1
Úvod do religionistikypro studenty jiných
oboru,predevším prírodních ved

• Zdenek Kratochvíl
• Katedra filosofie a dejin prírodních ved
• Prírodovedecké fakulty UK
• Praha 2010 až 2011
• www.fysis.cz
• verze 27. 2. 2011

2
Úvod do religionistiky

1. O cem je religionistika a jak o tom je
2. Základní religionistické pojmy
3. Orientace v náboženských jevech typologie a
   fenomenologie
4. Dejiny náboženství jejich problematicnost
   neolit a bronz
5. Recko predrecké motivy v mysteriích a
   normální náboženství
6. Rectí bohové (a neco málo o rímském náboženství)
7. Židé náboženství smlouvy a posvátného textu
8. Krestanské posvátné texty Nový zákon a Ježíš
9. Krestanská liturgie a dogmata víry
10. Islám, Indie a Cína
11. Náboženství, umení, filosofie a prírodní vedy
    kontroverzní témata
12. Jaké je náboženství soucasné globalizované
    kultury?
13. Literatura

3
1. O cem je religionistika a jak o tom je

• Religionistika je veda o náboženství.
• Tedy prísné, nezaujaté a kontrolovatelné poznání
• neceho tak špatne uchopitelného, jako je
  náboženství?
• To se lehko rekne, hur udelá, protože
• Jsme lidé zaujatí.
• Náboženství samo k zaujatosti podnecuje.
• Sama naše predstava o racionalite je možná
  vedlejším produktem nekterých náboženství.

4
1. 1. Co religionistika není

• Religionistika není teologie.
• Teologie je posvátnou vedou zevnitr
  náboženství, nikoli vedou v jinde obvyklém
  akademickém smyslu slova (treba v popperovském).
• Religionistika není kurz vedeckého ateismu.
• Vedecký ateismus predem ví, že náboženství jako
  celek vyžaduje demaskující odvysvetlení.
• Religionistika nemá menit náboženskou orientaci,
  ale má prispívat k poznání a rozumení (podobne
  jako treba sexuologie).
• Religionistika neumí posoudit pravost
  náboženství, nanejvýš historickou pravost
  náboženských textu.

5
1. 2. O cem religionistika je o náboženství

• Nemáme žádnou obecneji prijímanou definici
  náboženství! Proc?
• Jeden z následku predchozích vymezení
  religionistiky.
• Jevy na hranici náboženství nebo jevy náboženství
  formálne podobné
• Detská hra.
• Dospelá hra od fotbalu pres ruletu po divadelní.
• Emoce pri fotbalu nebo koncertech, nekdy i v
  politice.
• Neurotické nutkání k rituálum (na cerné
  dlaždice poskocit).
• Rituály jako soucást nebo kompenzace psychóz.
• Náboženství podobná role vedy v novoveké
  spolecnosti.
• Možnost popisovat religionisticky také rozlicné
  podoby ateismu.

6
1. 3. Základní problém religionistiky

• Popisuje zvenku neco, co samo je extrémne
  citlivé práve na to, zda je zakoušeno zvenku nebo
  zevnitr.
• Analogická témata nadšení, hra, erotika,
  opojení.
• Každé náboženství je zevnitr videno posvátné
  zvenku videno nerozumné, nekdy až trapné nebo
  smešné.
• Pod pojmem náboženství si každý predstaví bud
  to svoje, nebo to, které mu vadí (muže to být i
  totéž).
• Míváme príliš úzký pohled a chybí nám vhodná
  terminologie. Vetšinou známe spíše ta
  náboženství, jejichž znaky jsou z hlediska
  statistického výjimecné.

7
1. 4. Jak novodobá religionistika v 19. st.
vznikla

• Misionári se v tropech pokoušeli porozumet tu
  zbytkum prvotního zjevení lidstvu (zbytkum
  ráje), tu plodum pekla. (Analogicky k Rajským
  ostrovum nebo Dábelským ostrovum, které ostatne
  mohou vypadat úplne stejne.)
• Koloniální úredníci se potrebovali vyznat v
  situaci, aby neprovokovali konflikty. (Koho
  nezvat na veprové hody nebo pitku, kdy mít ci
  nemít na hlave...)
• Liberální teologové opoušteli teologické fakulty
  (nebo byli opoušteni) a stávají se religionisty.
• Ateisté se snaží porozumet vzniku a pusobení
  náboženství od extrémní kritiky po objektivní
  až osobní zájem.

8
1. 5. Varovné príklady z antiky

• Rekové byli zvedaví, obchodníci chteli udelat
  kšeft a né konflikt. Proto hledali analogie svého
  náboženství a jiných, podle podobností
  (interpretatio graeca). Príklady Fantaskní
  výklad Egypta. Židé ctí nekoho jako Háda
  (neviditelný) nebo Dionýsa (svévolný).
• To, co normální clovek ví o starém reckém i
  latinském náboženství, je spíše intepretatio
  latina reckého.
• Židé pochopili Foinícany a Reky jako
  modloslužebníky.
• Krestané pokracují v interpretatio hebraica
  ostatních (že ostatní jsou modloslužebníci).
• Ostatní v pozdní antice chápou krestany jako
  ujetou podobu Dionýsových mysterií.

9
1. 5. 1. Poznámka k modloslužebnictví

• Židé a krestané pochopili Foinícany a Reky jako
  modloslužebníky
• Klaní se výrobkum vlastních rukou (sochám a
  obrazum).
• Rekové nechápou, jak si o nich nekdo muže takovou
  vec myslet
• Klaníme se tomu, co obrazy pripomínají, co skrze
  podobu soch pusobí.
• Pravoslavný i katolický krestan odpoví skoro
  totéž radikálním protestantum nebo ateistum, byt
  mlcky prizná
• Na lidové úrovni obcas dochází k precenení
  obrazu, ale budeme to tolerovat radeji než
  náboženskou vlažnost.

10
1. 6. Vážná varování !

• Není celá naše religionistika i se svým
  vedeckým kultem nezaujatosti pouze co možná
  nejméne zavádející (v optimálním prípade)
  kombinací (liberální) interpretatio christiana a
  (humanistické) intepretatio atheistica všech
  náboženství?
• V horších prídech by šlo o zdroje v méne
  liberálních a méne humanistických vetvích, navíc
  nepriznane.

11
1. 7. Metody moderní religionistiky

• Je jich tolik, kolik je filosofických a jiných
  škol moderní religionistika tot
• Filosofie náboženství, Fenomenologie náboženství
• Dejiny náboženství, Srovnávací veda náboženská
• Kulturní antropologie
• Psychologie náboženství, Sociologie n.,
  Politologie n., až po Gender Studies.
• Tento kurz je koncipován jako slitina
• Strukturální filosofie náboženství,
• Fenomenologie náboženství, a pár dalších oboru ci
  metod.
• Príklad strukturalistické práce v religionistice
• Comics.ppt

12
1. 7. 1. Poslední varování

• Nejvíc si budeme všímat starého Recka a
  krestanství, nebot jde o nejlépe známá
  náboženství, navíc v Evrope tradicne vlivná, v
  nové dobe spolu s ateismem a navzájem hodne
  rozdílná, takže nabídnou stereoskopii porozumení.
• Navíc jsou tato náboženství v jazykové i vecné
  kompetenci prednášejícího, zatímco ostatní muže
  pouze referovat.
• Metody kulturní antropologie by nárokovaly, aby
  výzkumník ci prednášející nebyl v dané kulture
  svým puvodem zaangažován.
• Správne (akademicky) by mel z výše uvedených
  duvodu ony tri zmínené kultury (Recko,
  krestanství, ateismus) zkoumat a prednášek nekdo
  jiný, kdo není v žádné z nich doma.

13
2. Základní religionistické pojmy

• Náboženství když nemáme definici, tak aspon
  etymologie
• Mýtus, ritus tradicní náboženské pojmy ze
  Stredomorí
• Mana, fetiš, epidemia, tabu základní pojmy
  religionistiky 19. století, které se pak v
  posunutých významech staly i soucástí bežného
  jazyka

14
2. 1. Náboženství eusebeia religio

• Náboženství
• Ceské slovo mylne navozuje dojem, že vždy musí
  jít o Boha/Bohyni nebo o bohy (nekdy je to spíš
  otázka prekladu bohové/duše/síly).
• Eusebeia, eusebia (e?s?ße?a, e?seß?a)
• sebas (s?ßa?) je úcta, vztah
• eu (e?) je cástice vyjadrující pochvalu,
  príjemnost nebo duležitost
• Religio latinský výraz pro prakticky totéž
• Vulgární (lidová) etymologie pouto k v
  pochvalném významu
• Podle moderní filologie
• Uchovaný tvar od slovesa religere, které se jiank
  uchovalo jenom v negativním tvaru neclegere, být
  lhostejný
• Religio nekašlat na všechno

15
2. 2. Mýtus mythos fabula

• Mythos (µ????)
• Recky príbeh, vyprávení
• základní náboženská kategorie
• Fabula
• Latinsky vyprávení, vyprávenka (spíše
  nepravdivá), bajka
• Už z toho lze tušit méne prívetivý vztah latiníku
  k mýtu.
• Pozdní latina, vcetne krestanské, casto vyhrocuje
  pejorativní význam.

16
2. 2. 1. Moderní definice mýtu

• W. F. Otto
• Manifestace posvátného slovem.
• (Nejobecnejší definice.)
• Mircea Eliade
• Vyprávení, které zprítomnuje primordiální
  posvátný dej nebo vzor.
• (Asi nejznámejší definice mýtu.)
• G. van der Leeuw
• Slovní stránka rituálu.
• (Nejkonkrétnejší definice.)

17
2. 2. 2. Mythos jako takový

• Proto je filosof také milovníkem mýtu"
  (Aristotelés, Metafyzika 982b18).
• Filosof se musí stále napájet mýtem. (V Recku je
  ho dost, i když víno je lepší.)

18
2. 3. Ritus

• Ritus (latinsky) rituál obrad
• Diskuze, zda ritus cultus (obrad a kult jsou
  totéž?)
• Liturgie je krestanské slovo pro ritus (puvodne
  recky služba).
• Hlavní typy obradu
• Ocistný (vodou, zemí, ohnem, zpovedí)
• Obetní (lidská obet, zvírecí, kvetiny, slova)
• Prechodové rituály (krest, plnoletost, svatba,
  pohreb)
• Identifikacní (ztotožnení s božstvem prijímáním
  ci jinak)
• Modlitba

19
2. 4. Mana

• Neplést s tím, co prý židum padalo na poušti k
  jídlu (viz Exodus).
• Výraz byl vzat z Polynésie nebo Melanésie, je to
  neutrum.
• Mana je moc, síla.
• Muže bydlet v cloveku, zvíreti, stromu, veci ale
  také v dobe, situaci.
• Obvykle se prenáší s nositelem, ale muže se
  presídlit jinam.
• Obvykle se dá vymenovat spolu s nositelem (s
  vecí, která je mana).
• Mana je vitální síla, také síla svalu, intelektu,
  sexu
• Mana je také síla zbraní nebo léku. Evropská
  zbran má prý více mana.
• Peníze (importované tam) jsou obdareny mocí mana.
• S nositelem mana nutno zacházet uctive a
  obezretne, jinak lze o mana prijít nebo dokonce
  od této moci dojít škody.

20
2. 5. Fetiš

• Predmet, který je mana, je opatrne uctíván, casto
  na chráneném míste.
• Mocný predmet zvyšuje moc místa, na kterém je
  skrytý, i moc toho, kdo jej ukryl.
• Mocný predmet lze také vyrobit, to je fetiš.
• Nezamenovat s pozdejším prevzetím slova pro
  zvláštní sexualitu.
• V typickém prípade je to loutka z prírodních
  materiálu, dukladne ukrytá a ctená jako tajemný
  poklad.

21
2. 6. Epidemia

• Mana muže pricházet nebo procházet, nadcházet.
• Recky se tato situace nazývá epidemia.
• Když buh nebo jiná moc prochází, je treba
  reagovat náležite, jinak hrozí neblahé dopady,
  odtud pak soucasný význam epidemie.
• Nekdy zákaz vycházení, jindy slavnost nekdy
  abstinence, jindy orgie podle povahy mana.

22
2. 7. Tabu

• Výraz z Polynésie nebo Melanésie (ta-pu).
• Pozor, zlidovelo v dost posunutém významu (už u
  Freuda).
• S mana nutno zacházet zvláštním zpusobem, pokud
  vubec temto omezením se ríká tabu. Nejde o
  morálku, ale o zdraví a bezpecí, vcetne bezpecí
  náboženského.
• Príklady analogie tabu v naší kulture
• Nedotýkejte se elektrických drátu, ani na zem
  spadlých!
• Nechodte za bourky na hreben!
• Jen na lékarský predpis!
• Jsou ovšem zvláštní profese, které s tabu
  manipulují, nebot to umí a mají náradí. V naší
  kulture elektrikári, gynekologové
• Pri nekterých svátcích se tabu zámerne porušuje v
  rámci rituálu.

23
2. 8. Vulgární výrazy o povaze náboženství

• Nereligionisté mluví o náboženství jako hospodský
  o filosofii.
• Teologové vedí, které náboženství je správné.
• Nekterí ateisté vedí, že je to všechno podvod.
• Príklady nevhodných rozlišení
• Náboženství živá a mrtvá,
• Svetová a ostatní
• Pravé a falešné
• Zjevené a prirozené
• Rozumné a nerozumné
• Mravné a nemravné
• Jiná vec je, že nekterá náboženství jsou nebo
  nejsou v souladu treba s právním rádem urcité
  spolecnosti. Na soulad nebo nesoulad musí být
  dva.

24
2. 8. 1. Poznámka k vulgárnímu delení náboženství

• Kategorie živých nebo svetových náboženství
  muže mít význam sociologický a politologický, lec
  tím se zde nezabýváme.
• Živé náboženství by byl treba Islám, protože do
  nedávné doby rostl.
• Mrtvé náboženství težko najít, protože prežívá
  ne ani tak u hrstky svých vyznavacu, ale tím, že
  pusobí skrze živá a v obecné kulture (témata
  umení, pojetí racionality, spolecenské kovence).
• V prubehu 20. století zmizely stovky ruzných
  náboženství (misiemi), o kterých normální lidé
  ani nevedí, nebo je házejí všechny do jednoho
  pytle (hlavne v tropech, zvlášte Guinea).
• Pro vetšinu náboženství je naprosto nelegitimní
  otázka, cemu verí, protože víra pro ne není
  konstitutivním prístupem!

25
2. 8. 2. Dedictví pojmu ze 17. až 19. století

• Málo ríkající umelé pojmy, v nekterých situacích
  užitecné pro popis z dálky, spíš to jsou
  teoretické konstrukty
• Panteismus Buh je vším nebo ve všem, všechno je
  božské.
• Deismus Buh jako Velký hodinár sveta,
  vymyšlený kvuli garanci prírodních a morálních
  zákonu. Je to zbytek po monoteismu.
• Teismus Náboženský buh, na rozlišení od deismu.
• Polyteismus Mnoho bohu nebo bohyn.
• Henotesimus Jeden buh, ostatní jsou méne mocní,
  horší, nejsou naši.
• Monoteismus Jediný buh, výlucne.
• Patriarchální
• Matriarchální

26
3. Orientace v náboženských jevech
typologie a fenomenologie

• Typologie
• Hledání vhodných rozlišujících znaku pro
  klasifikaci pestré zoo mnoha náboženství.
• V pomyslném kladogramu by se vetšina nám známých
  náboženství krcila spolecne v jednom rohu.
• Fenomenologie
• Rada náboženských jevu jde napríc náboženstvími a
  kulturami, napr.
• Úcta k pramenum, rodickám, výšinám, pravému

27
3. 1. Typologické rozlišující znaky náboženství

• Duraz na mýtus
• Casté zobrazování (obrazy, sochy)
• Jen pro našince (rodem)
• Exkluzivní (nesdílet jiné náb.)
• Posvátnost textu
• Posvátná instituce (církev)
• Posvátná nauka (teologie, dogmata)
• Duraz na složitý rituál
• Divadlo, hudba, sport u rituálu
• Právní a morální regulace jednání
• Charitativnost
• Regulace jídla, odevu, sexu
• Sex jako náboženské téma
• Kulturní droga (víno )
• Spása jako globální
• Víra jako klícové slovo
• Žhavá eschatologie

• Duraz na historicitu
• Zákaz zobrazování
• Misie
• Synkretizující, kombinovatelné
• Písmenka nejsou náboženská
• Instituce jen lokální až žádné
• Nauka není v centru náboženství
• Duraz na vedomou úcast pri obradu
• Cistý rituál bez lidských zábav
• Svobodná odpovednost
• Individualita
• Svobodná estetika života
• Stud, celibát
• Abstinence
• Spása jen lokální (pokud vubec)
• Víra jen jako obecná duvera
• Minimalistická eschatologie

28
3. 2. Další rozlišující znaky náboženství

• Príroda jako náboženská hodnota nebo
  nadprirozené náboženské entity?
• Osud? Veštení?
• Je vznik sveta v daném náboženství duležitým
  tématem?
• Predpokládají se i zlé náboženské síly?
• Rituál všem prístupný nebo ne, v uzavreném nebo v
  otevreném prostoru.
• Povaha hlavního boha nebo bohyne.
• Role duše - od duležité po neexistující.
• Reinkarnace?
• Síla kultu predku.
• Úcta ke svatým nebo héroum.
• Askeze?
• Smysl pro humor.

29
3. 3. Príklady z typologie náboženství

• Nekterá náboženství mají urcitou vlastnost
  výrazne rozvinou, zatímco jiná méne, prípadne tam
  úplne chybí, nebo je dokonce rozvinuta vlastnost
  významove opacná.
• Príklad
• Nekterá náboženství zduraznují roli mýtu, jsou
  eumytická.
• Jiná méne nebo vubec ne.
• Jiná naopak zduraznují roli historicity (témer
  protiklad mýtu).
• Vždy jde o škály podle prítomnosti a rozvinutosti
  znaku nekdy také v relaci vuci znaku opacnému.
• Nekdy je daná škála prítomná i uvnitr jednoho
  náboženství v jeho ruzných kulturních podobách
• Pravoslavné / reformované krestanství
  ortodoxní/lidový islám.

30
3. 3. 1. Príklady z typologie Mýtus / historie

• Velice rozvinutý a pozitivne chápaný mýtus
• Recko, indická náboženství (hinduismus), také
  casto u primitivu.
• S mýtem bývá spojená role poezie, nekdy i
  divadla.
• S mýtem bývá spojená malá náboženská role
  historicity historie bud skoro není (Indie),
  nebo vzniká mimo náboženství (Recko).
• Neduvera k mýtu prímo v náboženství
• Latiníci (první známá demytologizace vlastního
  náboženství, která pak sekundárne zpusobí nový
  hlad po mýtu, tedy import reckého).
• Opovržení mýtem z pozic náboženství, které sebe
  sama chápe jako historicky založené
• Krestanství, Islám, zcásti i judaismus také
  vetšina podob ateismu (hlavne osvícenský,
  marxistický, pozitivistický).

31
3. 3. 2. Príklady z typologie Zobrazování

• Nekde se zobrazuje hojne a vždy
• Recko, Indie (hinduismus), pravoslavné a
  katolické krestanství.
• Nekdy koreluje s eumyticností.
• Casto se zobrazují mytické scény, v krestanství
  scény historické.
• Nejen obrazy a sochy, ale treba i tanec a zárodky
  divadla.
• Jinde je zobrazování citlivých témat striktne
  zakázáno
• Judaismus, islám, v mírnejší podobe reformované
  krestanství.
• V nekterých jejich proudech a vrstvách je zákaz
  porušovaný.
• Nekde se periodicky strídá hojnost a zákaz
  zobrazování
• Prý u Keltu, ale vlastne také v krestanství.

32
3. 3. 3. Príklady z typologie Misie

• Nekde je cílem obrátit lidstvo k pravému
  náboženství
• Islám, krestanství, buddhismus. (Malá menšina
  náboženství.)
• Nekde jsou misie typické jen pro urcité casové
  období
• Judaismus tesne predkrestanské doby, soucasné
  sekundární verze indických náboženství.
• Vetšina náboženství misie nezná, protože je
  vázána na rodový puvod, je pro našince. Šírí se
  biologicky nebo nanejvýš rostoucím vlivem dotycné
  kultury
• Judaismus, Recko, vetšina náboženství.
• Výjimecne je náboženství šíreno narízením státní
  moci
• Císarský Rím, krestanství starší Evropy, nekteré
  formy ateismu, ale i hinduismu, buddhismu a
  konfuciánství.

33
3. 3. 4. Príklady z typologie Exkluzivita

• Nekterá náboženství nelze pri pohledu zevnitr
  sdílet s ostatními
• Judaismus, krestanství, islám, ateismus.
• Jiná lze, pokud je k tomu duvod (obchod, život v
  cizine, snatek) a schopnost.
• Obcas vznikají synkretické formy, jejichž
  životnost bývá omezená. Vlivné
• Pozdne antická synkretická náboženství, casto na
  egyptské bázi
• Verze buddhismu ve východní Asii a pak i v Evrope
  a USA
• Verze indických náboženství tam, v USA, Evrope
• Voodoo

34
3. 3. 5. Príklady z typologie Posvátný text

• Posvátný text (kánon textu ostre vydelený z
  ostatní knihovny) má
• Hindusimus (védská náboženství), Íránci,
  Judaismus, krestanství, islám, nekteré proudy
  buddhismu (moc jich ale není).
• Sakrální status písma samotného
• Judaismus, islám (ne všechny proudy).
• Bez posvátného textu
• Primitivní náboženství v kulturách bez písma.
• Lec také rada vysoce gramotných kultur, napr.
  Recko.
• Se statutem textu (nebo orální tradice) souvisí
  jemu odpovídající pojetí inspirace.

35
3. 3. 6. Príklady z typologie

• V tomhle bychom mohli pokracovat až do vycerpání
• Necháme to radši na výklad pri konkrétních
  náboženstvích.
• Podstatné je, že náboženství se z ruzných
  hledisek grupují ruzne, ale vytvárejí pritom
  skupiny celkove vetší ci menší podobnosti, což
  pouze nekdy souvisí s jejich genezí nebo
  prostorovou nebo casovou blízkostí.
• Celé krestanství, cást islámu a cást buddhismu má
  instituci.
• Krestanství, islám, buddhismus a možná i
  judaismus má víru.
• Latiníci, brahmánská Indie a pravoslavné
  krestanství jsou eurituální.
• Krestané a recká mysteria konají ritus v chrámu,
  ne pred ním.

36
3. 4. Fenomenologie náboženství

• Zkoumání jevu napríc náboženstvími
• Nahore / dole pravé / levé.
• Muž / žena buh / bohyne hieros gamos /
  sublimace sexu.
• Dospelý / díte buh / syn boží.
• Posvátné (mocné) / necisté (casto totéž v jiném
  kontextu).
• Voda / ohen (ocištování i znak smrti).
• Strom, pramen, vrchol hory, more
• Nesmrtelný / smrtelný vecný / casný recyklace
  zemrelého boha.
• Lze si však všímat i tech znaku, které jsme výše
  uvedli jako typologicky rozlišující (gesta obradu
  nebo modlitby, jednotlivé komponenty rituálu,
  forma posvátného textu).
• Atd., nakolik nás to baví, vcetne transmisních
  literárních motivu.

37
4. Dejiny náboženství jejich
problematicnost neolit a bronz

• Dejiny náboženství jsou dustojnou a zajímavou
  religionistickou disciplinou (M. Eliade), lec
  také polem vedomé i nevedomé ideologizace.
• Problém vzniku náboženství (je asi mimo dosah
  religionistiky).
• Dejiny náboženství do zacátku antiky (nevcetne).

38
4. 1. Proc jsou dejiny náboženství problematické

• Sám koncept dejin je z velké cásti založený
  nábožensky (judaismus, krestanství, islám)
• Dejiny vyvoleného národa ve smlouve s Bohem,
  dejiny spásy.
• Ateistická verze téhož
• Dejiny pokroku.
• Starolatinský koncept dejin
• Dejiny Imperia, Vecného mesta.
• Recký koncept dejin
• Cyklus vznikání, rozvoje, rozkvetu, úpadku a
  zanikání.
• Novodobé analogie i zámeny dejin a evoluce
• Dejiny jako zrychlená evoluce lidské kultury.

39
4. 1. 1. Zpetná vazba dejin náboženství
a náboženské koncepce dejin

• Náboženské koncepce dejin ovlivnují pojetí dejin
  náboženství. Totéž platí i pro koncepty
  ateistické.
• V 19. až 21. století bývají dejiny náboženství
  propojeny s tématy puvodu náboženství (a
  náboženského nebo ateistického výkladu
  náboženství), což jim na nezávislosti
  nepridává.
• Umanutost puvodem je pro 19. a 20. století
  typická, v religionistice, prírodovede i v
  totalitní politice (rasový, trídní).

40
4. 1. 2. O puvodu náboženství

• Typické myšlenkové schéma let 1830 až 1930
• A. Comte, zákon trí stadií (od mýtu pres
  metafyziku k vede), 1834.
• L. Feuerbach, Das Wesen des Christentums, 1841
  Theogonie.
• Ch. Darwin, On the Origin of Species, 1859.
• Ch. Darwin, The Descent of Man, 1871.
• E. Haeckel (ontogeneze a fylogeneze,
  biogenetické pravidlo).
• Za vetšinou z toho je Hegeluv koncept dejin
  absolutního ducha.
• 1840 až 1930 O puvodu náboženství
• Strach a omyl nebo podvod (naturisté, Engels)?
• Projekce obav a tužeb do nadlidské podoby
  (Feuerbach).
• Prvotní boží zjevení lidstvu (neotomisté)??
• Spíše soucást kultury už od paleolitu.

41
4. 1. 3. Problémy heackelovských analogií

• Ranejší detství je analogií paleolitické mysli.
• Kultura australských domorodcu odpovídá
  paleolitu.
• Je tedy australský domorodec (nebo krovák)
  podobný našim dávným predkum nebo soucasnému
  evropskému díteti?
• Neco na tom je, je to heuristické, ale není to
  totéž! (Nekdy dobrá heuristika, ale doslovne je
  to urážlivé pro všechny strany.)
• Nedoporucuji pokus s prohozením prostredí.
  Australák nebo krovák by v paneláku prežíval
  špatne, zatímco evropské díte by v buši nejspíš
  melo krátký konec.

42
4. 2. Paleolit (spíše mladý, -40 až -10 tisíc
let)

• Problematické porozumení paleolitu
• Malá cetnost a špatné zachování nálezu.
• Vetšinou si jenom domýšlíme kontext.
• Pro starší vrstvy také problémy biologické
  rozdílnosti.
• Doklady pro existenci náboženství
• Pohrby.
• Rituální predmety plodnost (plastiky Venuší,
  rytiny), lov (jeskynní malby, rytiny), amulety.
• Možná i zobrazení rituálu?
• Také analogie s rituály sociálních zvírat
  (vlci)?

43
4. 2. 2. Vestonická Venuše a podobné

• Vlevo Vestonická Venuše. Pálená hlína, paleolit,
  stárí 25 tisíc let! Dolní Vestonice. Moravské
  zemské muzeum, Brno.
• Asi vubec nejstarší keramika! Pak jí je pár
  kousku, ale kontinuálne až od -7. tisíciletí.
• Uprostred Predmostecká Venuše. Rytina na mamutím
  klu, paleolit, Predmostí, MZM Brno.
• Vpravo pro srovnání Kopie paleolitické plastiky
  ženské postavy, Malta. Mamutovina. Národní
  muzeum, Praha. Typictešjší materiál, zato méne
  typická stylizace, obvyklejší spíše až v bronzu.

44
4. 2. 2. Šamani asi už v paleolitu
Paleolitická plastika. Z hrobu šamana Brno II ?
Moravské zemské muzeum, Brno.

• Výbava šamana z paleolitického hrobu Brno II.
  Palicka bubnu, 2 kamenné kruhy, 3 symbolické
  terce. Kámen a kost. MZZ Brno.
• Více http//www.fysis.cz/Ob/20paleo/index.htm

45
4. 2. 3. Dedictví paleolitu

• Sberacské a lovecké pudy a metafory.
• Úcta k matce, rození, plodnosti.
• V historické dobe Velká Matka bohu, avšak
  promenená neolitickým pochopením.
• Predstavy a rituály šamanského typu, i když
  známá šamanská náboženství vetšinou pracují s
  rozvinutejší technikou. Amulety, trans, tanec,
  hudba
• Hylozoistické a panpsychické vnímání.
• Možná i základ predstavy duše jako dechu a
  stínu nebo dvojníka.
• Prechodové rituály?

46
4. 3. Neolit a chalkolit (8000 až 3000 pred n.l.)

• Prehistorické fáze velkých kultur plus Evropa,
  Malá Asie...
• Zemedelské metafory
• Vegetacní cyklus, setba a sklizen, metafora pole.
• Zrno, pokud nezemre, nevydá plod.
• Analogie plodnosti Zeme, pole, zvírat, žen.
• Ochocování zvírat, i silnejších než clovek
  (krocení býka).
• Metafora zacházení se silami uvnitr nás.
• Bohyne
• Výtvarne casto v návaznosti na paleolit.
• Rodící bohyne, kojící bohyne (pozdeji v Recku
  Kúrotrofos).
• Remesla, keramika - a s tím spojené metafory.
• http//www.fysis.cz/Ob/30neol/index.htm

47
4. 3. 1. Neolit (také jako spojnice paleolitu a
antiky)

• Bohyne s úcesem nebo cepicí, objemnejší, drobný
  mramor. Z míst pozdejší Sparty, neolit, -7. (?)
  až - 4. tisíciletí. National Arch. Museum Athens,
  N 3928. Neco mezi pozdne paleolitickými
  "Venušemi" a kykladskými nebo maltskými idoly
  rané doby bronzové.
• Bohyne predjímající kykladský idol, mramor,
  Thessalie, -5300 / -3300. N 8772. NAM Athens. S
  celenkou, jakou od chalkolitu mívá predchudkyne
  Kybelé nebo Artemidy.
• Kúrotrofos, bohyne kojící, predjímá Artemidu,
  drobná polychromovaná terakota, Thessalie, -5300
  až -3300, neolit, N 5937. NAM Athens.

48
4. 3. 2. Neolit a chalkolit

• Mužská postava, sádra, cca 1 m, Ain Ghazal,
  Jordánsko, -7000 až -6000, neolit, Louvre, Paris.
• Sedící bohyne, drží nebo macká si nadra, na klíne
  mela asi nádobu, chalkolit, Kypr, -3000/-2300, N.
  AM 1176. Louvre, Paris.
• Idol starý a zvláštní. Kilia, Turecko, -4360 /
  -3500. Goulandris Foundation Museum of Cycladic
  Art, Athens.
• Neolit u nás. Národní muzeum, Praha.
• Více viz http//www.fysis.cz/Ob/30neol/index.htm

49
4. 3. 3. Neolit a chalkolit

• Popiska v NAM v Athénách praví Myslitel,
  neolit, vetší terakota, Thessalie, -4500/-3300.
  (N 5894).
• Ženské torzo, terakota z doby chalkolitu, Flious,
  -4500 / -3200. Museum v Nemei, MN 963.
• Torzo s rukama na prsou, drobná terakota, kultura
  Sesklo, neolit/chalkolit?, -6. ž -5. tisíciletí,
  NAM Athens (N. 5642). Predjímá podoby Kybelé nebo
  východní podoby Afrodíty.
• Terakotové fally, neolit. National Archaeol.
  Museum Athens.

50
4. 3. 4. Neolit a chalkolit

• Otisk obliceje a pohrební šperky. Predchudce
  zlaté pohrební masky? Pohrebište u Varny,
  chalkolit, -4600 až -4200. Archeologické muzeum
  ve Varne, BG.
• Pohreb se zlatým pokladem, detail. Pohrebište u
  Varny, chalkolit, -4600 až -4200, tamtéž.
• Zlatý poklad. Pohrebište u Varny, chalkolit,
  -4600 až -4200, tamtéž.
• Šperk (amulet) z karneolu a zlata. Pohrebište u
  Varny, -4600 až -4200, tamtéž.

51
4. 4. Bronz (cca 3000 až 1000 pred n. l. a dál)

• Vrcholné fáze nejstarších kultur
• Egypt, Kréta, Kyklady Sumer, Akkad, Mittani,
  Chetité Harappa.
• Nejstarší fáze pozdeji slavných kultur
• Rectí Achájci Írán, Indie Cína
• Ostatní oblasti, vcetne pretrvání typu do
  pozdejší doby
• Evropská pevnina Malá Asie Aztékové, Inkové

52
4. 4. 1. Bronz - témata

• Pokracují starší témata, nove
• Náboženská role sexu, nejen rození.
• Casto vetší role bojovných kultu, zbrane, válecná
  bohyne.
• Cetné výtvarné památky.
• Casto velké stavby.
• Také písemné památky.
• Obcas zákony, vždy typu zub za zub - jako
  humanistická regulace krevní msty.
• Kvantum památek http//www.fysis.cz/Ob/40BR/ind
  ex.htm

53
4. 4. 2. Epos o Gilgaméšovi

• Nejstarší známý epos, sumerské téma, akkadské
  zachování.
• Mocný vládce Uruku nemuže najít sobe rovného,
  prítel Enkidu se polidští (7 piv prostitutka),
  konají hrdinské (neekologické) ciny velké stavby
  odvádejí muže od žen.
• Urazí bohyni Innanu (Ištar, Aštartu), ta sešle
  nebeského býka.
• Gilgaméš oplakává Enkidua a svoji samotu, spor s
  bohyní a ženami. Hledá rostlinu nesmrtelnosti.
• O rostline ví jen Utanapištim, který prežil
  potopu.
• Gilgaméš za ní sestoupí na dno more sestup
  (katabasis) dolu delají také
• Šamani, Orfeus, Odysseus, zasvecení v Trofóniu,
  Aeneus u Vergilia, Ježíš v lidovém podání,
  Dante.
• Gilgaméš získá rostlinu, ale poruší zákazy,
  priplazí se had, rostlinu sežere, svlékne kuži
  (jako projev omlazení).
• Obežné motivy, které známe i z jiných
  blízkovýchodních kultur, ba i odjinud.
• http//cs.wikipedia.org/wiki/Epos_o_Gilgamešovi

54
4. 5. Dedictví neolitu a bronzu

• Zemedelské metafory.
• Napríc náboženstvími, pozdeji dominují v
  mysteriích.
• Remeslnické metafory, hlavne pálení keramiky.
• Zcásti i válecné metafory (mec, štít).
• Prechodové rituály se zacínají posouvat do
  symbolické roviny.
• Individualita, smrtelnost, sex.
• Místy i zákony, odvozené z principu zub za zub.

55

• Okrídlený kozel, zlato a jiné kovy, Mesopotamie.
  Louvre, Paris.
• Obrad východu Slunce, bronz, cca 50 cm, Irán,
  -1200/-1100 prý votivní nápis "Já knez jsem
  nechal toto udelat Louvre, Paris.

56
Kykladské idoly
Raná doba bronzová 3200 až 2800 pred n. l.

• Ženská postava kanonického typu, mramor, výška
  140 cm, asi z Keru. Goulandris Foundation Museum
  of Cycladic Art, Athens, NG 724.
• Hlava idolu se zbytky polychromie a malovanými
  šrámy na obliceji Amorgos, NAM Athens.
• Kykladský idol, ženská postava, mramor EC II,
  -2800 / -2300. Takhle vleže se vetšinou
  nacházejí, protože jsou v hrobech. Goulandris
  Foundation Museum of Cycladic Art, Athens.
• Vitrína s idoly a kamennými i keramickými
  nádobami. National Arch. Museum Athens.

57
Kykladské idoly
Raná doba bronzová 2800 až 2300 pred n. l.

• Válecník nebo lovec, mužská postava
  post-kanonického typu, mramor, asi z Naxu,
  Goulandris Foundation Museum of Cycladic Art,
  Athens, NG 308.
• Idol stojící muž (?) hraje na dvojitou flétnu
  (diaulos) malý mramor, Keros.. NAM Athens, N
  3910.
• "Váza s holuby". Mramorová plochá nádoba, uvnitr
  figurky ptáku z jednoho kusu mramoru, asi k
  rituálním úcelum. Prumer 39 cm. Možná z Keru.
  Goulandris Foundation Museum of Cycladic Art,
  Athens, N 329.
• Asi muž, protože je zobrazen v deji sedí na
  stolicce z jednoho kusu mramoru, pravou rukou se
  s pohárkem asi chystá vzdát hold nebo vykonat
  úlitbu. Goulandris Foundation M. of Cycladic Art,
  Athens, NG 286.

58
Kykladské obradnosti
bronzové doby

• Falický náhrdelník z ostrova Antiparos,
  vyhotovený z polodrahokamu raný bronz, 3200 /
  -2800. National Arch. Museum Athens.
• Kykladská "pánvicka s lodkou a rybou, ženský
  typ, -2800/-2300. National Arch. Museum Athens.
• Kykladský znak na terakotovém reliéfu Slunce,
  obklopené morem a rybami. Reliéfm na "kykladské
  pánvicce". Pochází z Naxu, -2700 / -2500 tamtéž,
  N 6140A.
• Rhyton v podobe medveda nebo prasátka, malovaná
  drobná terakota, Syros, -2500 až -2000. N 6176.