HYDROSF

1
HYDROSFÉRA (PaLZ 24-27, AS 16-17, ADS 14-17)
Obr.1 obeh vody (ilustrace M. Evans USGS)
2
HYDROSFÉRA

• HYDROSFÉRA - vodní obal Zeme
• HYDROGEOGRAFIE studuje vztahy mezi hydrosférou
  a ostatními složkami FGS
• ZÁSOBY VODY NA ZEMI (objem v )
• slaná voda (oceány) 97
• sladká voda 3
• sladká voda
• voda v ledových príkrovech a ledovcích
  68,7
• podzemní voda 30,1
• povrchová voda 0,3
• povrchová voda
• jezera 87
• bažiny 11
• reky 2

Obr. 2 Zásoby vody na Zemi (objem v ) Slaná
voda 97,4, sladká voda 2,6. Sladká voda voda v
ledových príkrovech a ledovce 1,74, podzemní voda
0,76, povrchová voda 0,008 Sladká povrchová voda
jezera 0,007, bažiny a mocály 0,0008, reky
0,0002.
3
ZÁSOBY VODY NA ZEMI (KE KAŽDÉMU ÚDAJI v km3
DOPLNTE do závorky ÚDAJ v , POROVNEJTE S
PREDCHOZÍM ZJEDNODUŠENÝM ROZDELENÍM)

• ZÁSOBY VODY NA ZEMI (v km3 )
• Celkem 1 386 000 000 km3
• oceány, more a zálivy 1 338 000 000
• led a sníh
  24 364 000
• ledové príkrovy a ledovce 24 064 000
• suchozemský led a permafrost 300 000
• podzemní voda 23 400
  000
• slaná podzemní voda 12 870 000
• sladká podzemní voda 10 530 000
• pudní vlhkost
  16 500
• jezera
  176 400
• sladká jezera
  91 000
• slaná jezera
  85 400
• voda v atmosfére
  12 900
• voda v bažinách
  11 470
• voda v rekách
  2 120
• voda v rostlinách
  1 120

Obr.3 Zásoby vody na Zemi (objem v a km3)
. Pozn. ppm (parts per million) - milióntina
celku
4
VODA V LEDOVCÍCH

• Vetšina zásob sladké vody je vázána do ledu a
  snehu 68,7 . Je to asi 1,76 ze zásob vody na
  Zemi.
• Ledovce zaujímají rozlohu asi 15 mil. km2 a je v
  nich obsaženo více než 24 mil. km3 vody.
• Ledovce vznikají nad snežnou carou postupnou
  premenou ze snehu. (sníh firn firnový led
  ledovcový led ledovec)
• Typy ledovcu pevninské a horské
• Pevninské (kontinentální) objem 99,4 , povrch
  98,6 Antarktida (90), Grónsko (8), Kanadské
  arktické souostroví, Island
• Horské objem 0,6 , povrch 1,4
• pohorí Himálaj, Alpy

5
LEDOVCE
Obr.4 Aletschgletscher nejvetší ledovec v
Alpách , rozloha 118 km2, délka 24 km
Obr.5 - Breiðamerkurjökull, cást ledovce
Vatnajökull v blízkosti Jökulsárlón, Vatnajökull
je považován za jediný kontinentální ledovec
Evropy , rozloha 8 100 km2.
6
JEZERA

• 176 400 km3 (sladká 91 000 km3,slaná 85 400 km3
  )
• Nejvetší zásobárnou sladké vody je jezero Bajkal
  ,
• 23 000 km3 (nejhlubší jezero sveta-1637m)
  25
• Asi 25 svetových zásob se nachází také v Severní
  Americe (Velká jezera 22 000 km3 ) a ve
  Východoafrické príkopové propadline (Tanganika 19
  000 km3 )
• Nejvíce slané vody má Kaspické more (78 200 km3 )
  92
• Nejvyšší salinitu má Mrtvé more (300-400 v
  závislosti na teplote a hloubce, pro srovnání
  svetový oceán má prumernou salinitu 35)

7
Nejvetší jezera sveta podle rozlohy DOPLNTE
STÁTY - samostatná práce s atlasem (nejdríve se
pokuste vyplnit tabulku bez mapy)
Jezero (rozloha v tis.km2) Stát(y) Jezero (rozloha v tis.km2) Stát(y)
Kaspické more (371) (5) Erijské (26) (2)
Horejší (82) (2) Winnipežské (24)
Viktoriino (Ukerewe) (69) (3) Ontario (19) (2)
Huronské (59) (2) Balchaš (18)
Michiganské (58) Ladožské (18)
Tanganika (33) (4) Aralské (17) (2)
Bajkal (32) Onežské (10)
Velké Medvedí jezero (31) Titicaca (8)
Malawi (30) (3) Nicaragua (8)
Velké Otrocí jezero (29) Athabasca (8)
8
Nejvetší jezera sveta podle rozlohy REŠENÍ
Jezero (rozloha v tis.km2) Stát(y) Jezero (rozloha v tis.km2) Stát(y)
Kaspické more RUS,KAZ,TKM,IRN,AZE Erijské USA, CAN
Horejší USA, CAN Winnipežské CAN
Viktoriino (Ukerewe) KEN, TZA, UGA Ontario USA, CAN
Huronské USA, CAN Balchaš KAZ
Michiganské USA Ladožské RUS
Tanganika BDI, TZA, COD, ZMB Aralské KAZ, UZB
Bajkal RUS Onežské RUS
Velké Medvedí jezero CAN Titicaca PER, BOL
Malawi MWI, TZA, MOZ Nicaragua NIC
Velké Otrocí jezero CAN Athabasca CAN
9
Vybraná jezera Evropy podle rozlohy DOPLNTE
STÁTY - samostatná práce s atlasem (nejdríve se
pokuste vyplnit tabulku bez mapy)
Jezero (rozloha v tis.km2) Stát(y) Jezero (rozloha v tis.km2) Stát(y)
1.Ladožské (17,7) 23.Ženevské (0,6) (2)
2.Onežské (9,9) 24.Bodamské (0,5) (3)
3.Vänern (5,7) 31.Lough Neagh (0,4)
4.Saimaa (4,4) 33.Skadarské (0,4) (2)
5.Cudské-Pskovské (3,6) (2) 34.Gardské(0,4)
6.Vättern (1,9) 36.Ochridské (0,4) (2)
9.Mälaren (1,1) 44.Neziderské (0,3) (2)
10.IJsselmeer (1,1) 46.Prespanské (0,3) (3)
12.Inari (1,0) 62.Neuchatelské (0,2)
22.Balaton (0,6) 64.Maggiore (0,2) (2)
10
Vybraná jezera Evropy podle rozlohy REŠENÍ
Jezero (rozloha v tis.km2) Stát(y) Jezero (rozloha v tis.km2) Stát(y)
1.Ladožské (17,7) RUS 23.Ženevské (0,6) CHE, FRA
2.Onežské (9,9) RUS 24.Bodamské (0,5) AUT, CHE, DEU
3.Vänern (5,7) SWE 31.Lough Neagh (0,4) GBR (N.IRL)
4.Saimaa (4,4) FIN 33.Skadarské (0,4) ALB, MNE
5.Cudské-Pskovské (3,6) EST, RUS 34.Gardské(0,4) ITA
6.Vättern (1,9) SWE 36.Ochridské (0,4) ALB, MKD
9.Mälaren (1,1) SWE 44.Neziderské (0,3) AUT, HUN
10.IJsselmeer (1,1) NLD 46.Prespanské (0,3) ALB, GRC, MKD
12.Inari (1,0) FIN 62.Neuchatelské (0,2) CHE
22.Balaton (0,6) HUN 64.Maggiore (0,2) ITA, CHE
11
PREHRADNÍ NÁDRŽE

• Vzniká prehrazením vodního toku a slouží k
  zadržení vody pro ruzné úcely
• ochrana pred povodní
• výroba elektrické energie
• zásobárna pitné vody
• voda pro závlahové zemedelství a prumysl
• dopravní cesta
• rekreace a sport
• rybolov

12
PREHRADNÍ NÁDRŽE

• Nejvetší podle rozlohy (tis.km2)
• Volta (GHA) 8,5 (reka Volta, hráz
  Akosombo)
• Smallwood (CAN) 6,5 (reka Churchill)
• Kujbyševská (RUS) 6,5 (reka Volha)
• Kariba (ZMB, ZWE) 5,6 (reka Zambezi)
• V CR Lipno I. 48,7 km2
• Nejvetší podle objemu (km3)
• Kariba (ZMB, ZWE) 180
• Bratská (RUS) 169 (reka Angara)
• Násirova (EGY, SDN) 157 (reka Nil)
• Volta (GHA) 148
• V CR Orlík 0,7 km3

13
NEJVETŠÍ VODNÍ ELEKTRÁRNY SVETA
název stát reka výkon (MW)
1. Tri soutesky CHN Chang Jiang 22 400
2. Itaipú BRA, PRY Paraná 14 000
3. Guri VEN Caroni 8 850
4. Tucuruí BRA Tocantins 8 370
5. Grand Coulee USA Columbia 6 809
angl. Three Gorges Dam, ofic. (pokud se
zobrazí)??????????
14
BAŽINY

• území prosycená vodou
• srážky vetší než výpar
• roviny s malým sklonem
• polární oblasti (permafrost zabranuje vsaku)
• Rusko, Kanada
• Slané mocály bezodtoká území v tropech
• Další mokrady - rašelinište, slatinište

15
REKY a OBEH VODY ADS16

• Reky zajištují odtok vody z kontinentu do oceánu
  a tvorí základní soucást obehu vody na Zemi
• Velký obeh výmena vody mezi oceány a kontinenty
• Malý obeh jen v rámci oceánu nebo svetadílu

Obr.1 obeh vody (ilustrace M. Evans USGS)
16
Nejdelší reky sveta (km) DOPLNTE svetadíl a
úmorí (oceán) - samostatná práce s atlasem
(nejdríve se pokuste vyplnit tabulku bez
mapy)Zkratky svetadíly (AS, S.AM, J.AM, AF, E,
AUS), úmorí ( A, T, I, SL, BEZ) - AS16-17
Reka (délka v km) sv.-úm. Reka (délka v km) sv.-úm.
Amazonas (-Ucayali,-Apurímac) 7062 Paraná 4380
Nil (-Kagera) 6671 Mackenzie (-Slave,-Athabaska) 4241
Chang Jiang 6300 Niger 4160
Mississippi (-Missouri) 6212 Jenisej 4102
Huang He 5464 Murray (-Darling) 3672
Ob (-Irtyš) 5410 Volha 3531
Kongo (-Lualaba) 4835 Juruá 3280
Mekong 4500 Madeira (-Mamoré) 3200
Amur (-Šilka) 4416 Purús 3200
Lena 4400 Salwin 3200

• Informace o délkách rek se mohou v ruzných
  zdrojích rozcházet, mohou být i ruzná vymezení
  zdrojnic vysvetlete.
• V nekterých zdrojích je za nejdelší reku sveta
  považován Nil. Argumentujte pro Amazonku i pro
  Nil.

DCV Doplnte státy (od pramene k ústí), kterými
reka protéká.
17
Nejdelší reky sveta (km) - rešení DOPLNTE
svetadíl a úmorí (oceán) - samostatná práce s
atlasem (nejdríve se pokuste vyplnit tabulku bez
mapy)Zkratky svetadíly (AS, S.AM, J.AM, AF, E,
AUS), úmorí ( A, T, I, SL, BEZ) - AS16-17
Reka (délka v km) sv.-úm. Reka (délka v km) sv.-úm.
Amazonas (-Ucayali,-Apurímac) 7062 J.AM-A Paraná 4380 J.AM-A
Nil (-Kagera) 6671 AF-A Mackenzie (-Slave,-Athabaska) 4241 S.AM-SL
Chang Jiang 6300 AS-T Niger 4160 AF-A
Mississippi (-Missouri) 6212 S.AM-A Jenisej 4102 AS-SL
Huang He 5464 AS-T Murray (-Darling) 3672 AUS-I
Ob (-Irtyš) 5410 AS-SL Volha 3531 E-BEZ
Kongo (-Lualaba) 4835 AF-A Juruá 3280 J.AM-A
Mekong 4500 AS-T Madeira (-Mamoré) 3200 J.AM-A
Amur (-Šilka) 4416 AS-T Purús 3200 J.AM-A
Lena 4400 AS-SL Salwin 3200 AS-I
- prítoky Amazonky
DCV Doplnte státy (od pramene k ústí), kterými
reka protéká.
18
ZDROJE INFORMACÍ 1

• Obr.1- cit. 2013-03-17. lt http//cs.wikipedia.or
  g/wiki/SouborWatercycleczechhigh.jpggt. Licence
  Public domain, Autor Slady (puvodní zdroj
  USGS)
• Obr.2- cit. 2013-03-17. lt http//en.wikipedia.or
  g/wiki/FileEarth27s_water_distribution.svggt.
  Licence Public domain, Autor USGS
• Obr.3- cit. 2013-03-17. lt http//en.wikipedia.or
  g/wiki/FileEarth_water_distribution.svggt .
  Licence Creative Commons Attribution ShareAlike
  3.0, Autor Cmglee
• Obr.4- cit. 2013-03-17. lt http//en.wikipedia.or
  g/wiki/FileGrosser_Aletschgletscher_3178.JPGgt
  .Licence Creative Commons Attribution ShareAlike
  3.0, Autor Dirk Beyer
• Obr.5- cit. 2013-03-17. lt http//commons.wikimed
  ia.org/wiki/FileBreidamerkurjoekull.jpggt.
  Licence Creative Commons Attribution ShareAlike
  3.0, Autor Andreas Tille

19
ZDROJE INFORMACÍ 2

• Hydrosféra. Wikipedie, otevrená encyklopedie.
  on-line. cit. 2013-03-17. Dostupné z WWW
• Hydrosféra Zeme. lt http//cs.wikipedia.org/wiki/Hy
  drosfC3A9ragt
• Zásoby vody na Zemi.lthttp//en.wikipedia.org/wiki/
  Water_distribution_on_Earthgt
• Ledovec. lthttp//cs.wikipedia.org/wiki/Ledovecgt
• Jezero.lthttp//cs.wikipedia.org/wiki/Jezerogt
• Nejvetší jezera sveta.lthttp//en.wikipedia.org/wik
  i/List_of_lakes_by_areagt
• Vodní nádrž.lthttp//cs.wikipedia.org/wiki/PC599e
  hradnC3AD_nC3A1drC5BEgt
• Vodní elektrárny.lthttp//en.wikipedia.org/wiki/Hyd
  roelectricitygt
• Bažiny. lthttp//cs.wikipedia.org/wiki/BaC5BEinygt
  
• Reky. lt http//cs.wikipedia.org/wiki/C598ekygt
• Obeh vody. lt http//cs.wikipedia.org/wiki/KolobC4
  9Bh_vodygt
• Nejdelší reky. lt http//cs.wikipedia.org/wiki/Sezn
  am_nejdelC5A1C3ADch_C599ekgt
• Bicík, Ivan Janský, Bohumír a kol. Príroda a
  lidé Zeme. Ucebnice zemepisu pro strední školy.
  Praha Nakladatelství Ceské geografické
  spolecnosti, s. r. o., 2004. 1. vydání, ISBN
  80-86034-45-3
• Valenta, Václav a kol. Maturita ze zemepisu.
  Studijní prírucka pro maturanty. Praha
  Nakladatelství Ceské geografické spolecnosti, s.
  r. o., 2000. 1. vydání, ISBN 80-86034-44-5