Jadern

1
Jaderná elektrárna Temelín

• Lenka Šteklová

2
Lokalita

• JETE se nachází v obci Temelín
• v Jihoceském kraji
• Leží asi 25 km od Ceských Budejovic
• Nachází se v pahorkatine
• v nadmorské výšce 510 m n.m.
• Elektrárna je vzdálena cca
• 50 km od státních hranic s
• Rakouskem a SRN

3
Historie ve zkratce

• 1980 - vládou Ceskoslovenska byla jaderná
  elektrárna Temelín schválena k výstavbe
• 1985 - spolecnost Energoprojekt Praha zpracovala
  projekt JE Temelín
• 1987 - zacátek vlastní stavby jaderné elektrárny
  Temelín
• 1990 - stavba jaderné elektrárny Temelín byla
  zredukována poté, co již porevolucní federální
  vláda schválila rozhodnutí dokoncit pouze dva ze
  ctyr plánovaných bloku JE
• 2000 - stavba JE Temelín dokoncena
• 2002 - zahájen zkušební provoz prvního bloku JE
  Temelín
• 2003 - druhý blok jaderné elektrárny Temelín
  zahájil provoz
• 2004 - vyrobila jaderná elektrárna Temelín 13,4
  TWh elektrické energie

4
Technické informace

• JETE je vybavena dvema tlakovodními reaktory,
  každý o tepelném výkonu 3000 MW a elektrickém
  výkonu 1000 MW
• Jako palivo slouží oxid uranicitý UO2
• V reaktoru je celkem 92 tun paliva
• Voda pro chlazení se odebírá z vltavské nádrže
  Hnevkovice a za plného provozu spotrebovává
  približne 2 až 3 m3/s
• Zpetne se voda vypouští do Vltavy v prostoru
  nádrže Korensko
• Vliv chlazení na okolí je minimální v okruhu 5
  km do elektrárny je teplota vyšší jen o 0,02 až
  0,06 C
• Odpadní teplo se využívá pro vytápení Týna nad
  vltavou

5
Bezpecnostní ochrana 1

• Duraz je kladen predevším na bezpecnost reaktoru
  obou jaderných zarízení
• Duležitá je také kultura obsluhy zarízení -
  provoz jaderné elektrárny zajištuje šest smen,
  rídící personál pracuje dokonce v sedmi smenách,
  které procházejí v pravidelných intervalech
  intenzivním výcvikem (základní príprava operátoru
  trvá více než dva roky a oprávnení k výkonu
  funkce je operátorovi vystaveno až na základe
  státních zkoušek pred státní zkušební komisí.)
• Bezpecnost elektráren zvyšují i pravidelné
  kontroly, a to jak pracovníky elektrárny, tak
  nezávislými orgány a kontrolními institucemi,
  vcetne Mezinárodní agentury pro atomovou energii
  (MAAE)
• V areálu i svém okolí má elektrárna instalován
  systém radiacní kontroly, který upozorní na
  sebemenší možný únik radioaktivity

6
Bezpecnostní ochrana 2

• Bezpecnost atomové elektrárny zajištuje i systém
  lokalizace možné havárie elektrárny, který
  zahrnuje hermetickou ochrannou obálku - plnotlaký
  železobetonový kontejment. Tento systém zabranuje
  v prípade poruchy úniku radioaktivních látek z
  primárního okruhu do okolního prostredí a
  zajištuje zachycení chladiva, které uniklo z
  primárního okruhu.
• Jaderná elektrárna musí pocítat i se ztrátou
  hlavního i rezervního elektrického napájení
  vlastní spotreby elektrárny. Proto je vybavena
  nouzovými zdroji elektrické energie ty je jsou
  schopny elektricky napájet systémy. Tyto systémy
  dokáží vytvorit podmínky pro bezpecné odstavení
  reaktoru, dochlazení a pro jeho udržení v
  bezpecném podkritickém stavu.

7
Jaderný odpad

• Základním požadavkem každého úložište jaderného
  odpadu je jeho bezpecnost ve vztahu k životnímu
  prostredí a ochrane zdraví obyvatel. Vychází
  predevším z konstrukce úložište a ze zpusobu jeho
  provozováním podle predem stanovených režimu a
  pravidel.
• Je napr. omezena maximální úroven radioaktivity,
  kterou lze u ukládaných materiálu pripustit.
• K oddelení radioaktivních odpadu od biosféry se
  využívají umelé (inženýrské) i prírodní bariéry.

8
Jaderný odpad - bariéry

• Inženýrské bariéry jsou tvoreny vlastní
  konstrukcí úložište, zpusobem ukládání odpadu do
  úložište a dále napr. obalem, do nichž jsou
  odpady vloženy a ukládány.
• Druhou bariérou úložište je obal, do kterého se
  jaderný odpad umístí. U vysokoaktivních odpadu to
  je silnostenný ocelový kontejner nebo medená
  nádoba, uvažuje se i o nádobách z titanu. Od
  okolí by tento kontejner mel svuj obsah izolovat
  po dobu minimálne tisíc let. U nízkoaktivních a
  stredneaktivních odpadu se používají plechové
  sudy, popr. betonové kontejnery. Ty by mely
  zajistit stínení pred zárením po dobu 300 až 600
  let.
• Další bariéru úložište mohou tvorit betonové
  pakety nebo prebaly, do nichž se ukládají
  plechové sudy nebo betonové kontejnery.
• Prírodní bariérou je geologická formace, v níž je
  úložište umísteno - ta musí být seismicky
  stabilní. Vetšinou se vybírá hornina, která se
  prokazatelne nezmenila za posledních nekolik
  milionu let. Hodnotí se predevším její pevnost,
  nerozpustnost a tepelná stabilita. Za vhodné
  geologické formace pro stavbu úložište se
  považují solná ložiska, jílové sedimenty, tufy,
  granity (žuly) a rulové horniny.
• Životnost inženýrských bariér se odhaduje na 300
  let, životnost hmoty, ve které jsou radionuklidy
  znehybneny, je až 1 milion let. Stabilita
  geologických formací, do nichž jsou úložište
  umistována, je nejméne 70 milionu let.

9
Jaderný odpad

• Budoucnost jaderného odpadu
• Jaderný odpad bude v meziskladech uložen po dobu
  nekolika desítek let. Až jeho teplota klesne,
  bude uložen do hlubinného úložište.
• Vyloucena není ani možnost, že díky
  technologickému pokroku se vyhorelé jaderné
  palivo stane cennou surovinou pro opetovné
  použití pri další výrobe elektrické energie.

10
Zdroje

• http//www.jaderna-bezpecnost.cz/
• http//www.je-temelin-dukovany.cz/
• http//www.temelin.cz/
• Wikipedie