PLANETY

1
PLANETY
2
MERKUR
Merkur mužeme videt jen krátce po západu
nebo pred východem Slunce. Merkur je planeta
nejbližší od Slunce a je nejmenší planetou.
Merkur má po Zemi druhou nejvetší prumernou
hustotu mezi planetami. Protože se Merkur
otocí presne 3x behem každých 2 obehu kolem
Slunce a protože je obežná dráha Merkuru tak
výstredná, tak bychom na Merkuru mohli videt jak
Slunce vyjde, zastaví se na obloze, jde zpátky k
obzoru, kde vyšlo, zase se zastaví a poté rychle
zapadne za druhým obzorem.
3
MERKUR
Nemá atmosféru, protože ji jeho slabé
gravitacní pole nedokázalo udržet. Podobá se
Mesíci.
Jak se Merkur pomalu otácí (den na Merkuru trvá
témer ctvrt pozemského roku), tak se jeho
povrchová teplota mení od 190 C na polovine
odvrácené od Slunce k 430 C na polovine
privrácené ke Slunci.
4
VENUŠE
Nazýváme ji Jitrenkou i Vecernicí.
Planeta Venuše je 2. planeta v poradí od
Slunce. Venuše je po Slunci a Mesíci 3.
nejjasnejším nebeským telesem na obloze planety
Zeme. Venuše prochází fázemi podobne jako
Mesíc. Otácí se v opacném smeru než vetšina
planet (mimo Uran). Den je zde delší než
rok.
5
VENUŠE
Povrch Venuše je skrytý pod tlustou
atmosférou, tvorenou vetšinou plynným oxidem
uhlicitým a kyselinou sírovou. Tyto tlusté mraky
jsou pruhledné jen pro radarové signály vyslané a
prijaté se Zeme.
Tlak na Venuši prevyšuje asi 90x tlak na Zemi.
Probíhá zde vulkanická cinnost.
6
VENUŠE
Severní pól Venuše. Pod severem ve stredu
je jako jasná skvrna videt nejvyšší pohorí na
Venuši Maxwell Montes. Mezi další útvary patrí
pohorí, koróny, impaktní krátery, mozaiky,
hrebeny a lávové toky. Prestože je
Venuše velikostí i hmotností podobná Zemi, tak
její tlustá atmosféra z oxidu uhlicitého
zachytává teplo natolik (skleníkový efekt), že
povrchová teplota obvykle dosahuje 470 C.
7
MARS
Mars je 4. nejjasnejším telesem na obloze.
8
MARS
Mars je nazýván rudou planetou, protože jeho
povrch je zbarven oxidy železa. Na pólech jsou
polární cepicky tvorené vrstvou ledu CO2 a zrejme
i vodním ledem.
9
MARS
Atmosféra Marsu je velmi rídká, tvorená hlavne
CO2.Teploty na povrchu se pohybují v rozmezí od
130 C do 30C.
Nejvetší hora ve slunecní soustave je sopka
Olympus Mons (23 km).
10
MARS
Mars, má 2 mesíce Phobos a Deimos. Tyto mesíce
jsou asi zachycenými planetkami, které pocházejí
z hlavního pásu asteroidu mezi Marsem a
Jupiterem.
11
JUPITER
Je nejvetší planetou plynným obrem.Má
nejsilnejší magnetické pole ze všech planet.
Ve složení Jupiteru prevládá vodík a helium. V
jeho atmosfére probíhají mohutné boure
12
JUPITER
Nejznámejší útvar Jupiterovy atmosféry je Velká
rudá skvrna obrovská boure trvající pres 350
let.
Jupiterovy prstence se skládají prachových
cástecek
13
JUPITER
Jupiter má pres 63 mesícu, pojmenovaných jich má
40. Ganymedes je nejvetším mesícem celé slunecní
soustavy (vetší než planeta Merkur).
Jupiter je vysavacem komet.
14
JUPITER
Jupiter má ctyri velké "Galileovské" mesíce (Io,
Europa, Ganymed a Kallisto).
15
JUPITER
Europa možná opravdu pod svým ledovým povrchem
ukrývá oceán kapalné vody a tak udržuje nadeji v
možnost života.
16
JUPITER
Mesíc Io geologicky nejaktivnejší teleso
slunecní soustavy. Je trvale znovu pokrýván
lávou tryskající z jeho erupcí síry mladých
sopek.
17
SATURN
Saturn je druhá nejvetší planeta, plynný obr s
výrazným prstencem. Prstence se skládají z
jednotlive obíhajících kousku ledu a kamení,
jejichž velikost se pohybuje od zrnek písku k
balvanum.
Je planeta s nejmenší hustotou, menší než je
hustota vody.
Je nejvzdálenejší planetou, kterou mužeme videt
pouhým okem
18
SATURN
Astronomum se podarilo objevit pres 56 mesícu.
Pojmenovaných je jich asi 35.
19
SATURN
Nejvetším mesícem Saturnu je Titan, na kterém
pristál roku 2005 modul Huygens.
20
SATURN
Obrázky ze sondy Huygens, která pristála na
Titanu.
21
URAN
Uran je po Jupiteru a Saturnu tretí nejvetší
planetou. Skládá se z horniny a ledu, ale má
tlustou vodíkovou a héliovou atmosféru. Modrý
odstín atmosféry Uranu pochází od malého množství
metanu, jenž predevším absorbuje cervené svetlo.
22
URAN
Uran má soustavu prstencu.
Uran má nejvíce sklonenou osu rotace.
23
URAN
Má 27 pojmeno-vaných mesícu podle postav z her
Shakespeara.
24
NEPTUN
Neptun je nejvzdálenejší obrí plynná planeta,
která má také prstenec. Objeven byl v roce 1846
díky nepravidel-nostem v pohybu Uranu.
25
NEPTUN
Vetšina atmosféry Neptunu se skládá z vodíku a
hélia. Jeho modrá barva pochází z menšího
množství atmosférického metanu, který predevším
absorbuje svetlo.
26
NEPTUN
Velká tmavá skvrna je rotující bourkový systém.
Rychlost vetru u skvrny je asi 2000 km/h
(nejvyšší rychlost zaznamenaná na jakékoliv
planete).
27
NEPTUN
Tmavé skvrny jsou anticyklony velké systémy
vysokého tlaku, které vírí v Neptunových
chladných horních mracích. Velká tmavá skvrna o
velikosti Zeme daleko vlevo a Tmavá skvrna 2
skoro dole. Velkou tmavou skvrnu doprovází jasný
mrak prezdívaný Kolobežka (Scooter). Nedávné
pocítacové simulace ukazují, že kolobežky jsou
metanové mraky, které lze bežne nalézt poblíž
tmavých skvrn. Další snímky Neptuna porízené
kosmickým dalekohledem Hubble Space Telescope v
roce 1994 ukazují, že se obe tyto tmavé skvrny
rozpadly, ale zase se vytvorily jiné.
28
NEPTUN
Neptun je menší ale hmotnejší než Uran, ale
vyzaruje více svetla, než prijímá od Slunce.
29
NEPTUN
U Neptunu bylo zatím objeveno 13 mesícu.
30
NEPTUN
Neptunuv nejvetší mesíc je Triton, vyniká vulkány
vyvrhujícími led.
31
PLUTO
Pluto patrí mezi trpaslicí planety. Do roku 2006
byl Pluto považován za planetu.