Beh na ly

1
Beh na lyžích, materiálové vybavení, mazání
lyžísestavil doc. Dr. Jan Štumbauer, CSc.
(zkrácený výtah z prednášek autora urcený pouze
pro studijní úcely studentu telesné výchovy a
sportu na KTVS PF JU)
2
Obsah bežecké technikyZpusoby behua) klasická
technika strídavý beh dvoudobý
soupažný beh jednodobý jízda s odpichem soupaž
b) brusleníbruslení jednostranné

bruslení oboustranné Výstupystoupavým
krokem, stoupavým behemSjíždenív pohotovostním
postoji, v odpocinkovém postoji, ve sníženém a v
nízkém postoji Zrychlováníodpichem soupaž,
snížením postojeBrzdenípluhem, oblouky,
odšlapováním Zmeny smeruprešlapováním,
odšlapováním, oblouky v pluhu, oblouky z prívratu

bruslení oboustranné s odpichem soupažjednodobé
dvoudobé
bruslení oboustranné strídavé
bruslení oboustranné prosté
3
Klasická technika - strídavý beh dvoudobýTento
zpusob behu se vyvinul postupne z nejstaršího a
nejprirozenejšího lokomocního pohybu cloveka na
lyžích- chuze a chuze sunemPro strídavý beh
dvoudobý je typická strídavá práce paží a
strídavý skluz po jedné lyži.Soucasným smerem se
vždy pohybuje opacná paže než dolní koncetina. Z
tohoto duvodu je nekdy nazýván diagonálním
behem.Výsledkem je pravidelné strídání odrazu a
skluzu na jedné a na druhé lyži
4
Uzlovým bodem techniky je dosažení dostatecného
skluzu v jednooporovém postavení
5
Beh soupažný jednodobý

• Beh soupažný jednodobý se používá zejména na
  rovine a v mírném klesání pro zrychlování jízdy.
  Dobre fyzicky disponovaní bežci jej používají i
  do mírného stoupání. Na prvotní odraz nohy
  navazuje soupažný odpich holemi. Skluz po odrazu
  je v jednooporovém postavení, dominantní je
  následující jízda ve dvouooporovém postavení po
  soupažném odpichu s rovnomerným rozložením
  hmotnosti na obe lyže. Pri zahájení odrazu jdou
  obe paže s holemi soucasne spodním obloukem co
  nejvíce dopredu. Následuje zapíchnutí holí cca.
  20 cm pred vázání.
• Pri odpichu je nutné vytvorit pevnou
  soustavu paže-trup-dolní koncetiny, která je
  predpokladem pro efektivní prenos vynaložené
  síly. Do odpichu, který je pri tomto zpusobu behu
  dominantní hnací silou, je treba zapojit velké
  svalové skupiny trupu.

6
Beh volnou technikou brusleníRozdelení 1.
Jednostranné bruslení s odpichem soupaž
(Sitonenuv krok)2. Oboustranné bruslení a)
Oboustranné bruslení jednodobé (se soupažnou
prací paží) b) Oboustranné bruslení dvoudobé
(se soupažnou prací paží) c) Oboustranné
bruslení strídavé (se strídavou prací paží) d)
Oboustranné bruslení prosté (bez práce paží. Paže
bud rytmicky doprovázejí a vyrovnávají pohyb
tela nebo jsou fixovány u tela)
7
Ve svetovém poháru se technika bruslení poprvé
objevila v sezóne 19801981, ale až v sezóne
19831984 první závodníci absolvovali závod
svetového poháru zcela bez stoupacích vosku. Na
mistrovství sveta 1984 1985 již všechna celní
umístení vybojovali závodníci používající
bruslení. V následující sezóne (1985 1986) byla
upravena pravidla bežeckého lyžování a volná
technika behu na lyžích byla zcela oddelena od
klasické techniky.
                                                  
                                                  
                                          Jednost
ranné bruslení                                 
                                                 
  Oboustranné bruslení jednodobé
                                                  
                                Oboustranné
bruslení dvoudobé symetrické (po rovine nebo do
mírného kopce)                                
                                               Ob
oustranné bruslení dvoudobé asymetrické (do
kopce)                                          
                                         Bruslení
strídavé Bruslení prosté                      
 
8
Oboustranné bruslení jednodobéOboustranné
bruslení jednodobé považujeme za základní zpusob
bruslarské techniky a to i pres jeho znacné
nároky na udržení rovnováhy. Zároven je to
nejrychlejší, ale i fyzicky nejnárocnejší zpusob.
K odpichu holemi dochází pri každém odrazu nohy.
Celý pohybový cyklus mužeme delit na cást
dvouoporovou a jednooporovou. Pri dvouoporové
jsou v kontaktu se snehem obe lyže. K ní dochází
v okamžiku odrazu. Pri jednooporové fázi, která
je u tohoto zpusobu pomerne dlouhá a tím i
nárocná na rovnováhu, je na snehu pouze jedna
lyže a druhá je prenášena do základního postavení.
9
Duležitou roli hraje nastavení úhlu odvratu
skluzové lyže, protože ten zustává zachováni
pro odraz. Vetší úhel je výhodnejší pro
odraz,ale zkracuje délku skluzu.Uzlovým bodem
techniky je prenesení težištetela zcela nad
skluzovou lyži (respektive jižnasazení lyže pod
težište tela) a následný skluz v jednooporovém
postavení
10
Oboustranné bruslení dvoudobéPri oboustranném
bruslení dvoudobém s odpichem soupaž pripadají na
jeden soupažný odpich dva odrazy a skluzy dolními
koncetinami. Hlavní zásady techniky jsou obdobné
jako u bruslení oboustranném jednodobém. Tento
zpusob bruslení však vyžaduje vyšší frekvenci,
skluzy jsou kratší, postoj je celkove vyšší, nohy
jsou v základním postavení více od sebe, úhel
odvratu je vetší. Tento zpusob se uplatnuje na
bežecké trati nejvíce a špickoví závodníci jsou s
ním také schopni vyjíždet i pomerne prudká
stoupání
11
Oboustranné bruslení dvoudobé
12
Oboustranné bruslení dvoudobé do kopce.
Asymetrickou variantu oboustranného bruslení
dvoudobého používají závodníci a sportovní bežci
i do pomerne prudkých stoupání.
13
Oboustranné bruslení strídavéJe bruslení se
strídavou prací paží. Na každý odraz nohy pripadá
jeden odpich souhlasnou paží. Hul se zapichuje na
úrovni odrazové koncetiny. Strídavé bruslení se
používá v prudkých stoupáních. Vyžaduje proto
postavení nohou a lyží do širokého odvratu. Cím
je stoupání strmejší, tím musí být vetší úhel
odvratu lyží. Duležitý je rytmus a sladení
strídavé práce paží s odrazy dolních koncetin
14
Oboustranné bruslení prostéJe bruslení bez
odpichu holemi. Vyžaduje silný odraz z vnitrní
hrany.Je nárocný na udržení rovnováhy pri jízde
ve skluzu na jedné lyži. Používá se z mírného
klesání a na rovine. Podmínkou je dobre a natvrdo
preparovaná trat. Paže bud rytmicky doprovázejí
a vyrovnávají pohyb tela nebo jsou fixovány u tela
15
Sjíždení Sjíždení na bežeckých lyžích
provádíme dle druhu terénu v ruzných postojích.
Je-li terén neprehledný zaujímáme tzv.
pohotovostní postoj (v mírném upažení
s pripravenými holemi k oprení do stran
k zachycení vychýlení). V prehledných sjezdech
s upravenou stopou využíváme odpocinkového
postoje (trup je predklonen tak, že se bežec
opírá predloktím o stehna, svalstvo dolních
koncetin je uvolnené, hole jsou pritisknuty
k telu) a pro dosažení vyšší rychlosti nízkého
sjezdového postoje (bežec zaujme podrep, težište
tela se posune vzad, paže jsou v predpažení, hole
u tela)Zrychlování a udržování rychlosti
Zrychlování a udržování rychlosti zajištujeme
odpichem soupaž, bruslenímnebo snížením
sjezdového postoje
16
Zmeny smeru Zmeny smeru jsou na bežeckých
lyžích rešeny odšlapem, odšlapováním,
prešlápnutím, prešlapováním (váha tela je
prenášena na druhou lyži, která není v paralelním
postavení, ale v postavení prívratném je
vzprícením pred lyží práve zatíženou pokládána
do nového smeru), preskokem a ruznými druhy
oblouku (v pluhu, z prívratu vyšší lyží,
z rozšírené stopy, v telemarku).
17
Materiálové vybavení pro beh na lyžích
18

• Bežecké lyže
• Základní kategorie bežeckých lyží
• Stejne jako se liší pomerne významne
  technika pri ruzných zpusobech behu (klasickou
  technikou a bruslení), liší se také konstrukce,
  délka i tvar lyží. Dle nejcasteji používaného
  zpusobu jízdy je vhodné si vybrat typ lyží na
  bruslení (skate), klasiku, Combi, event. Back
  country (lyže pro pohyb ve volném, neupraveném
  terénu).
• Lyže urcené pro beh klasickou technikou mají
  výrazne ohnutou špicku s ostrým vrcholem, pres
  kterou je veden správný skluz a zášvih nohy po
  odrazu. Dalším charakteristickým znakem je jejich
  výrazné klenutí v oblasti mazací komory, které
  snižuje trení nezatížené lyže, ci pri jízde po
  dvou lyžích. Naopak jejich nižší podélná tuhost
  umožnuje pri správném prenesení váhy na jednu
  lyži prilnutí mazací komory s voskem pro odraz ke
  snehové podložce a tím dosáhnout dostatecného
  odrazu z plochy. Technické zvládnutí odrazu pri
  klasice není jednoduchou záležitostí, proto méne
  zdatní lyžari vetšinou volí mnohem vetší rozsah
  mazací komory než pokrocilí. Duvodem je jejich
  špatná technika, zejména nedostatecné zatížení
  odrazové lyže a nacasování odrazu.
• Bežecké lyže urcené pro bruslení (skating) na
  rozdíl od lyží urcených pro klasiku nemají
  výrazné prohnutí po celé délce lyže, špicka
  techto lyží je daleko méne ohnuta a na skluznici
  obvykle chybí žlábek. Tyto lyže mají také daleko
  vetší prícnou a podélnou tuhost.

Rozdíly ve vyvážení bežeckých lyží na klasiku
(vlevo) a na bruslení (vpravo)
19

• Combi lyže, které splnují primerené požadavky
  pro používání obou dvou zpusobu behu. Tento
  kompromis muže využít sportovne založený
  rekreacní bežec, který neklade tak vysoké nároky
  na maximální rychlost ve skluzu a dokonalému
  plnení odlišných funkcí pri použití odlišných
  zpusobu behu. Jako vetšina univerzálních výrobku
  však nedosahují kvalit speciálních bežek a to jak
  pro klasiku, tak zejména pro bruslení. Jejich
  aktuálnímu použití je treba prizpusobit také
  prípravu skluznice.
• Back country - jedná se o širší, pevnejší,
  pohodlnejší a stabilnejší bežecké lyže. Nekdy se
  vyrábí v provedení s ocelovými hranami, které
  usnadnují pohyb po neupraveném ci umrzlém
  povrchu. Tyto lyže jsou urceny pro turistiku a
  neumožnují rychlejší beh v upravené stope.
  Rekreacní a turistické bežky jsou širší a mívají
  i mírný telemarský tvar napríklad 54 mm ve
  špicce, 48 mm pod vázáním a 52 mm v patce.
  Robustní bežky do terénu mají telemarský tvar a
  ve špicce mohou být široké až 70 mm, mohou být
  osazeny i ocelovými hranami.
• Velká cást produkce rekreacních bežek mívá
  protismykovou úpravu skluznice (multigrip, ci no
  wax).
• Tato úprava je oblíbena zejména ve
  Skandinávii, nekterých alpských zemích a zámorí.
  Jejich obliba zde souvisí i s tamní vyšší
  kvalitou snehu. Vyrábejí se dva základní druhy
  protismyku. Tzv. negativní je vyfrézován do
  skluznice a je méne úcinný, naopak pozitivní
  vystupuje nad její rovinu, je úcinnejší a více
  žádaný. Oba dva jsou prakticky neúcinné na
  zledovatelém povrchu, výrazne omezují skluz a
  velmi brzdí pri sjezdech. Jejich drívejší
  konstrukce byly vhodné jen pro skutecne nenárocný
  rekreacní pohyb na bežkách. V soucasné dobe však
  nekteré firmy prišly s konstrukcemi prinášejícími
  výrazné zlepšení jejich funkce a to jak pri
  odrazu, tak zejména pri skluzu a sjezdu, kde mají
  nyní daleko menší trení. Mezi zdarilé patrí
  zvlášte Premium Crown od firmy Fischer.
• Príklady bežeckých lyží v jednotlivých
  kategoriích shora 2 x lyže pro bruslení, lyže
  pro klasiku, lyže typu Combi, a Back country

20

• Konstrukce bežeckých lyží
• Bežecké lyže jsou konstruovány podobne jako
  jednodušší modely sjezdových. Jejich konstrukce
  je však daleko subtilnejší a tudíž i lehcí.
  Prevažujícím konstrukcním usporádáním je cap.
  Nosné cásti bežek se vyrábejí z laminátu ze
  skelných vláken, u kvalitnejších bežek se používá
  vetší, ci menší podíl karbonových vláken.
• Jádro bežek je u kvalitnejších typu lepené
  z lehcích druhu dreva, casto s dutinami, u
  rekreacních lyží bývá penové. Skluznice je
  vetšinou vyrobena z polyethylenu, nekdy s ruznými
  prímesemi. U vyšších specifikací se vetšinou
  jedná o grafit (casto obohacený fluorem). Výhodou
  grafitové skluznice je kvalitnejší skluz, její
  nevýhodou je náchylnost k poškození.

Príklady ruzných typu jader s dutinami bežeckých
lyžích
21

• Výber lyží
• Pri výberu lyží je zapotrebí si definovat
  úcel, za kterým hodláme bežecké lyže používat.
  Jiné bežecké lyže si zvolí turista-zacátecník,
  turista- pokrocilý, sportovní bežec na lyžích a
  zcela odlišné lyže si porizuje závodní bežec.
• Délka lyží. Délku lyží pro sportovní a rekreacní
  bežecké lyžování volíme podle úrovne lyžarských
  dovedností. Delší lyže jsou hure ovladatelné,
  ale mají lepší skluzní vlastnosti a jezdí tedy
  rychleji. Pro klasiku ve stope lze doporucit
  délku lyží cca. o 10 20 cm delší než je výška
  postavy lyžare. Pro bruslení je vhodné mít lyže
  shodné s výškou postavy ci i nepatrne kratší,
  maximálne pak o 10 cm delší. U univerzálních
  lyží typu Combi volíme délku o neco vetší než
  je výška postavy, maximálne však o 10 až 15 cm.
• Tvrdost bežeckých lyží. Je dalším kritériem,
  které hraje duležitou roli pri výberu správného
  páru. Každý model se v jednotlivých délkách
  vyrábí ve dvou nebo trech stupních tvrdosti.
  Tvrdost lyže bývá oznacena ruznými zpusoby na
  potisku lyže nebo na samolepkách umístených na
  lyži. Presto je treba každý jednotlivý pár lyží
  premerit individuálne podle váhy a výkonnosti
  lyžare.
• Tvrdost u lyží na klasiku hraje podstatne
  duležitejší roli než u lyží urcených na bruslení.
  Jejich tvrdost volíme s ohledem na telesnou
  hmotnost, ale zejména s ohledem na technickou
  vyspelost lyžare, protože se stupnem zvládnutí
  techniky rostou nároky na presnejší urcení mazací
  komory. Turista, který má slabší a méne presný
  odraz než závodník s vybroušeným stylem, by mel
  používat lyže celkove mekcí, u kterých si muže
  dovolit nepresnosti v technice. Pokud budou lyže
  tvrdší, než je pro danou hmotnost a technickou
  vyspelost optimální, budou podkluzovat i pri
  použití správného stoupacího vosku, protože pri
  odrazu neprilne mazací komora lyže se
  stoupacím voskem ke snehové podložce. Jsou-li
  lyže naopak mekcí, je odraz snazší, ale mají
  horší skluz. Pri výberu lyží pro bruslení se
  porovnává pouze hmotnostní kategorie. Kombinované
  
• U lyží typu Combi je treba zvolit
  urcitý kompromis v délce a tvrdosti. Volíme je
  vždy kratší a tvrdší než speciály pro klasiku.
  Lyže této skupiny ale vetšinou vyhovují více pro
  klasiku, než pro bruslení.

22
Doporucené délky bežeckých lyží pro sportovní a
rekreacní lyžovánípro klasiku výška postavy
10 až 20 cmpro bruslení výška postavy -5 až
10 cm univerzální bežky typu kombi výška
postavy 0 až 15 cm
23

• Boty pro bežecké lyžování
• Stejne jako u lyží rozlišujeme boty,
  podle toho pro jakou techniku behu jsou urcené.
• Boty urcené pro beh klasickou technikou jsou
  nižší a nemají tak výrazné zpevnení v oblasti
  kotníku (casto pouze elastický "návlek"
  presahující kotník). Kvalitnejší modely mají
  svršek boty vyroben z vícevrstvého syntetického
  materiálu, který umožnuje výbornou ohebnost a
  mekkost i pri nízkých teplotách.
• Boty urcené pro bruslení jsou vyšší, mají
  velmi torzne tuhou podrážku a mají zpevnení
  plastovým skeletem v oblasti nad kotníkem. Skelet
  je s vlastní botou spojen kloubem, který umožnuje
  ohyb kotníku ve smeru dopredu v závislosti na
  sklonu terénu a zabranuje nežádoucímu bocnímu
  pohybu nohy. Nekteré typy bot pro sportovní a
  závodní bruslení na lyžích jsou opatreny
  plastovou manžetou, která zajištuje bocní
  stabilitu, torzní kontrolu a ideální prenos sil.
  Nastavitelné patní pásky mají za úkol fixovat
  patu.
• Boty Combi jsou urceny jak pro klasiku, tak pro
  bruslení. Jsou opatreny prezkami, jejichž
  povolením/dotažením se prizpusobuje bota jednomu
  z výše zmínených stylu. Na trhu se mužeme setkat
  s kombinovanými botami, které mají pružnou
  manžetu, která zvyšuje bocní stabilitu a oporu ve
  sjezdech a variabilní vnitrní šnerování podle
  individuálních potreb, jiné boty mají tuto
  manžetu odepínací. Pri jejím odepnutí vetšinou
  dobre plní nároky boty pro klasiku a pri jejím
  pripnutí je lze použít i pro bruslení. Jejich
  nevýhodou pro bruslení je však daleko nižší
  tuhost podrážky než jakou mají speciály pro
  bruslení.
• Na trhu je nabízena i turistická bežecká obuv,
  která je zateplená a do znacné míry prizpusobena
  i chuzi bez vázání tím, že do podešví jsou
  vetšinou pridány pásky gumy. Naopak závodní obuv
  má podrážku urcenou skutecne jen pro jízdu ve
  vázání, delší chuze je v znacne nekomfortní.
• Zleva soucasné špickové závodní boty pro beh
  klasickou technikou a pro bruslení, boty Combi a
  obuv pro turistiku na lyžích

24

• Bežecká vázání
• Vázání pro bežecké lyže vybíráme spolu
  s bežeckou obuví, protože bota a vázání musí být
  kompatibilní. V posledních letech se vyrábí
  vázání, která jsou opatrena vodícími lištami.
  Vodící lišty jsou opet vynálezem posledních
  nekolika let. Umožnují presnejší vedení lyže ve
  skluzu a lepší prenos sil pri odrazu. Pro
  bruslení je tento doplnek nezbytností. V bote se
  podle typu vázání nacházejí jedna nebo dve
  hluboké drážky, které pri jízde "zapadnou" do
  lišt a bota tak nesklouzne do strany. Výhodou
  jedné drážky (u SNS systému) je snadnejší cištení
  od snehu. Každé vázání je variabilní podle
  velikosti boty. Soucasná vázání jsou
  specializována pro bruslení a pro klasiku. Liší
  se predevším tvrdostí gumy pred špickou, která
  neumožní zbytecné oddálení paty od lyže a
  zabranuje tak premrštenému pohybu nohy vpred. Pro
  klasiku je guma mekcí než pro bruslení. Tato
  soucást vázání bývá odnímatelná takže,
  vlastníme-li lyže z kategorie Combi mužeme vázání
  opatrit mekcí nebo tvrdší gumou, podle zvoleného
  zpusobu behu.
• Systémy bežeckého vázání
• Zastaralé systémy "75" a "50" se skládali ze 75
  mm nebo 50 mm široké  celisti a vetšinou jen
  jednoduché podložky pod podpatek boty. Tato
  vázání nemela podélnou vodící lištu podešve a tím
  bylo stranové vedení lyže znacne nedokonalé. Záhy
  se také vytvorily znacné vule mezi špickou boty a
  celistí vázání což ješte zhoršilo vedení lyží.
  Vázání tohoto typu muže dnes vyhovovat pouze pro
  nenárocnou turistiku a príležitostné použití.
• BRN byl dnes již také zastaralý ceský nášlapný
  systém vázání s vodícími lištami a jim
  odpovídajícími prohlubnemi v podešvi. Špicka boty
  byla opatrena dvema kovovými cepy a nikoliv
  neprerušenou pevnou kovovou hrazdickou, jak tomu
  bylo u srovnatelných zahranicních typu vázání.
  Práve tento konstrukcní detail byl vetšinou
  prícinou težkostí. S tímto vázáním byly dríve
  kompatibilní boty zn. Botas.
• SNS byl v nedávné minulosti nejrozšírenejším
  systémem bežeckého vázání. Dosud se stále jedná o
  funkcne velmi zdarilý systém nabízený v rade
  modifikací a v nekolika radách pro ruzné
  požadavky jeho uživatelu. Jeho konstrukce s
  jedinou rozmernou drážkou v podešvi je znacne
  úcinná a to jak z hlediska stranového vedení
  lyže, tak i odolnosti proti zanášení snehem.
  Vyšší specifikací pro závodní a vysoce sportovní
  bruslení je, zejména z hlediska kinetiky odrazu
  ješte dokonalejší, systém nazvaný Pilot. SNS
  systémy jsou kompatibilní s botami od firem
  Salomon, Hartjes, Atomic, Botas a nekolika
  dalších.
• NNN je systém nášlapného i nenášlapného vázání
  od firmy Rottefella. Vyrábí se jak pro kategorii
  rekreacního behu na lyžích, tak pro závodní
  lyžování (v klasickém i skatovém provedení). Jeho
  urcitou nevýhodou jsou dve subtilnejší podélné
  drážky v podešvi, které se snáze ucpou snehem
  poprípade jiným materiálem. Jinak bota tohoto
  systému ve vázání dobre drží a to pri behu, tak
  pri sjezdech. S tímto vázáním jsou kompatibilní
  boty od firem Fischer, Rosignol, Alpina a
  nekterých dalších.

Vázání zastaralé normy NN 75, vázání Salomon
systém SNS a dnes nejrozšírenejší Rottefella
systém NNN
25
Vývoj bežeckého vázání Salomon SNS. SNS používá
krome firmy Salomon i Atomic a také Botas.
26
Dnes je nejrozšírenejším bežeckým vázáním
Rottefella systém NNN, který používá nejenom
nejvetší svetový výrobce bežeckého materiálu
rakouský Fischer (od sezóny 2007/2008), ale i
Rossignol, Madshus, Alpina a další výrobci.
Nejvyšší rady vázání jsou posuvné na desce.
27
Srovnání podrážek bežeckých bot pro vázání
systému (zleva) Salomon Profil SNS, Salomon SNS
Pilot a Rottefella NNN.
28

• Bežecké holeV závislosti na zpusobu behu na
  lyžích používáme ruzné délky holí. V souvislosti
  se zmenou kvality úpravy bežeckých tratí se
  prizpusobuje také tvar a velikost košícku a tvar
  a velikost hrotu. Ten by mel výt vyroben z
  kvalitní oceli a dobre nabroušen.
  Nejcasteji se setkáváme s holemi vyrobenými z
  kovu (prevážne z hliníku a jeho slitin) nebo
  s holemi z kompozitních materiálu. Kovové hole
  jsou na trhu stále v prevaze zejména, protože
  jsou levnejší a méne choulostivé na zacházení.
  Jsou ale znacne težší, méne odolné pri namáhání
  na vzper a pri jejich vetším ohnutí muže snaha o
  narovnání snadno skoncit jejich prasknutím.
  V zásade jsou vhodné pouze pro rekreacní bežecké
  lyžování. Hole vyrobené z kompozitních materiálu,
  tedy ze skelných, karbonových ci kevlarových
  vláken (nebo jejich kombinace) prosycených
  epoxidovou pryskyricí, jsou znacne lehcí,
  pevnejší pri odpichu ale dražší a choulostivejší
  na náraz.
• Poutka holí musí být rychle a spolehlive
  nastavitelná podle aktuální potreby lyžare.
  Rukojeti jsou vyrobeny s potahem z prírodního
  korku (závodní a vysoce kvalitní hole) umelých
  hmot (u kvalitních holí je to materiál EVA nebo
  TPR), ci kuže. Tvar rukojeti je u turistických
  hulek vetšinou rovný, u závodních hulek se casto
  setkáváme s výstupky na rukojeti pod hrbetem
  ruky, které zajištují lepší prenos sil pri
  odpichu. U kvalitních holí jsou použita širší
  profilová poutka casto s potahem z froté ci
  neoprenu.
• Výber holíJedním z nejduležitejších parametru
  pri výberu holí je jejich délka.
• Pro klasiku používáme hole dlouhé zhruba po
  ramena
• a pro bruslení delší, dosahující až ke koreni
  nosu.
• (FIS pravidla behu na lyžích omezují délku holí
  výškou postavy závodníka).
• Výrobcem udávaná délka holí merena od
  hrotu až k okraji rukojeti.
• Bežecké hole typu Racing top a sport. Detail
  kvalitního poutka.

29
Mazání bežeckých lyží

• Pri znecištení skluznice lyže je nutné skluznici
  vycistit. U lyží pro klasiku je to zpravidla
  nutné po každém použití klisteru a mekcích druhu
  tuhých vosku.
• K mytí a cištení skluznice lyží používáme tyto
  pomucky savý papír nebo kus hadru, mekká
  plastová škrabka a odstranovac starých vosku.
  Nemeli bychom používat zejména organická redidla,
  ale ani benzín, líh a podobné odmaštovace.
  Speciální odstranovace stoupacích vosku totiž
  skluznici, na rozdíl od napríklad organických
  rozpouštedel, minimálne poškozují a navíc
  obsahují také konzervacní složku, takže lyži
  tolik nevysouší. Pri odstranování starých vosku
  se snažíme odstranit co nejvetší množství
  mechanicky, pomocí plastové sterky a teprve
  docištení provedeme pomocí smývace. Smývac nikdy
  neaplikujeme prímo, ale pouze v nem namácíme hadr
  a tím lyže stíráme.
• Lyže na bruslení se ve vetšine prípadu cistí tak,
  že necistoty vyplavujeme horkým parafínem. Bez
  kartácování na skluznici obvyklým zpusobem
  zažehlíme nefluorizovaný mekký parafín a ješte
  teplý ho stahujeme. Horký parafín naváže špínu a
  oddelí ji od skluznice. Tento postup opakujeme
  tak dlouho, dokud není skluznice zcela cistá.
  Teprve potom lyži kartácujeme a napustíme
  parafínem podle potreby. Pokud je znecištení
  skluznice silné, pomužeme si i zde smývacem.

30
Mazání lyží

• Tak, jak se odlišuje technika pohybu a
  materiálové vybavení pro beh na lyžích pri
  klasice a pri bruslení, stejne se liší také
  príprava lyží pred jejich použitím. Zatímco pri
  mazání lyží urcené pro bruslení je
  nejduležitejším kritériem co nejlepší skluz, lyže
  na klasiku je nutné mazat jak pro skluz, tak pro
  odraz.
• Odraz provádíme z lyže, která je zatížená, a
  tudíž celou svou plochou prilne ke snehové
  podložce. Skluznici lyže, která je urcena na
  klasiku, je tedy nutno rozdelit na odrazovou zónu
  a zóny skluzové. Zóna, kam nanášíme vosk pro
  odraz (stoupací vosk), je nazývána mazací
  (stoupací) komora. Mazací komora je limitována
  tvrdostí lyží a urcujeme ji jednoduchým tvz.
  papírovým testem.
• Postaví-li se lyžar na lyže a rovnomerne rozloží
  svou hmotnost na obe lyže, mely by se lyže
  dotýkat podložky svými skluzovými zónami, zatímco
  zóna odrazová je nad snehem. Teprve postaví-li se
  lyžar celou svou hmotností na jednu lyži, mela by
  k podložce prilnout i zóna odrazová se stoupacím
  voskem. Papírový test provádíme na rovné a hladké
  podložce. V momente, kdy lyžar stojí na obou
  lyžích a jeho hmotnost je rozložena stejnomerne
  na obe lyže, pomocník podloží arch papíru pod
  lyže. Tam, kam až je možno papír podsunout
  (smerem ke špicce i k patce lyže), udelá znacku
  na bocní stranu lyže. Tím je vymezena zóna, kam
  je možno aplikovat stoupací vosk. V každém
  prípade je nutno pri výberu lyží s tímto faktem
  pocítat, aby lyže nebyly príliš mekké anebo
  príliš tuhé.
• U lyží na klasiku mužeme ješte zdrsnit
  stoupací (mazací) zónu smirkovým papírem
  (zrnitost 150 180). Stoupací vosky pak lépe
  drží na skluznici.
• U lyží urcených pro beh klasickou technikou
  parafinujeme pouze skluzové plochy tzn. vše
  krome stoupací komory. Pomocí žehlicky nakapeme
  nebo natreme parafín rovnomerne na skluznici a
  zažehlíme (pri 80 130 C podle tvrdosti
  parafínu). Lyže na bruslení parafinujeme po celé
  délce skluznice lyže.

31

• Základní mazání pro skluz - parafinování
• Parafín zažehlíme jedním tahem tak, aby vrstva
  parafínu na skluznici lyže byla rovnomerná.
  Vychladlý parafín ze skluznice peclive stáhneme.
  Nejprve vycistíme žlábek a hrany. Potom stáhneme
  veškerý parafín ze zbývající plochy lyže
  umelohmotnou, nebo plexi škrabkou od špicky k
  pate lyže. Po stažení prebytecného parafínu
  kartácujeme lyži nylonovým kartácem tak dlouho,
  dokud nebude struktura skluznice naprosto cistá.
  Cílem je stažení co nejvetšího množství
  zažehleného parafínu. Prebytecný parafín ucpává
  pórovitou strukturu lyže a tím se zhoršují jízdní
  vlastnosti lyže.
• Parafinování patrí k základním úkonum údržby a
  ošetrování skluznice bežeckých lyží. Skluznice
  lyže je porézní. Podle druhu snehu se skluznice u
  závodních lyží rozlišují na studené, mokré nebo
  univerzální apod. U sportovních a turistických
  lyží se skluznice takto nerozlišují, požadovanou
  strukturu je možné vytvorit prebroušením na
  speciálním kameni. I tyto lyže je nutno
  parafinovat.

32
(No Transcript)
33
(No Transcript)
34

• Aplikace vosku pro skluz
• Tuhé parafíny, glidery se nanášejí za tepla
  zásadne elektrickou žehlickou s termostatem,
  nejlépe pak speciální lyžarskou elektrickou
  žehlickou, kde je vyznaceno nastavení termostatu
  pro jednotlivé druhy vosku. Po vychladnutí se
  bežky stahují a vykartácují tak, jak je popsáno
  v oddíle o parafinování.
• Nouzove lze použít pro zajištení skluzu i
  tekuté parafíny. Ty se nanášejí na skluznici
  natíráním nebo nastríkáním. Po jejich zaschnutí
  se vyleští. Príprava lyže je pomerne jednoduchá,
  proto se tento zpusob hodí do podmínek, kde není
  možno pravidelne zažehlovat parafíny tuhé. Mazání
  lyží tekutými parafíny ale nemuže plnohodnotne
  nahradit parafinování za tepla. Pred nanesením
  tekutého parafínu na skluznici je nutné, aby byla
  skluznice cistá a suchá.
• Výber správného vosku ovlivnuje teplota
  vzduchu, kvalita, vlhkost a teplota snehu. Rídíme
  se pokyny uvedenými na obalu nebo príbalovém
  letácku vosku

35
Nekteré teoretická a praktické poznatky k
mazání lyží Príprava bežeckých lyží pro
závodní lyžování (v menší míre platí i pro
sjezdové lyže) je doslova alchymií s velmi
složitými postupy. Také vývoj prípravku, které se
k tomuto úcelu používají, zaznamenal v posledních
letech prevratné zmeny. Do vosku se pridávají
ruzné prímesi predevším pro zlepšení skluzu.
Takovou prímesí je napr. fluor nebo karbon. S
vetším procentuálním zastoupením fluoru se
zvyšuje skluznost, cím vetší vlhkost, tím lepší
skluz lyže vykazuje. Na suchém snehu bude rozdíl
mezi fluorovým a nefluorovým voskem minimální.
Karbon naopak zlepšuje kluzné vlastnosti na
zmrzlém snehu. Ošetrení lyží horkým voskem,
potažmo fluorokarbonovým práškem výrazne snižuje
povrchové napetí a tím dojde ke zvetšení
kontaktního úhlu s kapkou vody na skluznici a tím
i snížení trení. Toto platí zejména pri teplotách
mezi 0o C a -10o C, kdy lyže klouže po snehu v
tzv. smíšeném režimu. V tomto rozmezí teplot
dochází k vytvorení dostatecného množství tepla,
aby se mezi lyží a snehem zacal vytváret tenký
vodní film, címž dochází k lubrikaci trecích
ploch a ke snížení koeficientu trení. (Nejmenší
trení mezi snehem a skluznicí a tudíž nejmenší
odpor lyží proti doprednému pohybu je pri teplote
okolo -2o C). Se snižující teplotou se míra
tohoto jevu snižuje a pri teplotách pod -10o C
množství tepla vzniklého trením nestací k
vytvorení vodního filmu a lyže se pak pohybuje po
snehu pouze na principu suchého trení s jeho
vyšším koeficientem. Naopak pri teplotách tesne
pod 0o C a zejména pak vyšších, vzniká již príliš
silná vrstva vody a dochází ke kapilárním jevum a
tím také ke zvýšení koeficientu trení. Zde je
také nejmarkantnejší rozdíl mezi klasickými
parafíny a vosky hydro ci fluorokarbonovými. Z
techto poznatku vyplývá, že pri nízkých a velmi
nízkých teplotách je problém namazat lyže na
skluz (jsou vetšinou tzv. tupé), naopak pomerne
jednoduché je pri nich aplikovat vosky pro odraz.

36

• Vosky urcené pro odraz a jejich aplikace
• Namazat lyže na klasiku vyžaduje urcité
  zkušenosti a ani s nimi nemusí být naše volba
  stoupacího vosku zcela optimální.
• Tuhé vosky (špalíky) se používají na
  cerstvý jemnozrnný sníh nebo na starší sníh
  nepremrzlý sníh. Výrobci rozdelují vosky vetšinou
  podle teploty a vlhkosti vzduchu nebo snehu.
  Vosky se mažou do stoupací komory ve slabých
  vrstvách, které se roztírají korkem tak, aby
  skluznice lyže byla zcela hladká a vosk na ní byl
  rozetren rovnomerne. V prípade, že snehové
  podmínky jednoznacne neodpovídají vymezené
  charakteristice použití vosku, mužeme vosky
  kombinovat.
• Tekuté stoupací vosky (klistery) se
  používají se na hrubozrnné snehy firny, tedy na
  snehy prošlé oblevou a krystalický sníh. Klistery
  nanášíme v kratší mazací komore, protože vrstva
  klisteru je vždy silnejší než u tuhých vosku.
  Nanáší se krátkými cárkami velmi opatrne po obou
  stranách žlábku tak, aby se vosk nedostal do
  žlábku. Snažíme se vytvorit co nejslabší vrstvu.
  Klister roztíráme umelohmotnou sterkou,
  žehlickou, teplou dlaní nebo korkem. Jednotlivé
  druhy mužeme kombinovat. Klistery nanášíme bud
  prímo na skluznici, nebo na podkladový vosk.
• Podkladové vosky pod klistery ale i tuhé
  stoupací vosky, jsou vetšinou modré nebo stríbrné
  tekuté vosky, které aplikujeme pod vosky
  stoupací. Zajištují lepší prilnutí stoupacího
  vosku a zabranují jejich rychlému sjetí. Na
  turistických voscích jsou uvádeny zpravidla
  teploty vzduchu. Pri minusových teplotách se
  vyskytují vetší výkyvy teploty vzduchu, proto
  nekterí výrobci precházejí na oznacení vosku
  podle teploty snehu nebo dokonce vlhkosti snehu
  (merí se elektrickým vlhkomerem).

37
(No Transcript)
38

• Výber toho správného stoupacího vosku je skutecne
  komplikovanou záležitostí, ale pokusili jsme se
  alespon o základní charakteristiku použití
  stoupacích vosku
• Pri cerstvém, prachovém snehu a pri teplotách
  snehu okolo 5 o C (rídíme se podle hodnot,
  které uvádí výrobce vosku) zpravidla používáme
  nejtvrdší, modrý vosk nebo modrý extra, event.
  modrý super extra.1 Pri opravdu cerstve
  napadaném snehu mohou lyže mírne podkluzovat,
  což ovšem nemusí znamenat, že jsme promazali,
  ale pri odrazu se s lyží utrhne i sníh a lyže se
  snehem uklouzne smerem vzad. Pri premrzlém
  prachovém snehu nanášíme stoupací vosk ve více
  vrstvách a na delší trat podkladovou vrstvu
  zažehlujeme.
• Pri teplotách 0 až -5 o C používáme na cerstvý i
  na starší sníh nejcasteji vosk fialový, fialový
  speciál nebo fialový extra. Mužeme zvolit také
  kombinaci mekcích a tvrdších vosku, které na
  skluznici opet nanášíme ve vrstvách.
• Pri teplotách okolo 0 o C mohou být snehové
  podmínky velice ruzné. Nejcasteji používáme
  cervený vosk, cervený speciál a klistry stríbrný
  univerzál.
• Pri teplotách nad 0 o C a pri mokrém snehu mažeme
  cervený nebo žlutý vosk anebo cervený nebo žlutý
  klister. Kombinujeme-li tuhý a tekutý vosk,
  nanášíme nejprve slabou vrstvu klisteru. Po té
  lyži umístíme na nekolik minut ven (necháme
  vymrznout), klister prekryjeme tuhým voskem a
  opatrne korkujeme.
• Pri premrzlém snehu aplikujeme nejprve podkladový
  vosk a na nej fialový, nebo stríbrný univerzál
  klister, mužeme ale na podkladový vosk aplikovat
  i tuhý fialový, nebo fialový speciál.
• Pri sypkém, hrubozrnném snehu opet nejprve mažeme
  podkladový vosk a na nej podle teploty fialový
  nebo cervený tuhý vosk, fialový klister, nebo
  stríbrný klister univerzál.
• Na mokrý, vetšinou jarní firn se používá
  podkladový vosk na nej klister cervený nebo bílý
  univerzál anebo tuhý cervený.
• Na cerstvý mokrý, jemnozrnný sníh aplikujeme tuhý
  žlutý, do uklouzané stopy ale vetšinou musíme
  použít žlutý klister, nouzove i klister
  univerzál.
• 1 Každý výrobce vosku používá trochu odlišné
  oznacení vosku. Obecne platí, že teplé barvy
  (cervená, žlutá) jsou používány na teploty nad 0
  o C, na teploty okolo 0 oC se používají fialové
  vosky a pri teplotách pod 0 o C studené barvy
  vosku (modrá, zelená).