VESM

1
VESMÍR A HVEZDY
2
Objevování a dobývání vesmíru

• Heliocentrická soustava Mikuláš Koperník (15.
  století)
• První umelá družice - Sputnik (1957)
• První let do vesmíru Jurij Gagarin (1961)
• Pristání na Mesíci Neil Armstrong (1969)
• První vesmírný turista Denis Tito (2001)

3
Prostor ve vesmíru

• Jelikož se vesmír neustále rozpíná nemužeme nikdy
  dohlédnout dál, než jak je vesmír starý, protože
  rychlost šírení svetla je konecná (300 000 km/s).
  Proto dohlédneme pouze tak daleko, jak starý je
  vesmír (dnes je tedy horizont kam se dá
  dohlédnout asi 15 miliard svetelných let).

V E S M Í R N Ý P R O S T O R
4
Cas ve vesmíru
Více info - ctete poznámky lektora

• Od okamžiku vzniku vesmíru, události, které se
  ríká horky velký tresk, uplynulo približne 15
  miliard let (tj. asi 214 milionu po sobe
  následujících lidských generací!)

• Predstavme si jeden rok stárí vesmíru zkrácený na
  1 sekundu tedy do 500 let
• 0 Velký tresk,
• 32 let zárodky galaxií (naše po 100 letech)
• v roce 330 formování Slunecní soustavy
• v roce 466 se formují první savci
• pred 25 dny se objevuje clovek, náš letopocet
  zacal pred 30 minutami, pre 8 minutami objevil K.
  Kolumbus Ameriku.

5
Složení vesmíru

• hvezdy a mezihvezdná hmota (planety, mesíce,
  hvezdný prach, komety atd.).

6
Zápis Vesmír a hvezdy

• Nekonecný a stále se rozpínající vesmír (stárí
  asi 15 miliard let Velký tresk) se skládá z
  hvezd (nejbližší Slunce) a mezihvezdné hmoty
  (planety, mesíce, hvezdný prach, komety atd.).
• Vesmír Galaxie slunecní soustava Zeme

7

• VESMÍR
• Obrázek Hubbleova ultra hlubokého pole s vysokým
  rozlišením zobrazuje pestrý rozsah galaxií, z
  nichž každá se skládá z miliard hvezd.
  Ekvivalentní oblast oblohy, jakou zabírá obrázek,
  je zobrazena v levém dolním rohu. Nejmenší,
  nejcervenejší galaxie, kterých je približne 100,
  jsou ty nejvzdálenejší, jaké optický dalekohled
  kdy zachytil a které existovaly již krátce po
  velkém tresku. Svetlou barvu mají mladší galaxie
  (k tem patrí i naše Galaxie).

8

• Predešlý snímek hlubokého Vesmíru porídil
  Hubbeluv vesmírný dalekohled. Díky jeho snímkum
  mužeme nahlédnout približne 13 miliard let do
  minulosti a hledat galaxie, které existovaly mezi
  400 a 800 miliony let po velkém tresku.

9

• GALAXIE
• Galaxie v Andromede je spirální galaxie vzdálená
  približne 2,5 miliónu svetelných let od Zeme v
  souhvezdí Andromedy (Je také známá pod oznacením
  Messier 31, M31 a NGC 224.) Galaxie v Andromede
  je nejbližší spirální galaxie od naší Mlécné
  dráhy, ale není nejbližší galaxií. Galaxie v
  Andromede je nejvetší galaxie z Místní skupiny
  galaxií, která také obsahuje naši Mlécnou dráhu,
  Galaxii v Trojúhelníku a približne 30 dalších
  menších galaxií.

10

• MILKY WAY (MLÉCNÁ CESTA, MLÉCNÁ DRÁHA)
• Naše domovská Galaxie patrí k typu spirálních
  galaxií. Velké množství vzdálených hvezd ve
  spirálách ramene vytvárí na nocním nebi belavý
  pás - Mlécnou dráhu. Naše Galaxie má asi 300
  miliard hvezd. Slunce i Slunecní soustava se
  nacházejí asi 25 000 svetelných let od stredu
  Galaxie, jejíž prumer merí približne 100 000
  svetelných let. Spatrit celou naší Galaxii je
  témer nemožné. Naši situaci si mužeme prirovnat
  k  tomu, jako bychom pozorovali mesto z jeho
  centrálních cástí. Jediný zpusob, jak si ji ale
  mužeme priblížit, je ten, že se podíváme na
  jinou, podobnou galaxii.

11

• MÍSTNÍ RAMENO MLÉCNÉ DRÁHY
• Pozorovatelná cást místního ramene Mlécné dráhy.
  Panoramatický interaktivní pohled na
  pozorovatelnou cást si mužete prohlédnout ZDE a k
  tomu prikládám i katalog objektu hlubokého
  vesmíru NGC, kterými jsou objekty na fotografii
  popsány.

12

• SLUNECNÍ SOUSTAVA
• Kliknutím na obrázek se dostanete na webové
  stránky venující se naší slunecní soustave.

http//solarsystem.nasa.gov/planets/
13
Další informace

• Vesmír a Mlécná dráha
• Slunecní soustava
• Slunecní soustava (EN)
• Zeme ve vesmíru
• Videa Tajemný vesmír (1. série)
• Videa Tajemný vesmír (2. série)