ROKOKO

1
ROKOKO

• V 18. století
• prechází baroko plynule v rokoko.

2

• Název je odvozen z francouzského rocaille
  mule, kamení, tak byl oznacován v té dobe
  oblíbený asymetrický ornament ve tvaru C nebo S,
  sloený z lasturovitých útvaru.
• Rokoko je umelecká epocha, která zacala ve
  Francii po smrti krále Slunce Ludvíka XIV.
  (1715).
• Rokoko se predstavuje predevím jako dekorativní
  styl. Steny a klenby svetských i
  církevních staveb jsou pokryté lehkými,
  elegantními ornamenty provedenými ve tuku a
  zlate, ve forme fresek a motivu popínavých
  rostlin. Ukázky.
• Doba nejvetího rozkvetu nastává kolem roku 1730.
  
• Místo mystiky, temnosvitné dynamicnosti a
  urcitého patosu baroka nastupuje zjemnení,
  lehkost, hravost a galantnost.Tomu odpovídají
  i námety v malírství nikoli vypjaté scény
  z náboenské oblasti, ale výjevy z pastýrských
  her a galantní motivy (slavnosti lásky, hravé
  pásování muu a en, kratochvilné okamiky).

3
Architektura

• Ve Francii zacal pouívat architekt Robert de
  Cotte dekorativní motivy, které se plne rozvinuly
  v rokokových interiérech paríských palácu
  tricátých let 18. století.
• Ve Versailles upravovali soukromé byty
  královského dvora architekti J. J. Gabriel a
  jeho syn J.A. Gabriel.
• Jedno z nejkrásnejích rokokových center vzniklo
  v Nancy námestí s fontánami, sochami bohu a
  zvírat, dále námestí Svornosti v
  Paríi a malý Trianon ve Versailles.
• Místo francouzské barokní zahrady se stále více
  zacala uplatnovat prírodní anglická zahrada
  s okrasnými stavbickami, z nich se zvlátní
  oblibe teila chýe.

4
ROKOKO V CECHÁCH

• V Cechách se rokokové prvky objevily v pozdním
  díle K. I. Dienzenhofera
  (palác Piccolomini - dnes Sylvia Taroucca).
• Praské rokokové paláce projektoval Anselmo
  Lurago (Goltz Kinských).
• Vynikající rokokový interiér navrhl A. Lurago na
  zámku v Horíne.
• Jeden z nejkrásnejích rokokových zámku je od J.
  J. Wircha v Becvárech. Ukázka.

5
Socharství

• Lambert - Sigisbert Adam a Michael - Ange Slódtz
  Oba významní sochari období Ludvíka XV.
  studovali v Ríme Berniniho dílo a ve své tvorbe
  dokázali sladit italské podnety s rokokovým
  stylem, a to zejména pri socharské výzdobe
  interiéru.
• Jean - Baptiste Lemoyne,
  dvorní sochar Ludvíka XV.,
  vynikl jako portrétista. K jeho dílu patrí
  jezdecká socha Ludvíka XV. ve Vojenské kole
  v Paríi.
• Francouzské socharství ovlivnilo socharskou
  tvorbu v Anglii i v Nemecku. V Nemecku sdílela
  oblibu francouzského rokoka s nemeckou lechtou i
  církev.

6
Socharství v Cechách

• Ignác Frantiek Platzer
• patrí k predním predstavitelum barokní a také
  rokokové tvorby.
• Dílo
• Klasicistní Flora na schoditi paláce
  Piccolominiu se harmonicky
• pojí s humorem rokokových putti.
• Ukázka.
• Vedle Platzerovy dílny pusobila v Praze ve druhé
  polovine
• 18. století i dílna Prachnerova.
• Ukázka.

7
Malírství

• Hlavní predstavitelé
• Antoine Watteau
• Fracois Boucher
• Jean - Honoré Fragonard
• G. B. Tiepolo
• Antonio Canal zvaný Canaletto

8
Francie

• Francouzské rokokové malírství predstavuje
  syntézu prvku italských,
• benátského kolorismu, francouzského klasicismu,
  vlámského
• i holandského baroka, je komorním záverem baroka.
  
• Antoine Watteau
• byl nejvetím mistrem francouzského rokoka.
  Rokokové zjemnení se projevilo v námetech
  nejoblíbenejí byly slavnosti lásky komedie o
  vecne pomíjivé lásce a jaru. V divadle se Watteau
  seznámil s herci, hereckami a tanecnicemi, kterí
  se stali hlavními hrdiny jeho obrazu
  (Scaramouche, Harlekýn, Pierot). Námet mel u
  Watteaua nepatrný význam, názvy dali obrazum
  rytci, kterí je reprodukovali. Watteau vytvoril
  mnoho obrazu, jen v rytinách provedených podle
  nich se jich dochovalo na pet set.
• Ukázky Odjezd na Cytheru, Nalodení na Kythére
• Rokoko objevilo kouzlo smyslnosti a rozechvelé
  poeticnosti, zacházející
• nekdy a do mravní frivolnosti a eroticnosti.
  Oblíbenou technikou
• rokokové malby se stal pastel.

9

• Francois Boucher
• Inspektor manufaktury na gobelíny v Beauvais,
  profesor a pozdeji
• rektor paríské malírské Akademie, první
  královský malír a oblíbenec paní
  de Pompadour, kterou ucil malovat a sám ji
  nekolikrát portrétoval.
• Ukázky Herkules a Omphala, Toaleta Venuina
• Jean Honoré Fragonard
• Boucheruv ák, poslední velký malír
  francouzského rokoka, se venoval galantním
  námetum a rád portrétoval herecky, zejména Madame
  Guimard, slavnou primabalerinu paríské Opery.
  Fragonardovo koloristické umení, jeho puvab
  spocívá v malírském rukopise, objevil pro
  impresionismus A. Rodin.
• Ukázky Závora, Houpacka, Koupající se, Rej
  amorku

10
Itálie

• Giovanni Battista Tiepolo
• Reprezentuje benátské rokokové malírství. Stal
  se vyhledávaným malírem v cizine v období rokoka
  (napríklad Apoteóza panelska, trunní sál
  královského paláce v Madridu). Ovlivnil dílo
  mladého F. Goyi.
• Ukázky Pape Klement I. se modlí k Nejsvetejí
  Trojici, Pulcinella a tanecnice na lane
• Canaletto
• Byl predstavitelem iluzionistické veduty
  pohled na mesto. Canalettovy pohledy na Benátky
  si oblíbili zvláte Anglicané, proto v letech
  1746 1754 pusobil preváne v Londýne, kde
  maloval pohledy na toto mesto (Pohled na Londýn
  s Temí, Národní galerie v Praze).
• Ukázka. Pohled na Canale Grande

11
Ceské zeme

• Norbert Grund
• byl typickým rokokovým malírem. Malírsky
  nejpuvabnejí jsou jeho galantní výjevy podle
  grafických predloh francouzského rokoka. Maloval
  také lovecké výjevy, jarmarecní scény, cikánské
  tábory, prístavy a italské komedie podle A.
  Watteaua.
• Ukázka.
• Frantiek Xaver Palko
• slezský malír, který se stal vedoucím freskarem
  po Reinerove smrti. Své hlavní dílo vytvoril
  v Praze, kde namaloval Apoteózu svatého Mikuláe
  v kupoli svetcova chrámu na Malé Strane.
• Ukázka.

12

• Vytvorený obrazový a textový ucební materiál
  vznikl v rámci projektu SIPVZ jako doplnek
  ucebních materiálu vyuívaných v estetické
  výchove.
• Byl pripraven výhradne pro úcely výuky. Pro tyto
  úcely nám autorský zákon dovoluje citovat
  autorská díla celá nebo jejich cásti.
• Doporucení zpracované kapitoly lze vyuít jak
  pro výuku estetické výchovy, tak i dejepisu,
  ceského jazyka, základu spolecenských ved

13

• Pouitá literatura
• Prokop,V. Kapitoly z dejin výtvarného umení.
  Sokolov 2004
• Mráz, B. Dejiny výtvarné kultury 1 4. Praha
  2000
• Kol. Pruvodce výtvarným umením I V. Praha 1994
  
• Pijoan, J. Dejiny umení 1-12 Praha 1982 1990
• Gombrich, E. H. Príbeh umení. Praha 1975
• Herout, J. Staletí kolem nás. Praha 1970
• Hora, P. Toulky ceskou minulostí 1-9. Praha 1985
  2004
• Stadler, W. Dejiny socharství. Praha 1996
• CD ROM Artopedia 2
• CD ROM Encyklopedie svetové architektury
• CD ROM Lexikon ceských výtvarníku ..
• Frontisi, C. Obrazové dejiny umení, Kniní klub
• Ruhrberg, Schneckenburger, Frickeová, Honnef
  Umení 20. století, Taschen
• Hruza, J. Svet architektury,Aventinum Praha 2000
• Kol. Dejiny ceského výtvarného umení I.-VI.,
  Academia Praha 1989 2006
• Dempseyová, A. Umelecké styly, koly a hnutí,
  Slovart 2002