Fakta a m

1
Fakta a mýty o zraku
2
Obsah

1. Vidí pes cernobíle?
2. Proc moucha ulétne dríve, než ji stacíte chytit?
3. Proc je hmyz pritahován ke svetlu?
4. Proc kockám v noci svítí oci?
5. Které zvíre má nejlepší zrak?
6. Jaký mají zvírata zorný úhel?
7. Jaké barvy vnímají zvírata?
8. Když budu pravidelne provádet ocní cviky, nebudu
   muset nosit brýle.
9. Ctení pri slabém osvetlení zhoršuje zrak.
10. Jezte hodne mrkve, zlepšuje zrak.
11. Je lepší nenosit brýle porád. Když budu chodit
    doma bez nich a bez kontaktních cocek, oci budou
    moct odpocívat.
12. Celodenní práce s pocítacem ocím škodí.

3
Vidí pes cernobíle?

• Pes má tycinky i cípky, takže jeho barevné videní
  je podobné jako u cloveka a není tedy pouze
  cernobílé. Pes ovšem vnímá jiné barevné spektrum
  vidí pouze barvy v rozsahu modro-fialová a
  žluto-zelená.
• Zatímco clovek vnímá predmet napríklad cervené
  barvy, pes pravdepodobne vidí ten samý predmet
  zelene. Modrozelenou vidí jako bílou. Žlutou,
  zelenou a oranžovou barvu pes vnímá jako
  neutrální šedou.
• Jeho videní se podobá více barvosleposti, kdy
  není schopen rozlišit cervenou a zelenou barvu.

4
Proc moucha ulétne dríve, než ji stacíte chytit?

• Prestože se oko hmyzu skládá z 6 000 až 25 000
  jednoduchých ocek, není až tak dokonalé jak by se
  mohlo zdát. Není napríklad schopno zaostrovat,
  proto jsou pro hmyz malé predmety neostré.
• Duležitá výhoda je ovšem ve velkém zorném poli.
  Takže je témer nemožné se priblížit k mouše, aniž
  by vás zpozorovala.
• Moucha vnímá pohyb skutecne rychleji a to
  prumerne 60 120 impulzu za sekundu, zatímco
  clovek pouze 24. Hmyzu proto pripadá pohyb
  pomalejší než cloveku a dokážou rychleji
  zareagovat.

5
Proc je hmyz pritahován ke svetlu?

• Hmyz používá zrak k navigaci. Pri letu je
  intenzita svetla témer stejná v obou ocích, a
  pokud tomu tak není, vyrovná svoji dráhu
  rychlejším pohybem krídel na jedné strane.
• Toto chování vede k tomu, že hmyz naráží na umelé
  osvetlení, protože takové osvetlení je na rozdíl
  od slunce príliš blízko a každé oko tak vnímá
  jinou intenzitu svetla, neustálá korekce tohoto
  jevu skoncí srážkou s tímto svetelným zdrojem.
• Není tedy pravdou, že hmyz je svetlem pritahován,
  jedná se pouze o chybu v jeho navigacním chování.

6
Proc kockám v noci svítí oci?

• Zvírata aktivní v noci mají za sítnicí odrazovou
  vrstvicku, takže dopadající svetlo pusobí na
  svetlocitlivé bunky sítnice ze dvou stran.
• Mužeme si to snadno overit, když v noci
  pozorujeme oci kocky, na které dopadá svetlo -
  nápadne svetélkují práve odraženým svetlem. Navíc
  sítnice techto zvírat obsahuje v pomeru k cípkum
  neobvykle mnoho tycinek.
• To ale také znamená, že tato zvírata musí chránit
  oci pred denním svetlem. Proto se napr. zornicky
  kocicích ocí v denním svetle zužují do úzkých
  šterbin.

7
Které zvíre má nejlepší zrak?

• Draví ptáci jsou schopni zaznamenat v krajine
  pohyb až na 2 kilometry, sokol dokonce až na 6
  kilometru.
• Sova má oci asi stokrát citlivejší na svetlo než
  clovek a to jí umožnuje nocní videní. Vetšina
  ptáku a obojživelníku vidí všechny barvy spektra,
  zatímco barevné videní vetšiny savcu je omezené.
• Sítnice mnohých savcu má jenom dva druhy cípku a
  zvírata, která jsou aktivní v noci, pravdepodobne
  barvy skoro nerozlišují. Napríklad ježek vnímá
  predevším žluté svetlo a ostatní barvy jsou pro
  nej témer nerozeznatelné.

8
Jaký mají zvírata zorný úhel?

• Lovená zver, napríklad králík, myš nebo jelen, má
  oci posazené po stranách hlavy, což umožnuje
  široký rozhled na všechny strany.
• Tím je sice presné videní omezeno, ale zvetšuje
  se tak celkový rozhled. Ve svém okolí tak ocima
  zaznamenají každého možného neprítele. Napríklad
  králík má úhel rozhledu témer 360 stupnu, což
  znamená, že ve svém okolí muže zaznamenat možného
  neprítele prakticky z každé strany.
• Clovek má rozhled asi 200 stupnu, aniž bychom
  pritom museli otocit hlavou. Úhel rozhledu kocky
  je však menší, obsáhne sotva 180 stupnu.

9
Jaké barvy vnímají zvírata?

• Barevné videní vetšiny savcu je omezené. Ptáci a
  obojživelníci vidí všechny barvy spektra, naopak
  savci vetšinou vidí jen nekteré bary. Nocní
  zvírata, pravdepodobne barvy skoro nerozlišují.
  Napríklad ježek vnímá nejvíce žluté svetlo a
  ostatní barvy témer nerozeznává. Pes nevnímá
  barvu zelenou a cervenou, kocka cervenou.
• Vnímané barvy
• Pavouk zelená, ultrafialové zárení
• Vcela modrá, žlutá, ultrafialové zárení
• Ryby vetšinou jen dve barvy
• Žába vetšina barev
• Hadi vetšina barev, infracervené zárení
• Ptáci pet až sedm barev, ultrafialové zárení
• Kocka dve nevýrazné barvy
• Pes dve nevýrazné barvy
• Veverka modrá, žlutá
• Šimpanz všechny barvy

10
Když budu pravidelne provádet ocní cviky, nebudu
muset nosit brýle.

• Ocní cvicení nezlepší ani nezachrání videní, ani
  nedokáže oddálit dobu, kdy budete muset nasadit
  na nos brýle.
• Ostrost videní závisí na rade faktoru vcetne
  tvaru ocí a zdraví ocní tkáne a bohužel ani jedno
  nemužete výrazne zmenit cvicením.

11
Ctení pri slabém osvetlení zhoršuje zrak.

• Ackoliv ctení pod perinou nebo v pološeru
  nedokáže zhoršit vaše videní, dokáže oci rychle
  unavit.
• Nejlepší zpusob, jak nastavit svetlo pri ctení,
  je zamírit ho rovnou na stránky, nikoliv pres
  rameno. Stolní lampa s matným stínítkem
  smerujícím prímo na knihu nebo casopis je ideální
  zpusob.
• Naopak svetlo, které dopadá pres rameno, vás
  oslní a vy tak pri ctení uvidíte hur.

12
Jezte hodne mrkve, zlepšuje zrak.

• Pravda Tohle cástecne platí. Mrkev totiž
  obsahuje vitamín A a predstavuje jednu z nekolika
  druhu zeleniny, kterou vaše oci milují.
• Ale cerstvé ovoce a zelená listová zelenina, jež
  obsahují více vitaminu (napríklad C a E), jsou
  ješte lepší.
• Antioxidanty pomáhají chránit oci pred šedým
  zákalem a ocní degenerací. Ale pojídání zeleniny
  vás rozhodne neochrání pred základními ocními
  vadami - krátkozrakostí nebo dalekozrakostí.

13
Je lepší nenosit brýle porád. Když budu chodit
doma bez nich a bez kontaktních cocek, oci budou
moct odpocívat.

• Jestliže potrebujete brýle na dálku nebo na
  ctení, používejte je. Pokud se budete pokoušet
  císt bez nich, budete oci zbytecne namáhat a
  unavovat je.
• Používání brýlí vaše videní skutecne nezhorší,
  ani nepovede k dalším ocním chorobám.

14
Celodenní práce s pocítacem ocím škodí.

• Ackoliv práce s pocítacem váš zrak nepoškodí,
  pokud celý den sledujete monitor, zacnete mít oci
  unavené. Upravte si osvetlení tak, aby vás
  neoslnovalo.
• Také pokud pracujete u pocítace nebo ctete, je
  vhodné zhruba každou hodinu nechat oci chvíli
  odpocinout.
• Lidé, kterí zírají na obrazovku dlouhou dobu,
  rovnež mají tendenci méne mrkat, což muže oci
  vysušovat a dráždit.