DEMOKRATICK

1
DEMOKRATICKÉ VOLBY

• Tereza Pazderníková

2
Paradox voleb
Condorcet, Borda Pomerné
systémy Vetšinové
systémy Volby do
Poslanecké snemovny
parlamentu
3
Paradox voleb
Pocet volicu 3 5 7 6
a a b c
b c d b
c b c d
d d a a
Je zvolen kandidát a, který je pro 13 volicu
nejhorším kandidátem. Je to tím, že klasické
volby berou do hodnocení pouze prvního kandidáta.
4
Marie Jean Antoine Nicolas Caritat, marquis de
CondorcetJean Charles de Borda

• Formulace problému demokratických voleb je
  pripisována temto dvema osobám.
• Borda - volic urcí poradí kandidátu, kdy nejlepší
  má poradí jedna. Všechna poradí se sectou a je
  zvolen kandidát s nejnižším souctem poradí.
• De Condorcet - vychází z modelu turnaje.

5
Pomerné systémy

• Pomerný systém je takový, že se do
  zastupitelského sboru volí pocet kandidátu z
  každého volebního okrsku.
• Volici dávají hlasy jednotlivým stranám a do
  zastupitelského sboru postupují kandidáti v
  pomeru, ve kterém byly dány hlasy jednotlivým
  stranám.
• Pocet volitelných zastupitelu bývá menší než
  pocet volicu. Máme 2 zpusoby rešení tohoto
  problému.

6
Vetšinové systémy

• Jsou založeny na tom, že danému volebnímu okrsku
  je predem urcen pocet mandátu, hlasy se dávají
  stranám. Strana, která dostane nejvíce hlasu v
  daném okrsku, získává všechny okrsku prirazené
  mandáty.
• Neexistují zcela cisté pomerné nebo vetšinové
  systémy.

7
Volby do Poslanecké snemovny CR

• Volí se ve 14ti okrscích. Pocet kandidátu stran
  je shora omezen.
• Pocty mandátu se stanovují tak, že pocet hlasu ve
  volbách se vydelí 200 a zaokrouhlí na jednotky.
  Pro každý volební kraj se urcí celocíselný podíl
  po delení tímto císlem. Zbývající mandáty se
  pridelí krajum sestupne.
• Dále se vyloucí strany, které nezískaly potrebný
  pocet hlasu.
• Nevylouceným stranám se kandidátum pridelují
  mandáty podle poradí na kandidátní listine.