Title: Zemetresen
1Zemetresení a vulkanické erupce
- Zdroje
- National Earthquake Information Center
- Global Earthquake Report
- Photo courtesy of Thor Thordarson
- Všechno o Zemi
- Geologie
- Vlastní archiv
2Duležité pojmy
- Ohnisko zemetresení
- Prostor, kde zemetresení vzniká. Casto
nekolikasetkilometrová hranice litosferických
desek. - Hypocentrum
- Težište ohniska zemetresení
- Epicentrum
- Kolmý prumet hypocentra na povrch Zeme
- Hloubka ohniska
- Vzdálenost mezi hypocentrem a epicentrem
- Pleistoseistní oblast
- Okolí epicentra nejvíce postižené zemetresením
3Druhy zemetresení
- Rítivá (3)
- Vznikají zrícením stropu podzemních dutin v
krasových nebo poddolovaných oblastech. - Mají melká hypocentra a bývají lokálního
charakteru, zpusobují však velké škody - Sopecná (vulkanická) (7)
- Pruvodní jev sopecné cinnosti.
- Hypocentra v hloubkách do 10 km.
- Mívají lokální význam a malou intenzitu.
- Tektonická (dislokacní) (90)
- Nejnicivejší rozsahem i intenzitou
4Litosferické desky
5Tektonická zemetresení
- Delení dle hloubky ohniska
- Melká (do 60 km)
- Strední (60 300 km)
- Hluboká (300 700 km)
- Vznik
- Litosferické desky volne plují (riftují) po
astenosfére, pricemž dochází ke smykovému pohybu
ker podél zlomu. Po nahromadení velkého množství
elastické energie dochází k uvolnení -gt
zemetresení
6Merení síly zemetresení
- Richterova stupnice
- Vytvoril ji v roce 1935 americký seismolog
Charles Francis Richter (26. 4. 1900 - 30. 9.
1985). Merí množství energie v hypocentru a udává
intenzitu pohybu zeme ve vzdálenosti 100 km od
epicentra zemetresení. Je logaritmická a nemá
horní hranici.
7Merení síly zemetresení
- Mercalliho stupnice
- MCS (Mercalli - Cancani - Sieberg), pozdeji
upravená v USA na MM (Mercalliho stupnice).
Nemerí se prístroji, ale statisticky se
vyhodnocují pozorované makroseismické úcinky
otresu. Hodnocení je tedy subjektivne zabarveno.
Sestavil ji italský seismolog Giuseppe Mercalli
(21. 5. 1850 - 19. 3. 1914) - MKS (Medvedev, Karnik, Sponheuer) stupnice
- Byla používána ve východní Evrope.
8Merení síly zemetresení
Interval magnitudy Uvolnená E pri 1 zeme-tresení J Pocet ze-metresení rocne Uvolnená E za rok J z celkové E Strední interval
3,0 3,9 3,55. 49000 1,78. 0,1 10,7 min
4,0 4,9 1,12 6200 6,72. 0,6 84,8 min
5,0 5,9 3,55. 800 2,84. 2,4 11,0 hod
6,0 6,9 1,12. 120 1,21. 10,1 3,0 dny
7,0 7,9 3,55. 18 6,39. 53,5 20,3 dnu
gt8,0 3,98. 1 3,98. 33,3 1 rok
1,20.
9Velká zemetresení v minulosti
- 23.1.1556 Japonsko, Cína
- 830 000 mrtvých, nejvíce obetí v historii, (8,0)
- 28.6.1763 Komárno, Slovensko
- 18.4.1906 San Francisco
- zlom San Andreas (7,9), 50 domu zboreno, 3000
mrtvých - 21.-29.5.1960 Chile
- Nejsilnejší zemetresení v dejinách (8,3)
- 31.5.1970 1524 Huaskarán, Peru
- 70000 lidí, 14clenná ceská expedice (7,9)
- 27.7.1976 Cína
- komunisté 255 000 mrtvých
- bylo jich 655 000, (7,2/8,0)
10Velká zemetresení v minulosti
- 7.12.1988 Arménie
- 25 000 mrtvých (6,9)
- 21.6.1990 Írán
- 40 000 mrtvých, 27 znicených mest
- 17.8.1999 Turecko
- 19 118 mrtvých
- 21.9.1999 Tchaj-wan
- 3400 mrtvých, nejsilnejší tamejší otresy (7,3),
zdražení PC - 26.1.2001 Indie, Pakistán
- 28 000 mrtvých v provincii Gudžarát,
- 12.7.2004 Rakousko, Slovinsko, Cechy
- pres 5 stupnu, zaznamenáno i v Praze
- 6.9.2004 Japonsko
- 6,9 a 7,3 Richterovy stupnice, tsunami
11Zemetresení jako zbran
- Za studené války plánovali Soveti použití tzv.
Seismických pum - Ty dokázaly vyvolat zemetresení až 3500 km daleko
- Byly velice nenápadné efekt totiž následoval
2-3 dny po odpálení bomby - Naostro se nikdy nepoužily, nešlo nasmerovat
proti konkrétnímu cíli, chování desek se težko
odhaduje - Obdobné bomby testovali i Francouzi
- 30.5.1970 - zemetresení v Peru
12Vznik sopecné erupce
- Na okrajích bývají desky rozlámané, magma si díky
tomu muže najít cestu na povrch, kam je
vytlacováno obrovským tlakem z magmatického krbu.
- Opakovanými erupcemi vzniká z pouhého kráteru
sopka, ta dále muže rust do výšky i do šírky - Aconcagua (6959m), McKinley (6194)
- Kilimandžáro (5895m), Fudžisan (3776m)
13Produkty vulkanické cinnosti
- Magma
- kyselé(méne SiO2, viskózní, 900C)
- bazické(více SiO2, tekuté, 1300C)
- Plyny
- H2S, SO2, CO2
- fumaroly, suchý CO2
- Vyvrženiny
- popel, prach, písek, lapily, pumy, balvany
- Pyroklastické horniny
- tufy
14Druhy explozí
- Pliniovská
- Náhlé prudké a nicivé erupce
- Produkty vyvrhovány 40 km vysoko
- Nedochází k výlevum, spíše k destrukci, hroucení,
sesuvum - Peléeská
- Kráter se ucpe zátkou a láva se valí po svahu.
15Druhy explozí
- Havajská
- Nedoprovází ji výbuch, pouze poklidné vytékání
lávy - Vytvárí se mírné svahy
- Vulkánská
- Vyvrhováno hlavne kamení
- Tvorí se oblak tvaru kvetáku
- Strombolská
- Ohnostroj lávy, která padá zpet a zpusobuje tak
minimum škod
16Merení síly erupcí
- VEI (Volcanic Explosivity Index)
- stupnice od 1 do 8
- V potaz se bere
- množství vyvrženého materiálu
- vzdálenost, kam až dopadá
- velikost oblaku
- Práve ted probíhá 15 erupcí
- Soufriere Hills, Montserrat (Malé Antily)
- Spurr, Veniaminof- Aljaška Kilauea- Hawaii
- Tungurahua- Ekvádor Fuego, Santa Maria-
Guatemala - Ulawun- Papua-Nová Guinea Dukono- Indonésie
- Anatahan- Mariany Yasur, Ambrym- Vanuatu
- Karymsky, Sheveluch, Kliuchevskoi- Kamcatka,
Rusko
17Velké erupce minulosti
- 1650 pr.n.l. Santorini
- mizí bájná Atlantida, dnes má ostrov tvar
pulmesíce - konec kykladské a minojské civilizace
- 79 Vesuv
- pohrbívá Pompeje a Herculaneum, umírá Plinius
- 1815 Tambora
- umírá 92 000 lidí, nejvetší exploze v dejinách
- zpusobila hladomor na severní polokouli
- 1902 Mt.Peleé na Martiniku
- umírá 30 000 obyvatel mesta Saint-Pierre
- 1912 Mt. Katmai-Novarupta na Aljašce
- nejsilnejší erupce století
18Velké erupce minulosti
- 1883 rozmetán ostrov Krakatoa v Sundském
prulivu
19Velké erupce minulosti
- 1963 erupcí se vytvárí ostrov Surtsey jižne od
pobreží Islandu - Vytvorily ho sopky Syrtlingur a Jolnir
- Film Osvaldura Knudsena beží dodnes v kine v
Reykjaviku - Nazván podle boha ohne
- 1,5 km v prumeru
20Velké erupce minulosti
- 1980 Sv. Helena
- Zmenšila se o 400 m (na 2548m) a znicila 600km2
lesa (7 mil.) - 72 mrtvých
- 1991 Mt. Pinatubo
- Vulkán 90km severne od Manily byl 600 let klidný
- Zmenšil se ze 1745 m na dnešních 1485 m.
- Popel a prach na nekolik let ovlivnily svetové
klima - Déšt smíšený s popelem znicil obydlí 200 000 lidí
a americkou leteckou základnu - Usmrceno 722 lidí
21Velké erupce minulosti
- 1992 Mt. Spurr
- vulkán na Aljašce
- 2309 m vysoký
- vyvrhoval kameny o dvou metrech v prumeru na
vzdálenost 4 km
22Velké erupce minulosti
- 1996 Rozpouštení ledovce Vatnajökull
- ukrýval v sobe sopky Bardabunga, Hamarinn, které
se probudily k životu v ríjnu 96 - voda se ukládala do podzemního jezera Grimsvöth
- 5. listopadu ledovec praskl a voda zpusobila
obrovskou katastrofu pro celý Island
23Hrozící katastrofa
- La Palma v Kanárském souostroví
- sebemenší otres muže vyvolat zrícení celého
masivu do Atlantiku - vytvorila by se obrovská vlna tsunami, která by
zdevastovala pobreží USA, Britanie a Afriky - sopka Cumbre Vieja hrozí výbuchem kdykoli
24Zvláštní úkazy
- Kaldera
- vrchol sopky se zhroutí do vyprázdneného
magmatického krbu. - nekdy bývá zaplavená vodou
- Kužely
- vznikají na lávových proudech unikáním plynu
- mohou být až 8m vysoké
25Zvláštní úkazy
- Kataklyzmatická erupce
- dochází k znicení cásti vulkánu
- Lakolit
- magma, které neprorazí povrch a ztuhne pod ním
- Cedicové plošiny
- Gejzíry
26Zvláštní úkazy
- Stratovulkán
- složená sopka,
- vzniká opakovanými erupcemi, pri kterých se
strídave ukládá láva a nezpevnené vyvreliny - casto mívá parazitické krátery
- na obrázku je vývoj stratovulkánu
27Fudžisan
- Posvátná hora na ostrove Honšú
- Soucást národního parku
- 3776m vysoká necinná sopka
- poslední erupce 1708
- nejvyšší hora Japonska
- kráter o prumeru 600m, hluboký 200m
- tzv. nasypaný kužel z vyvrženin
28Cotopaxi
- 5911m vysoký posvátný stratovulkán v Ekvádoru
- Od roku 1738 explodoval padesátkrát.
- 1877 roztála jeho snehová cepice a zpusobila
záplavy - Poslední erupce v r. 1904
29Popocatepetl
- Aktivní sopka, velmi nebezpecná
- Druhá nejvyšší sopka Severní Ameriky (5465 m)
- Leží v blízkosti Ciudad de Mexico (20 mil.) a
Puebla (2 mil.) - 1519, 1663 nicivé erupce
- 1922 zatím poslední
- Probudila se v r.2003 a do brezna 2004 vyvrhovala
popel a zpusobovala otresy
30Ruapehu
- Nejvyšší hora severního ostrova Nového Zélandu
- Naposledy se projevila v roce 1995
- dríve málo casté intenzivní exploze
- dnes casté (jednou za sto let) neškodné erupce
31Kilimandžáro
- 5895 m vysoká sopka se tremi hlavními krátery
- nejvyšší hora Afriky
- Kilima Njaro (Svahilsky Zárící hora), Oldoinyo
Oibor (Masajsky Bílá hora) - vrchol Kibo s 2,25 km širokým kráterem, který
vypouští páru a síru - Od tropického deštného lesa po arktický vrchol
32Liparské ostrovy
- Lipari
- 12 vyhaslých sopek
- obsidián (cerné sopecné sklo)
- liparit
- Vulcano
- bahenní lázne
- ucebnice vulkanických jevu
- Stromboli
- cinná sopka tycící se nad morem (2900 m)
- aktivní již nepretržite 5000 let
33Sopky u nás
- V soucasnosti v Ceské republice žádná cinná sopka
není - Sopecná cinnost u nás probíhala ve starohorách i
prvohorách, behem druhohor se odmlcela a opet se
ozvala až v jejich úplném záveru, aby se v plné
síle projevila ve tretihorách a opet utichla ve
ctvrtohorách. - Podmorské sopky vznikly v prvohorách na míste
dnešního Hýskova, Kosova, Reporyjí, pražské Nové
Vsi a Svatého Jana pod Skalou. - Ve tretihorách vznikly sopecnou cinností napr.
Doupovské hory a Ceské stredohorí (cedic, znelec)