Patologie mluvn

1
Patologie mluvní komunikace v sociální interakci

• Útlum mluvních funkcí na základe duševních poruch
• F 94 Poruchy sociálních vztahu

2
Mluvní patologie v sociální interakci

• V procesu sdelování se vyskytují ruzné jevy
  vycházející ze zmen až poruch v sociálních
  vztazích.
• Na pomezí patologie jsou to útlumy reci pri
  ostýchavosti a ruzné tzv. špatné-nesprávné návyky
  (bad habits). Tyto jevy mužeme považovat za
  predstupen útlumu mluvních funkcí na neurotickém
  nebo psychotickém základe.

3
Ostýchavost v mluvním styku

• Díte ostýchavé v komunikaci v nové, nezvyklé,
  nárocné sociální situaci muže k tomu mít vícero
  duvodu je introvert, má malou sociální
  zkušenost, má negativní zkušenost
• Ostýchavost v mezilidském kontaktu s osobami do
  té doby cizími bývá u mnoha detí prirozeným
  jevem, ale jen jevem prechodným. Ostýchavost
  obvykle prejde, jakmile odezní orientacní reflex
  a díte nabude pocitu bezpecí a jistoty.
• Útlumové reakce se zesilují nucením k mluvení
  Pozdrav! Jak se ríká! Ultraparadoxní fází se
  navozuje pravý opak.
• Ostýchavost v mezilidském styku je jevem
  prirozeným, ale jen prechodným. Útlumové reakce
  se zesilují nucením k mluvení.

4
Nesprávné mluvní návyky

• Vyskytují se ve dvou formách, v obou se jedná o
  sociální podmínenost.
• Mluva nedbalá dusledek zvýšené sociální
  tolerance, vedomé nebo nevedomé nadrazenosti vuci
  osobám ci vecem. Mluva artikulacne nedbalá,
  nepresná, rezonance nevyvážená.
• Mluva deformovaná vzniká nejcasteji z
  napodobení, ze snahy odlišovat se, nekdy jako
  protest vuci spolecenským formám a rádum.

5
Díte odmítavé

• Vyšší stupen ostýchavosti, témer negativizmus s
  navozenou ultraparadoxní fázi vzniká když je
  díte casto nebo nešetrne nuceno k mluvení
  odpovídá sverepým mlcením.
• Dusledek také perfekcionistické výchovy, výchovy
  neosobne strohé díte odmítané se stává dítetem
  odmítavým, casto jde o díte znacne demotivované.
• Jestliže není negativní postoj výchovne
  odreagován, prenáší se i na jiné osoby a jiné
  cinnosti.
• Jde o sníženou nebo nerozvinutou sociální
  toleranci prechodného rázu.

6
Mluvní negativizmus

• Muže mluvit ale nechce (ostýchavost, extrémní
  ostýchavost, mluvní negativismus).
• Chce mluvit ale nemuže (mutismus).

7
Mutizmus

• Souborný termín, který v praxi obvykle zahrnuje
  (nepresne) všechny prípady, pro než je
  charakteristická náhlá absence artikulované reci
  (mlcení).
• Onemení (ztráta hlasu a reci predtím funkcní) bez
  poškození CNS. Jde o onemení na psychoticky
  (vetšinou u dospelých osob) nebo neuroticky
  (vetšinou u detí) podmíneném základu.
• Mutizmus zahrnuje elektivní mutizmus, selektivní
  mutizmus, totální mutizmus a surdomutizmus.

8
Elektivní mutizmusSelektivní mutizmus

• M.elektivní (electivus (z)volený, volbu dávající)
  m. selektivní (selectus vybraný, výberový) dg
  dle MKN F 94.0.
• Útlum artikulované reci se projevuje jen v
  kontaktu s urcitými lidmi nebo v konkrétním
  prostredí ci situaci (nonverbální komunikace muže
  být zachována).

9
Totální mutizmus

• Úplná ztráta hlasu a reci
• Je tady tendence ke komunikaci
• Komunikace je realizována bez hlasu a slov
  (gesticky, nonverbálne)

10
Surdomutizmus

• Je neurotická nebo psychotická ztráta hlasu, reci
  a sluchu.
• Postižený má nápadne živou schopnost odezírat rec
  z mimiky a úst mluvícího je to dusledek
  nevedomého slyšení.
• Muže vzniknout u disponovaných osob jako soucást
  posttraumatického syndromu, ataky duševního
  onemocnení.
• Je zachována vnitrní rec.
• Primární je psychiatrická terapie.
• Tendence k opakovaným problémum.

11
Terapie a rehabilitace mutizmu

• Psychiatrické ošetrení
• Klasické prístupy Individuální psychoterapie
• Moderní prístupy kolektivní formy integrace
• Postup doporucovaný Conradem a Williamsonem