Struktura a fyziologie rostlinn

1
Dormance
2
Dormance
Dormance (z lat. dormans, spící) je souhrnné
oznacení pro prechodné zastavení nebo omezení
fyziologických procesu v živých organismech.
Hlavní význam je v úspore energie, která pomáhá
organismu nepríznivé období prežít. Muže být
vyvolána geneticky i vnejšími vlivy, zejména
nepríznivým pocasím. Dormance u rostlin znamená
preventivní zastavení rustu v nepríznivém období
roku. Je rízena biologickými hodinami a reaguje
na teplotu, zkrácený slunecní svit nebo nízké
vodní srážky. Velmi duležité pri vernalizaci
nízké teploty zastaví rust a dochází k
defirenciaci vzrostných vrcholu v kvetní. Týká se
hlavne pupenu u listnatých stromu, muže ale
probíhat diferenciace a zakládání listu a kvetu.
Pupeny mají nízký obsah RNA, nízkou respiraci.
Delí se na 1)Exodormanci zpusobena vnejšími
faktory prostredí 2)Endodormanci zpusobena
endogenními faktory pravdepodobne fytohormony
(ABA? v korelaci a cytokininy a gibereliny) Vstup
pupenu do dormance ovlivnen zejména délkou dne a
nízkými nebo i vysokými teplotami krátký/dlouhý
den. Závisí rovnež na stárí rostliny starší
vstupují do dormance dríve. Celková doba dormance
velmi ruzná vetšinou zacíná v zárí a koncí v
prosinci až lednu - trešne kvetou v teple na
vánoce.
3
Dormance
Proces dormance je možné rozdelit do
následujících fází a)Predormance - pupeny
vstupují do dormance, ? konc. ABA b)Pravá
dormance od ríjna do prosince, vliv nízkých,
obsah ABA klesá. c)Postdormance pupeny vystupjí
z dormance.
Dormance pupenu u šeríku
4
Dormance

• Teplota a odpocinek pupenu
• periodicky se vracející horko (tulipány,
  hyacinty), neklící pri vysokých teplotách a pri
  predormonaci a postdormonaci musí cibule projít
  nízkými teplotami
• periodicky se vracející chlad neraší pri
  nízkých teplotách, vetšinou vysokých teplotách gt
  30oC, dormance pri normálních teplotách
• vetšina rostlin horké suché léto a chladná zima
  klícení ve stredních teplotách, vysoká i nízké
  teplota navozují dormanci
• Dormance semen znamená inhibici klícení, i když
  jsou pro ne vhodné podmínky. Zahrnuje jednak
  vnitrní (genetickou) inhibici klícení, jednak
  vnejší inhibici neprodyšným obalem.

5
Biochemické zmeny pri senescenci

• Ethylen je primárním regulátorem abscise spolecne
  s auxinem (ten funguje jako supresor),
  supraiptimální koncentrace auxin stimulují
  produkci ethylenu a používají se jako defolianty
  (2,4,5-T, Vietnamské válka)
• Listová abcise ve 3 fázích
• Fáze udržování listu existuje gradient auxinu z
  cepele do rapíku a odlucovací vrstvicky necitlivá
  k ethylenu neprobíhá senescence, list funguje
  normálne. Aplikace exogenního auxin na rapík
  odríznutého listu oddálí opad.
• Fáze indukce opadu redukce auxinového gradientu
  nebo jeho reverze vyvolá listovu senescneci a
  tvorbu odlucovací vrstvicky ošetrení defolianty
  urychluje senescenci a opad (ethylen, desikanty
  metoxuron, chlorecnan horecnatý,
  2-chloethylfosfonová kys.)
• Fáze opadu zcitlivelé bunky odlucovací
  vrstvicky jsou citlivé na malé koncentrace
  endogenního ethylenu a syntetizují celulasy a
  další hydrolytické enzymy ? opad listu
• Obrovské využití v zemedelství Ethrel, Ehephon
  urychlování opadu plodu a kvetu, blokování
  opadu (Ag, AVG, CO2, 1-methylcyclopropen
  (EthylBloc) rezané kvetiny, u plodu ochrana
  pred opadem ostrik NAA posun o 2-6 týdnu
• ABA rovnež reguluje abscisi, ale pouze u
  nekolika druhu, primární hormon je etylén. ABA je
  ale zapojena v senescenci stimuluje degradaci
  chlorofylu stimulace degradace DNA a proteinu
  hydrolasy, není závislé na ethylenu, ABA je
  primárním impulsem

6
SOUHRN
Dormance je docasné zastavení viditelných projevu
rustu rostlin. Nezbytnost odolat nízkým nebo
vysokým teplotám vedla u rostlin k vytvorení
životní cyklicnosti, v níž se strídají období
rustové aktivity a období klidu. Klícové jsou
dormance pupenu, cibulí a semen. V dormanci jsou
zapojeny rostlinné hormony, zejména kys.
abscisová (ABA)