Doc. Ing. Jan Va

1

• Doc. Ing. Jan Vašák, CSc.
• Katedra rostlinné výrobyCZU v Praze
• 11. dubna 2006

2
Mák setý spánkodárný (Papaver somniferum)

• Hypnos (B. spánku) bratr Thanat (B.smrti), matka
  Nyx (B.noci)
• syn Hypna Morfeus buh snu
• Z Asie se Slovany - CR kolem roku 500
• My z Podnestrí ci Polesí-po Keltech, Germánech
• 9 obcí-7 Makovu, Makotrasy ap. (príjmení)
• Semeno a alkaloidy

3

• Opium (v lihuLaudanum) bílý latex s cca 10
  morfinu
• - opiová zralost
• (20 tis.makovic/kg opia 1 ha 600 tis- až
  milion)
• - ci z makoviny
• (- prázdná makovice) 1,2 kg CR až 40 kg
  morfinu/ha Tasmánie
• Už Egyptané 1500 pr.Kr. obchod s Kartágem a
  nádoby a la makovice
• Morfin, tebain, papaverin, narkotin, narcein

4

• Od 16 stol. opium jako droga v Malé Asii, Indii
• 1644 zákaz tabáku v Cíne - expanze drogy
• 1729 Yung Cheng zákaz opia
• Britové vývoz z Indie 1. opiová válka (1839-42)
• 2. opiová válka 1856-60, vítez Británie,
  legalizace drogy, dýmky
• Konec od XX stol.
• 1895 výroba diacetylmorfinu (heroin)

5

• CR a mák
• semeno - hl.pestitel i exportér sveta
• - ohlašovací povinnost celníkum (nad 100 m2)
• Hl. nelegál. Afgánistán (cca 80 tis.ha), Myanmar
  70 tis.ha
• Celkem mák svet 300 tis.ha, legálne cca 140
  tis.ha
• CRSR morfin 16 t z cca 260 t svet
• 1 kg semene 25-35 Kc, makoviny (0,3) 15 Kc
• 1 ha 800 kg semene a 400 kg makoviny
• 1937 patent na morfin z makoviny (dríve z opia)
• 1951 jen 16, 1971 už 40 morfinu z makoviny

6

• Výsev máku - co nejdríve na jare
• nekdy i koncem zárí
• 1 brány, hrudky nevadí
• hloubka 0-2 cm (rýha), rádky cca 25 cm
• 1,5 kg/ha (cca 250 semen/m2)
• 40-70 rostlin, tj. 80-100 makovic/m2

7

• Morit mák - krytonosec korenový a helmintosporium
• Herbicidy preemergentní (Aurora WG, Lentipur,
  Toluron, Command, Callisto),
• postemergentní Trophy,Callisto
• Dávka N 80 - 110 kg/ha 1/3 pred setím, 2/3 za
  3-4 týdny po setí
• Insekticid Talstar, Antistres Atonik, List.
  hnojiva Wuxal
• Fungicid Discus
• OK Sklizen s makovinou
• Pak skladování, separace, prodej

8
Slunecnice rocní (Hellianthus annuus)

• vlast Mexiko, Peru
• Evropa 16 stol., na nažky od 19. stol., CR od
  1987
• 55 druhu (hlíznatá topinambur)
• na olej, typ tradicní (linolový),
  americký/sovetský (olejový)
• proužkatá na ptací zob (dutinka)
• stolní-cukrárská na loupání (dutina)
• Témer jen hybridy (Alexandra PR)

9

• Heliosensitivní - rádky 70 cm smer S/J
• Daleko od hnízdišt, vedení a kotlin
• Úrodné, hluboké pudy kukuricné a reparské
• Podzim hluboká príprava (22-26 cm)
• P,K podzim
• 70x20-25 cm (55-75 tis. na 1 ha, OK 55-604-6
  kg/ha) presne
• hloubka 4-6 cm, termín 10C (polovina IV)

10

• Herbicid preemergentní (RacerTrophy)
• Dávka 60-80 kg N/ha (1/2 pred setím, ½ ve 4
  listu)
• škudcimšice (Pirimor)
• 2-3x fungicid na Botrytis a Sclerotinia (pred a
  v kvetení)
• Desikace 2-3 týdny pred sklizní (glyphosaty,
  Roundup, 1-2 týdny Reglone)
• Sklizen adaptéry na kukurici po polovine zárí
• 8 vlhkost, 45 oleje

11
Horcice bílá(Sinapis alba)

• Horcice bílá plnotucná
• Horcice sareptská žlutosemenná - ruská, anglická
• Horcice sareptská tmavosemenná - loupaná
  francouzská
• 
  - drcená mletá bílá kremžská
• Hlavní strnisková (vymrzající) meziplodina
• Osivo i semeno export cca 90 produkce

12

• Lokality deštový stín podkrušnohorí až po Prahu
• 50-80 semen/m2, 3-5 kg/ha, 25 cm rádky, hloubka 2
  cm,
• termín brzy (max -6 C) 30.3.-10.(20).4
• Dávka 60-70 kg N/ha (2/3 pred setím, 1/3 ve výšce
  20 cm)
• herbicid postemergentní Galera
• pilatka, mšice vždy likvidovat!
• nedesikovat, sklizen zac.IX
• ihned! sušit (mykotoxiny)

13
Luskoviny
14
Rozdelení luskovin
Luskoviny radíme do celedi bobovité (Fabaceae)
syn. vikvovité (Viciaceae), motýlokveté
(Papilionaceae). Rod Hrách (Pisum) Hrách setý
polní-jedlý (P. sativum var. sativum) Hrách setý
rolní krmný, peluška (P. sativum var.
speciosum) Hrách setý drenový-zahradní (P.
sativum var. medullare) Hrách setý
cukrový-zahradní (P. sativum var.
saccharatum) Rod Fazol (Phaseolus) Fazol obecný
(P. vulgaris) Fazol ohnivý šarlatový (P.
coccineus) Fazol mesícní lima boby (P.
lunatus) agronomicky polní a zahradní, tyckový a
keríckový Drobnosemenné asijské (rod. Vigna ci
P.mungo) Rod Vikev (Vicia) Vikev setá, jarní
(V. sativa) - ozimé Vikev panonská (V.
pannonica) Vikev hunatá písecná (V.
villosa) Bob obecný (V. faba, syn. Faba vulgaris)
- holubí, polní a zahradní
15
Rod Cocka (Lens) Cocka jedlá (L.
culinaris) drobno a velkosemenná, hnedá a
cervená Rod Lupina (Lupinus) Lupina bílá (L.
albus) Lupina modrá (L. angustifolius) Lupina
žlutá (L. luteus) vytrvalá L.polyphyllus a
zahradní L.hybridus, na olej L.mutabilis ap. Rod
Hrachor (Lathyrus) Hrachor setý (L.
sativus) Hrachor vonný (l.odoratus) rada
lucních Rod Sója (Glycine) Sója luštinatá
(Glycine soja) Rod Cizrna (Cicer) Cizrna beraní
(C. arietinum) Rod Podzemnice (Arachis) Podzemni
ce olejná (A. hypogea)
16
Produkce svet
Luskoviny produkce (mil tun) Year Year Year Year
Luskoviny produkce (mil tun) 2003 2004 2005 2005
World 57,1 61,2 61,2 61,7
 Africa 9,7 9,6 9,6 9,5
 Asia 26,1 28, 3 28, 3 28,8
 North Central America 7,0 8,7 8,7 9,4
 Oceania 2, 4 2,0 2,0 2,0
 South America 4,2 3,8 3,8 4,0
 Europe 7, 7 8,8 8,8 7,9
  Czech Republic (tis. tun) 62,0 81,5 81,5 74,6
http//faostat.fao.org/faostat/
17
Produkce svet
Luskoviny svet  Plocha (mil ha) Plocha (mil ha) Plocha (mil ha) Výnos (t.ha-1) Výnos (t.ha-1) Výnos (t.ha-1) Produkce (mil t) Produkce (mil t) Produkce (mil t)
Luskoviny svet  2003 2004 2005 2003 2004 2005 2003 2004 2005
Beans (fazole, mungo) 25,5 26,677,352 26,778,102 0,72 0,68 0,70 18,572,155 18,368,480 18,991,954
 Bob 2,7 2,574,842 2,597,476 1,66 1,72 1,73 4,435,9684 4,434,072 4,498,126
 Hrách 6,2 6,395,562 6,581,878 1,63 1,91 1,75 10,102,085 12,249,983 11,565,006
 Cocka 3,6 3,957,077 4,000,357 0,86 0,96 1,00 3,130,731 3,799,390 4,031,837
 Lupina 0,8 785,532 1,086,006 1,76 1,36 1,01 1,330,587 1,069,224 1,107,018
 Cizrna 9,5 11,127,866 11,210,818 0,74 0,77 0,81 7,113,073 8,625,894 9,172,530
Cow pea (Vigna) 10,9 10,737,459 10,423,215 0,36 0,35 0,35 3,947,034 3,835,399 3,689,386
Pigeon pea 4,4 4,612,199 4,587,042 0,69 0,71 0,71 3,064,349 3,307,417 3,277,995
 Vikve 1,0 928,971 977,496 1,24 1,39 1,19 1,223,993 1,293,239 1,164,561
  Sója 83,6 91,439,565 91,386,621 2,26 2,23 2,29 189,494,932 204,429,429 209,531,558
http//faostat.fao.org/faostat/
18
Nekteré luskoviny
Vigna unguiculata - cowpea
Vigna angularis Adzuki bean
Lablab purpureus hyacint bean
Vigna radiata mungo bean
Phaseolus vulgaris common bean
Cajanus cajan pigeon pea
19
Produkce CR
2005 26 220
2,84 74 550
http//www.mze.cz/attachments/LUSKOVINY12_04.pdf
20
Podíl plodin (plochy osiva)
21
Podíl plodin (plochy osiva)
22
Certifikované plochy luskovin
in total
Pisum sativum
Pisum sativum speciosum
Faba vulgaris
Lupinus
Vicia
source CISTA
23
Portion of varieties on production
CZ
CZ
CZ
CZ
CZ
24
Bilance výroby a užití luštenin v CR
Spotreba luštenin CR
25
Pestitelské a odbytové možnosti hrachu
Pestování hrachu muže být zamereno na produkci

• suchých semen

• nezralých semen ke konzervování

• zelených lusku

• celých rostlin k pícním úcelum

Rozhodující význam má pestování hrachu na suchá
semena (potravina, krmiva, osivo).
26
Pestitelské a odbytové možnosti hrachu
Hrách je plodina s menší výnosovou stabilitou,
spojenou s nesouladem rustu a vývoje se znacnou
závislostí výnosu na pocasí.
Rizikovost pestování narustá v dusledku
nevhodných pestebních podmínek a pri nedostatcích
v agrotechnice.
27
Pestitelské a odbytové možnosti hrachu
Rentabilní výnos (náklady ....., cena.....Kc/t,
dotace cca 4100 Kc/ha) pri výnosu nad......t.ha-1.
Výnosový potenciál hrachu dosahuje 4 - 6 t.ha-1
Duležitý je agronomický význam hrachu v osevních
sledech OK rentabilita následných plodin,
zejména obilnin
V CR je využití hrachu ke krmným úcelum malé
(nízké ceny importované soji a šrotu).
28
Kritéria výberu odrudy
V oblastech pestitelsky príznivých pro hrách
(vyrovnaný prubeh zrání, bez srážek v dobe
sklizne) DEJ potravinárské odrudy (OK bobtnavost,
doba varení, stejnomernost varení). Lépe volit
odrudu s odolností proti chorobám,
zelenosemennou Pro krmné užití duležitý obsah NL
a aktivita trypsin inhibitoru. Cena potrav.
hrachu je cca
29
Vlastnosti odrud
30
Pestování hrachu setého
31
Požadavky hrachu na prostredí
Nejvhodnejší podmínky jsou v reparské a
obilnárské výrobní oblasti. Pudy - stredne težké
- hlinitopíscité - píscitohlinité a hlinité, s
neutrální až slabe kyselou pudní reakcí (pH 6 -7).
Hrách nesnáší sucho (kukuricná oblast) a
nedostatecne provzdušnené pudy!
32
Zarazení hrachu do osevního postupu
V osevních sledech je hrách vítanou plodinou pro
svoji vysokou predplodinovou hodnotu, narustající
s jeho výnosem.
Bežne se zarazuje mezi dve obilniny.
Výhodné je pestování hrachu po okopaninách
hnojenými statkovými hnojivy.
Na stejném pozemku lze hrách pestovat nejdríve za
4 roky, radeji až za 6 let.
33
Požadavky hrachu na podmínky prostredí
34
Požadavky hrachu na podmínky prostredí
35
Výber odrudy, osivo, jeho kvalita a príprava
Všechny naše odrudy jsou intermediárního typu -
stredního vzrustu k pestování na suchá semena - -
ne na zelenou píci Semena vhodná ke konzumním i
krmným úcelum.
Pri výberu odrudy se rídíme predpokládaným
zpusobem využití semen (význam má barva -
žlutosemenné a zelenosemenné a velikost HTS v
prumeru od 200 do 320g) a požadavky odrud na
pudní a klimatické podmínky.
36
Výber odrudy, osivo, jeho kvalita a príprava
Prevažují nové typy odrud, tzv. semileafless
formy -- hrachy úponkové (afila typ).
Pouze kvalitní osivo je zárukou založení dobrého
porostu . Nejúcinnejším speciálním zpusobem
morení je tzv. inkrustace osiva .
37
Rustové typy hrachu pestované v CR
úponkové
listové
38
Výber odrudy, osivo, jeho kvalita a príprava
Bakterizace (ockování osiva) prináší efekt pouze
pri setí hrachu na pozemek, kde nebyl doposud
pestován (aplikace suchého prípravku /Rhizobin/
prímo na semena, napr. ve výsevní skríni secího
stroje). Prípravek se nesmí zásadne aplikovat na
prímém slunci, protože ztrácí úcinnost!
Bakterizace mokrou cestou je založena na využití
speciálních prípravku, které jsou úcinnejší, ale
též dražší.
39
Výživa a hnojení

• živiny nejlépe ze staré pudní síly
• N získá pomocí hlízkových bakterií ze vzduchu
• naprosto nevhodné prímé hnojení hnojem
• ALE aplikace k predplodine vítána

Startovací dávka N, 0 - 30 kg N/ha pri
predsetové príprave (jen po obilí, na chudé
pude, nejsou li hlízky)) obvykle se nedává)
40
Výživa a hnojení

• P a K hnojiva pred orbou, prípadne pri predsetové
  príprave pudy,
• cca 55 - 92 kg P2O5 (napr. 300 - 500 kg
  superfosfátu)
• cca 84 - 114 kg K2O (napr. 150 - 300 kg 50
  draselné soli).

Základem je príznivé pH pudy (optimum 6 -7). Pri
pH pudy nižším než 6,2 dát 2 - 4 t/ha vápence
(nejlépe vápenec dolomitický s Mg).
Pozor na nedostatek horcíku, bóru a molybdenu
41
Založení porostu
Základní zpracování pudy se neliší od ostatních
jarin.
Orba do hloubky 250 - 300 mm.
Kyprení do hloubky setí 60 - 80 mm.
Jarní príprava zahrnuje dokonalé urovnání
povrchu, smykování a vlácení, príp. použití secí
kombinace.
Dobrým urovnáním pozemku se pripraví podmínky pro
kvalitní sklizen a pro omezení skliznových ztrát.
42
Založení porostu
Intermediární odrudy vyséváme jen v cisté
kulture, tj. bez podpurných plodin.
Mezirádky 100 - 250 mm vhodnejší jsou užší
rádky.
Hloubka setí 60 - 80 mm
Setí - obilní secí stroje, - secí kombinace
umožnující setí bez predchozí predsetové prípravy.
43
Hustota porostu
Optimální hustota porostu

• u intermediárních odrud 80 - 85 rostlin na 1 m2
  v sušších oblastech
• 75 - 80 rostlin v oblastech vlhcích
• úponkovité typy 10 (100) rostlin 1 m2.

44
Dynamika tvorby výnosových prvku hrachu
200 - 320 g
60 - 80 m-2
3 - 5
3 - 5
45
Setí
Výsevek

• 0,9 - 1,0 milion klícivých semen na 1 ha
• u odrud úponkových až 1,1 milionu.

Vcasnost výsevu je predpokladem výnosové
stability hrachu!
46
Ošetrování za vegetace

• po zasetí zavlácení a urovnání pozemku válením,
  nejlépe rýhovanými válci.

Nejmenším rizikem herbicidy preemergentní (Stomp,
Sencor,Afalon, Dual gold)
Postemergentní (Escort, Basagran) pri výšce
rostlin 50 až 150 mm.
47
Ochrana proti chorobám
Virózy, korenové hniloby, antraknózy

• Pestování resistentních odrud a výsev zdravého
  osiva
• Dodržení agrotechnických požadavku plodiny
• Morení osiva
• Omezení prenašecu viróz
• Fungicidy (Alert-po odkvetu)

Prímá chemická ochrana se obvykle neprovádí pro
neuspokojivou úcinnost
48
Ochrana proti škudcum

• Listopas cárkovaný žír na listech po vzejití
  (K. Zeon, Nurelle)
• Kyjatka hrachová sání a prenost viróz Pirimor,
  Sumithion, Nurelle, Decis)
• Trásnenka hrachová sání v kvetu (Nurelle)
• Obaleci žír na semenech (Nurelle, Vaztak)
• Zrnokaz hrachový žír na semenech muškovitost
  (není registrace)

Ochrana pri prekrocení prahu škodlivosti !Dodržení
casového odstupu min. 4 roky!
49
Sklizen hrachu
Kritériem vlhkost semen!
Vhodnou dobou sklizne ovlivnujeme skliznové
ztráty, barevnou vyrovnanost semen (zelenosemenné
hrachy se sklízejí dríve než hrachy žlutosemenné).
Obvykle prímá kombajnová sklizen. Snížení otácek
mláticího bubnu
50
Sklizen hrachu
Sklízet pri poklesu vlhkosti semen na 21 -16
(nejmenší poškozování semen).
U prezrálých porostu prudký rust skliznových
ztrát (i nad 30) a poškození semen.
51
Sklizen hrachu
Nevyrovnane zrající porosty hrachu je možné ke
sklizni pripravit desikací (2,5 - 4 l/ha Reglone).
Žlutosemenné hrachy se ošetrují desikantem pri
poklesu prumerné vlhkosti semen na 30 - 35,
zelenosemenné odrudy lze desikovat již od
vlhkosti 40. Porosty jsou v této dobe
žlutohnedé, pouze vrchol je žlutozelený, chlopne
lusku jsou zaschlé, osemení jde težce oddelit od
deloh a semeno ztrácí voskový. Termín desikace
by se mel urcovat vždy podle vlhkosti semen.
Hrách se sklízí nejdríve za 6 dnu po aplikaci
desikantu Reglone.
52
Sklizen hrachu
Vyrovnané dozrávání nezaplevelených porostu
hrachu je možné regulovat prípravkem Harvade 25F
(2až2,5 l/ha), aplikovaným pri vlhkosti 40 - 50
(tretina rostlin je žlutých a semena zacínají
horknout).
Prípravek zároven pusobí na omezení pukavosti
lusku, méne poškozených semen, zpravidla i vyšší
klícivost semen
53
Poskliznové ošetrení hrachu
Na sklizen musí bezprostredne navazovat základní
poskliznové ošetrení semen tj. odstranení
nežádoucích prímesí a necistot a úprava vlhkosti
na 15 - 17 .
Rizikovost sušení hrachu na teplovzdušných
sušárnách je znacná zejména u osiva.
Ekonomicky i biologicky nejvhodnejší technologií
je aktivní vetrání vrstvy semen studeným vzduchem
nebo predehrátým vzduchem na roštové sušárne.
(Relativní vlhkost vzduchu 60 - 65 .)
54
Poskliznové ošetrení hrachu
Pukání semen pri nedodržení teplotních režimu
ovlivnuje i výslednou kvalitu konzumní hrachu.
Ekonomicky i biologicky nejvhodnejší technologií
je aktivní vetrání vrstvy semen studeným vzduchem
nebo predehrátým vzduchem na roštové sušárne.
Obecne hrách vysoušíme vhánením vzduchu o
relativní vlhkosti 60 - 65 .