Anorganick

1
Anorganické nekovové materiály
2

• Keramika
• Sklo
• Stavební pojiva vápno
• beton
• sádra
• (asfalt)
• Geopolymery

3
Keramika
4
Keramika

• Kdy - 9000 let pr. n. l. mladší doba kamenná
  (neolit).
• Kde - oblast Blízkého východu.
• Co - nádoby z jílu, které byly po vysušení
  vytvrzeny v ohni.
• K cemu k uskladnování úrody.

5
Keramika

• Ve strední Evrope první neolitická sídlište asi
  6000 let pr.n.l. typickým znakem je lineární
  keramika.
• Samotné slovo keramika pochází z reckého slova
  keramos hrncírská hlína, zboží.

6
Keramika

• Casem mnohá zlepšení technologie (vypalované
  cihly, porcelán).
• Základní mokrý pracovní postup se zachoval
  dodnes.
• Formováním za mokra se vyrábí také keramika pro
  ruzné prumyslové aplikace (teplotne odolné
  vyzdívky pecí, vysokonapetové izolátory).
• V posledních 30- ti letech keramika zažívá nový
  vzestup, zmena výrobních technologií.

7
Keramika

• Na rozdíl od užitkové, kuchynské a umelecké
  keramiky se vyrábí progresivní technická keramika
  lisováním prášku za vysoké teploty sintrování
  (spékání).
• Duležitá je príprava výchozích materiálu spolu
  s technologií (jemné prášky, dokonalé promísení
  hmoty, optimalizace podmínek teplota, tlak).
• Cástice se propojí vzájemnou difúzí atomu v
  místech dotyku cástic.

8
Keramika

• Nová keramika vyniká
• Vysokou tvrdostí
• Oderuvzdorností
• Pevností v tlaku

• Soucasné cíle jsou
• Zjemnení mikrostruktury
• Lepší propojení cástic
• Zlepšení mechanických vlastností

9
Keramika

• Kluzné prvky a ventily v automobilových motorech
  a v turbínách
• Jaderné a chemické reaktory
• Pocítace a jejich prídavná zarízení
• Solární kolektory
• Raketoplány, vesmírné projekty
• Náhrada lidských kostí, kloubu a zubu

10
Keramika

• Z chemického hlediska lze keramické materiály
  rozdelit na
• Oxidy
• Karbidy
• Nitridy
• Boridy
• Titanáty
• Niobáty

11
Keramika

• Mezi oxidy patrí
• Al2O3
• Cr2O3
• MgO
• ZrO2
• LiAl2SiO6
• Tyto oxidy jsou podstatou tzv. sklokeramiky.

12
Keramika

• Sklokeramika se pripravuje rízenou krystalizací z
  taveniny.
• Zvláštním teplotním režimem se sklovitá tavenina
  prevede do krystalického stavu.
• Vzniklé krystaly jsou tak drobné, že nerozptylují
  viditelné svetlo a proto je sklokeramika pomerne
  dobre pruhledná a také teplotne velmi odolná.

13
Keramika

• Z karbidu jsou prakticky významné
• ZrC karbid zirkonia
• TiC karbid titanu
• SiC karbid kremíku
• WC karbid wolframu
• Vetšinou jde o velmi tvrdé materiály. Jsou
  vhodné na rezné a brusné nástroje a trysky
  odolávající oderu a vysokým teplotám.

14
Keramika

• Mezi nitridy patrí
• SIALON slitina kremíku, hliníku, kyslíku a
  dusíku
• TiN nitrid titanu
• Tyto materiály jsou využívány na rezné nástroje,
  lopatky plynových turbín, slévárenské kelímky a
  licí trysky.
• Boridy stejne jako nitridy se používají v
  elektrotechnice.

15
Keramika

• Funkcní keramika
• Cidla na merení ruzných fyzikálních velicin.
• Keramické polovodice (v základním stavu se
  chovají jako izolátory, jsou-li excitovány,
  dovolují pruchod elektronu).
• Varistory (odporové soucástky jejichž elektrický
  odpor se mení s velikostí protékajícího proudu).

16
Keramika

• Piezoelektrická keramika (vyvolává vybuzení
  elektrickým polem mechanickou deformaci nebo
  zmenu krystalové modifikace a naopak, mechanická
  deformace vyvolá na protilehlých ploškách
  keramické desticky elektrický náboj).
• Takové chování vykazuje napr. nerost perovskit
  CaTiO3.

17
Keramika

• Jednou z aplikací piezoelektrické keramiky jsou
  kanálky tryskových tiskáren k pocítacum
  elektrickými signály se s vysokou frekvencí
  otevírají a zase uzavírají a tak se podle povelu
  pocítace rídí pruchod tiskové barvy.

18
Keramika

• Keramické snímace citlive registrují mechanické
  kmity používají se napr. pro snímání akustické
  emise v prubehu namáhání materiálu lze získat
  vcas informaci o místních lomových procesech,
  vzniku a rustu trhliny.
• Titanáty zirkonia a lanthanu reagují elektrickým
  signálem na dopadající svetlo využití v
  optoelektronice.

19
Keramika

• Konstrukcní keramika
• Zahrnuje nitridy, karbidy, oxidy.
• Hlavní predností oproti kovum je podstatne vyšší
  teplotní odolnost, nižší teplotní roztažnost,
  vysoká odolnost proti korozi a oderu.
• Mechanické vlastnosti jsou uspokojivé i nad
  teplotou 1000oC, hustota je približne polovicní
  než u kovu (snížení hmotnosti, úspora paliva
  dopravní technika).

20
Keramika

• Nevýhody keramiky
• 1) velmi krehká (má nízkou houževnatost)
• 2) špatná reprodukovatelnost vlastností (mnohem
  vetší rozptyl pevnostních vlastností než u
  odpovídajících kovových strojních soucástí)

21
Keramika

• Prícinou obou nedostatku je struktura.
• Struktura je tvorená vzájemne propojenými
  drobnými cásteckami s množstvím slabých míst,
  defektu a póru.
• Keramika se porušuje krehkou trhlinou, která se
  šírí vždy podél rozhraní mezi zrny.
• Pro zvýšení houževnatosti se používá tzv.
  transformacního zpevnení, pri kterém se využívá
  specifického chování oxidu zirkonicitého.

22
Keramika

• ZrO2 prechází do rovnovážné a stabilní
  krystalové struktury, pokud je vystaven velké
  elastické deformaci (jde o tzv. martenzitický
  strukturní prechod, pri kterém krystalky skokem
  zvetší svuj objem).
• Oxid zirkonicitý v nestabilní forme se muže
  používat dvema zpusoby

23
Keramika

• 1) Jemné cástice se rovnomerne rozptýlí v jiném
  keramickém materiálu napr. Al2O3.
• Když se v základním keramickém materiálu
  vytvorí trhlina, cástice ZrO2 v okolí jejího
  vrcholu expandují a vzniklý tlak trhlinu opet
  uzavírá a brání jí v rustu.
• Výsledkem je vyšší houževnatost.

24
Keramika

• 2) Prísne rízeným teplotním režimem se vydelí
  nestabilní cástice ZrO2 v matrici ze stabilní
  formy téže látky. Velikost a podíl nestabilních
  cástic lze pomerne dobre nastavit.
• Z takové houževnaté zirkonicité keramiky se
  vyrábejí napr. nemagnetické nože a nužky.

25
Keramika

• Keramické kompozitní materiály
• keramická vlákna keramická matrice gt
  materiál
• s typickou tvrdostí keramiky
• s teplotní odolností keramiky
• s odolností proti teplotním šokum
• s odolností proti deformaci pri extrémne
  vysokých teplotách
• s vyšší pevností oproti samotné keramické
  matrici

26
Keramika

• Smyslem výroby keramických kompozitních materiálu
  oproti kompozitum s polymerní matricí je zvýšení
  houževnatosti (u polymerních zvýšení pevnosti).
• Vyztužení vlákny nebo mikroskopickými destickami
  muže celou strukturu lépe propojit a zpevnit a
  zlepšit její chování.
• Kompozity využívají i uhlíkové nanotrubicky.

27
Keramika
28
Keramika

• Aplikace
• Keramické nástroje
• Biokeramika
• Keramický motor
• Keramika ve vesmíru

29
Keramika

• Keramické nástroje
• Keramické rezné nástroje
• Ložiska
• Keramické povlaky kovových rezných nástroju

30
Keramika

• Biokeramika prekonává plasty i kovy.
• Je lehká, biologicky snášenlivá, nekoroduje. Muže
  být pripravena s rízenou pórovitostí, takže
  kostní tkán do keramické protézy postupne vrustá.
  
• Náhrady zubu, kostí, cástí kloubu.

31
Keramika

• Keramický motor
• V Japonsku bylo již overováno motor však zatím
  neschopen bežného provozu.
• Z termodynamických zákonu vyplývá, že úcinnost
  tepelných stroju roste s provozní teplotou.
• Keramický motor by mohl pracovat pri vyšší
  teplote pri snížené spotrebe paliva.
• Schudnejší cesta dílcí náhrady exponovaných
  dílu nebo keramické povlaky.

32
Keramika

• Keramika ve vesmíru
• Keramické desticky vyvinuté pro tepelnou ochranu
  pri pristávání raketoplánu teplota pri
  pristávání 1400o až 1500oC presahuje teplotu
  tání oceli.
• Strukturu desticek tvorí velmi jemná kremenná
  vlákna pokrytá keramickým povlakem. Asi 95
  objemu desticek zaujímá prázdný prostor nízká
  hustota.

33
Sklo
34
Sklo

• Z fyzikálního hlediska je sklo každý amorfní,
  homogenní a tuhý materiál.
• Vzniká nejcasteji ochlazením taveniny takovým
  zpusobem, že nezkrystalizuje a pritom dosáhne tak
  vysoké viskozity, že se chová jako pevná látka.
• Materiál ve sklovitém stavu lze získat také za
  stálé teploty (napr. tavenina selenu) pri
  dostatecne vysokém tlaku.

35
Sklo

• Sklovité materiály nemají ostrý bod tání,
• v taveninu precházejí postupne v urcitém
  teplotním rozmezí.
• V nižší teplotní oblasti vykazují další
  prechodovou teplotu teplota skelného prechodu
  (transformacní) výrazne se mení
• - tuhost amorfního materiálu
• - koeficient teplotní roztažnosti
• - teprve pod touto teplotou se materiál
  skutecne chová jako sklo

36
Sklo

• Kremenné sklo 1330oC
• Kremicitá skla 400 550oC
• Plexisklo 105oC
• Silikonový kaucuk -120oC
• Schopnost zamrznutí neusporádané kapaliny do
  sklovitého stavu záleží na
• - chemické strukture dané látky
• - rychlosti chlazení
• - tlouštce ochlazované vrstvy

37
Sklo

• Kritická rychlost chlazení oC/s
• SiO2 2.10-4
• GeO2 7. 10-2
• Ag 10 10

• Kritická tlouštka
• cm
• SiO2 4.10 2
• GeO2 7
• Ag 10 -5

38
Sklo

• Kremenné sklo
• Vyrábí se ze samotného roztaveného kremene
  kremenného písku (1720 2000oC) energie a
  technologie!
• Vynikající fyzikální a chemické vlastnosti.
• Bod tání kremene lze podstatne snížit pridáním
  tavících prísad (tavidel soda).

39
Sklo
40
Sklo

• Kremicitá skla
• Sodné sklo obsahuje 25 Na2O, taví se pri
  850oC, prímesí je soda Na2CO3
• Mnohem snáze se tvaruje za horka.
• Použití sody výrobní tajemství starovekých
  skláru.

41
Sklo
42
Sklo

• Prírodní sklo vltavíny (moldavity)
• Jde s nejvetší pravdepodobností o ztuhlé kapicky
  roztavených hornin, které byly nejprve vymršteny
  do stratosféry po dopadu meteoritu v Bavorsku.
• Pri zpetném pruletu vzdušným obalem Zeme se
  roztavily a jako horký skelný déšt dopadly do
  míst dnešních nalezišt, kde do nich kyselé písky
  za miliony let vyleptaly jemný reliéf.

43
Sklo

• Nejstarší doklady o umele vyrobeném skle 5000
  let pred Kristem archeologická nalezište v Sýrii.
• Egypt 1000 let pred Kristem vynalezena sklárská
  píštala.
• Starí Rímané tvarování skla do forem nebo do
  volného prostoru, zdobení.

44
Sklo

• 13. století
• na byzantskou tradici navázali sklári v
  Benátkách ostrov Murano (požáry), krištálové
  sklo.

45
Sklo

• Ceské sklárny 17. století, Jablonecko,
  Železnobrodsko (Nový Amsterodam).
• Stredovek i doba renesance vzácný a drahý
  materiál, prusvitnost a pruhlednost skla duležitá
  pro jeho aplikace.
• 15.století Nizozemí sklenené cocky brýle,
  dalekohledy, mikroskopy (1606).
• Dnes celosvetová výroba skla dosahuje ¼ objemu
  výroby železa.

46
Sklo

• Sklenice
• Láhve
• Umelecké predmety
• Stavebnictví
• Chemické aparatury

47
Sklo

• Optické prvky
• Solární clánky
• Svetlovodná vlákna
• Skelné tkaniny

48
Sklo

• Pro každý typ sklenených výrobku byla vyvinuta
  nejvhodnejší technologie.
• Všechny výrobní technologie využívají
  skutecnosti, že viskozita skloviny se s teplotou
  plynule mení.
• Tažení ploché sklo svislé tažení (v Cechách
  po 80 letech výroba ukoncena)
• Lití novejší technologie FLOAT lití skloviny
  na vodorovnou hladinu roztaveného kovu
• Lisování
• Foukání

49
Sklo

• Pozvolné chlazení každého výrobku zabránení
  vzniku vnitrního pnutí.
• Kompaktní sklo neobsahuje žádné vnitrní rozhraní
  ani vyztužující elementy ideální prostredí pro
  šírení trhlin sklo je krehké má malou
  houževnatost.
• Lom nastává v nejslabším míste struktury
  materiálu.

50
Sklo

• Rm v tahu bežných sklenených predmetu je cca 100
  MPa.
• Tenká sklenená vlákna i nekolik GPa.
• Zvýšení pevnosti
• Pro zvýšení pevnosti se odleptává povrchová
  vrstva (HF) na urcitou dobu se odstraní
  povrchové vady.

51
Sklo

• Další úpravy vedoucí ke zvýšení pevnosti
• Do povrchové vrstvy výrobku ze sodného skla mohou
  být iontovou difúzí vpraveny atomy draslíku.
  Protože K má rozmernejší atomy než Si, vznikne v
  povrchové vrstve tlakové pnutí, které zabrání
  rozbehnutí trhliny.
• Prudké zakalení výrobku vytvorí na povrchu
  tlakové pnutí kompenzované tahovým napetím v
  hlubších vrstvách, což vede k vyšší pevnosti.

52
Sklo

• Po rozbití vzniknou místo velkých strepu drobné
  úlomky.
• Cástecné nahrazení atomu kyslíku v bežném skle
  atomy dusíku. Mezi Si a N vzniknou kovalentní
  vazby, sklo je pevnejší v celém prurezu.
• Kompozity sklovitá matrice vyztužená drátky
  nebo kovovou sítkou.

53
Sklo

• Výroba skla
• Smes surovin sklárský kmen
• Hlavní soucástí je kremenný písek cca 70
• Na2CO3 soda, K2CO3 potaš, CaCO3 vápenec.
• Další prísady oxidy boru, fosforu, hliníku,
  horcíku, barya, olova.
• Prípadne strepy z recyklací sklárská vsádka.
• Liší se chemické složení liší se i vlastnosti
  skel.

54
Sklo

• Kremenné sklo cirý sklovitý SiO2
• Vysoká teplotní odolnost (do1200oC)
• Nízký koeficient roztažnosti
• Odolné vuci teplotním rázum
• Vysoký elektrický odpor i pri zvýšené teplote
• Mimorádne odolné vuci kyselinám

55
Sklo

• Ploché sklo FLOAT
• 73 SiO2 14 Na2O 4 MgO další prímesi
• Podobné složení má lahvové sklo.
• Zelené nebo hnedé zabarvení je zpusobeno prímesí
  cca 0,4Fe2O3 a oxidacne redukcními podmínkami.

56
Sklo

• Tepelne odolná skla
• SIMAX nebo PYREX
• 80 SiO2 13 B2O 3 Na2O 1 K2O

57
Sklo

• Krištálové sklo
• Složení je voleno tak, aby bylo dosaženo co
  nejvyššího indexu lomu.
• K2O CaO SiO2 ceský krištál
• K2O PbO SiO2 olovnatý anglický krištál
• Pravý olovnatý krištál 24 PbO.
• Dekorativní vlastnosti olovnatého krištálu jsou v
  jeho vysokém indexu lomu a výrazné závislosti
  indexu lomu na vlnové délce svetla.

58
Sklo

• Sklenená svetlovodná vlákna.
• Princip svetlovodného vlákna s vnitrní vrstvou s
  vyšším indexem lomu.
• Úplným odrazem na rozhraní mezi vnitrní a vnejší
  vrstvou se svetelný paprsek udržuje podél osy
  vlákna.

59
Sklo

• Sklenená vlákna pro kompozity
• E sklo neobsahuje alkálie koroze!
• Vlákna pružná, ohebná, velmi pevná, pri výrobe
  povrchová úprava podle predpokládané aplikace.
• Z materiálového hlediska duležitá pevnost
• v kombinaci s hustotou.
• d 0,1 mm Rm 300 MPa strukturní vady!
• d 1 µm Rm 10 GPa

60
Sklo

• Vlákna, tkaniny, rohože, kombinace s uhlíkovými
  vlákny.

61
Stavební pojiva - maltoviny
62
Stavební pojiva - maltoviny

• Egypt 4000 let pred Kristem vápenosádrové
  malty.
• Maltoviny se vyrábejí z nerostných surovin, pred
  zpracováním jsou sypké, zrnité ci práškovité.
• Po pridání vody získávají pastovitou konzistenci
  a poté se mení v kompaktní tvrdý materiál.
• V prubehu zpevnování maltovin se rozlišují
• 2 etapy 1. tuhnutí roste viskozita
  maltoviny
• 2. tvrdnutí maltovina je v
  pevném stavu, dále roste její pevnost a tvrdost.

63
Vápno
64
Vápno

• Je nejstarší ze všech stavebních pojiv.
• V soucasnosti - 19 stavebnictví
• 80 jako prumyslová chemikálie v metalurgii
  ocelí, neželezných kovu, výroba papíru, skla.
• nehašené vápno CaO s prímesí oxidu (MgO)
• Príprava tepelný rozklad prírodního vápence pri
  teplote vetší než 800oC
• CaCO3 teplo gt CaO CO2 pálení vápna ve
  vápenkách

65
Vápno

• Vápenec koks 110, 20 32 hodin gt vzdušné
  vápno tuhne na vzduchu
• Hydraulické vápno tuhne i pod vodou
• Pred použitím do malty nebo omítky se musí
  nehašené vápno hasit.
• CaO H2O gt Ca(OH)2 teplo
• Nedostatecne vyhašené vápno je prícinou
  materiálových vad.
• (vápno se spálí nebo utopí)

66
Vápno

• Z hašeného vápna, písku a vody se pripravují
  vápenné malty na zdení a omítání.
• Pri postupném tuhnutí a tvrdnutí na vzduchu
  probíhá reakce
• Ca(OH)2 CO2 gt CaCO3 H2O
• Kruh chemických rovnic se tak uzavírá a konecným
  produktem je opet tvrdý materiál jako na zacátku
  s rozdílem, že pevne spojuje stavební prvky.

67
Vápno

• Písek se na chemické reakci prímo nepodílí, ale
  prispívá k pórovitosti výsledného materiálu.
• Póry usnadnují pronikání CO2 dovnitr a H2O ven.

68
Beton
69
Beton

• Znali už Rímané rímský Pantheon postaven v
  letech 115 125 jako válcová betonová stavba
  zevne obložená cihlami a prekrytá betonovou
  kupolí s prumerem 43,2 m nebylo prekonáno
  dalších 1300 let.
• Podstatou tuhnutí betonu je celá rada chemických
  reakcí cementu s vodou.
• Cement (v soucasnosti portlandský cement)
• - je práškovitá smes rady anorganických
  látek, jejichž pomer se muže znacne lišit.

70
Beton

• Rozlišují se 3 složky cementu
• alit 3CaO . SiO2
• belit 2CaO . SiO2
• celit spojovací hmota s vysokým podílem železa
  a s krystalickým brownmilleritem
• 4CaO . Al2O3 . Fe2O3
• Smes techto minerálních látek vzniká v
  cementárne vypálením vápence CaCO3 spolecne s
  hlínami a jíly v rotacní peci pri teplote cca
  1450oC.

71
Beton

• Vzniklý slínek se pak rozemele na jemný prášek,
  ke kterému se poté pridává ješte sádrovec CaSO4
  .2H2O, popr. rozemletá vysokopecní struska.
• Složky cementu reagují s vodou za vzniku tepla.
• Reakce mohou být pomerne složité, dohromady se
  oznacují jako hydratace.
• Po 28 dnech se beton považuje za uspokojive
  tvrdý, ve skutecnosti tvrdnutí a zpevnování
  probíhá celá léta a vlastne nikdy nekoncí.

72
Beton

• Vlastní beton se pripraví smícháním cementu s
  vodou a pískem, popr. hrubým kamenivem.
• Optimální množství vody
• málo nízká pevnost betonu,
• mnoho pevnost klesá, smrštování betonu,
• optimální množství vody je cca 0,45 0,55
• Beton obsahuje i urcité množství vzduchu
  pórovitost.

73
Beton

• Parametry
• Vysoká pevnost v tlaku.
• Malá pevnost v tahu.
• Vyztužování ocelovými tycemi, dráty, rohožemi,
  v soucasnosti i polymerní vlákna.
• Predepjatý beton výztuž se napne do rámu ješte
  pred ztuhnutím betonové smesi a po dokoncení
  ztuhnutí se opet uvolní.

74
Sádra
75
Sádra

• Sádrová pojiva se pripravují cástecnou nebo
  úplnou dehydratací sádrovce CaSO4 . 2H2O.
• Pri teplote 95 130oC prechází nerost sádrovec
  na polohydrát CaSO4 . ½ H2O.
• Pri 150 300oC na anhydrit CaSO4, který je
  rozpustný ve vode.
• Podstatou sádry je polohydrát s malým podílem
  anhydritu.

76
Sádra

• S vhodným množstvím vody prechází sádra zpet na
  sádrovec, tuhne a tvrdne.
• Výchozí krystalky hemihydrátu se rozpustí ve
  vode, poté se zacnou vytváret krystalky
  dihydrátu, které mají oproti výchozímu nižší
  rozpustnost ve vode.
• Výsledkem je pomerne pevná struktura tvorená
  vzájemne propletenými krystalky.
• Tuhnutí sádry lze zpomalit malírský klih,
  mléko.
• Urychlit kuchynská sul, síran sodný.

77
Sádra

• Uplatnení
• Stavebnictví
• Umelecké predmety
• Odsirování elektráren sádrovec sádrokartonové
  desky (kompozit s vrstevnatou strukturou
  kombinace papírové hmoty a sádry)

78
Asfalt
79
Asfalt

• Všechny prírodní tuhé a tekuté uhlovodíky se
  zahrnují pod obecný termín živice.
• Asfalt je za normální teploty tuhý, zahríváním
  kapalní.
• Teží se prímo ze zeme asfaltové jezero na
  ostrove Trinidad prírodní asfalt.
• Ropný asfalt zbytek po destilaci ropy.
• Podstatou asfaltu je smes uhlovodíku s vysokou
  molekulovou hmotností.

80
Asfalt

• Pro vlastnosti asfaltu používaného na povrchy
  vozovek je duležitý pomer kameniva a pojiva.
• Ideální struktura obsahuje hranaté cástice ruzné
  velikosti propojené stejnomernou vrstvou
  asfaltového pojiva (5 10), póry (2 5)
  duležité pri tlakovém namáhání asfalt vyplnuje
  póry místo aby byl vytlacován z prostoru mezi
  cásticemi.

81
Asfalt

• Novinka asfalt plnený drcenými sklenenými
  strepy využití odpadu z nevratných lahví.
• Modifikace asfaltu odpady z PE zvýšení
  pružnosti a odolnosti praskání za nízkých teplot
  využití v místech vyššího dynamického namáhání
  napr. mostní vozovky.

82
Asfalt Zikkurat v Uru puvodní asfalt
83
Geopolymery
84
Co jsou geopolymery?

• Amorfní trojrozmerné aluminosilikátové materiály
  s vlastnostmi podobnými keramice.
• Jsou syntetizovány
• a vytvrzovány pri pokojové teplote
• a atmosférickém tlaku.

85
Schéma syntézy
Tepelná aktivace pro dosažení vysoko energetického
stavu
Alkalický aktivátor roztok NaOH vodní sklo
Aktivovaný kaolín (prekursor)
kaolín

• Tepelná aktivace 750C, 24 hodin

Syntéza sušení 85C, 2 hodiny
Anorganický polymer Geopolymer
86
Chemická struktura a aplikace
87
Aplikace

• Nová generace materiálu, které mohou být použité
  cisté, s plnivy nebo vyztužujícími vlákny pro
  ruzné aplikace.
• Automobilový a letecký prumysl, formy pro
  odlévání kovu, zapouzdrení odpadu, dekorace,
  opravy budov.

88
Aplikace
89
Dekuji za pozornost.