ZOOLOGIE SAVCI

1
ZOOLOGIESAVCI

• MAMMALIA

2
Charakteristika savcu

• Homoiotermní živocichové (schopni udržovat stálou
  telesnou teplotu).
• Vyšší potreba energie více potravy.
• Rozšírení po celém svete vcetne severního a
  jižního pólu.
• Vetšina suchozemských nebo žijících strídave na
  zemi a ve vode, méne je vodních savcu.
• U vetšiny je pokryvem tela srst.
• U všech savcu výmena mlécného chrupu za trvalý.

3
Charakteristika savcu

• Dorozumívání prostrednictvím zvuku, postoju,
  gest, oblicejové mimiky a pachu, mají dobre
  vyvinutý cich, výtecný sluch a dobrý zrak.
• Všichni savci mají dobre vyvinuté plíce, srdce a
  cévní systém. Kyslík je vdechován do plic, kde je
  okyslicen a poté cévami rozváden do celého tela.

4
Rozmnožování a péce o mládata

• Výrazný pohlavní dimorfismus.
• Vnitrní oplození.
• Vývoj plodu v tele matky, výživa zajištena z krve
  matky placentou.
• Všichni savci s výjimkou ptakoritních jsou
  živorodí.
• Mládata savcu sají materské mléko z mlécných
  žláz.
• Bradavky (vyústení mlécných žláz) umísteny na
  brišní strane tela.
• Pocet bradavek závislý na druhu a poctu mládat.
• Samice (nekdy i samec) chrání mládata proti
  neprátelum.
• Velikost tela se velice liší nejvetším savcem
  je plejtvák obrovský (až 30 m), nejmenší jsou
  rejskové (v dospelosti 5 cm).

5
Systematika

• V rámci trídy savcu dve podtrídy
• vejcorodí (7 druhu) rád ptakoritní
• živorodí (asi 4 300 druhu) 2 nadrády
• vacnatí krátký deložní vývoj, mládata
  nedokonale vyvinutá, vývoj dokoncují ve vaku,
• placentálové dlouhý nitrodeložní vývoj,
  metabolismus plodu dokonale zajištován placentou,
  mládata v okamžiku porodu vcelku dokonale
  vyvinutá a mají schopnost aktivne sát mléko.

6
Systematika trídy savcu Asi 4 600
ruzných druhu ve 26 rádech

• ptakoritní
• vacice
• vacíci
• kolokové
• bandikuti
• kunovci
• vakokrti
• dvojzubci
• chudozubí
• hmyzožravci
• tany

• letuchy
• letouni
• primáti
• šelmy
• kytovci
• sirény
• chobotnatci
• lichokopytníci
• damani
• hrabáci

• bércouni
• sudokopytníci
• hlodavci
• zajíci
• luskouni

7
Ptakoritní

• Snášejí až 3 cm velká, žloutkem bohatá vejce v
  pergamenové bláne. Vývoj mládat u ježury v
  brišním vaku, u ptakopysku v hnízde, kde snušku 2
  vajec zahrívá samice.
• Mládata ptakopysku olizují stékající mléko z
  mlécných polícek a mládata ježur sají ve vaku
  materské mléko do doby než jim zacnou narustat
  ostny.
• Výskyt v Austrálii, Tasmánii a Nové Guineji.

Ptakopysk podivný
Ježura australská
8
Nadrád vacnatí rády vacice, vacíci a kolokové

• Rád vacice vacice oposum (asi 40 cm) - výskyt
  Severní a Strední Amerika, 5-8 mládat 1-2 x do
  roka. Mládata jsou ve vaku déle než 2 mesíce,
  odrostlejší nosí samice na zádech, osamostatnují
  se asi v 8 mesících.
• Rád vacíci vacík rejscí (10 cm) - podobný
  vacici, žije v Kolumbii a Venezuele.
• Rád kolokové kolokolo (12 cm, 18-30 g) je
  nejvzácnejší vacnatec, žije v Chile.

Vacice
9
Nadrád vacnatí rády bandikuti, kunovci a
vakokrti

• Rád bandikuti bandikut králíkový (70 cm),
  výskyt Austrálie, vrh 1x do roka, 3 mládata
  zustávají ve vaku matky asi 2 mesíce.
• Rád kunovci australský mravencojed žíhaný (nemá
  vak, mládata se drží chlupu), tasmánský dábel
  medvedovitý (vývoj mládat ve vaku).
• Rád vakokrti vakokrt písecný, slepý, podobný
  našemu krtkovi.

Bandikut králíkový
10
Nadrád vacnatí - rád dvojzubci

• Nejrozšírenejší jsou býložraví klokanovití,
  nejvetší je klokan rudý (samec délka vcetne ocasu
  1,7 m a hmotnost asi 70 kg), narozené mláde váží
  1 g, je nevyvinuté, slepé a holé, ve vaku pobývá
  asi 8 mesícu.
• V Austrálii druhý významný zástupce koala závislý
  na listech blahovicníku, mládata ve vaku 6-7
  mesícu a dále je matka nosí na zádech a kojí je
  zhruba rok.
• Další zástupci dvojzubcu jsou vakoveverka létavá
  (Austrálie a Tasmánie), vakoplšík létavý
  (Austrálie) a vombat medvedovitý (Austrálie)
  dosahuje délky až 1 m a váhy 40 kg.

11
Nadrád vacnatí - rád dvojzubci
Klokan
12
Nadrád vacnatí - rád dvojzubci
Koala
13
Nadrád vacnatí - rád dvojzubci
Wombat
Vakoveverka létavá
14
Chudozubí

• Mravenecník velký (2 m) výskyt Jižní Amerika,
  jedno mláde se vozí na hrbete matky, brezost 6,5
  mesíce, potravou jsou mravenci a všekazi, lepkavý
  jazyk vysune do délky 60 cm.
• Lenochod dvouprstý (Jižní Amerika), nocní
  býložravec, 1 mláde, brezost 270 dní.
• Další zástupci chudozubých
• Pásovec devítipásý (Amerika)
• Pásovec štetinatý (Jižní Amerika)

15
Chudozubí
Mravenecník velký
Lenochod dvouprstý
16
Hmyzožravci

• Vývojový základ ostatních placentálu.
• U nás 3 celedi
• Ježkovití na hrbete a bocích tela pesíky
  premenené v ostny, podkožne svalový vak umožnuje
  svinutí a naježení.
• Jídelnícek žížaly, hmyz, plži, myši, malí plazi
  a obojživelníci.
• 5 týdnu brezost, 6 mládat ve vrhu.

Ježek západní
Ježek ušatý
17
Hmyzožravci

• Rejskovití drobní savci rejsci a belozubky
  (náš nejmenší savec rejsek malý asi 5 g,
  nejvetší rejsec vodní asi 30 cm).
• Jídelnícek hmyz,drobní savci, plazi,
  obojživelníci .
• Krtkovití krtek obecný - prizpusobeni
  podzemnímu životu, hlavne se orientují hmatem,
  vnímají chvení.
• Jídelnícek témer vše, hmyz, larvy, clenovci,
  plži, hlodavci, obojživelníci.

Belozubka belobrichá
Rejsek obecný
18
Krtek obecný
19
Hmyzožravci

• Bodlínovití bodlín bezocasý, žije výhradne na
  Madagaskaru a na Komodách.
• Samice rodí až 30 mládat, má 24 prsních bradavek.
• Jídelnícek hmyz, ovoce a rostlinná strava.
• Upadá do letního spánku 6 mesícu.

20
Tany a letuchy

• Tany podobné našim veverkám, žijí v Asii, jsou
  to všežravci.
• Brezost 47 dní, 1-3 mládata ve vrhu.
• Letuchy býložravci, velikost asi 42 cm, velké
  kožní lemy, táhnoucí se od hlavy pres oboje
  koncetiny až k ocasu padákové ústrojí
  umožnuje seskakování z vyvýšených míst klouzavým
  letem i na 100 m vzdálenost.
• Nedostatecne vyvinuté mláde (60 dní brezost) se
  prisaje na mlécnou bradavku matky.

Letucha filipínská
21
Tana velká
22
Letouni

• Jediní savci prizpusobení dokonale k letu.
• Mezi protaženým 2.-5. prstem prední koncetiny
  vyvinuta neosrstená letová blána táhnoucí se po
  stranách tela k zadním koncetinám, u nekterých
  druhu až k ocasu.
• Živí se hmyzem, chytají ho za letu.
• Orientace pomocí echolokace vysílají zvuky o
  urcité vlnové délce ve vysoké frekvenci (40-90
  kHz), na základe vracející se ozveny z okolí se
  na mm presne orientují, mohou létat i v naprosté
  tme.
• Škody na banánových plantážích v indomalajské
  oblasti zpusobuje kalon malajský, ostatní
  hmyzožraví.

23
Letouni

• Vrápencovití mají blanité výrustky v okolí
  nozder a boltec bez vícka.
• Zástupce upír obecný (Amerika) zranuje
  kopytníky, líže z ranky vytékající krev, ve
  slinách protisrážlivá látka, takže vytékající
  krev zustává tekutá.
• Nebezpecní prenášením vztekliny.
• U nás vrápenec malý a velký živící se hmyzem.

Vrápenec malý
24
Letouni

• Netopýrovití vetšinou drobní živocichové.
  Netopýr cerný je nejcastejší v Evrope (telo 5 cm,
  rozpetí krídel asi 26 cm).
• Živí se prevážne hmyzem s výjimkou kalifornského
  netopýra rybarícího, který se živí výhradne
  rybami.

Netopýr vodní
Netopýr cerný
Netopýr ušatý
25
Primáti

• Vývojove navazují na hmyzožravce.
• Evoluce smerovala k stromovému zpusobu života, k
  denní aktivite, k redukci cichu a zdokonalení
  oka, k rozvoji šplhací funkce nohy a rozvoji
  mozku.
• Vyvinutá klícní kost, petiprsté koncetiny.
• Samice mají 2 prsní bradavky a samci varlata
  uložena v šourku.
• Systematické delení
• Poloopice
• Opice

26
Primáti - poloopice

• Lemurovití lemur kata (Madagaskar)
• Všežravci s prevahou rostlinné stravy.
• Zadní koncetiny vyvinuty mohutneji než koncetiny
  prední.
• Velké oci umožnují nocní aktivitu.
• Stromovému zpusobu života napomáhá uchopovací
  ovíjivý ocas.
• Výskyt v Africe, Asii a Madagaskaru.
• Další zástupci ksukol, outlon, komba, nártoun.

Lemur kata
27
Primáti - opice

• Ploskochodci, mají na všech prstech vyvinuty
  nehty.
• Težište tela presunuto na zadní koncetiny.
• Samice mají jednoduchou nebo tercovitou placentu.
• Prevládá rostlinná potrava.
• Delení na ploskonosé a úzkonosé.
• Ploskonosé - jihoamerické býložravé druhy -
  vyspelý sociální život.
• Zástupci
• Kosman belovousý
• Malpa kapucínská
• Vreštan rezavý
• Chápani

Vreštan rezavý
28
Primáti - opice

• Úzkonosí.
• Schopnost stereoskopického videní.
• Mlécný chrup mládat 20 zubu, trvalý 32 zubu.
• Palce proti ostatním prstum protistojné
  postavení.
• Samice mají menstruacní cyklus.
• Zástupci
• Pavián pláštíkový
• Kockodan zelený
• Makak rhézus.

29
Lidoopi a lidé (Hominoidea)

• Velké druhy, predozadne zploštelý hrudník a
  prodloužené ruce umožnující pohyb zavešováním ve
  vetvích brachiace (pohyb).
• Stolicky mají hrboly a lišty ve tvaru písmene Y.
• Nejpokrocilejší vývoj mozku a psychiky.
• Samice má menstruacní cyklus a nejdelší
  graviditu.
• Mládata na matce velmi závislé.
• Zarazujeme zde
• Gibony
• Gorily
• Šimpanze
• Orangutany

Gibon beloruký
30
Lidoopi
31
Luskouni

• Príbuzní chudozubým, zejména mravenecníkum.
• Silne hrabavé petiprsté nohy s drápy.
• Potravou mravenci a termiti.
• Nejpocetnejší západoafrický stromový luskoun
  dlouhoocasý s ovíjivým ocasem.

32
Hlodavci

• Druhove nejpocetnejší savcí rád.
• Malé až strední druhy s jednotnou anatomickou
  stavbou.
• Krátká brezost.
• Velký pocet mládat.
• Rychle pohlavne dospívají.
• Býložravci, prevážne semenožraví, príp. všežraví.
• Trvale dorustající hlodavé rezáky (sklovina pouze
  vpredu).
• Špicáky chybí mezera.

33
Hlodavci

• Dva podrády
• Veverkocelistní (myši, podkani, krysy, veverky,
  tarbíci,svišti, lumíci, ondatry,krecci, krecíci,
  bobri, pískomilové a psouni).
• Dikobrazocelistní (nutrie, mary, kapybary,
  cincily, dikobrazi, osmáci a rypoši).

34
Hlodavci dikobrazocelistní
Cincila
Morce
Dikobraz beloocasý
35
Hlodavci veverkocelistní
Džungarský krecek
Veverka
Pískomil
Potkan
36
Hlodavci veverkocelistní
Svišt
Burunduk
Sysel
Plch
37
Šelmy

• Karnivori, masitou potravu si zajištují lovem.
• Mohutný dravý chrup.
• Bystré smysly.
• Dokonalé pohybové schopnosti.
• Rozvinuté duševní vlastnosti.
• Nemají klícní kost a slepé strevo.
• Ocní cévnatka obsahuje odrazovou vrstvu.
• Spodní celist se pohybuje pouze v jedné rovine.
• Systematické delení
• Šelmy pozemní
• Šelmy vodní

38
Šelmy pozemní - Medvedovití

• Obecne poslední trenák a první stolicka horní
  celisti premeneny ve špicaté trháky.
• Jednoduchý žaludek, krátké strevo, vynikající
  cich.
• Medvedovití nejvetší pozemní šelmy, všežraví,
  mají zakrnelý ocas, tupé drápy, našlapují na celé
  chodidlo.
• Zástupci medved hnedý, lední a panda velká.
• Medvídkovití medvídek mýval.

39
Panda velká a cervená
40
Šelmy pozemní - Kunovití

• Kunovití malé až stredne velké šelmy s krátkýma
  nohama, mimorádne ohebnou páterí a s pachovými
  žlázami kolem ritního otvoru.
• Zástupci lasice kolcava a hranostaj, kuna lesní
  a skalní, tchor tmavý, sobol, norek, skunk,
  rosomák, jezevec, vydra.

Kuna lesní
Vydra rícní
Jezevec
41
Šelmy pozemní - Hyenovití

• Promykovití surikata spolecenské zvíre žijící
  ve skupinách, živí se hmyzem, plazi, vejci,
  ptácaty a rostlinnou stravou.
• Hyenovití hyena skvrnitá mrchožravé statné
  šelmy s pokleslou sraženou zádí tela, mohutne
  vyvinutý chrup a mimorádne silné žvýkací svaly.

Surikata
Hyena skvrnitá
42
Šelmy pozemní - Kockovití

• Kockovití rozmanitá a velice specializovaná
  skupina šelem. Poslední prstní clánky mají
  ohrnuty vzhuru a krome geparda mají zatažitelné
  drápy.
• Mimorádne vyvinutý sluch a zrak, loví plížením a
  krátkým útokem ze zálohy.
• Zástupci kocka divoká a domácí, rys ostrovid a
  velké kocky rod Panthera lev, gepard, tygr,
  jaguár, puma.

43
Šelmy pozemní - Kockovití
44
Šelmy pozemní - Psovití

• Psovití loví svou korist štvaním. Prstochodci s
  dlouhýma nohama, žijí vetšinou ve smeckách se
  spolecenskou organizací a delbou práce.
• Zástupci liška obecná a polární, fenek, vlk a
  pes domácí, šakal, kojot, pes dingo.

45
Šelmy pozemní - Psovití
Šakal
Fenek
Dingo
46
Šelmy vodní - ploutvonožci

• Spolecní predci s medvedovitými šelmami, od nichž
  se oddelili v tretihorách.
• Prizpusobeni k vodnímu životu.
• Na pevnine se pouze párí, rodí a kojí.
• Petiprsté koncetiny premeneny ve veslovací
  ploutve.
• Zadní koncetiny plní funkce ocasní ploutve.
• Silná vrstva podkožního tuku termoizolacní
  funkce a schopnost zadržovat v krvi kyslík.
• Uzavíratelné ušní boltce a dýchací otvory.
• Oko prizpusobené k dobrému videní pod vodou.
• Život polygamní ve stádech s vudcím samcem.
• Hrotité zuby prizpusobené k chytání ryb.

47
Šelmy vodní - ploutvonožci

• Lachtanovití lachtani, lvouni - zachovány ušní
  boltce, podstavují nohy pod telo obranný pohyb
  po souši.
• Tulenovití tulen obecný, postavení zadních
  koncetin dozadu umožnuje po souši jen obratné
  plazení, vynikající plavci.
• Mrožovití mrož lední - samci mají špicáky v
  horní celisti jako kly (vyhrabávání vodních
  živocichu ze dna), délka až 4 m a váha 1,5 tuny.

Tulen
Lachtan
Lvoun
48
Zajícovci

• Stredne velcí býložravci.
• Bezkorenné neustále dorustající rezáky kryté
  sklovinou na celém povrchu.
• Samci - uložený šourek pred penisem.
• Cekotrofie požírání a opetovné trávení
  vlastních kašovitých výkalu.
• Zástupci pištucha horská, králík divoký a
  domácí, zajíc polní.

49
Damani

• Býložraví savci pripomínající svište.
• Na predních koncetinách 4 a na zadních 3 prsty s
  nehtovitými kopýtky.
• Žijí ve stádeckách a jsou aktivní ve dne.
• Výskyt skalnatý terén Afriky a Prední Asie.
• Zástupce daman kapský.

50
Hrabáci

• Hrabác kapský.
• Kuže pripomíná kuži prasete domácího.
• Cenich pripomíná rypák prasete.
• Trvale rostoucí zuby, u dospelých jen vzadu
  (celkem 20).
• Jídelnícek termiti.
• Velikost až 2 m a hmotnost 50-85 kg.
• Brezost 7 mesícu, 1 mláde.
• Nocní zvírata.

51
Bércouni
52
Chobotnatci

• Nejvetší suchozemští savci vážící v dospelosti
  3-5 tun.
• Chobot vznikl srustem silne prodlouženého nosu s
  horním pyskem.
• Chrup tvoren rezáky horní celisti premenené v
  dorustající kly a stolickami.
• Ušní boltce slouží k termoregulaci.
• Prsní bradavky samic mezi predníma nohama.
• Brezost 21 mesícu, mláde váží 100 kg a merí 80
  cm.
• Dospívají ve 20 letech, dožívají se 80 let.
• Mají vynikající pamet.
• Zástupci slon indický a africký.

53
Chobotnatci
Slon indický
54
Chobotnatci
Slon africký
55
Sirény

• Prizpusobeny životu ve vode.
• Býložravé živí se rasami a chaluhami.
• Prsní bradavky samic mezi predníma nohama, pouze
  1 mláde.
• Zástupci moron indický, kapustnák širokonosý.

Kapustnák širokonosý
56
Kytovci

• Vretenovité telo zcela lysé.
• Prední koncetiny premenené v ploutve, pohyblivé
  pouze v ramenním kloubu, zadní zakrnelé.
• Nemají klícní kost, potní a slinné žlázy.
• Cich je zakrnelý.
• Vynikající sluch.
• Oci prizpusobeny k videní ve vode.
• Samice rodí 1 mláde, délky až 7 m, mléko kytovcu
  má asi 10 krát vetší hustotu než kravské a denní
  produkce je až 300 l.
• Mozková kura zvlášte u delfínu silne zbrázdená,
  dosahuje složitosti lidoopu.

57
Kytovci

• Žijí ve skupinách, dorozumívají se zvuky.
• Podnikají daleké cesty za potravou.
• Delení dle chrupu
• ozubení delfíni, kosatky, vorvani a narvalové
• kosticovci plejtvák a velryby.

58
Kytovci
Kosatka dravá
Delfín skákavý
59
Kytovci
Vorvan
Plejtvák
Velryba cerná
60
Lichokopytníci

• Velká zvírata, na koncetinách zredukován pocet
  prstu, vetšina váhy spocívá obvykle na
  prostredním (3.) prstu, krátký poslední prstní
  clánek je rozšíren a na povrchu je kryt
  rohovinovým pouzdrem.
• Tapírovití dlouhé zavalité telo a chobotovitý
  horní pysk.
• Na predních koncetinách 4 a na zadních 3 prsty s
  malými kopýtky.
• Krátký ocas.
• Zástupce tapír jihoamerický.

61
Lichokopytníci

• Nosorožcovití nosorožec dvourohý, indický a
  bílý.
• Lysá až 6 cm tlustá zrohovatelá kuže.
• Predními i zadními koncetinami našlapují na 3
  prsty.
• Váha až 2 000 kg.
• Konovití velká, rychle se pohybující zvírata.
• Stádová zvírata se sociální hierarchií.
• Našlapují na špicky prodlouženého 3. prstu,
  krytého rohovitým pouzdrem.
• Zástupci kone, osli, poloosli a zebry.

62
Lichokopytníci
Nosorožec
63
Lichokopytníci
Zebra
64
Lichokopytníci
Kun Prevalského
65
Sudokopytníci

• Nesourodá skupina, razená pouze díky sudému poctu
  prstu na koncetinách.
• Mezi 3. a 4. prstem prochází osa koncetiny, jsou
  zakonceny kopýtky.
• Zpravidla býložravci.
• Delíme na 3 podrády
• Neprežvýkavci
• Mozolnatci (velbloudi a lamy)
• Prežvýkavci

66
Sudokopytníci
Velbloud dvouhrbý - zástupce mozolnatcu. Mají
složený žaludek a od pravých prežvýkavcu odlišný
metabolismus prežvykování
67
Sudokopytníci

• Neprežvýkavci úplný chrup, mohutné špicáky
  tvorící kly.
• Jednoduchý žaludek.
• Radíme celedi
• prasatovití (prase divoké, bradavicnaté, pekari,
  babirusa)
• Prase divoké je jedním z predku v mnoha
  plemenech chovaného prasete domácího, všežravci.
• hrochovití (hroch obojživelný)
• Lysá vysychavá kuže
• Kulovité, stále dorustající rezáky i špicáky
• Živí se trávou

68
Sudokopytníci
Prase bradavicnaté
Prase pekari
Prase divoké
69
Sudokopytníci

• Prežvýkavci dlouhé silné koncetiny s prsty
  chránenými na špicce kopyty.
• Složený žaludek bachor, cepec, kniha, slez
  (vlastní žaludek).
• V bachoru symbiotictí nálevníci tráví celulózu.
• Horní rezáky redukovány.
• Výrazný pohlavní dimorfismus.
• Celedi prežvýkavcu
• Jelenovití
• Žirafovití
• Turovití

Žirafa
70
Sudokopytníci

• Jelenovití jsou nápadní kostenými parohy na
  hlave samcu, které se každým rokem obnovují.
• Zástupci jelen evropský, srnec obecný, danek
  skvrnitý, sob polární, los evropský.

Jelen evropský
71
Sudokopytníci
Srnec obecný
Danek skvrnitý
72
Sudokopytníci
Los evropský
Sob polární
73
Sudokopytníci

• Turovití - nejpocetnejší sudokopytníci.
• Obe pohlaví mají rohy pokožkového puvodu, které
  jsou duté, citlivé a zvírata je neshazují.
• Zástupci antilopy, kamzík, kozy, kozorožci,
  ovce, ovce muflon, buvol, jak, zebu, zubr a bizon.

Zubr evropský
74
Sudokopytníci
Kamzík horský
Antilopa losí
75
Sudokopytníci
Ovce
Muflon
76
Sudokopytníci
Kozorožec kavkazský
Buvol
77
Sudokopytníci
Bizon
78
Sudokopytníci
Jak
Zebu
79
Opakování

1. Charakterizujte trídu savcu.
2. Uvedte u nás žijící rády.
3. Cím se vyznacují hlodavci.
4. Uvedte odlišnosti šelem a jejich zástupce.
5. Charakterizujte sudokopytníky a jejich
   systematické clenení.
6. Co jsou to kytovci?

80
Prirazování pojmu
Nosorožec
Šelmy
Velbloud
Sudokopytníci
Kosatka
Lichokopytníci
Plch
Hlodavci
Vlk
Kytovci
81
Použité zdroje

• Zichácek, V. Biologie živocichu. Nakladatelství
  Olomouc, 1997
• Verhoef Verhallen, E. Encyklopedie volne
  žijících živocichu. REBO Productions, 2001
• http//www.biolib.cz
• http//www.osel.cz
• http//www.infoverk.sk
• http//regionplzen.cz
• http//www.koala.net
• http//www.savci.upol.cz

82
Použité zdroje

• http//www.rozhlas.cz
• http//www.wwg.cz
• http//www.maksimir.hr
• http//www.tierpark-goerlitz.de
• http//www.iabc.cz
• http//www.ikokteil.cz
• http//www.sozo.sk
• http//www.myslivost.cz