EEG - PowerPoint PPT Presentation

1 / 32
About This Presentation
Title:

EEG

Description:

Uk zky video her Uk zka EEG biofeedback tr ninku * * * Title: EEG Author: P ja Last modified by: P ja Created Date: 12/2/2005 12:16:17 AM Document ... – PowerPoint PPT presentation

Number of Views:115
Avg rating:3.0/5.0
Slides: 33
Provided by: P360
Category:
Tags: eeg | biofeedback

less

Transcript and Presenter's Notes

Title: EEG


1
EEG
  • Elektroencefalografie


  • Pavel Grill

2
  • Elektroencefalografie je diagnostická metoda,
    pomocí které jsou snímány bioelektrické
    potenciály vznikající pri cinnosti mozku.
  • Proces cinnosti mozku myšlení, rozhodování,
    pamet atd. je umožnován prenosy nervových vzruchu
    mezi jednotlivými nervovými bunkami, které jsou
    umožneny pohybem iontu pres membránu a tudíž
    zmenami elektrického napetí, které je
    registrováno elektrodami umístenými na povrchu
    lbi. (soucinností neuronu thalamu a kortexu).
  • Hlavní strukturální a funkcní jednotkou nervové
    soustavy je neuron. Nervový systém cloveka
    obsahuje asi 1010 neuronu. Typický motorický
    neuron se skládá ze somatu (telo neuronu), axonu
    a dendritu.
  • Mozková kura má asi 10-15 x109 neuronu. Dendrity
    vytvárejí rozsáhlou oblast pro styk s jinými
    neurony. Jediný neuron muže mít více než 5500
    spoju.
  • Synapse je útvar, v nemž jsou signály prenášeny z
    axonu jednoho neuronu k axonu, dendritu nebo
    somatu dalšího neuronu. Obe struktury jsou
    oddeleny od sebe synaptickou šterbinou o šírce
    10-40 nm, která funguje jako izolátor.

3
  • Prenos signálu se deje tak, že elektrický impuls
    , který dosáhne presynaptické membrány, uvolní do
    synaptické šterbiny neurotransmiter (každý neuron
    zpravidla vytvárí jeden neurotransmiter). Ten
    difunduje do synaptické šterbiny k postsynaptické
    membráne a vzbudí nový elektrický signál.
    Postsynaptická membrána žádný neurotransmiter
    neobsahuje, proto funguje jako jednosmerný
    ventil.
  • Neurotransmiter je chemická látka vylucovaná ze
    zakoncení nervu, která prenáší impulsy z jednoho
    neuronu (nervové bunky) na druhý a umožnuje tak
    šírení podráždení v nervovém systému nebo
    vyvolání urcité reakce (stah svalu, vyprázdnení
    žlázy, atd.).
  • Klidový membránový potenciál vzniká spojením obou
    stran membrány živých bunek. Dosahuje 60-100 mV
    (nitro bunky je negativní). Klidový potenciál je
    výsledkem nerovnomerné distribuce iontu mezi
    intra a extracelulární tekutinou.
  • Uplatnují se zde následující procesy Sodík je
    aktivním transportem nepretržite pumpován ven z
    bunky, a kalium do bunky, výsledkem je 40 násobná
    koncentrace draslíku intracelulárne a 15 násobná
    koncentrace sodíku extracelulárne. Díky malé
    klidové propustnosti membrány je pasivní difúze
    témer nulová.

4
  • Pasivní pronikání iontu membránou mení klidový
    membránový potenciál. Jestliže negativita
    klidového potenciálu klesne na kritickou hodnotu
    prahového potenciálu, prostupnost pro sodíkové
    ionty prudce stoupne, sodík proudí do bunky,
    membrána se rychle depolarizuje, otevírají se
    další sodíkové kanály (tzv. kladná zpetná vazba),
    potenciál se dostane až do kladných hodnot.
  • Podráždením neuronu se vybaví akcní potenciál,
    který postupuje k presynaptické membráne, kde
    uvolní neurotransmiter. Jeho množství závisí na
    frekvenci vzruchu v daném neuronu, odpoved
    postsynaptické membrány závisí na typu
    neurotransmiteru. Na postsynaptické membráne
    vzniká lokální depolarizace - EPSP (excitacní
    postsynaptický potenciál - kolem 20 mV) nebo
    hyperpolarizace - IPSP (inhibicní PSP - do 4mV).
  • Potenciálová pole vznikají na podklade scítání ci
    odecítání IPSP a EPSP. EPSP ano , IPSP
    ne

5
Neuron
6
Synapse
7
  • Podstatou elektrické aktivity mozku jsou presuny
    elektricky nabitých cástic - iontu - pri zmenách
    vodivosti bunecných membrán. Tyto iontové proudy
    vedou ke vzniku elektromagnetického
    potenciálového pole v extracelulárním prostoru.
    Elementární jednotkou, generující potenciálové
    pole, je z fyzikálního hlediska dipól. Aby bylo
    možno aktivitu dipólu registrovat povrchovými
    elektrodami, musí dipól generovat pole, které
    zasahuje až do oblasti skalpu a je tam dostatecne
    silné.
  • Na úrovni jednoho neuronu je dipól tvoren na
    bunecné membráne, kde proud kladných iontu
    smeruje dovnitr - sink a místem, kde proud
    kationtu smeruje ven z bunky - source.
  • Jestliže iontový tok smerující dovnitr nebo vne
    bunky je zpusoben lokální zmenou permeability
    membrány, mluví se o aktivním sink a source.
    Jestliže iontové proudy tekoucí pres membránu
    dokoncují proudový okruh, aniž by byly spojeny s
    lokální zmenou permeability membrány, mluví se o
    pasivním sink a source.
  • Výsledný obraz potenciálového pole generovaného
    tímto dipólem závisí na prostorové geometrické
    konfiguraci techto dvou složek dipólu. Aby
    potenciálové pole na povrchu bylo dostatecne
    silné, musí být soucasne aktivován velký pocet
    neuronu.

8
  • Elektrická aktivita mozku vykazuje rytmickou
    aktivitu o ruzné frekvenci, sahající od 0.3-3.5
    Hz (delta vlny), pres pásmo vln theta (4-7 Hz),
    alfa (8-13 Hz) k vysokým frekvencím (14-30 Hz),
    souhrnne oznacovaným jako beta vlny
  • Jednotlivé rytmy EEG se liší
  • 1. lokalizací na povrchu lebky,
  • 2. amplitudou,
  • 3. vztahem k definovaným fyziologickým
    stavum, jako jsou spánek, bdení, volní pohybová
    aktivita, príjem a zpracování senzorické
    informace a zmena vnitrního prostredí. Prehled
    jednotlivých rytmu EEG a jejich vlastností
    ukazuje tabulka.

9
  • Prehled jednotlivých rytmu EEG a jejich
    vlastností ukazuje tabulka.

10
  • Základní typy
    vln
  • Delta rytmus (0 4 Hz) je vždy patologickým
    projevem v EEG dospelého bdelého cloveka. Vlny
    delta se vyskytují hlavne v hlubokém spánku (non
    REM III,IV), ale i v transu a hypnóze.
  • Theta rytmus (4 8 Hz) se u zdravých lidí
    objevuje v centrální, temporální (spánkové) a
    parietální (temenní) oblasti. Patologický stav
    indikují theta vlny, jestliže je jejich amplituda
    alespon dvakrát vyšší než aktivita alfa. REM fáze
    spánku.
  • Theta a delta aktivita stoupá behem psychotestu.
    Vlny theta se objevují v EEG signálu též v
    urcitých spánkových fázích a pri meditaci
    hlubokém uvolnení. Theta vlny se casto pojí se
    živými vzpomínkami, fantazií, obraznou
    predstavivostí, inspirací a snem tudíž se
    stavy, kdy je vedomé myšlení odpojeno.

11
  • Alfa rytmus (8 13 Hz) je vlastností mozku,
    který je zdravý (pri organické lézi se alfa mení
    nebo ztrácí). V bdelém stavu je maximum nad
    zadními oblastmi mozkových hemisfér a to v klidu
    (bez duševní cinnosti) a pri fyzické relaxaci.
    Alfa vlny jsou charakteristické pro stadium tesne
    pred usnutím. Nejlépe je alfa aktivita vyjádrena
    pri zavrených ocích, tlumí se práve otevrením a
    duševní cinností. Alfa rytmus je predevším
    aktivitou optického analyzátoru lidé od
    narození slepí nemají vytvorenou alfa aktivitu.
  • Beta rytmus (13 30 Hz) z hlediska lokalizace je
    tento rytmus symetrický. Maximum je nejcasteji
    nad predními cástmi lebky, hlavne frontálne.
    Smerem dozadu ubývá. Beta vlny jsou typické pro
    soustredení na vnejší podnety, pro
    logicko-analytické myšlení, ale i pro pocity
    neklidu, hnevu a strachu. Obvykle se netlumí
    pozorností ci zrakovým vjemem.

12
  • Technika snímání EEG
  • Snímání EEG signálu je zajišteno elektrodami.
    Elektrody jsou duležitým elementem pri prevodu
    bioelektrických potenciálu, protože mohou signál
    privádený na vstup zesilovace do znacné míry
    zkreslit.
  • Typy elektrod
  • Diskové elektrody - Kruhové elektrody o prumeru
    0,7-1 cm, ploché, vysoké asi 2mm.
  • Jehlové elektrody - Pomerne tenké, délka kolem
    2cm, zanorují se pod kuži. Tento druh používal
    Berger.
  • El. s fysiologickým roz. - Elektroda se závitem,
    zašroubovaná do držáku z umelé hmoty.
  • El. fixované koloidem - Ploché kruhové el.
    s prohlubní, která se vyplní vodivou pastou,
    vhodné spíše pro dlouhodobou registraci ( až 24
    hodin )
  • S práškovým Ag, AgCl - Umistují se na bezvlasé
    partie
  • Speciální elektrody Sfenoidální elektrody,
    nasofaryngeální elektrody, Tympanální elektrody,
    Kortikální elektrody (používají se pri operacích
    a pri chirurgické lécbe epilepsie)

13
  • ROZMÍSTENÍ EEG ELEKTROD
  • Rozložení elektrod na hlave není náhodné, rídí se
    podle jednoduchého antropometrického merení,
    které navrhl H. Jasper. Jde o tzv. systém 10-20,
    protože vzdálenost od dvou krajních poloh jak
    v sagitální (podélné) tak v transversální
    (prícné) linii je rozdelena na úseky po 10 nebo
    20. Vychází ze 4 bodu nasion (koren nosu),
    inion (výstupek na týlní kosti), body pred ušním
    boltcem vpravo a vlevo. Lichá císla elektrod jsou
    v levé, sudá v pravé polokouli. Indexem Z (zero)
    jsou oznacena místa elektrod ve stredu.
  • Oznacení elektrod v systému 10-20 se skládá z
    písmene udávající približnou polohu elektrody (F
    frontal, P parietal, T temporal, O
    occipital, C central) a císla nebo písmene
    urcující presnejší umístení elektrody na hlave
    (napr. pro senzomotorickou oblast mají elektrody
    oznacení C3, C4).
  • Kombinací ze svodového systému 10-20 lze
    definovat velmi mnoho. Napr. u ambulantního
    záznamu se velmi casto používá 24-kanálový záznam
    (23 EEG signálu a 1 kanál je urcen pro
    EKG)

14
Systém 10-20
15
  • Režimy snímání
    EEG
  • Celkem sedm režimu snímání
  • Unipolární režim používá spolecnou referencní
    elektrodu (nejcasteji je tato elektroda na ušním
    lalucku, nekdy se pritom spojují oba ušní
    lalucky). Tento systém umožnuje lépe pozorovat
    velikost a tvar vln, získáme vyšší úroven EEG,
    ale lokalizacní výsledky mají vetší chyby než u
    velmi casto používaného bipolárního režimu.
  • Bipolární režim používá se množina svodu
    zapojených bez spolecné referencní elektrody.
    Oznacíme-li jednotlivé OZ na obrázku císly
    shora dolu, pak invertující vstup k-tého OZ je
    vždy spojen s neinvertujícím vstupem (k1)-ního
    OZ.

16
  • Zprumerovaný režim v tomto systému se používá
    spolecná indiferentní elektroda, obvykle
    vytvorená podle Goldmana.
  • Vencový bipolární režim systém používá
    elektrody umístené v prícných radách.
  • Uzavrený bipolární režim v tomto systému páry
    elektrod vytvárí uzavrený kruh.
  • Referencní bipolární režim používá systém
    referencních svodu.
  • Trojúhelníkový režim predstavuje speciální
    variantu vždy trí páru bipolárních svodu.

17
  • Pred registrací vlastního EEG záznamu musíme znát
    fyzikální parametry zesilovacu, které proverujeme
    pred "natocením" vlastní EEG krivky pacienta. Jde
    o tzv. kalibraci. Na registracním papíre pak
    mužeme sledovat tyto krivky
  • které oznacují zesílení (amplitudu artefaktu),
    filtr zesilovace ( "ostrost" špicky artefaktu) a
    konecne casovou osovou konstantu (rychlost
    klesání z maxima na nulu).
  • Zesílení i velikost výchylky lze menit. Bežný
    filtr je 70 Hz, tzn. že vetšina frekvencí
    rychlejších než 70 Hz nepronikne do výsledné
    krivky. Cím je filtr nižší (30 - 50 Hz), tím je
    "ostrost špicky" více oblá. Casovou konstantu
    nekdy oznacujeme jako dolní filtr - omezení
    pomalých frekvencí. Bežný parametr casové
    konstanty je 0,3 s to znamená, že za uvedený cas
    klesne vychýlené napetí o dve tretiny k základní
    linii.
  • Chceme-li registrovat pomalé rytmy, napr.
    dechovou aktivitu, dáme co nejmenší filtr (30
    nebo  15 Hz) a co nejdelší casovou konstantu (0.3
    nebo 0.5 s).

18
  • Artefakty
  • Elektrický potenciál mozku má na povrchu lbi
    napetí již jen nekolik desítek mikrovoltu (µV),
    tudíž elektronické zesilovace v
    elektroencefalografu musí být velmi výkonné.
    Velká výkonnost zesilovacu se nám odráží v podobe
    mnoha nepravých potenciálu, které nazýváme
    artefakty.
  • Artefakty jsou dvojího druhu technické a
    biologické.
  • Technické
  • sítové napetí 50Hz (objevuje se v EEG krivce pri
    velkých kožních odporech pod elektrodami nebo pri
    nedokonalém uzemnení pacienta ci EEG prístroje)
  • nedostatecne vlhké elektrody
  • porušené nebo oxidované elektrody (jsou zdrojem
    výboju)
  • polámané drátky v kabelech elektrod

19
  • Biologické
  • napr. pohyb vícek a bulbu, který se propaguje
    hlavne do frontálních elektrod. Akt otevrení a
    zavrení ocí je díky temto artefaktum dobre patrný
    informuje o tom, zda pacient má nebo nemá
    otevrené oci,
  • zmenou kožního galvanického potenciálu,
  • pocení.

20
  • Prístrojové vybavení pro snímání a
    zpracování EEG
  • Mužeme rozdelit na stimulátory, cást analogovou a
    cást digitální.
  • Stimulátor G - generátor pulsu, L - sluchátka, S
    - proudový stimulátor, SE - stimulacní elektroda,
    X - zrakový stimulátor
  • Analogová cást A - prídavné analogové zarízení
    (magnetofon), AI - analogové rozhraní, BA -
    hlavní zesilovac, E - snímací elektrody, F -
    filtry, H - elektrodová hlavice, IA - vstupní
    zesilovace, K - vstupní komutátory, PA
    - koncový zesilovac, R - registracní zarízení

21
  • Stimulátory
  • Stimulátory jsou zarízení stimulující vyšetrované
    osoby, na kterou pusobí specifickými fyzikálními
    podnety. Stimulátory mohou být použity také i k
    aktivaci
  • Stimulace zraková nejcasteji používá záblesku
    rtutové výbojky, trvajících rádove 10 µs.
  • Stimulace sluchová. Elektrický signál, privádený
    k akustickému menici (sluchátka,reproduktory),
    mívá zpravidla tvar obdélníkových nebo
    polosinusových impulsu délky zlomku ms.
  • Stimulace somatosenzorická. Povrch kuže na
    ruzných cástech tela je drážden napetovými nebo
    výhodneji proudovými impulsy o amplitude desítek
    až stovek V, resp. rádove 10 mA  a trvání rádove
    ms.
  • Používá se taková stimulace, kdy intervaly mezi
    jednotlivými podnety nejsou pravidelné,  popr.
    mají ruznou intenzitu pro zjištení nelinearit v
    odpovedích.

22
  • Analogová cást
  • Provádí analogové zpracování biosignálu, které
    snímají elektrody.
  • Komutátory. Signál z elektrod veden do vstupních
    zesilovacu pres systém komutátoru, které z
    velkého poctu signálu vyberou ty, které budou
    dále zpracovány a priradí je definovaným zpusobem
    jednotlivým EEG kanálum.
  • Vstupní zesilovace jsou kvalitní diferencní
    zesilovace (zesilují rozdíl mezi svými dvema
    vstupy) .
  • Úkolem predzesilovacu je
  • snímat relativní zmeny biopotenciálu mezi dvema
    místy na vyšetrovaném objektu
  • co nejméne ovlivnit merený objekt
  • umožnit vyšetrovat i velmi malé napetové rozdíly
  • biosignály prevést k dalšímu zpracování v jinak
    nezmenené podobe.
  • Predzesilovac musí mít velkou vstupní impedance
    (rádove 10 až 100 MO, vstupní proudy zlomky nA) a
    nízký vlastní šum  (bývá okolo 1 µV na vstupu).

23
  • Filtry vymezují kmitoctové pásmo
    biosignálu, jež nás zajímá. Ostatní signály jsou
    filtrací potlaceny. Vlastnost filtru je udána
    dvema hodnotami kmitoctem zlomu f0 a strmostí,
    která udává, jak úcinne jsou potlaceny nežádoucí
    kmitocty.
  • Hornofrekvencní propust je filtr potlacující
    dolní cást spektra, tj. kmitocty ležící pod
    kmitoctem zlomu. U EEG je standardne tvorena
    jednoduchým derivacním RC clenem.
  • Dolnofrekvencní propust omezuje naopak horní
    cást spektra a bývá nejcasteji tvorena
    jednoduchým nebo dvojitým integracním RC clánkem.
  • Strmost jednoduchého clánku je 6 dB/okt,
    strmost dvojitého clánku 12 dB/okt
  • Hlavní zesilovace mají za úkol zesílit amplitudu
    biosignálu na hodnoty nekolika V, pri minimálním
    zkreslení signálu, nebot teprve dostatecne
    zesílené signály je možno dále technicky
    zpracovat. Casto se to reší tak, že se biosignál
    zesiluje neprímo nejdríve se jím moduluje vysoká
    nosná frekvence, která se zesiluje v
    úzkopásmových zesilovacích, a po dostatecném
    zesílení se signál opet demoduluje.

24
  • Rozhraní je duležitý pojem vymezující dve
    základní cásti každého klinického EEG prístroje
    cást pro zesílení a nutné úpravy biosignálu a
    cást pro jejich registraci. Signály z hlavních
    zesilovacu se dostávají do výstupního konektoru,
    na rozhraní, kde je možno rozhodnout o jejich
    dalším zpracování. Pri nejobvyklejších klinických
    vyšetreních je tento konektor prímo spojen se
    vstupním konektorem registracního zarízení, kde
    se signály již bez dalších úprav prímo
    zaznamenávají. Z rozhraní se však mohou signály
    (popr. jejich cást) odvádet i do dalších míst
  • - do magnetofonu, kde jsou konzervovány
    na médiu,
  • - ke speciálnímu analogovému zpracování,
  • - k A/D prevodníkum k císlicovému
    zpracování apod.
  • Registracní zarízení muže být s rozhraním stále
    prímo spojeno (prubežné monitorování puvodních
    signálu) anebo mohou být dotycná zarízení do
    rozhraní vrazena (registrují se již upravené
    signály, signály z magnetofonového záznamu
    apod.),  popr. oba zpusoby kombinujeme.

25
  • Speciální analogové zpracování signálu. Zesílený
    signál muže být ješte v analogové forme dále
    upravován, tj. nejcasteji dále filtrován. Jedná
    o speciální filtry, jejich princip bývá obdobný
    jako u filtru již popsaných.
  • Selektivní pásmové propusti mají velkou strmost
    svých amplitudových charakteristik, a proto velmi
    ostre vymezují prenášené kmitoctové pásmo. Tímto
    zpusobem se dají napr. z kompletního EEG signálu
    vytrídit jeho jednotlivé složky s kmitoctovými
    spektry z oblasti vln d, ?, a a ß.
  • Integrátor je filtr, na jehož výstupu je napetí
    úmerné integrálu vstupního napetí.Integrátor si
    lze principiálne predstavit jako obycejný
    integracní RC clánek s vysokým kmitoctem zlomu.
    Jednotlivé složky signálu jsou potlaceny prímo
    úmerne svým frekvencím, cehož se využívá hlavne
    pri analýzách mnohahodinových spánkových záznamu,
     pri monitorování pacientu v kómatu apod.
  • Kvadrátor je nelineární filtr, jehož výstupní
    napetí je úmerné druhé mocnine vstupního napetí,
    neboli je úmerné jeho okamžitému výkonu.

26
  • Koncové zesilovace a výstupní zarízení. Koncový
    zesilovac zesiluje signál, aby mel dostatecný
    výkon k ovládání pisátek výstupního registracního
    zarízení, popr. dostatecné napetí pro vychylování
    paprsku obrazovky. Výstupní zarízení nám umožnuje
    fixovat v prostoru zmeny signálu probehlé v case.
    K zachycování krivek na papír se nejcasteji
    používají elektrodynamická mechanická pisátka a
    uhlový papír anebo inkoustové trysky.
  • Digitální
    cást
  • Digitální cást provádí císlicové zpracování
    snímaných biosignálu.
  • Pri vyšetrování evokovaných potenciálu nebo
    dokonce pri zavádení biologické zpetné vazby je
    pak použití císlicového pocítace naprostou
    nezbytností.
  • Pamet pocítace uchovává data i program.
  • Centrální procesor zpracovává uložená data podle
    posloupnosti programových instrukcí. Jeho
    základními cástmi jsou radic rídící tok informací
    v pocítaci a aritmeticko - logická jednotka,
    která provádí potrebné operace s daty.

27
  • Periférie jsou zarízení pripojená k pocítaci.
    Nejduležitejší jsou
  • Vnejší pamet, která uchovává velké množství dat
  • Terminál je urcen ke komunikaci uživatele s
    pocítacem. Nejbežnejší je obrazovkový terminál.
  • Tiskárna umožnuje trvalý výpis programu i dat.
  • Souradnicový zapisovac vypisuje výsledky ve
    tvaru krivek.
  • Analogove digitální (A/D) a digitálne analogové
    (D/A) prevodníky konvertují spojitý signál do
    diskrétní císlicové formy a naopak a tím tvorí
    spojovací most mezi analogovou a digitální cástí.
  • Modem umožnuje prenos informací na velkou
    vzdálenost.
  • Meziclánky, které pripojují ruzné další
    speciální prístroje, rídí stimulátory atd.

28
  • Použití
    EEG
  • Pri výzkumu mozku. Pomáhá nám zjištovat, která
    centra mozku clovek používá pro ruzné ukony.
  • Pro zjištování chorob, které mají vliv na mozek
    nebo jeho funkci.
  • mozková encefalitidita (zánet mozku)
  • krvácení do mozku
  • poranení mozku
  • mozková mrtvice
  • poruchy spánku
  • demence
  • Alzheimerova nemoc
  • epilepsie
  • EEG biofeeback

29
  • EEG biofeedback
  • Je to metoda, která nám umožnuje ovládat naše
    mozkové vlny.
  • Jedná se o sebe-ucení mozku pomocí tzv.
    biologické zpetné vazby.
  • Dostaneme-li okamžitou, cílenou a presnou
    informaci o ladení (prípadne "rozladení") našich
    mozkových vln, mužeme se naucit, jak je uvést do
    souladu.
  • Jak se provádí?
  • Ve vstupním vyšetrení se zjistí, co je zapotrebí
    na správném fungování mozku zlepšit (soustredení,
    pozornost, vuli, pamet, uvolnení apod). Zajistíme
    záznam vašeho EEG (elektroencefalogram je popis
    elektrické aktivity mozku).
  • Provede se zkušební EEG biofeedback trénink. Z
    neho se odhadne, jaký bude mít tato metoda u
    daného jedince úspech.

30
  • Technika používá snímací elektrodu, priloženou na
    temeno hlavy, a dve elektrody pripevnené na uši.
    EEG snímac zachycuje mozkové vlny a predává je
    pocítaci. Pocítac analyzuje signál a zajištuje
    "feedback" - zpetnou vazbu. Zpetná vazba je
    informace o tom, jak fungují mozkové vlny v
    konkrétním okamžiku.
  • Prubeh mozkových vln je viden pred clovekem na
    obrazovce "preložený" do podoby video hry, která
    se hrajete pouze silou své myšlenky - ryzí vulí,
    bez klávesnice nebo myši. Hra se ovládá jen
    cinností mozku - mozek rídí sám sebe.
  • Narustá-li aktivita mozku v žádoucím pásmu
    mozkových vln, je hrác odmenován úspešnými
    výsledky. Narustá-li aktivita v nežádoucím pásmu,
    úspech ve hre mizí.
  • Mozek postupne reaguje na motivacní vodítka,
    které mu pocítac poskytne tím, že ho odmenuje za
    dobré výsledky ve hre. Tak mozek sám rozvíjí
    proces ucení nových, vhodnejších frekvencí
    mozkových vln.

31
  • Ukázky video her

32
  • Ukázka EEG biofeedback
    tréninku
Write a Comment
User Comments (0)
About PowerShow.com