Vesmнr

1
Vesmír

• Jana Strechová

2

• Oblohu sleduje lidstvo již mnoho tisícu let.
  Pohyb Slunce se stal prvními hodinami, merící
  rytmus a jeho denní aktivity strídáním dnu a
  nocí. Díky Mesíci a jeho fázím mohl clovek
  pocítat dny a sestavit první kalendár. Pozorování
  hvezd zase umožnilo moreplavcum orientovat se
  v noci. Slovem vesmír oznacujeme veškerý prostor
  (casoprostor), hmotu a energii v nem. Zkoumáním
  vesmíru se zabývá hlavne kosmologie a
  astrofyzika. Astrofyzika je obor fyziky, který
  zkoumá vesmír, jeho struktury, objekty a procesy
  v nem probíhající. Kosmologie je odvetvím, které
  se zabývá vesmírem jako celkem. Studuje jeho
  vznik a vývoj. Astronomie (v ceštine se používá
  také název hvezdárství) je veda zabývající se
  jevy za hranicemi zemské atmosféry. Zvlášte tedy
  výzkumem vesmírných teles, jejich soustav, deju
  ve vesmíru i vesmírem jako celkem.

3
Vznik vesmíru

• Podle jedné z teorií teorie Velkého tresku
  (Big Bang) vznikl vesmír z nekonecne malého bodu
  o velké hustote. Ta byla jak pocátkem hmoty a
  prostoru, tak i pocátkem casu. Vznikl první
  okamžik a od neho se zacal odvíjet vývoj vesmíru.
  Ten probíhal zpocátku velmi rychle a mel (ci mohl
  mít) podobu velké exploze. Vesmír se rychle
  rozpínal. Uvnitr se nacházela velmi hustá a žhavá
  látka. Teoreticky rozpracoval rozpínání vesmíru
  Alexandr Friedmann a využil k tomu Einsteinovy
  rovnice obecné teorie relativity. Podle nich není
  možné, aby se vesmír nerozpínal nebo nesmrštoval.

4
Velikost vesmíru

• Není dodnes jasné, zda má vesmír konecnou nebo
  nekonecnou velikost a objem. Vzdálenost k hranici
  pozorovatelného vesmíru se odhaduje na 78 miliard
  svetelných let.
• Svetelný rok je jednotka vzdálenosti, která se
  používá v astronomii. Je to vzdálenost, kterou
  svetlo ve vakuu urazí za jeden rok.

5
Objekty ve vesmíru

• Galaxie seskupení hvezd, plynu a prachu,
  neviditelné temné hmoty a možné temné energie.
  Galaxie má 10 milionu až 1000 miliard hvezd a je
  tisíce až statisíce svetelných let velká.
  Nalézají se zde hvezdy ruzných hmotností i stárí.
  Stred galaxie je tvoren takzvaným jádrem a
  vyznacuje se nejvyšší hustotou. Naše galaxie se
  nazývá Mlécná dráha
• Mlhovina mezihvezdný oblak prachovitých cástic
  a plynu.

6

• Hvezda rodí se smrštováním obrovských oblak
  plynu a prachu mlhovin. Hvezdy mají kulovitý
  tvar, ve kterém je udržuje gravitace. Jsou vázány
  v galaxiích. Zemi nejbližší hvezda je Slunce,
  vzdálené približne 8 svetelných minut.
• Dvojhvezda dve hvezdy, které jsou na obloze
  blízko sebe.
• Hvezdokupa seskupení hvezd, pohromade je
  udržuje gravitace. Nekteré z nich, napríklad
  Plejády, jsou viditelné pouhým okem.

7

• Planety Slunecní soustavy

8
Merkur

• nejmenší planeta soustavy. Kamenitá, svým
  povrchem se velmi podobá našemu Mesíci. Jeho
  obežná dráha je nejbližší ke Slunci. Neprítomnost
  atmosféry je prícinou velkých rozdílu teplot mezi
  osvetlenou a neosvetlenou polokoulí. Rozdíly
  dosahují až 700 stupnu Celsia.

9
Venuše

• druhá nejbližší planeta ke Slunci. Je také
  nejbližší Zemi. Na svém povrchu má dve vrchoviny,
  mezi kterými se nachází spousta širokých
  prohlubní.

10
Zeme

• tretí planetou Slunecní soustavy. Je to jediné
  planetární teleso, na nemž je podle soucasných
  vedeckých poznatku veden život. Je zde také
  k nemu nezbytná voda témer tri ctvrtiny
  zemského povrchu pokrývají oceány. Má Mesíc.

11
Mars

• ctvrtá planeta Slunecní soustavy, druhá
  nejmenší. Má pevný horninový povrch, pokrytý
  krátery, vysokými sopkami, hlubokými kanony a
  dalšími útvary. Má dva mesíce nepravidelného
  tvaru

12
Jupiter

• v poradí pátá planeta slunecní soustavy, ale
  za to nejvetší. Má nezretelný systém planetárních
  prstencu. Vyznacuje se nejrychlejší rotací.

13
Saturn

• šestá planeta Slunecní soustavy, po Jupiteru
  druhá nejvetší, je pozorovatelný pouhým okem. Má
  nekolik prstencu, které jsou tvoreny ledovými
  úlomky, prachem, kamením a balvany, které nemají
  prumer vetší než nekolik metru. Mezi prstenci
  leží dráhy nejvnitrnejších mesícu.

14
Uran

• sedmou planetou slunecní soustavy. Skládá se
  predevším z kamene a z ruzných typu ledu.

15
Neptun

• poslední, od Slunce nejvzdálenejší planetou.
  Neptun je velmi daleko od Slunce a proto dostává
  900krát méne slunecní energie, než Zeme.
  Zajímavostí však je, že vyzaruje 2,7krát více
  energie, než prijímá.

16
Slunce

• koule žhavých plynu, která neustále produkuje
  ohromné množství energie. Je staré približne
  4,6 miliard let, což ho radí mezi hvezdy
  stredního veku. Bude svítit ješte asi 5 miliard
  let. Je to nejjasnejší teleso na obloze.

17
Dávali jste pozor?

• Nyní se presvedcím, zda-li jste opravdu dobre
  sledovali vše, co vám bylo promítáno ?

18
Testík

• Kolik planet má Slunecní soustava?
• Je Uran z ledu?
• Kolikátou planetou od Slunce je Venuše?
• Co je to dvojhvezda?
• Jak se jmenuje Zemi nejbližší hvezda?

19
Planety

• Zeme
• Je tretí planetou Slunecní soustavy
• Je ctvrtou planetou Slunecní soustavy
• Jupiter
• Je pátou planetou Slunecní soustavy
• Je šestou planetou Slunecní soustavy
• Uran
• Má na fotografiích modrou barvu
• Má na fotografiích zelenou barvu

20
Správné odpovedi - testík

• Slunecní soustava má 8 planet.
• Ano, Uran se skládá z kamene a ledu.
• Venuše je druhou planetou od Slunce.
• Dvojhvezda jsou dve hvezdy, které jsou na obloze
  blízko sebe.
• Zemi nejbližší hvezdou je Slunce.

21
A na záver.

• Za vaši pozornost bych vám ráda podekovala malým
  videem
• http//www.youtube.com/watch?vmcBV-cXVWFw