Hospod

1
Hospodárské vztahy mezi EU a USA

• Transatlantické vztahy EU

2
Vztah mezi hospodárskými a politickými vztahy

• Realistický prístup v mezinárodních vztazích
• Hospodárské vztahy nemají vliv na politické a
  bezpecnostní vztahy
• Liberální prístup
• Hospodárské vztahy ovlivnují politické vztahy
• Cím více poroste vzájemný obchod, tím
  mírumilovnejší budou vztahy mezi aktéry
• Liberalizace svetového obchodu povede
  k mírumilovnejšímu mezinárodnímu systému

3
Vztah mezi hospodárskými a politickými vztahy

• Empirické zkušenosti ukazují, že hospodárské
  vztahy mají jen omezený dopad na politické vztahy
  a nemohou být tudíž precenovány.
• Na druhé strane politický konflikt obvykle až na
  posledním míste ovlivní hospodárské vztahy.

4
Hospodárské vztahy

• Koreny soucasných hospodárských vztahu v období
  po skoncení 2. svetové války.
• Založené na stejných hodnotách
• Kapitalismus (vs. centrální plánování), volný
  obchod a multilateralismus ? Brettonwoodský
  systém
• Presvedcení, že volný obchod a multilateralismus
  prinese mír a rozvoj.

5
Hospodárské vztahy

• 1971 Nixonova nová ekonomická politika
• 1992 spuštení spolecného trhu EU
• 1995 Nová transatlantická agenda
• 1998 Transatlantické hospodárské partnerství
• 2007 Transatlantická hospodárská rada

6
Míra hospodárské integrace

• Muže být merena objemem vzájemného obchodu ?
  pomer bilaterálního obchodu k celkovému objemu
  obchodu
• EU je nejvetší obchodní silou ve svete v obchodu
  se zbožím a službami
• USA je nejvetší svetový spotrebitelský trh a
  nejvetší zeme v mezinárodním obchodu se službami
  (producent i spotrebitel)
• V obchodu mezi EU a USA je EU od 90. let
  v prebytku.
• Nejvetší obchodu tvorí vnitro-podnikový obchod.

7
(No Transcript)
8
(No Transcript)
9
(No Transcript)
10
(No Transcript)
11
Míra hospodárské integrace

• Muže být také merena objemem prímých zahranicních
  investic
• EU a USA jsou nejvetší svetoví investori.
• Liberalizace obchodu s sebou prinesla i zvýšení
  prímých zahranicních investic.
• EU a USA nejvíce investují v ekonomice toho
  druhého, ale roste význam Cíny, Indie a jižní
  Ameriky.

12
Míra hospodárské integrace

• V r. 2006 objem prímých zahranicních investic EU
  v USA cinil 1,11 biliónu dolaru témer polovina
  všech FDI v USA.
• V r. 2007 FDI EU v USA tvorily 42 všech
  zahranicních investic v USA.
• Obrácene v r. 2006 objem amerických FDI v EU
  cinil 1,12 biliónu dolaru.
• V r. 2007 více než polovina všech FDI v EU
  pocházela z USA.
• Nejvíce investic má USA ve VB, Nemecku, Irsku,
  Nizozemí, Francii.
• V USA nejvíce investují britské spolecnosti.

13
Míra hospodárské integrace

• Hospodárská integrace je charakterizována
  negativní integrací ? dohody redukující prekážky
  vzájemného obchodu
• Naopak chybí pozitivní integrace ? tzv. dohoda na
  spolecných politikách týkajících se obchodu,
  investic nebo vzájemného uznávání standardu
• Dosud byly uzavreny jen dve dohody
• 1992 Agreement on Trade in Large Civil Aircarft,
  která skoncila v r. 2004
• 2004 dohoda o satelitním navigacním systému (GPS
  a Galileo)

14
Obchodní vztahy

• V EU funguje spolecná obchodní politika
• Hlavní roli hraje Komise
• Vliv na ni mají clenové
• Severní zeme (VB, Nizozemí) pro volný obchod
• Jižní zeme (Francie) pro regulace a ochranárská
  politika
• Dále ovlivnuje její podobu mezinárodní prostrední
  
• WTO rešení obchodních sporu

15
Obchodní vztahy

• V mezinárodních obchodních jednáních EU klade
  více duraz na oblast vnitrní regulace trhu.
• Singapurské body vládní zadávání verejných
  zakázek, usnadnení obchodu, ochrana hospodárské
  souteže a ochrana investic
• V kole z Dohá se EU vzdala všech techto bodu
  krome usnadnení obchodu.

16
Obchodní vztahy

• Americké obchodní politiky jsou ovlivnené jak
  úsilím o další liberalizaci, tak ochranárskou
  politikou
• Protekcionismus je prosazován v prumyslu
  s nekvalifikovanou pracovní silou a
  v zemedelství.
• Liberalizace v sektorech, kde jsou americké firmy
  technologicky vyspelejší, a ve službách.
• V USA je prezident hlavním vyjednávacem
  obchodních dohod, ale ty musí být schváleny
  v Kongresu.

17
EU a USA na pude WTO

• Na zacátku konstrukce svetového obchodního
  systému byly jasne dominantní USA.
• Od 60. do 90. let dominovala GATT (WTO) osa
  ES/EU-USA
• Soucasnost vzestup nových aktéru.

18
EU a USA na pude WTO

• Kolo z Dohá (katarské kolo) bylo zahájeno v r.
  2001
• Vzestup poctu clenu WTO (153)
• Rozvojové zeme jsou aktivnejší v jednáních ?
  eroze dominance EU a USA. Vzestup Cíny, Indie a
  Brazílie.
• Vyšší míra politizace jednání
• Vzestup tlaku na jednání v oblasti zemedelství
• Zarazování obtížných kapitol do jednání
  (zemedelství, netarifní prekážky obchodu,
  pravidla hospodárské souteže, ochrana duševního
  vlastnictví aj.)

19
Spory v hospodárské oblasti

• WTO ? všichni clenové by meli respektovat stejná
  pravidla
• Pomerne vysoký respekt k rozhodnutím WTO
• Spory mezi EU a USA tvorí jen kolem 2 celkového
  objemu obchodu.
• Podle jiných merení tvorí cca 5, 4 celkového
  amerického exportu do EU a u EU asi 5,1
  celkového exportu do USA

20
Spory v hospodárské oblasti

• Rozlišovat obchodní spory a spory týkající se
  strategických hospodárských oblastí
• Obchodní spory obvykle vyplývají
• Ze snahy chránit citlivé domácí prumyslové
  odvetví
• Spor týkající se trhu s ocelí
• Z odlišných hodnot
• Hovezí maso ze stád krmených hormony
• Geneticky modifikované potraviny
• Z odlišného historického vývoje obchodních
  politik
• Banánový režim

21
Spory v hospodárské oblasti

• Nejsilnejší spory se dotýkají oblastí, která jsou
  z pohledu státu/státu považována za strategická ?
  strategické spory v hospodárské oblasti
• Spory
• Prímé investice do strategických odvetví
  (Airbus/Boeing)
• Uvalení ekonomických sankcí na tretí zeme (spor
  týkající se zrušení zbrojního embarga vuci Cíne)

22
Hospodárská soutež

• Se snižováním obchodních bariér a zvýšením
  prímých zahranicních investic se zvýšil význam
  domácích politik hospodárské souteže a
  antimonopolních zákonu.
• Význam politiky hospodárské souteže EU vzrostl v
  90. letech.
• Hlavní roli hraje Komise (komisar pro
  hospodárskou soutež)
• Významný vliv na evropská pravidla hospodárské
  souteže mely americké normy

23
Ochrana hospodárské souteže

• USA od konce 19. století vládní politiky
  protržne orientované
• Jedna z prvních zemí s politikou ochrany
  hospodárské souteže
• Transatlantické vztahy jsou v této oblasti
  pomerne harmonické
• Dominované experty, nejsou príliš politizované
  (na rozdíl od obchodu)
• Základem je dohoda z r. 1991 o vynucování
  antimonopolních zákonu.

24
Ochrana hospodárské souteže

• Výjimky fúze Boeingu a McDonnell-Douglas a
  General Electrics s Honeywell ? obe v oblasti
  leteckého prumyslu
• Komise proti fúzím.
• EU a USA prosazují mezinárodní pravidla pro
  ochranu hospodárské souteže a také pravidla pro
  ochranu investic.
• Obavy z fúzí, tajných obchodních dohod, vládních
  omezení pro vstup nových firem na trh.

25
Ochrana investic

• Ochrana investora pred svévolným zacházením ze
  strany vlády zeme, ve které investuje
• Ochrana investic byla zahrnuta do Deklarace
  z Dohá
• Firmy a vlády se ale nejsou schopny dohodnou na
  rozsahu ochrany investic a mezinárodních
  pravidlech.
• EU a USA více užívají regionálních a
  bilaterálních dohod, do kterých zaclenují
  ustanovení o ochrane investic.