená- z 10 možných alel je v 9 alelách shoda,
  je prítomna tedy 1 neshoda.)
• Kritéria Za HLA kompatibilního nepríbuzného
  dárce je považován dárce s úrovní shody 10/10 ci
  9/10, tedy dárci s maximálne 1 neshodou.
• Ve výjimecných prípadech v závislosti na základní
  diagnóze nemocného a nemožnosti najít 10-9/10
  shodného dárce je akceptován i 8/10 shodný dárce,
  tedy dárce se 2 neshodami.

60
MHC glykoproteiny

• major histocompatibility complex
• poprvé rozpoznány pri transplantacích v
  souvislosti s tkánovou slucitelností
  (histokompatibilitou)
• molekuly lokalizované na povrchu bunky
• ve své vazebné sterbine prezentují peptidy
  (antigeny) T lymfocytum
• zajištují rozpoznání Ag imunitním systémem a
  spuštení imunitní reakce u obratlovcu

61
Delení MHC gp

• Podle struktury, funkce a puvodu prezentovaných
  peptidu do 2 tríd
• MHC gp I.trídy
• - prezentace endogenních peptidu CD8 T
  lymfocytum
• MHC gp II.trídy
• - prezentace exogenních peptidu CD4 T
  lymfocytum

62
25. HLA systém, molekuly I.tr.,struktura, funkce
63
MHC gp I.trídy

• Prezentují peptidy endogenního puvodu- cytosol
• Vyskytují se na všech jaderných bunkách
• - izotypy klasických HLA I. tr. HLA- A,- B,-
  C
• - izotypy neklasických HLA I.tr. HLA- E,-
  F,- G
• - molekuly strukturou podobné MHC I CD1

64
Struktura MHC gp I.trídy

• 2 polypeptidové retezce (nekovalentní asociace)
• - transmembránový retezec alfa (podjednotky
  alfa -1,-2,-3)
• - ß2- mikroglobulin (nekovalentne vázaný)
• - vazebné místo pro peptidy N-terminální
  doména mezi podjednotkami alfa1 a 2

65
(No Transcript)
66
Vazebné místo MHC gp I.

• rýha na povrchu dno ß-struktura, boky-
  alfa-šroubovice
• Uzavrené vazebné místo
• Délka peptidového fragmentu 8-10 AK
• Puvod Ag endogenní peptidy (produkované bunkou)

67
Vazba peptid MHC gp I

• Proteosyntéza MHC gp I.trídy v endoplazmatickém
  retikulu asociace podjednotek alfa a beta2m
• Protein syntetizovaný bunkou ( normální
  cizorodý syntetizovaný podle virové genetické
  informace produkt nádorove zmenené bunky)
  oznacený ubiquitinem je v proteazomu štepen na
  peptidy
• vstup peptidovou pumpou (TAP transporters
  associated with antigen processing) do
  endoplazmatického retikula- vazba peptidu s MHC I
  disociace TAP Golgiho aparát transport
  na povrch bunky- prezentace Ag CD8 T lymfocytum

68
(No Transcript)
69
(No Transcript)
70
26. HLA systém, molekuly II.tr.,struktura, funkce
71
MHC gp II.trídy

• Výskyt na APC (monocyty, makrofágy, B lymfocyty)
  
• Izotypy HLA-DR,-DQ,-DP

72
Struktura MHC gp II. tr.

• 2 transmembránové podjednotky
• - transmembránový retezec alfa složený ze 2
  podjednotek (alfa 1 a 2)
• - transmembránový retezec beta složený ze 2
  podjednotek (beta 1 a 2)
• - vazebné místo pro peptidy N terminální
  doména mezi podjetnotkami alfa 1 a beta 1

73
Vazebné místo MHC gp II.

• Otevrené
• Délka peptidového fragmentu 15-35- více AK
• Puvod Ag- exogenní (proteiny bunkou pohlcené)

74
Vazba peptidu MHC II.

• Proteosyntéza MHC II v endoplazmatickém retikulu
  asociace podjednotek alfa a beta
• Fagocytóza nebo endocytóza cizorodého materiálu
  APC- endosom proteolýza na peptidy- fúze
  endosomu s transportním váckem (MHC gp II Ii)
  Golgiho komplexu- odštepení invariantního retezce
  (fragment CLIP zustává ve vazebné šterbine)-
  uvolnení vazebného místa (za pomoci proteinu DM)
  vazba Ag s MHC II- transport na povrch bunky-
  prezentace CD4 T lymfocytum

75
(No Transcript)
76
FUNKCE MHC GLYKOPROTEINU

• vazba peptidových fragmentu proteinu
  produkovaných bunkou (MHC I.tr.) nebo pohlcených
  bunkou (MHC II.tr.)
• transport peptidu na povrch bunky
• prezentace navázaných peptidu na bunecném povrchu
  T lymfocytum

77
MHC restrikce

• odlišení T lymfocytu od B
• B lymfocyt je schopen rozpoznávat Ag prímo
• T lymmfocyt rozpoznává Ag jen ve vazbe s MHC gp

78
Neklasické MHC molekuly I.tr.

• Výskyt jen na nekt. bb.
• Specializace na vazbu zvláštních ligandu
• HLA-E váže signální (N-terminální) peptidy z
  prekurzoru HLA-A,-B,-C,-G
• HLA-G na povrchu bunek trofoblastu
• Komplexu HLA-E,-G s peptidy rozeznávají inhibicní
  receptory NK bb-tolerance plodu v deloze