Dlouhodob

1

Dlouhodobý výcvik v integrativní psychoterapii,
2. rocník MUDr. Jan Kubánek
2
Úvod

• Dynamická, systemická a kognitivní tradice se víc
  zameruje na poznávání a rozumové pochopení nebo
  na zmenu chování.
• Relativne malý duraz kladli na prožívání emocí.
• Snadneji se dá zamerit na poznávání, protože se
  dá ve vedomí lépe uchopit a také na chování,
  protože se dá lépe pozorovat a máme ho více pod
  vedomou kontrolou.
• Terapie zamerená na emoce se snaží dosáhnout
  rovnováhu mezi citovou/poznávací/behaviorální
  složkou tím, že zduraznuje významnou roli
  prožívání primárních adaptivních emocí v procesu
  terapeutické zmeny.

3
Proces

• 1. empatické vyladení na klientovy emocionální
  významy nebo pocity.
• 2. facilitování konkrétních zpusobu emocionálního
  zpracování a vytvárení významu.
• Cíl sebe-reorganizace emocionálních schémat a
  osobních významu.

4
Výzkum

• Narustající pocet dukazu o úcinnosti lécby
  zamerené na emoce.

5
Co je emoce?

• 1. tendence konat ve vztahu
• 2. proces konstruování významu
• 3. primární signální význam
• Napr. smutek nastavení ruky ke kontaktu, když
  neprijde, následuje stažení se. Strach tendence
  utéci. Emoce dávají smysl konání. Duležitý
  komunikacní systém.

6
Dialekticko-konstruktivistická teorie. Dva
základní systémy

• 1. Afektivní systém Pre-symbolický. Regulace
  citu je ústrední motiv. Emoce prichází dríve než
  slova, muže být pocitována v tele. Snažíme se
  vyhýbat nepríjemným.
• 2. Konstruování významu Symbolický. Ústrední
  motiv je vule k významu.
• 3. Interakce mezi temito dvema systémy urcuje
  prožívání. Dát smysl tomu, co prožívám.

7
Ad 1. Emoce, motivace a regulace citu

• Regulace citu je ústrední motiv.
• Vyhledáváme emoce, protože to, jaké pocity nám
  zpusobují, nám pomáhá prežít.
• Vyhledáváme pokoj, radost, slast, hrdost,
  vzrušení a zájem a stejne tak se snažíme necítit
  bolest a hanbu a strach.
• Vyhledávání emocí je tedy duležitá motivacní síla
  a regulace citu je hlavní motor chování.
• Vyhledáváme vztahy a dosahujeme výkony, protože
  nám dávají urcité pocity.

8
Motivace se zakládá na emocích

• Výše úrovne motivace, jako je napríklad vztahová
  vazba a identita/angažovanost se tedy zakládají
  na afektivních procesech a jsou z nich vytvárené.
• Bez úzkosti a pokoje by nemohla existovat
  vztahová vazba, bez strachu by neexistovalo
  vyhýbání se poškození, bez zájmu by nebyla
  angažovanost, bez hnevu by neexistovala
  asertivita, bez hrdosti a hanby by nebyla
  identita a bez radosti by nebyla slast ve
  spojení.
• Bez emocí by jsme nevyhledávali jiné lidi,
  necítili by jsme žádné pouto ani podporu a
  nedosahovali by jsme výkony a cíle.
• V manželství si vzájemne regulujeme emoce.
• Emoce jsou fenomenologicky prístupnejší, než
  vztah.

9
Ad 2. Vule k významu

• Hledání významu je pud v každém z nás.
• Narodili jsme se pro význam a príbeh.
• Hledání významu je forma štestí.
• Pravdepodobne by žádná slast netrvala, kdyby to
  nebyla slast spojená s významem.

10
Emoce v zásade adaptivní

• Emoce nám ríkají, co je pro nás osobne duležité a
  jestli jdou veci podle nás.
• Pomáhají nám prežít tím, že nám poskytují úcinný,
  automatický zpusob rychlé reakce na duležité
  situace.
• Emoce nás pripravují na chování.
• Emoce obsahují prání/potreby, které vytvárejí
  chování.
• Emoce integrují prožívání, dávají nám význam,
  hodnotu a smer.
• Základní pojmy
• A. emocionální schémata,
• B. diagnostika emocí,
• C. principy zmeny emocí.

11
Ad A. koncept emocionálního schématu

• Obsažená v implicitním/automatickém zpracování
  prožívání.
• Prožívání a chování vytvárí plán cinu, ne
  pre-ciny.
• Sebeorganizující procesy, ne veci.
• Sestává ze složek/prvku spojených v síti.
• Složitost - mnohé fungují simultánne.

12
Emocionální schéma (Narativní struktura)
Presvedcení Ocekávám, že selžu
Obraz matcinné tváre v kontextu
???
Strach Já Matka
Tendence se scvrknout
Hmatový vjem
Vjem/pocit v žaludku
Rychlé dýchání
Srdecní tep
Narativní odvíjení
13
Neurologie

• Neurony jsou propojeny ve složitých sítích.
• Vetšina z nich se objeví v prvních trech letech
  života.
• Funkcní jednotky pro ruzné úlohy vytvárejí v
  mozku oblasti, které jsou aktivovány pri plnení
  specifických úkolu.
• Jsou lokalizovány na ruzných hierarchických
  úrovních.
• Neuronální síte se mohou menit.

14
Real Network Structure in the
Human Brain.
15
(No Transcript)
16
Emocionální schémata

• Vnitrne reprezentují naše emocionální reakce plus
  evokují podnetovou situaci.
• Pozdeji reprezentujeme svoje pojmové poznatky a
  presvedcení asociované s emocionálním prožíváním.
• Výsledkem je syntéza na vysoké úrovni, která
  nám poskytuje vnímání takových vecí, jako jsou
  pocity nejistoty, duvery, zranení a nebo na
  vrcholu blaha.

17
Vznik emocí

• Emoce vyplývají z automatického vyhodnocování
  situace ve vztahu k potrebám/cílum/zájmum.
• Vyhodnocování takových rysu, jako je napr.
  velikost, rychlost, ne myšlenky.
• Emoce jsou adaptivní, ne racionální nebo
  iracionální.
• Regulace
• Množství úrovní neurochemická, fyziologická,
  svalová, kognitivní, sociální
• Emoce oznací problém.
• Emoce je soucást komplexního systému vcetne
  potreb a myšlenek.

18
Vznik emocí
Visual Cortex
Pre-frontal Cortex
Thalamus
Fight, Flight or Freeze
19
Emoce stanovují problémy, které se mají rešit
Kognitivní procesy pracují ve službách
afektivních cílu
20
Komponenty emocí

• Emoce
• Situace
• Vjem/pocit
• Význam
• Potreba
• Tendence konat
• Když se terapeutický proces nehýbe, je dobré
  podívat se na nekterou z techto oblastí. Zrejme
  nebyla rozvinutá. Pri práci zmapovat všechny
  komponenty.

21
Dialektická konstrukce self
22
Narativní identita Verbalizované sebepojetí
Presvedcení
Príbeh
Kultura, jazyk, mýty
Symbolizace
Kognitivní proces Selektivní pozornost
Dialektický kruh
Zkušenost (prožívání)
Jiné možné sebeorganizace
Sebeorganizace Telesne pocitovaný vjem Cítení, co
se deje
Emocionální schémata
23
Úrovne intervencí

• 1. kognitivní.
• Vysvetlování, prejmenování, porozumení
• 2. selektivní pozornost.
• Jak se uvnitr cítíte? Vedení pozornosti empatií.
  Pokud se terapeut zamerí na emoce, zamerí na ne
  svoji pozornost i klient.
• 3. aktivace emocionálních schémat.
• Zmena fyziologického stavu fyz.aktivita u
  depresivních. Aktivovat novou emocionální
  zkušenost.

24
Kompasy EFT

• 1. (ad B.) Diagnostika a zhodnocení emocí
• 2. (ad C.) Empiricky podložené principy zmeny
• 3. Markery problému

25
Diagnostika, indikace

• Dobrý pracovní vztah
• Klienti s Global assesment of function více než
  50 (škála v DSM 4, 0-100)
• Neprítomnost zneužívání látek a poruchy ovládání
  impulzu.
• Self není príliš krehké (narcistická nebo
  hranicní porucha osobnosti)
• Ne príliš málo nebo príliš mnoho emocí.
• Emocionální príznaky distresu nebo jeho
  zpracovávání.

26
KIND, potreby

• Základní lidské potreby jsou adaptivní.
• Cílem je najít klícovou potrebu.
• Muže být konflikt mezi více sobeckými a více
  citovými potrebami.
• EFT není vhodná pro psychopaty a sociopaty.

27
diagnostika

• Emoce
• 1. Primární biologicky adaptivní
• biologicky maladaptivní
• 2. Sekundární
• 3. Instrumentální

28
Emoce

• Primární emoce jsou ty, které se objevují jako
  první. Primární adaptivní emoce jsou smutek ze
  ztráty a asertivní zmocnující vztek. Dostat se do
  kontaktu s nimi je dobré.
• Primární maladaptivní emoce jsou staré, známé
  pocity, které se vyskytují opakovane, a nemení
  se. Jsou to pocity, jako je základní pocit
  osamelosti a opuštenosti, úzkost základní
  nejistoty, pocity ubohé bezcennosti, nebo
  zahanbující nedostatecnosti, které trápí jedince
  po celý jeho život. Pocházejí z predcházejících
  zážitku.
• Sekundární emoce jsou reakcí na myšlenky a pocity
  spíše než na situaci, jako napr. vztek jako
  reakce na pocit ublížení, nebo pocit viny, nebo
  obav pri prožívání vzteku.
• Když se lidi cítí zraneni, mohou vyjadrovat hnev,
  muži casto vyjadrují hnev a zurivost, když cítí
  hanbu nebo úzkost. Ženy casto místo hnevu plácí
  (smutek). Sekundární emoce je obrannou reakcí
  (psychodynamika).
• Instrumentální emoce jsou predstírané a slouží
  nejakému dalšímu cíli.

29
Diferencilání intervence

• Primární adaptivní dosažení za úcelem dobrých
  informací.
• Primární maladaptivní dosažení za úcelem
  transformace. Nejprve emoci cítit, pak je možné
  ji opustit.
• Sekundární zkoumání za úcelem prístupu k
  primárním emocím.
• Instrumentální uvedomení si jejich cíle.

30
Prerušení/bloky/vyhýbání se emocím

• Afektivní strach/úzkost ze ztráty sebekontroly
  nebo z pohrdání ci odmítnutí ze strany druhých
• Fyziologické zatnutí svalu, zadržování dechu
• Kognitivní katastrofická ocekávání, (lidi me
  odmítnou), mýty (muži neplácounení možné se
  zlobit na rodice)
• Behaviorální sebepoškozování, kousání nehtu,
  aplikace návykové látky, hraní automatu

31
Projev adaptivních emocí
32
Prerušení emocí
33
Hlavní procesy zmeny emocí

• A) Dosahování emocí
• B) Modulování, porozumení emocím
• C) Transformace emocí

34
A) Dosahování emocí

• 1. Zvyšte uvedomení si emocí, jejich symbolizaci
  v kontextu charakteristických osobních príbehu.
• Uvedomení, pojmenování, celý príbeh a jeho
  kontext.
• Symbolizovaní emocionálního prožívání za úcelem
  nalezení smyslu svého prožívání. Co cítím?
• 2. Projevte emoci.
• Projev mení self a interakce mobilizováním i
  odhalením se. Prekonejte sebeovládání a inhibice.
  Úplný projev. Neuro-chemické zmeny.
• Když plácu, vzdávám se druhému. Vztek naopak
  mobilizuje.
• Vyjadrování emocí v prubehu terapie predikuje
  její úspešnost.

35
B) Modulování, porozumení

• 3. Zlepšete regulaci emocí.
• Explicitne vyjádrete regulaci. Použijte zámernou
  mozkovou kapacitu na kontejnování a regulování
  maladaptivních reakcí amygdaly (hlavne strach,
  zurivost, hanba). Implicitne vyjádrete
  sebeutišení. Dovolení si, tolerování, akceptování
  a tišení.
• Regulace dechu, vzdálenosti od emoce, tak jako v
  meditaci. Sebeuklidnení. Internalizace empatické
  prítomnosti terapeuta. Jak se mužeš postarat o
  zranené díte v sobe?
• 4. Reflektujte emoce.
• Hledejte význam prožívání. Uvolnení zaseknutého.
  Vytvorení nového významu. Pochopení. Videní
  vzorcu, porozumení novým zpusobum. Nová narativní
  konstrukce.

36
C) Transformace emocí

• 5. Zamente emoci emocí.
• Alternativní, zmenená sebeorganizace, sada
  emocionálních schématických vzpomínek nebo
  hlasu v osobnosti, založená na primárních
  emocích se dá dosáhnout pomocí
• a) odvedením pozornosti.
• b) zamerením se na novou potrebu/cíl.
• c) zmenou interakcí.
• Maladaptivní reakce se transformuje anebo
  syntetizuje s adaptivnejší emocionální reakcí.
• Pri vzteku se rozpínám, pri smutku cekám kontakt
  a priblížení a když neprichází, tak se izoluji.
  Pri úzkosti se stahuji. Mohou se aktivovat i jiné
  hemisféry. Jedna emoce mení druhou. Vztek mení
  stud. Zmeny jsou i na neuronální úrovni. Vzniká
  nový pocit.
• Výzkum pameti vždy, když si na neco vzpomeneme,
  tak se to uloží trochu zmenené. Vzniká mix staré
  a nové vzpomínky. Ke vzpomínce se pridá nová
  zkušenost.
• 6. Zamente emoci novým interpersonálním zážitkem.
• Nový zážitek s druhým clovekem poskytne
  korektivní emocní zkušenost. Vyvrátí patologická
  presvedcení. Poskytne interpersonální utišení.
  Nový úspešný zážitek zmení emoci.

37
Transformace emocí
1.Dokoncení/Odpojení/Návyk/Vyhasnutí
Co je blokované se musí odblokovat, at to jde
svojí cestou
Objevení se odplynutí Pustit Desenzitizace/Expoz
ice
2. Zmena emoce emocí
Vymazání Vytvorení nového

Syntéza
38
Zprístupnení alternativní emoce

• 1. Empatický vztah.
• 2. Presun pozornosti na prítomnou subdominantní
  emoci.
• Napr. nabízí vztek, ale v ocích má neco jiného.
• 3. Prístup k adaptivní potrebe/cílu a asociované
  emoci.
• Co potrebuji? Hodnocení, jestli je nebo není
  potreba naplnena. To vyvolá vztek nebo smutek.
• 4. Expresivní vyjádrení alternativní emoce.
• Podporit pozici tela, která je blízko k vyjádrení
  dané emoce.
• 4b. Aktivujte predstavivost k vyvolání emoce.
• Napr. imaginace místa, kde se cítím bezpecne.
• - Evokujte emocionální vzpomínky
  alternativní emoce.
• - Navození nálady pomocí hudby.
• 4c. Terapeut (clen skupiny) vyjadruje emoci za
  klienta.
• Prožíváme sami sebe ve tvári druhých.
• 5. Humor.
• 6. Kognitivní tvorba nového významu.
• 7. Vztah evokuje novou emoci

39
Ukázka práce 1

• Mužeme menit vzpomínky. Musíte celit pocitum,
  než je budeme moci zmenit.
• Vztek vyjádrit ven. Jít hned do prehrávání, ale
  tak, aby to klient zvládl.
• Mužete cítit hnev. Jaké to je?
• Terapeut je ½ kroku pred pacientem. Ne více.
• Proces se zastavil. Co potrebujete?
• Když klient mobilizuje potrebu, prijde hnev. Malý
  hnev a velký smutek. Postupne hnev roste a smutek
  mizí.
• Objeví se porozumení a odpuštení.

40
Intervence zamerená na emoce
41
Intervence zamerená na emoce - poznámky

• Objeví se sekundární emoce. Mluvte o ní.
• Muže se rovnou objevit adaptivní emoce (asertivní
  hnev)
• Beznadej se mení asertivním hnevem.

42
Ukázka práce 2

• Pacientka plác, bezmoc sekundární emoce Co
  potrebujete?
• Jsem vinná, že jsem vykorenila syna, zklamala
  jsem ho marker sebekritiky.
• Co je nejhorší z toho všeho?
• Že jsem si vybrala špatného.
• Trestáte se za to, že jste udelala chybu. Jak se
  cítíte, když se tak trestáte?
• Cítím se hrozne. sekundární emoce.
• Dále technika dvou židlí.

43
Transformace, pomocí vnitrních zdroju

• Organizace emocionálního self.
• Vnitrní zdroje adaptivních emocí.
• V podstate zdravé self.
• Hodnota/klady
• Hnev, smutek.
• Potreba zvládat a spojit se.

• Organizace emocionálního self.
• Maladaptivní emoce.
• Zlé slabé self.
• Jsem bezcenný.
• Nedokáži prežít.
• Hanba, strach

44
Proces základní zmeny

• Sekundární distres
• Primární maladaptivní emoce
• Potreba
• Primární adaptivní emoce

• Jaké potreby jsou spojené s primární maladaptivní
  emoci?
• Napr. pocitovaná nejistota, opuštenost.
• Potreba být milovaný, mít blízkost.
• Primární adaptivní emoce hnev zasloužím si
  mít blízkost a být milovaný. Smutek nemel jsem
  to.

45
Model emocionálního zpracování
Start
Celkový distres
SE K
PRIM. MAL
nízká
Míra emocionálního zpracování
Obvinující vztek
strach / stud
Pascual-Leone Greenberg 2007
negativní hodnocení
potreba
Pozitivní hodnocení
Asertivní hnev / Sebe-utišení
smutek / zranení
PRIM.ADAP
vysoká
Akceptace, puštení, nechání být
46
Model emocionálního zpracování, poznámky

• Obvinující hnev dostat se pod nej, je tam
  zranení.
• Projevení emocí a potreb validizovat terapeutem
  zpochybní negativní sebehodnocení.
• Napr. potrebuji být ocenený zmení se na
  zasloužím si. Vznikne pozitivnejší sebehodnocení.
• Adaptivní emoce smutek, žal když nebylo, co
  melo být asertivní hnev zasloužím si to
  sebeošetrení.
• Smuteksebe utišení jsou opacné strany téže
  mince. Objevuje se porozumení, že jsem to mel
  mít.
• Možné relapsy a pohyby dopredu a dolu ve
  schématu. Víc pracovat s hanbou a vzpomínkami

47
Úlohy vztahu
Marker úkolu Intervence
Koncový stav
48
Úlohy opetovného zpracování
Marker úkolu Intervence Koncový stav
49
Úlohy prožívání
Marker úkolu Intervence Koncový
stav
50
Úlohy hraní rolí
Marker úkolu Intervence Koncový
stav
51
Empatie je porozumení emocím 47-65

• Vyjádrením podložené porozumení vnitrnímu svetu
  jiného cloveka.
• Navažte emocionální kontakt s prožíváním druhého
  cloveka.
• Predstavuje imaginativní vstup do sveta jiného
  cloveka.
• Komplexní porozumení prožívání jiného cloveka
• Pocity
• Významy
• Prání
• Co je druhý schopný komunikovat, pochopit, co
  potrebuje a kdy.

52
Ruzné empatické reakce
53
Typy empatických reakcí

• 1. Empatické porozumení
• 2. Empatické potvrzení
• 3. Empatické zkoumání
• 4. Empatické navozování
• 5. Empatické dohady.
• 6. Empatické znovu zamerení.

54
Ad 1. Empatické porozumení

• Reakce, jejichž primárním zámerem je komunikovat
  porozumení momentálního klientova prožívání.
• (Nepridávám význam)
• -Empatická reflexe presne reprezentuje
  nejústrednejší, nejbolestivejší anebo silne
  pocitovaný aspekt klientova poselství.
• -Empatické následování strucné reakce, které
  naznacují, že terapeut rozumí, co klient ríká
  (uznání a empatické opakování).

55

• Klient Ztrávil jsem celý den beháním po
  pracovních pohovorech. Mám toho po krk.
• Terapeut Celý den jste behal po pohovorech a je
  to takové, že Jsem unavený a mám toho dost?
• Klient No ano. Jsem úplne znicený a frustrovaný.

56
Ad 2. Empatické potvrzení

• Tyto reakce potvrzují klientuv pohled.
• Validizace, dává to smysl, nedivím se, že to tak
  máte.
• Príklad
• Klientka Byl takový ostrý. Choval se ke mne jako
  blázen a to bylo potom, co jsem se tak snažila.
  Místo, aby mi podekoval. Je to ponižující.
• Terapeut Ano. Musíte se cítit ponížená a po vaší
  snaze neocenená a ponížená.
• Jiný príklad
• Klientka Nechci plakat
• Terapeut To je v porádku, to tu mužete delat
• Muže se objevit strach, že emoce klienta zaplaví
  nebo hanba, že není dost dobrý, když pláce a
  prožívá emoce.
• Emoce rekne, které potreby nejsou naplnené.

57
Ad 3. Empatické zkoumání

• Zkusmé vysvetlení skrytých hloubek a zákoutí
  prožívání. Mužou se zamerovat na pocity,
  hodnocení anebo predpoklady.
• Reakce se zámerem povzbudit klientovo zkoumání
  (exploraci) a pritom udržet empatické vyladení.
• Simultánne komunikujte empatii a stimulujte
  klientovo sebezkoumání jeho prožívání pomocí
  otevrených anebo na rust orientovaných reakcí.

58

• Príklad klientky, která je depresivní na konci
  romantického vztahu
• Klientka Stále doufám, že zavolá
• Terapeut Jakoby ho nedokážete pustit. Obraz,
  který mám, je, že sedíte a cekáte než zazvoní
  telefon a prestože je stále ticho a prázdno,
  preci jen je pro vás težké vstát a odejít
• Klientka Stále doufám, že se vrátí(vzlyká)
• Terapeut Takže to, že zustáváte, jaksi nechává
  dvere otevrené?
• Klientka Ano, myslím, že se mi nechtelo se
  pohnoutByla jsem z toho tak smutná, ale zacínám
  si uvedomovat, že nemá smysl tam trcet.

59
exploracní otázka

• Stimulujte klientovo sebezkoumání s otevreným
  koncem.
• Napr. Co se deje ve vašem nitru, když toto
  slyšíte od kritika?

60
hledání okraju uvedomení

• Mužou být nejasné a problematické.
• Orientované na budoucnost nebo na možnost.
• Vynorují se a jsou bolestivé.
• Idiosynkratické nebo speciální.
• Napr. Takže je vám nejasné, že?
• Takže jaksi na to neumíte ukázat prstem, ale je
  to jakýsi pocit v žaludku.

61
diferencování

• Diferencujte globální nebo všeobecné prožívání.
• Diferencujte komplexneji výsledky, aby klienti
  meli vetší rozsah možností, reakcí, percepcí a
  interpretací.
• Napr. Takže se necítíte až tak nahnevaný, jako
  spíš zklamaný a frustrovaný, že vás nechápe.

62
propracování prožívání

• Kontext ceho se prožívání týká.
• Vnitrní telesné prožívání.
• Nesymbolizované prožívání žádný obraz ani
  slovo.
• Chybí potreby a prání.

63
vystihující otázka

• Povzbudte klienta, aby si overil zda reprezentace
  prožívání vystihuje jeho skutecné prožívání.
• Napr. Vystihuje to vaše prožívání?

64
Ad 4. Empatické navozování

• Komunikujte empatii a pritom pomáhejte klientovi
  zesílit nebo zprístupnit jeho prožívání pomocí
  živé predstavivosti, úcinného jazyka nebo
  dramatickým zpusobem.
• Zesílení emocí pomocí jazyka, metafory.
• Napr.
• Klient Cítím se takový ztracený, hledám, ale
  nevím, co mám delat
• Terapeut Jakoby všechna svetla zhasla a vy
  nevíte, kde je vypínac

65
Ad. 5 Empatický dohad

• Zkusmý dohad, jaké je momentální implicitní
  prožívání klienta (obvykle s vystihující
  otázkou).
• Napr.
• Klientka Moje matka zrušila návštevu, s necím
  musí pomoci otci(vzdych)vždy je neco
  duležitejší. Jsem tak nahnevaná.
• Terapeut A pritom jste si vzdychla. Mám pravdu,
  když si myslím, že se cítíte zklamaná, odložená
  stranou?
• Jiný príkladKlientka bila svého bratra za to, že
  pije. Terapeut si uvedomil, že klientka nevypadá
  naštvane, ale zdá se, že je spíš smutná.
• Terapeut Vaše tvár vypadá velmi smutne.
  Vystihuje vás to?
• Klientka prikývla a zacala plakat.

66
Poznámka implicitní x explicitní

• Z lat. implicitus, nerozvinutý, oznacuje neco, co
  se samozrejme predpokládá, ale výslovne neuvádí,
  nevyjadruje, nerozvádí. Implicitní muže být tudíž
  také to, co lze z uvedeného odvodit, co z neho
  prímo plyne.
• Opak explicitní, výslovný.

67
Zpusoby terapeutových reakcí

• Empatie
• Provázení procesem
• Zážitková prítomnost
• Jiné

68
Tri úrovne intervencí

• Empatické symbolizování vyjádrení do slov
• Provázející pozornost Jak se cítíte uvnitr
  tela? Zachytit prožívání. Slovy venovat
  pozornost projevum prožívání.
• Stimulující prožívání zachytit signál a ješte
  ho zvýraznit.

69
Ruzné kvality hlasu

• Externí hlas prednáška, stejný duraz, odstup.
• Interne zamerený hlas jakoby ses díval dovnitr a
  hledal. Okno do duše, když se objeví. Korelace s
  úcinkem psychoterapie.
• Omezený hlas opatrný, tichý hlásek. Povzbudit k
  silnejšímu.
• Emocionální hlas vyjadrování emocí, hlas je
  prerušovaný.
• Kontaktní hlas mluvím osobneji s druhým clovekem.

70
Fáze lécby

• Fáze I. Pouto a uvedomení
• Fáze II. Evokace a explorace
• Fáze III. Vytvárení alternativ

71
Ad Fáze I. Pouto a uvedomení

• 1. Všímejte si pocity klientu, empatizujte s
  nimi, potvrzujte je, jako i jejich soucasné
  vnímání sebe.
• 2. Poskytujte základní duvody.
• 3. Podporujte uvedomení si vnitrního prožívání a
  regulace, když je treba.
• 4. Položte základy spolupracujícího ohniska.

72
Fáze II. Evokace a explorace

• 1. Položte základy podpory emocí v kontaktu. Musí
  být hodne vztahové podpory emocí. Zvlášte u
  traumatizovaných vytvorit pocit bezpecí,
  podporovat. Teprve pak je možné evokovat.
• 2. Evokujte a navodte problematické pocity.
• 3. Odstranujte prerušování. Pacienti se snaží
  prožitek prerušovat. Je potreba se dostat k
  prožívání.
• 4. Dosáhnete primární emoce nebo jádrová
  maladaptivní emocionální schémata. Napr. deprese.
  (Bývá z opuštení nebo sebekritická. Ne vše máme
  od rodicu. Duležitá je i tvorba identity a vztah
  k souradným v adolescenci.)

73
Fáze III. Vytvárení alternativ

• 1. Vytvárejte nové emocionální reakce, aby se
  transformovala jádrová emocionální schémata.
  Asertivní hnev a pozitivní smutek podporují
  kontakt. Pak muže vzniknout nový príbeh. Nový
  zážitek vede k novému porozumení, vznikne nové
  hodnocení.
• 2. Reflektujte prožívání, aby získalo význam.
• 3. Potvrzujte nové pocity a podporujte vynorující
  se vnímání sebe.

74
Markery

• Znaky, signály, které vyplynou pri terapii a na
  které se terapeut zameruje.
• A.Odvíjení problematických reakcí.
• B.Sebekritika.
• C.Nedokoncené záležitosti.
• D.Sebeprerušení.
• E.Extrémní zranitelnost.
• F.Nejasné emoce.

75
Žive vykreslit situacijak se uvnitr cítíte?
Neco ze situace bylo nejvíce pusobící. Co je
významné v té percepci? Co je ten spouštec?
76
Marker sebekritiky
B. Model rešení sebekritiky
Role kritika
Drsná kritika
Konkrétní kritika
Hodnoty a normy
Zmekcení
Prožívání v roli
Citová reakce
Diferencované pocity
Touhy a potreby
Vynorující se prožívání
Vyjednávání
Integrace
Sekundární
Maladaptivní
Adaptivní
Emoce
Je-li drsná kritika spojena s opovržením vzniká
sebepohrdání a sebekritická deprese. Záleží na
rezistenci self vuci pohrdání.

Hodnoty a normy u težkých poruch s výrazne
agresivním chováním rodicu se hodnoty neobjeví
žádné.

Zmekcení objeví se vzpomínky s tím clovekem,
s jiným utešujícím clovekem, se spirituální
postavou nemusí se objevit, a presto zacne se
svojí kritizovanou cástí sympatizovat, objeví se
projev starostlivosti vuci sobe.
77
Terapeutovy operace

• Stádium pred dialogem
• 1. Nastolte spolupráci
• 2. Strukturujte experiment
• Stádium opozice
• 3. Identifikujte dva aspekty self.
• 4. Separujte a utvorte kontakt mezi obemi
  stranami.
• 5. Podporujte prevzetí odpovednosti za pozice u
  obou stran.

78

• Stádium kontaktu
• 6. Podporujte klientovo uvedomení si automatické
  sebekritiky a zákazu.
• 7. Zvyšte konkrétnost uvádené sebekritiky a
  zákazu.
• 8. Identifikujte jádrové sebe-hodnocení a zákazy.
• 9. Dosáhnete vyjádrení hlubších pocitu.
• 10. Povzbuzujte prožívajícího, aby poznával a
  uvedomoval si svoje prání a potreby.
• 11. Zlepšujte uvedomování si hodnot a norem.
• Stádium integrace
• 12. Zamerujte kritika na vnitrní prožívání, když
  nastane zmekcení a podporujte vyjádrení se.
• 13. Facilitujte vyjednávání nebo integraci.
• 14. Vytvorte významovou perspektivu.

79
C. Rešení nedokoncených záležitostí
Negativní clovek
Konkrétní negativní aspekty
Zmena pohledu na druhého
Klient prožívá pretrvávající nevyrešené pocity
Rešení

• Sebe potvrzení
• Sebe prosazení
• Na druhého se dá spolehnout

Dysfunkcní presvedcení

• Nový pohled na druhého
• Rozumí druhému
• Odpustí mu

Diferenciace pocitu (vztek smutek)
Mobilizace vyjádrení nenaplnené potreby
Intenzivní vyjádrení specifické emoce
Klient vyjadruje obvinení, stížnost, zranení
Vzpomínka
Sebe prerušení nebo rozpolcení konfliktu
Možné upuštení od nenaplnené potreby
80
Poznámky

• Vuci signifikantní osobe. Odlišit aktuální
  konflikt.
• Stežování si, obvinování (Napr. Proc jsi me
  opustil? Bil? smutek a vztek dohromady
  diferencovat.
• Dobrý proces hnev pak smutek. Muže být ale
  uvízlý jen v smutku nebo jen v hnevu.
• Prehrávání bud tou negativní osobou a predved
  to zranující chování (pomoci muže epizodická
  vzpomínka).
• Výmena rolí. Po hlubokém prožitku následuje
  vyjádrení potreby. Pak znovu výmena rolí.
• Objeví-li se blok ve vyjadrování emocí pracuj s
  ním.
• Zmena pohledu na druhou osobu závisí na síle
  vyjadrovaných emocí.
• Pri vyslovení potreby je dobré, když se objeví
  prožitek, že si to zaslouží.

81
Poznámky - odpuštení

• Pokud dojde k odpuštení, ale príznaky se stále
  objevují, stále trvá potreba a klient porád chce,
  aby mu ji naplnila ta osoba, o které si myslel,
  že jí odpustil.
• Nechat umrít naplnení potreby od této osoby. Je
  potreba ji naplnovat od jiných nebo od sebe.
• Zkoumali proces vedoucí k odpuštení
• Vubec neodpustili, ale nechali to být a pohnuli
  se.
• Odpustili a pohnuli se
• Kdo na tom byl lépe? Nebyl v tom rozdíl. Empatie
  je základní podmínkou odpuštení (dle literatury).
  Zjistili, že lépe fungovalo, když si klient umel
  predstavit empatii toho, kdo jim ublížil.
• Není úplne jasný rozdíl mezi odpuštením a
  necháním být.
• Nechání být zbavit se balvanu. Odpuštení
  zbavit se balvanuprojevování pozitivních emocí.

82
Terapeutovy operace

• Stádium pred dialogem
• 1. Položte základy spolupráce.
• 2. Strukturujte experiment.
• Stádium nabuzení
• 3. Evokujte vnímanou prítomnost významné osoby.
• 4. Nastolte kontakt mezi self a významnou osobou.
• 5. Facilitujte prevzetí odpovednosti.
• 6. Dosáhnete pocátecní pocity klienta jako reakci
  na významnou druhou osobu.
• 7. Facilitujte predvedení významné osoby a
  intenzifikujte podnetovou hodnotu této osoby.
• 8. Evokujte vzpomínku na konkrétní událost.

83

• Stádium vyjádrení
• 9. Diferencujte pocity vuci významné druhé osobe.
• 10. Podporte plné vyjádrení diferencované
  primární adaptivní emoce vuci významné druhé
  osobe pomocí stupnovaných pokusu se vyjádrit.
• 11. Pomožte udržet rovnováhu mezi vyjádrením a
  kontaktem s vnitrním prožíváním.
• 12. Facilitujte vyjádrení nenaplnených potreb a
  ocekávání od významné druhé osoby.

84

• Stádium ukoncení
• 13. Identifikujte se s druhou osobou a podporte
  nové reprezentace druhé osoby.
• 14. Podporujte objevující se nové porozumení
  druhé osoby a vztahu s ní.
• 15. Posilnete klienta.
• 16. Vhodne navodte blízký kontakt s druhou
  osobou.
• Stádium po dialogu
• 17. vytvorte význam a perspektivu.

85
D. Rešení sebeprerušení
Zahrajte prerušení
Poznání pusobení
Specifikujte prerušení
Predstavitel role
Diferencujte pocit
Objekt role
Citové reakce
Vynorující se prožívání
Príklad Klientka si sedne na židli matky. Ríká
sobe Zastav ten hnev, na me (matku) se nemužeš
hnevat, já za to nemužu. klientka si presedne.
Terapeut Rekni, že se hneváš, ona tu není,
neuslyší to. Klientka projeví vzteknakonec si
uvedomí, že si zaslouží být nahnevaná. Vztek
zvyšuje rozdíl, odlišnost. Terapeut Rekni jí,
v cem jste odlišné. Klientka má právo být jiná,
než její matka. Príklad Klientka se zacne
hnevat, ale hned spadne do smutku a vztek zarazí.
Vyjádrení potreby
Kontakt s prostredím
86
Prerušení emocí
Pocátecní impuls nebo vyjádrení emoce
Vyhýbání se jako sebeochrana
Uvedomení si zranujících pocitu Strach/úzkost/ha
nba
Opozice vuci impulsu nebo vyjádrení
Prožívání vycerpanosti
Sebeovládání
87
E. Extremní zranitelnost

• Príklad Trauma
• Asi 2/3 pacientu mohou mít dialog se
  zneužívajícím.
• Co byste rekli, když by tu byl?
• Zvládne-li víc Je tu na této židli.
• U ostatním jen empatický prístup.
• Zustante s temi pocity a povezte, jaké to je žít
  s takovými pocity?
• Jen s takovým clovekem empaticky být.

88
F. Nejasná emoce

• Viz str. 49

89
Další markery

• Viz str. 47-50

90
Další terapeutické intervence

• Restrukturalizace v predstavivosti
• Sebeutišování

91
Restrukturalizace v predstavivosti

• Predstavte si sebe jako díte v scéne související
  s maladaptivním emocionálním schématem.
• Predstavte si nyní sebe jako dospelého nebo jako
  nekoho, kdo vás chrání a vstupte do scény a
  intervenujte, abyste pomohli.
• Predstavte si sebe znovu jako díte a požádejte o
  to, co potrebujete od ochránce a co vám pomuže
  cítit se lépe.
• Otázky
• Vjemy Co vidíte, slyšíte, vnímáte ve svém tele?
• Emoce Co cítíte?
• Myšlenky Co vám beží myslí?
• Chování Co chcete udelat? Co se deje?

92
Sebeutišení

• Cíl Evokovat soucit se zranenou cástí sebe.
• 1. Predstavte si díte ve scéne související s
  maladaptivním schématem.
• 2. Predstavte si sebe nyní jako dospelého, který
  vstupuje na scénu a reaguje na díte (evokuje
  soucit).
• 3. Predstavte si, jak by prítel nebo utešitel
  mohl zareagovat.
• 4. Predstavte si, jak reagujete na svého prítele
  za takových okolností.
• Otázky
• Dokážete to cítit i vuci sobe?
• Pokud ne, co vám v tom brání?

93
Model sebeutišení
Strach z emocí, prerušení
Utišování jsem zde jsi vporádku
Pohled na zranení (Evokace soucitu)
Rešení
Znak
Bezpecí, porozumení vlastnímu utrpení
Pozitivní epizodická vzpomínka (Láskyplné spojení)
Emocionální utrpení
Primárne smutný osamelý
Potreba
Smutnení, truchlení
Negativní epizodická vzpomínka (Absence podpory)
94

• Díky cemu se lidé posouvají od sekundární emoce
  (nebo strachu z emocí) k primární?
• gtgtgt Díky tomu, že si zacnou uvedomovat svuj
  vlastní proces prerušení a dosáhnou negativní
  epizodické vzpomínky.
• Díky cemu se lidé posouvají od potreby k péci?
• gtgtgtDíky tomu, že truchlí, smutní a dokáží mít
  prístup k vnitrním zdrojum (pozitivní vzpomínka
  nebo vidí zranení)

95
Model procesu sebeutišení
To se mi nelíbí!
Budu tu pro tebe.
Vidím ji plakat.
Strach z emocí, prerušení
Starostlivá podpora
Pohled na zranení (Evokace soucitu)
Už to nevydržím
Táta si se mnou hrával
Odolnost, porozumení utrpení
Pozitivní epizodická
vzpomínka (Láskyplné spojení)
Emocionální utrpení
Potrebuji tvoji péci, starost
Jsem tak osamelý!
Cítím se uvnitr silný
Primárne smutný osamelý
Potreba
Smutnení,truchlení
Potreboval jsem to, ale nemohl jsem to mít.
Negativní epizodická vzpomínka
(Absence
podpory)
Býval jsem takový!
? všechny události byly
pozorovány pri práci s židlemi
96
Dve skupiny podle soucástí rešení
Essential
97
Zjištení

• Starostlivá podpora (pozitivní slova/postoje k
  sobe) se vyskytla v obou skupinách.
• Ukázalo se, že uvedomení si potreby péce a
  uvedomení si nedostupnosti této péce a podpory a
  následné smutnení/truchlení s tím spojené, jsou
  pri sebetišení podstatné.
• Negativní i pozitivní vzpomínka na události muže
  hrát roli pri posunu vpred.

98
Kroky pri formulování prípadu rozvoj ohniska
99
1. Stádium Dávejte pozor na styl zpracovávání a
naraci (vyprávení).

• 1.Identifikujte prezentovaný problém.
• 2.Poslouchejte a explorujte klientovo vyprávení o
  problému.
• 3.Pozorujte klientuv styl zpracování emocí.

100
2. stádium Identifikujte bolest

• 4.Identifikujte bolestivé aspekty klientových
  soucasných zážitku.
• 5.Identifikujte jádrová emocionální schémata,
  která nejsou úplne zpracovaná, casto získáním
  informací o bolestivých aspektech klientovy ranné
  vztahové vazby a anamnézy identity nebo
  soucasných vztahu.

101
3. stádium Diferenciovaná intervence

• 6.Identifikujte markery a udelejte úkoly s nimi
  spojené.
• 7.Identifikujte intrapersonální a interpersonální
  problémy, které prispívají k bolesti klienta.
• 8.Dávejte pozor na to, jak klient moment za
  momentem zpracovává svoje zážitky, abyste mohli
  vést intervence.

102
Diagnostika emocí
Adaptivní
Maladaptivní

1. Primární 2. Sekundární 3. Instrumentální
Produktivní Neproduktivní
103
Emocionální produktivita

• Emocionální vyjádrení se považuje za terapeuticky
  produktivní, když klient vyjadruje primární emoci
  takovým zpusobem, že
• A. klient dokáže extrahovat užitecné informace
  obsažené v adaptivní emoci (využití emoce).
• B. maladaptivní emoce má potenciál transformovat
  se na adaptivnejší emocionální zážitek
  (transformace emoce).

104
Ad A. Využití emoce

• Najdi význam
• symbolizuj, asimiluj do narace.
• Podpor cin
• stanov cíle, organizuj cin
• Bud informovaný, hýbej se.

105
Ad B. Transformace emoce

• Dokoncení
• nabuzení emoce a její odplynutí
• Odstranení
• zámena emoce emocí

106
Emocionální produktivita
Auszra, Greenberg Herrmann, 2007
106
107
-zpusob zpracování
Auszra, Greenberg Herrmann, 2007
107
108
--akceptace x únik od prožívání
prístup povolení tolerování
(vydržení) prijetí ?sleduj
?prožij/vyjádri ?reguluj ?vyhodnot
109
(No Transcript)