Soci

1
Sociální vztahy

• Percepce, komunikace a interakce
• Sociální vztahy a interpersonální vztahy
• Sociální instituce
• Kultura

2
Percepce

• Znamená vnímání, vytvárení celistvých obrazu ve
  vedomí, posouzení a interpretace vnímaného.
• Je nezbytnou podmínkou pro vytvorení vztahu mezi
  lidmi. Podle získaných a interpretovaných
  informací se formují vztahy.
• Percepce je doprovázena radou poruch a chyb.

3
Komunikace

• Sdelování i sdílení. Sdelování predstavuje
  racionální složku komunikace a obsahuje predávání
  informací. Sdílení znamená prožívání komunikace,
  zúcastnení se komunikace (i pasivne).
• Studované stránky komunikace podle kalifornské
  školy syntax (kódování, komunikacní kanály,
  jejich kapacita, šumy, statistické jazykové
  jevy), sémantika (významy vysílajícího a
  prijímajícího) a pragmatika (vztah, prubeh a
  výsledky mezi vysílajícím a prijímajícím).
• Motivace ke komunikaci poznání, sdružování,
  sebepotvrzování, adaptace, prosazování se,
  udržování duševního zdraví, zábava.

4
Schéma komunikacního procesu

• H. Lasswell KDO CO JAKÝM KANÁLEM KOMU
  ÚCINEK. Užívá se pri analýze masové komunikace.
• Detailnejší a presnejší
• Komunikátor - intence (zámer), kontext
  (vnitrní x vnejší), kompetence, manévrování
  (diskvalifikování, mystifikace, sugerování).
• Kódování sdelení symbolické, jednání
  (neverbální komunikace).
• Sdelení obsahová závažnost, souvislost s
  motivací ke komunikaci.
• Médium ocekávání, obvyklé zacházení s
  médiem, technické možnosti.
• Dekódování presne nekopíruje kódování,
  posun.
• Komunikant postavení ve vztahu,
  kompetence.
• Úcinek zmena chování.

5
Masová komunikace

• Komunikace jednosmerná, monologická s omezenou
  možností výmeny pozic komunikátor komunikant.
• Zretelné je sdelení a médium, komunikátor (jako
  puvodce sdelení) je skryt. Pro príjemce muže být
  neznámý.
• Vliv skupin na strane príjemce. Ovlivnují zpusob
  prijetí sdelení a jejich interpretaci.

6
Interakce

• Je vztah, charakterizovaný jako výmena
  cinností. Interakce je vzájemné reagování dvou
  subjektu na sebe a výsledek interakce je závislý
  na obou stranách vztahu. V interakcích se reálne
  vytvárejí sociální skupiny, organizace ci další
  sociální jednotky.

7
Výsledky interakce

• Spolecný produkt, vec nebo myšlenka.
• Kooperativní závislost, vyladení delby cinností a
  specializací.
• Spolecné zážitky, zkušenost ze vzájemného vztahu
  a s chováním druhého.
• Možnost presnejšího ocekávání toho, co udelá
  druhý.
• Sdílení zájmu, dosahování shody v cílech.
• Formování odpovednosti partneru vuci sobe.
• Spolecná vypravování, zvýraznování stejných
  významu (ale i obráceným smerem).

8
Interpersonální vztahy

• Jsou bezprostredne mezi jedinci.
• Vzájemná propojení jen v malém okruhu lidí.
• Dobrá vzájemná znalost vlastností a dovedností,
  vztah je spojen s urcitými emocemi.
• Vzájemná schopnost predvídat, prizpusobovat se a
  vetší snaha o udržení vztahu mezi jedinci.
• Vyšší dynamika vztahu v prípade nutné adaptace na
  zmeny a operativnost v rízení vztahu.

9
Sociální vztahy

• Vazby jsou složité a v rozsáhlých celcích.
• Ve vztazích jsou duležití prostredníci, vztahy
  jsou instrumentální.
• Vazby jsou mezi sociálními subjekty, osobnost
  jedince nemusí být vyjádrena nebo zduraznena.
• Vztahy jsou usporádány podle principu,
  vytvorených mimo rámec reálne propojených
  subjektu.

10
Sociální instituce

• Sociální instituce jsou skutecnosti materiální i
  duchovní povahy, které ovlivnují chování cloveka
  tak, aby bylo ve shode s požadavky sociálního
  systému (spolecnosti), ve kterém je clovek
  zarazen a ve kterém sociální instituce pusobí.

11
Vlastnosti sociálních institucí

• Zakotvené v minulých jednáních a stabilní. Duvod
  urcité formy a obsahu není patrný.
• Na jedinci nezávislé, není možné je libovolne
  menit.
• Usporádávají sociální vztahy. Vyjadrují jejich
  celkovou povahu.
• Úcinne vedou jedince ke správnému chování.
• Jsou predávány a prijímány ve výchove. Jedinci se
  s nimi ztotožnují a prijímají za své.

12
Instituce typu obvyklé chování

• Zvyk - ustálený zpusob výkonu cinnosti, provázený
  rutinou. Není nutné premýšlet o smyslu cinnosti.
  Zvyky programují bežný, každodenní život
  cloveka.
• Obycej - komplexnejší a obsažnejší forma chování.
  Obsahuje radu cinností a jejich výkon je
  ustálený. Obyceje jsou významné pro zvýraznení
  urcitých událostí situací a událostí v živote
  cloveka a spolecnosti.
• Rituál, obrad - cinnost nebo soustava cinností s
  ustáleným prubehem. V ní nebo v nich je
  zakódovaný nejaký význam. Jeho vyjádrení je
  symbolické. Rituál a obrad je prostredkem
  komunikace mezi zasvecenými, poucenými.
• Tradice - predávané vzory chování. Smysl tradic
  je dvojí 1. zakotvení cloveka ve spolecnosti a
  posílení vedomí príslušnosti k ní a 2. zastoupení
  úcelove racionálního chování.

13
Instituce typu požadované chování

• Hodnoty - jsou jevy hmotné i duchovní povahy, ke
  kterým clovek získal urcitý vztah a orientují
  jeho chování tak, že jich chce dosáhnout nebo se
  zbavit.
• Normy - jsou obecná pravidla jednání, která
  urcují co jedinec smí a co nesmí, co je prípustné
  a co ne.
• Ideály, osobnosti jako vzory, mýty

14
Hodnoty

• Vyjadrují pomer cloveka ke skutecnostem, které
  jej obklopují (a oznacuje je za duležité x
  neduležité, užitecné x škodlivé, pozitivní x
  negativní apod.). Usporádávají svet podle významu
  jeho složek.
• Jsou vyjádreny obecne, nejsou totožné s konkrétní
  vecí.
• Hodnoty jsou kritériem a merítkem pro posuzování
  a orientaci cloveka ve svete.
• Clovek usiluje o jejich dosažení. Urcují smer
  jeho motivací.
• Ovlivnují volbu cílu a jejich naplnením je hodnot
  dosahováno.

15
Normy

• Musí být v souladu s hodnotami.
• Normy jsou respektovány, když je uznána jejich
  legitimita (oprávnenost) nebo v dusledku vnejší
  adaptace (prizpusobení se).
• Jednání jedincu je v rámci sociální kontroly
  porovnáváno s normami a stimulováno sankcemi
  (odmenami nebo tresty).
• Jsou spojeny s vedomím o nutnosti udržení vztahu.

16
Právo

• Vzniká v racionalizovaných, formalizovaných
  procesech podle stanovených zásad a pravidel.
• Vytvárí se usporádaný a vyvážený systém norem.
• Má všeobecnou platnost.
• Je presne urceno, jak muže být vymáháno chování,
  aby bylo v souladu s normou.

17
Morálka

• Vzniká v neformálních procesech. Na prosazení
  morálky se podílejí emoce.
• Vychází z definování a oznacování dobra a zla. To
  je odvozeno z nejvýznamnejších hodnot.
• Má nahodilý charakter co do úplnosti a
  provázanosti jednotlivých norem i všeobecnosti
  uplatnení.

18
Další typy sociálních institucí

• Organizace jako sociální instituce predstava
  správného jednání v organizaci.
• Nástroje donucení predstava o úcinku v prípade
  použití.
• Oblasti života spolecnosti (jako napr. soukromí,
  ekonomika, veda, sport), ve kterých se prosazuje
  vždy urcitý druh chování.

19
Kultura

• Kultura je relativne integrovaný celek zahrnující
  lidské chování a jeho výtvory a toto chování se
  rídí vzory, které byly vytvoreny v urcitém
  spolecenství v procesu interakce.
• (Kloskowská)

20
Pojetí kultury

• Antropologické soubor zpusobu prežití
  spolecnosti, které byly provereny a jsou
  efektivní v daném prostredí.
• Sociologické soubor hodnot, norem a vzoru
  chování, kterými se prosazuje spolecensky žádoucí
  chování.
• Psychologické systém prijatých zásad, které
  clovek prejímá v prubehu ucení.

21
Vlastnosti kultury

• Vzniká v prubehu dlouhého vývoje, její promena je
  pomalá a soucasný stav se odvíjí od stavu
  predchozího, tzn., že vývoj je kontinuální.
• Zajištuje v daném spolecenství vnitrní soulad
  mezi cástmi jeho struktury a zpusobuje, že
  aktivity cástí (jedincu, skupin apod.) nemají
  chaotický charakter, ale stále znova spolecenský
  celek utvárejí.
• V kulture se vytvárí osobnost a každá osobnost je
  nositelkou kultury.

22
Základní funkce kultury

• Funkce potvrzující, ideologická. Kultura vytvárí
  vedomí identity príslušného spolecenství a vedomí
  odlišnosti a hodnotove je zakotvuje.
• Funkce zajištení kontunity. V kulture je
  prekonávána casove omezená pusobnost jedince.
  Záznam dílcích výsledku chování a jejich
  spojování dává širší zkušenost celého
  spolecenství.
• Funkce korekce individuálního chování. V kulture
  jsou zakotveny vzory, jsou prevedeny do
  vnímatelné podoby a uplatnovány nástroje jejich
  prosazování.
• Funkce identifikacní. Díky existující kulture se
  jedinec muže ztotožnit s konkrétním spolecenstvím
  opakováním kulturních vzoru a odlišit se od
  cizincu.

23
Úrovne kultury podle G. Hofsteda

• Národní kultura
• Kultura spojená s náboženstvím (resp. etnikem,
  jazykem)
• Kultura spojená s pohlavím, generací, trídou
• Organizacní kultura

24
Zjednodušené pojetí úrovní kultury

• Kulturní okruhy - okruh sociálních systému,
  produkující jednu kulturu
• Náboženský
• Národní
• Jednotlivých sociálních systému