Anthony Giddens (teorie strukturace) - PowerPoint PPT Presentation

1 / 12
About This Presentation
Title:

Anthony Giddens (teorie strukturace)

Description:

Anthony Giddens (teorie strukturace) d jiny teorie strukturace New Rules of Sociological Method, 1976, - produkce a reprodukce spole nosti mus b t nahl ena ... – PowerPoint PPT presentation

Number of Views:58
Avg rating:3.0/5.0
Slides: 13
Provided by: tucnakFs
Category:

less

Transcript and Presenter's Notes

Title: Anthony Giddens (teorie strukturace)


1
Anthony Giddens(teorie strukturace)

2
dejiny teorie strukturace
  • New Rules of Sociological Method, 1976,
  • - produkce a reprodukce spolecnosti musí být
    nahlížena jako dovedný výkon jejích clenu a
    struktury musí být z toho duvodu považovány za
    ustálené praktiky
  • - normy, významy a moc jsou logicky implikovány
    v pojmu intencionálního jednání (každé úmyslné
    jednání je regulované, smysluplné a manipulující)
  • Studies in Social and Political Theory, 1977
    (soubor studií ze 70. let, opakuje v nich názory
    obsažené v NRSM)
  • Central Problems in Social Theory, 1979 (na jedné
    strane, v knize je jen málo neprijatelných
    záveru, v tom predcí mnoho jiných soucasných
    teoretických knih. Na druhé strane je v ní stejne
    málo duveryhodných záveru vyslovených
    srozumitelne a jednoznacne - Giddens nerad chodí
    s kuží na trh. Barry Barnes)
  • The Constitution of Society outline of the
    theory of structuration, 1984 (systematické
    zopakování a rozpracování toho, co napsal dríve)

3
kritika dosavadních prístupu
  • funkcionalismus a strukturalismus se vyznacuje
    imperialismem sociálního objektu, tj. celku nebo
    struktury
  • subjektivismus, tzn. hermeneutická vetev
    sociologie, je naopak poznamenán imperialismem
    subjektu subjektivita je stredem zkušenosti
    kultury a dejin a mimo subjektivitu není sociálno
  • teorie strukturace se soustredí na usporádané a
    opakující se spolecenské praktiky zakotvené v
    prostoru a case lidská spolecenská cinnost se
    podobá seberepodukujícím se jednotkám v prírode -
    aktéri netvorí spolecenskou praxi, ale obnovují
    jí a jsou jejím prostrednictvím konstituováni
    jako aktéri.

4
aktér
  • na rozdíl od prírodních organismu jsou lidé
    poucení neboli informovaní (knowledgeable)
    aktéri/agenti
  • souvislé pokracování praktik predpokládá
    reflexivitu, kterou však nelze chápat jako pouhé
    sebeuvedomení, nýbrž jako sledovaný (monitored)
    charakter behu spolecenského života
  • clovek by nemohl být aktérem, kdyby nebyl v
    každém okamžiku schopen vysvetlit své chování ( i
    když toto vysvetlení nemusí být informací o
    motivu, úcelu ci duvodu jeho chování)
  • jednání není radou oddelených aktu akt je
    vytvoren pouze diskursivne, zamerením pozornosti
    na urcitý moment behu prožívané zkušenosti

5
stratifikacní model jednání
  • Motivy - celkové plány nebo programy jednání a z
    toho duvodu vetšina našeho bežného jednání není
    prímo motivovaná motivace je treba, abychom
    jednali neobvykle. Ovšem Giddens bere v úvahu i
    nevedomou motivaci ve Freudove smyslu

6
  • ruzné formy vedomí
  • diskursivní vedomí ?
  • praktické vedomí ?

  • ------
  • nevedomé motivy/poznání

7
jednání
  • jednání je úmyslné chování jednání se týká
    událostí, jež jednotlivec spáchal pricemž
    duležité je to, že mohl jednak jinak
  • nemuže se spojovat popis jednání s jednáním
    agency se nevztahuje na úmysly, nýbrž na ciny
  • moc chápe jako schopnost cinit zásahy do sveta,
    schopnost pusobit na svet a tato schopnost je
    inherentní jakémukoliv jednání aktér, který není
    schopen efektivne pusobit na svet prestává být
    aktérem jednání logicky zahrnuje moc jako
    transformativní schopnost (making a difference)
  • dialektika kontroly - kontrola a moc není
    definována v termínech poslušnosti, nýbrž
    manipulace vícemocní i ménemocní mohou sobe
    navzájem ovlivnovat okolnosti pro jednání

8
struktura, strukturace
  • sociální struktura - strukturující vlastnosti
    umožnující vázat casoprostor v sociálních
    systémech struktura je virtuální rád v tom
    smyslu, že sociální systémy reprodukované
    prostrednictvím sociálních praktik nemají
    struktury, ale spíše vykazují strukturální
    vlastnosti
  • strukturální principy - nejhloubeji usazené
    strukturální vlastnosti implikované v reprodukci
    spolecenských celku
  • instituce - praktiky, které dosáhly nejvetšího
    rozšírení v casoprostoru
  • struktura sestává z pravidel a zdroju
  • povaha pravidel
  • 1. o pravidlech nemužeme pojednávat oddelene od
    zdroju
  • 2. pravidla implikují metodický charakter
    sociálního jednání
  • 3. pravidla jednání dodávají na jedné strane
    význam a soucasne jednání sankcionizují

9
  • Zdroje jsou dvojího druhu alokativní a
    autoritativní.
  • alokativní zdroje
  • a) hmotný materiál,
  • b) technologie a vytvorené statky
  • autoritativní zdroje
  • a) organizace sociálního casoprostoru,
  • b) produkce/reprodukce tela, tzn. organizace a
    vztahy lidských bytostí ve vzájemných asociacích,
  • c) organizace životních šancí

10
strukturace

11
dualita struktury
  • struktura, jako rekursivne organizovaný soubor
    pravidel a zdroju je mimo cas a prostor, je
    zachovaný ve svých konkretizacích a koordinacích
    jako pametové stopy, a vyznacuje se absencí
    subjektu. Sociální systém, ve kterém je
    struktura rekursivne obsažena, sestává naopak ze
    situovaných aktivit lidských agentu,
    reprodukovaných napríc casem a prostorem.
    Analyzovat strukturaci sociálních systému znamená
    studovat zpusoby, kterými jsou takové systémy,
    zakotvené v poucených cinnostech situovaných
    aktéru, kterí cerpají (transformacní moc) z
    pravidel a zdroju v rozmanitosti kontextu
    jednání, vytváreny a reprodukovány v interakci.
    (Constitution of Society 25)
  • Strukturální vlastnosti sociálních systému jsou
    proto jak prostredkem, tak výsledkem praktik,
    které rekursivne organizují.

12
(No Transcript)
Write a Comment
User Comments (0)
About PowerShow.com