Title: Pletiva c
1Pletiva cévnatých rostlin
2Rozdíly mezi dvoudeložnými a jednodeložnými
3Morfologie rostlin
4Rostlina je tvorena tremi typy pletivKrycí,
vodivá a základní pletiva
Krycí pletiva Vodivá pletiva Základní pletiva
5Rostlinná pletiva(užitecné termíny)
- Rostlinné pletivo soubor bunek spolecného
puvodu, struktury a funkce. Existují pouze u
cévnatých rostlin - Jednoduchá pletiva mají pouze jeden typ bunek
parenchym, kolenchym, sklerenchym - Složená pletiva mají dva i více typu bunek
6Rostlinná pletiva(delení)
- Pravá pletiva bunky zustávají spojeny i po
opakovaném delení. Vznikají delením bunek
delivých pletiv - Nepravá pletiva vznikají druhotne, seskupením a
srustem puvodne volných bunek. Napr. plektenchym
u hub
Plektenchym
7Rostlinná pletiva(delení)
- Podle schopnosti delení rozlišujeme
- Meristematická (delivá)
- Trvalá vznikají cinností delivých pletiv
- Krycí kryjí povrch rostliny
- Vodivá vedení roztoku v tele rostliny
- Základní všechny bunky mezi krycími a vodivými
pletivy
8Parenchym
- Tenkostenné, živé bunky ruzného tvaru protáhlé
(palisádový parenchym v listech), lalocnaté,
paprscité atd. - Vetšina bunek základního pletiva
- Bez sekundární steny
9Parenchym
- probíhá v nich fotosyntéza nebo se v nich
ukládají zásobní látky, napríklad škrob - masité cásti ovoce jsou parenchymatické bunky
- vetšina parenchymatických bunek si uchovala
schopnost se dále delit, napríklad pri poranení
rostliny - nebo v laboratori z jedné takové bunky jsme
schopni vytvorit celou novou rostlinu (jevu se
ríká totipotence)
10Parenchym
- parenchymatické bunky, rod Elodea (vodní mor)
- krásne je videt pomerná velikost chloroplastu k
eukaryotické bunce
11Parenchym
- Casto obsahují chloroplasty fotosyntetické
pletivo tzv. chlorenchym rovnež i bunky, kde
probíhá aerobní respirace - I zásobní pletiva (hlízy, semena, plody)
- Zásobárna vody (velké vakuoly)
12Parenchym
- Parenchymatické bunky jsou alespon potenciálne
schopny delení (adventivní koreny, hojení ran) - Mají i mechanickou funkci díky tzv. turgoru
turgor vodní napetí v bunkách)
13Parenchymatická bunka
- Jádro a jadérko jsou videt ve stredu bunky
- Mitochondrie a
- Plastidy se nachází spíše na okraji v cytoplazme
14Aerenchym
- Aerenchym je parenchymatické pletivo z
hvezdicovitých bunek s mimorádne velkými
mezibunecnými prostorami vyplnenými vzduchem.
Nacházíme u sítin (Juncus)
15Aerenchym
- Jiný typ aerenchymu najdeme u rostliny Hippuris
vulgaris
Bunky Interceluláry
16Kolenchym
- Živé bunky s nerovnomerne ztloustlou bunecnou
stenou. Bunecná stena je silnejší než u
parenchymatických bunek - Chybí sekundární stena
- Casto ve stoncích, rapících, v žebrech stonku
(hluchavkovité) - Bunky mohou obsahovat i chloroplasty
17Kolenchym
- primární stena neobsahuje lignin, z cehož plyne,
že tyto bunky mohou dále rust spolu s rustem celé
rostliny - v dospelosti jsou tyto bunky živé a tvorí pevnou
a pružnou podporu listum ci stonku
18Kolenchym
- kolenchymatické bunky, rod Sambucus (bez)
- bunecné steny jsou obarveny cervene
19Parenchym a kolenchym
20Kolenchym
- Kolenchym se nekdy delí na
- Rohový kolenchym (ztlustlé rohy, kde se stýkají
tri bunky) - Deskový kolenchym (ztlustlé steny bunek
rovnobežne s povrchem rostliny)
21Sklerenchym
- Bunky se silne a rovnomerne ztlustlými
sekundárními stenami. Lumen bunky casto zatlacen
a zaujímá nepatrný objem - Protoplast casto odumírá, stena lignifikuje
casto v drevní i lýkové cásti vodivých pletiv
22Sklerenchym
- Mechanická funkce
- Ekologická funkce zhoršuje stravitelnost pro
zvírata, snižuje riziko pruniku patogenu - Nachází se bud jako souvislé pletivo nebo
jednotlivé bunky - Vlákna len až 12 cm, duležité pro textilní
prumysl - Sklereidy povrch semen, endokarp (vnitrní cást
oplodí) peckovic (orechová skorápka, pecka
švestky)
23Sklerenchym
- bunky jsou mnohem pevnejší než kolenchymatické
- v dospelosti se již nemohou prodlužovat, nachází
se tedy jen v místech, kde již rostlina prestala
rust - silná sekundární stena je vytvorena bunkou, která
následne zemre v dospelosti jsou
sklerenchymatické bunky casto mrtvé - tato sekundární stena funguje jako kostra
casto i stovky let - v cástech rostlin, které ješte rostou je u živých
sklerenchymatických bunek sekundární stena
nerovnomerne ztlustlá, casto v kruzích ci ve
spirále. Jak bunka roste, natahuje se podobne
jako pružina
24Sklerenchymsklereidy a vlákna
- sklereidy ve hrušce
- vlákna v jasanovém drevu
25Složená pletiva
- Jsou tvorena více typy bunek, jejichž spolupráce
zajištuje urcitou funkci
26Meristémy
- na rozdíl od živocichu roste rostlina stále, má
tzv. neukoncený rust - na rozdíl od živocichu jsou v bunce neustále
prítomné bunky embryonální, bunky dospívající
(prodlužující se) a bunky dospelé - rostliny jsou ovšem smrtelné organismy a podle
délky života je delíme na - jednoletky
- dvouletky
- trvalky
27Meristémy
- trvalky nekteré trávy v USA zrejme vyrostly ze
semínka na konci poslední ledové doby a od té
doby stále rostou, cca 10 000 let - pokud tyto rostliny zemrou, není to stárím, nýbrž
díky infekci, suchu, požáru nebo jinému
environmentálnímu stresu
28Meristémy
- Jejich funkcí je produkovat neustále nové bunky.
Jsou to tenkostenné parenchymatické bunky s
velkými jádry. - Oproti živocichum neexistuje u rostlin difusní
rust všech cástí tela. Na rozdíl od živocichu
tedy rostlina roste - 1. na relativne malé, ohranicené oblasti,
- 2. rust je u rostlin neukoncený, rostlina je
schopna mít plne vyvinuté orgány a pritom
neustále rust. - To je duležité vzhledem k nepohyblivosti
rostliny rustem se uskutecnuje rada pohybu
rostliny (vuci svetlu, gravitaci...)
29Meristémy
- Iniciály bunky v meristémech, které se
opakovane delí. Delením iniciály vzniknou dve
dcerinné bunky, z nichž jedna zustává iniciálou,
druhá se pak delí už jen omezenou dobu pricemž
dochází ke zmenám, které naznacují budoucí
specializaci. - meristémy je možno chápat jakožto embryonální tkán
30Delení meristému
- 1. Apikální meristémy - jsou na vrcholu (apexu)
orgánu 1. korene 2. prýtu (prýt je nadzemní cást
rostliny). Podle funkce je delíme na - a. protoderm - dává základ pokožce
- b. základní meristém - dává základ základnímu
pletivu - c. prokambium - tvorí bunky prvních vodivých
pletiv (protoxylém a metaxylém, protofloém a
metafloém) - 2. Laterální meristémy - jsou na periferii orgánu
a jdou rovnobežne s jeho povrchem. Mají tedy tvar
dutého válce. Sem patrí kambium a felogen - 3. Interkalární meristémy - jsou na bázi kolének
u jednodeložných (predevším trav)
31Apikální meristém
32Hlavní meristémy
Apikální meristémy jsou na obrázku modre, tzv.
laterální meristémy cervene
33Delení meristému(jiné delení)
- 1.Primární meristémy apikální a interkalární
- výsledkem práce apikálního meristému je primární
rust - 2. Sekundární meristémy laterální. Vznikají
obnovením delivých schopností primárního pletiva.
Kambium dá vznik deuteroxylému a deuterofloému. - sekundární meristémy jsou predevším u drevin
34Primární a sekundární rust
35Primární meristémy
36Vodivá pletiva
- slouží k vedení roztoku na dlouhé vzdálenosti.
Delíme je na xylém a floém, obe prostupují
všechny cásti rostliny.
37Xylém(drevní cást vodivých pletiv)
- slouží k rozvodu vody a minerálu z pudy. Smer je
vždy od korene k listum. Jedná s o tzv. vzestupný
proud neboli transpiracní proud. - Nekdy se mohou v urcitých speciálních prípadech
transportovat i organické látky napr. u opadavých
drevina na jare z rezervních cástí rostliny pro
tvorbu listu, eventuálne i kvetu)
38Xylém
- Je tvoren ctyrmi typy bunek
- Tracheidy (cévice)
- Tracheje (cévy)
- Drevní vlákno
- Drevní parenchym
39Xylém
- 1. Tracheidy (cévice) - jsou tvoreny úzkými a
protáhlými bunkami. Jejich prícné steny nejsou
proderavelé. Transport probíhá pres ztenceniny v
prícných stenách. Transport je usnadnen tím, že
prícné steny nejsou lignifikované a jejich
necelulózní složky jsou rozpuštené. - 2. Tracheje (cévy) - bunky jsou širší a kratší
než u tracheid, ale spojují se do sloupcu. Temto
sloupcum ríkáme tracheje (cévy). Sousední bunecné
steny jsou témer nebo úplne rozpušteny. Tracheje
nenajdeme u kapradrostu a nahosemenných.
40Xylém
- tracheidy i cévy mají v podélných stenách uložen
lignin, který brání kolapsu steny
41Xylém
42Xylém
- na obrázcích vidíme tracheidy a cévní elementy
43Tracheidy a tracheje
Céva z mahagonovníku
Tracheidy a tracheje
44Tracheidy a tracheje
- Tracheidy jsou delší a užší než tracheje a
objevují se dríve ve fosilních nálezech.
Tracheidy mají zešikmené a zašpicatelé konce se
strukturou pripomínající mrížoví. Evolucní trend
uprednostnuje kratší cévy trubicovitého tvaru, - kde na kratších koncích
- bunecná stena chybí
45Tracheje
46Tracheidy a tracheje
- Tracheje a tracheidy nazýváme cévní elementy.
U obou cévních elementu dochází k programované
bunecné smrti. Funkcní jsou pouze mrtvé bunky, z
nichž zustaly pouze bunecné steny. Jedná se tedy
vlastne o apoplastický transport.
47Tracheidy a tracheje
- V xylému je díky transpiraci (transpirace
stálé odparování vody povrchem listu v podobe
vodní páry) podtlak, bunecné steny musí být tedy
silné, aby nedošlo k jejich kolapsu. Naopak ovšem
musí být zajišten i horizontální transport vody,
která musí dovnitr i ven z bunky snadno pronikat.
Tyto opacné požadavky jsou rešeny kompromisne
bunecná stena cévních elementu je ztloustlá
nepravidelne kruhovite, šroubovite, sítovite a
schodovite.
48Tracheidy a tracheje
- I u vývojove nejpokrocilejších rostlin jsou
zachovány jak tracheje, tak tracheidy možná
proto, že zvýšená vodivost s sebou nese snížení
hydraulické bezpecnosti. Embolie porušení
vodního sloupce v céve, casto nevratne.
49Drevní vlákno a drevní parenchym
- 3. Drevní vlákno - je sklerenchymatické, zpevnuje
stonek - 4. Drevní parenchym - ukládání zásobních a
odpadních látek, rozvod vody ve vodorovném smeru
50Floém(lýková cást vodivých pletiv)
- slouží k rozvodu asimilátu z listu ke korenum
(asimilace proces, pri kterém organismy
prijímají látky a energii z vnejšího prostredí a
premenují je na látky vlastní jejich telu), jedná
se o tzv. asimilacní proud. - Asimiláty mohou být eventuelne vedeny i k jiným
nezeleným cástem rostliny, jako jsou kvety, plody
a semena. - Nejcastejším asimilátem je sacharóza, též voda a
další organické látky.
51Floém
52(No Transcript)
53Floém
- Je tvoren celkem peti typy bunek
- Sítkové bunky
- Sítkovice
- Pruvodní bunky
- Lýková vlákna
- Lýkový parenchym
54Sítkové bunky
- Sítkové bunky - sítková polícka jsou v techto
bunkách rozmísteny pravidelne, bez prednostní
orientace vzhledem k transportu. - Sítkové polícko perforace (proderavení)
bunecných sten, kterými jsou spojeny protoplasty
sousedních bunek, nejsou v bunecných stenách
rozptýleny jednotlive, ale sdružují se do
polícek, která vzhledem pripomínají sítka. Tyto
polícka nazýváme sítková polícka.
55Sítkové bunky
- sítkové bunky jsou v dospelosti živé
- avšak chybí jim jádro, ribosomy a vakuoly
- metabolickou podporu zajištují tzv. pruvodní
bunky, jejichž ribosomy pracují nejen pro
pruvodní bunky, nýbrž i pro sítkové bunky
56Sítkovice
- jsou kratší a širší než sítkové bunky,
sítková polícka jsou orientována v techto bunkách
ve smeru transportu, velikost póru se zvetšuje.
Sítkovice nenajdeme u kapradrostu a
nahosemenných.
57Sítkovice
58Sítkové bunky a sítkovice
- Sítkové bunky a sítkovice nazýváme sítkové
elementy. U sítkových elementu jádra bunek
zpravidla mizí. Jejich životnost je krátká (u
protofloému se pocítá na dny, u metafloému a
deuterofloému na mesíce). Pak se sítka ucpávají
polysacharidem kalózou a sítkový element
kolabuje. - Výjimkou je lípa a vinná réva, kde se kalóza na
jare rozpouští a životnost sítkových elementu je
2 - 3 sezóny. - Na rozdíl od cévních elementu si sítkové elementy
zachovávají živý protoplast.
59Pruvodní bunky
- vznikají spolu se sítkovicemi nerovnomerným
rozdelením jedné materské bunky. Z vetší ze
vzniklých bunek se stane sítkovice, menší se
stane pruvodní bunkou. Tato menší bunka se muže
ješte znovu rozdelit, takže kolem jedné sítkovice
muže být i víc pruvodních bunek. - Pruvodní bunky mají velká jádra, cetné
mitochondrie, mnoho ribozómu, málo vakuol, cetná
plasmodesmata. Slouží k zásobování sítkovic a
transportu asimilátu do sítkovic i z nich. - Jsou pouze u sítkovic, ne u sítkových bunek.
60Pruvodní bunky
61Lýková vlákna a lýkový parenchym
- Lýková vlákna - sklerenchymatická, bez živého
protoplastu, zpevnují stonek. - Lýkový parenchym - ukládání zásobních a odpadních
látek, transport ve vodorovném smeru.
62Cévní svazky
- Xylém i floém bývají uloženy do tzv. cévních
svazku. Cévy i sítkovice jsou doprovázeny drevním
a lýkovým parenchymem a muže kolem nich být
pochva ze sklerenchymatických bunek. Tyto cévní
svazky procházejí celou rostlinou, mezi nimi je
základní pletivo. Podle usporádání xylému a
floému odlišujeme 4 typy cévních svazku - 1. Kolaterální
- 2. Bikolaterální
- 3. Koncentrické
- 4. Radiální
63Cévní svazky
- 1. kolaterální - nejcastejší typ u semenných
rostlin též u preslicek. U jednodeložných jsou
tyto svazky roztroušené, u dvoudeložných a
jehlicnanu jsou usporádány do kruhu. - 2. bikolaterální - jsou vzácnejší. Najdeme je u
lilkovitých, tykvovitých a zvonkovitých
64Cévní svazky
- 3. koncentrické - delíme je na
- a. drevostredné - nekteré kapradiny
- b. lýkostredné - napr. konvalinka
- 4. radiální - drevní a lýková cást se strídají.
Najdeme je u všech korenu. Drevní a lýková cást
se strídají, nebo xylém tvorí hvezdici, mezi
jejímiž rameny jsou pruhy floému.
65Cévní svazek jednodeložné rostliny
66Sekundární delivá pletiva(kambium a felogén)
- Nekteré rostliny mají po celý život pouze
primární pletiva kapradrosty, jednodeložné,
drobné dvoudeložné apod. Naopak nahosemenné a
vetšina dvoudeložných díky sekundárním delivým
pletivum tloustnou do šírky (stromy).
67Sekundární rust
68Sekundární rust
69Sekundární rust
70Kambium
- Vytvárí v rostline dutý válec, který prochází
mezi xylémovou a floémovou cástí cévních svazku.
Kambium je tvorenou jedinou vrstvou iniciál,
která produkuje smerem dovnitr tzv. deuteroxylém
(druhotné drevo) a smerem ven tzv. deuterofloém
(druhotné lýko). Produkce bunek do stredu
rostliny (deuteroxylému) je podstatne vyšší než
produkce bunek smerem ven (deuterofloému).
71Kambiové iniciály
- Kambiové iniciály jsou dvojího typu
- 1. fusiformní - produkují úzké a dlouhé bunky,
rovnobežné s kmenem stromu. Z techto bunek
vzniknou vodivé bunky cévních svazku - 2. paprskové - produkují parenchymatické, témer
kulovité bunky. Tvorí tzv. paprsky, které slouží
napr. k rozvodu látek ve vodorovném smeru. - Cévní svazky s kambiem nazýváme otevrené, cévní
svazky bez kambia nazýváme uzavrené.
72Letokruhy
Jaro Léto Podzim
- Kambium oddeluje smerem dovnitr na jare velké
tenkostenné bunky, v léte menší tlustostenné. Na
podzim jeho cinnost ustává a obnovuje se zase až
na jare. Hranici mezi vrstvami bunek vnímáme jako
letokruh. Deuteroxylém postupne od stredu umírá,
což poznáme podle jeho celkove tmavší barvy.
73Letokruhy
- Tmavá barva je zpusobena tím, že se casto do
nefunkcních cév ukládají trísloviny i další
látky, které drevo vpodstate desinfikují a tím ho
brání vuci napadení houbami. Pokud k tomu
nedochází, mrtvý deuteroxylém je náchylný k
infekcím. Výsledkem je vznik dutých, vykotlaných
kmenu. - Smerem ven produkuje kambium deuterofloém, ale
zde hranice mezi letokruhy není zretelná. - Rust obvodu kmene má za následek narušování
(trhání) všech pletiv, nacházejících se vne
kambia, vcetne pokožky.
74Letokruhy
75Letokruhy
76(No Transcript)
77Anatomie kmene stromu
78Letokruhy
79Felogén
- Felogén vzniká nejcasteji v tzv. primární kure.
Smerem ven oddeluje tzv. korek, kterému se nekdy
ríká suberoderm. Smerem dovnitr oddeluje felogén
tzv. zelenou kuru (feloderm). Korek, felogén a
zelená kura se oznacuje jako tzv. periderm
(druhotná kura).
80Felogén
- Korek - na primární bunecnou stenu se strídave
ukládají vrstvy suberinu a vosku. Tím se bunecná
stena stává nepropustnou pro vodu a plyny a
protoplast umírá. - Zelená kura - obsahuje bunky s chloroplasty a
muže být tedy fotosynteticky aktivní. Nekdy
chybí.
81Felogén
- Felogén po case zastavuje cinnost. Hloubeji se
založí nová vrstva felogénu, který utvorí další
periderm. Díky nepropustnosti korku pak vše co je
vne odumírá. Po case se situace opakuje. Tak
vzniká tzv. borka (Borka je to, cemu v bežné
reci ríkáme kura stromu)
82Kambium a felogén
83Primární a sekundární rust probíhá soucasne
84Rust - shrnutí
85Krycí pletiva
- - chrání rostlinu proti vnejšímu prostredí.
- - komunikace s vnejším prostredím
- Primárním krycím pletivem je pokožka, vznikající
z protodermu. O protodermu bude rec v souvislosti
se stonkem. - Pokožka prýtu se nazývá epidermis (prýt
nadzemní cást rostliny)
86Epidermis
- Epidermis slouží k temto úcelum
- - ochrana proti vysychání
- - výmena plynu
- Bunky epidermis jsou dlaždicovité a tesne k sobe
priléhají vnejší bunecné steny jsou ztloustlé a
obsahují kutin a vosky, které tvorí na povrchu
tzv. kutikulu. Bunky epidermis obvykle neobsahují
chlorofyl, zato v jejich vakuolách jsou cetné
flavonoidy (flavonoidy patrí mezi barviva
rozpustná ve vode, tzv. hydrochromy), které
chrání rostlinu pred UV zárením. - Výmenu plynu zprostredkovávají pruduchy.
87Pruduchy
- Pruduch je tvoren dvema bunkami ledvinovitého
tvaru, mezi nimi je šterbina. Bunky k sobe tesne
priléhají svými konci. Nacházíme je hlavne v
listu, méne ve stonku.
Fotografie stonku preslicky (Equisetum). Oválné
pruduchy se nachází približne v centru stonku
88Pruduchy
- V listové epidermis jich je až 100 na 1 mm2 a
tvorí tak 1 plochy listu. - na 1 cm2 jich je 1000 až 1 000 000
- Na kvetu je možno pruduchy najít rovnež, ale tam
jsou nefunkcní.
89Pruduchy
- Otevírání a zavírání pruduchu závisí na tzv.
turgoru vodním napetí sveracích bunek. Zvetšení
obsahu vody vede k vyklenutí bunek a tím ke
vzniku šterbiny. - Pruduch trav vypadá odlišne dve sverací bunky
leží podélne vedle sebe, každá má tvar cinky.
Zvetšení turgoru vede k oddálení úzkých stredních
cástí obou bunek.
90Pruduchy
91Pruduchy
- Pruduch je casto ponoren do listu, aby se
zabránilo nadmernému odparu vody a zároven
umožnil vstup CO2. - Rostlina musí totiž celit dvema protichudným
požadavkum omezit ztrátu vody transpirací
(vyparováním), aby nedošlo k jejímu poklesu v
pletivech. Uzavrení pruduchu sice nastane vždy,
když obsah vody poklesne a tím se zabrání jejím
dalším ztrátám, tím se ovšem rovnež zabrání CO2
aby vstupoval do listu, což vede k zastavení
fotosyntézy. Rostlina problém vyreší tak, že
pruduch je ponoren do listu, prípadne ješte
chránen spletí trichomu, címž se nad pruduchem
vytvorí prostor, kde molekuly páry nejsou tak
snadno odnášeny proudením vzduchu a zároven není
bráneno CO2, aby vstupoval do listu.
92Pruduchy
Avena fatua
Trifolium pratense
93Transpiracetranspiracne-adhezne-kohezní
mechanismus
Koheze spojuje molekuly vody jednu ke druhé díky
vodíkovým mustkum, adheze poutá molekuly vody k
polárním celulózovým stenám tracheid
Voda se vyparuje z listu
Osmózou vniká voda do korenového vlášení
94Hydatody
95Trichomy
- povrchové výrustky pokožkových bunek rostlin
ruzného tvaru a funkce ( chlupy) - 1. Krycí
- 2. Žlaznaté
- 3. Absorpcní
96Trichomy
- 1. krycí - casté u rostlin suchých stanovišt
- a. brání odparu vody
- b. odráží slunecní zárení
- c. ochrana proti býložravcum
- 2. žlaznaté - tyto trichomy produkují ruzné
silice, étery atd. - a. odpuzování býložravcu
- b. lákání hmyzu
- c. vylucování prebytecné soli
- d. lapací slizy masožravých rostlin
- Patrí sem i žahavé trichomy kopriv. V bunecné
stene trichomu se nachází kyselina kremicitá
(H4SiO4), je proto krehká a tvrdá, uvnitr
trichomu je pod tlakem acetylcholin, histamin a
další látky. Tyto žahavé trichomy slouží k
ochranné funkci.
97Trichomy
Žahavý trichom koprivy (Urtica dioica)
98Trichomy
- 3. absorpcní - absorbují (vstrebávají) vodu a
minerály na listech epifytických rostlin (epifyt
rostlina žijící na povrchu jiné rostliny,
zpravidla stromu, avšak živící se samostatne,
neparazitující) - - absorbují látky z rozložených tel hmyzu u
masožravých rostlin
99Trichomy
Trichom jitrocele kopinatého (Plantago
lanceolata)
Primula veris
100Rhizodermis korenová pokožka
- neobsahuje pruduchy
- v mladších cástech korene je tvorena bunkami s
dobre propustnými stenami tyto bunky jsou
schopny vytváret v urcité zóne korenové vlášení
101Príšte koren, stonek, list. Hezký
týden preje Orko