Probl

1
Problémy menšinových skupin

• ANTIOPRESIVNÍ PRÍSTUP, PEDAGOGIKA OSVOBOZENÍ

2

• Cílem antidiskriminujících ci antiopresivních
  prístupu je zmena situace znevýhodnovaných a
  utlacovaných menšin (kulturne, rasove,
  nábožensky, atd.). V moderní sociální práci se
  zacaly objevovat na konci osmdesátých let a
  jejich prosazování probíhalo v letech
  devadesátých.

3

• Nárust zájmu o tyto modely sociální práce
  souvisel s potrebou nekterých západních zemí
  celit výbušným sociálním problémum, které se
  týkaly vztahu vetšinové spolecnosti a prevážne
  etnických menšin (jejich sociálního vyloucení).

4

• Problematika vztahu mezi ruznými etnickými a
  kulturními skupinami je v soucasné dobe realitou.
  
• V soucasném svete patrí ke klícovým problémum
  interetnické a interkulturní vztahy.

5

• Antiopresivní neboli antidiskriminující prístup
  je takový, jehož cílem je zmena situace statusove
  a kulturne znevýhodnených menšin.
• Výchozím pojmem je oprese strukturální
  znevýhodnení urcitých skupin.

6

• Temto skupinám jsou odpírána nekterá práva a
  možnosti, které jsou bežne dostupné vetšinové
  spolecnosti. Antiopresivní prístup si klade za
  cíl tomuto znevýhodnení celit, redukovat
  diskriminaci, která je založena na rase, pohlaví,
  postižení, sociální tríde ci sexuální orientaci.

7

• Diskriminace a oprese je chápána jako ústrední
  charakteristika situací, s nimiž soc. pracovník
  prichází do styku.

8

• Antiopresivní prístup je uplatnován v práci
  s ruznými formami útlaku žen, príslušníku ruzných
  ras, tríd a etnik, náboženských, sociálních a
  kulturních skupin.

9

• Základní východisko AOP považuje schopnost vnímat
  diskriminaci a opresi jako základní
  charakteristiku životní situace, s níž se klienty
  potýkají.

10
Antiopresivní prístup je vymezen následujícími
rysy

• Diskriminace je základní rys klientovi situace -
  dle tohoto je vyslovene nebezpecné, pokud si soc.
  pracovník neuvedomuje diskriminaci ci opresi.
  Smyslem antiopresivního prístupu (dále jen AOP)
  je upozornovat na opresi mezi skupinami lidí
  (gender, etnocentrismus- jedna kultura vuci
  druhé, ateizmus)

11

• Opresi jde odstranit nebo posílit soc.
  pracovník muže intervencí opresi posílit nebo
  odstranit, proto je nutné, aby mel povedomí o
  sociálne-politickém kontextu a nezustával tak
  soucástí problému. Touto problematikou se zabýval
  napr. Thompson.

12
Antiopresivní prístupy

• Asimilace noví migranti pricházející do zeme se
  prizpusobují nové kulture. Nekteré soc. problémy
  jsou pak symptomem akulturace.

13

• Klient neoplývá nekterými dovednostmi nutnými pro
  život v nové kulture, protože se to ve své
  kulture nenaucil. Soc. pracovník mu pomáhá takové
  dovednosti osvojit, snaží se porozumet jeho
  kulturnímu zázemí.

14

• Liberální pluralismus princip zacházení podle
  rovných príležitostí (právo všech na stejné
  zacházení v práci.)

15

• Kulturní pluralismus aneb podpora
  multikulturalismu, tj. aby byli ve spolecnosti
  ruzné kultury, etnické skupiny. Aby si lidé mohli
  zachovávat své kulturní dedictví.

16

• Strukturalismus kapitalismus je o sociálních
  trídách, ruzných pozicích. AOP rozširuje
  strukturalismus na ruzné etnické a kulturní
  charakteristiky (napr. gender). Proto jsou
  v kulture nekteré skupiny dominantní

17

• Perspektivy minoritních skupin soc. práce by
  mela zohlednovat názory utlacovaných, predevším
  pri tvorbe služeb, protože oni nejlíp rozumí žité
  skutecnosti útlaku (opresi).

18
Zvláštní prípad AOP Paulo Freire pedagogika
osvobození

• Významný stoupenec AOP, narozen v Brazílii, ve
  svém živote bojovat proti chudobe, opresi. Poté
  co musel emigrovat do USA, protože zmocnoval
  brazilskou chudinu (ucil je císt a psát a to
  vnímal predevším jako zpusob jak jim pomoci se
  vymanit z útlaku), bojoval proti válce ve
  Vietnamu a proti rasové segregaci cernochu v USA,
  rozšíril pojetí útlaku za hranice tretího sveta.

19

• Na základe svých životních zkušeností napsal
  Pedagogy of the Oppressed pedagogika
  osvobození, kde vzdelání chápe jako osvobozování,
  to se deje ve dvou stupních

20

• 1) soc. pracovník probouzí v lidech vedomí o
  utlacení
• 2) procesem permanentní kulturní akce usiluje o
  zmenu.

21

• Klícovým pojmem v díle Freira je probuzení
  uvedomení, lidi je potreba zmocnovat
  (vzdeláváním), aby vyšli z útlaku a prejali
  vlastní sociální a politickou odpovednost

22

• Kultura ticha spolecenský stav utlacených lidí
  (marginalizovaných skupin) zpusobený tím, že
  dominantní kultura zaprícinila, že tyto
  utlacované skupiny nejsou vnímány nebo jsou
  vnímány tak, jak chce sama dominantní kultura.

23

• Moc úcelem vzdelávání je získávání moci. Jde o
  kolektivní cíl. Utlacovaní tohoto mohou dosáhnout
  díky jednote a svému poctu. Cílem vzdelávání je
  zmocnení (empowerment) a to vede k sociálnímu
  porádku, odmítání hierarchického a
  autoritativního systému

24

• Dialog podporuje komunikaci, rovné postavení
  tech, co komunikují. Soc. pracovník v dialogu
  opouští nadrazenou expertní pozici, stává se
  komunikujícím partnerem.

25

• Princip reality nemá smysl s klientem hovorit
  o stigmatizaci. Lze se ho ovšem ptát, co cítil,
  když mu nedali práci, protože je Rom.. Pri soc.
  práci vycházíme ze zkušeností klienta.

26

• Kodifikace a dekodifikace jako soucást probuzení
  vedomí klient se rozvíjí v dialogu, kde mu soc.
  pracovník pomáhá pochopit nový kontext kulturních
  a sociálních artefaktu, kterými je obklopen. To
  se deje formou kodifikace a dekodifikace

27

• A) Kodifikace soc. pracovník vzbuzuje debatu
  nad známými artefakty (napr. ukázkou fotografie).

28

• B) Dekodifikace analýza v dialogu, vede
  k odhalování nových významu a kontextu reality,
  má vést k pochopení strukturálních prícin
  spolecenské nespravedlnosti. Jde o demaskování
  sociální reality.

29

• Probuzení vedomí dospívání k vedomí vlastních
  hodnot a kultury.

30
Shrnutí

• AOP klade duraz na širší sociální a politické
  problémy spolecnosti, vede k jejich rešení a to
  formou uskutecnení sociální akce, která je
  cíleným dusledkem kritického nazírání reality.

31

• Tento prístup je uplatnován napr. pri rešení
  negramotnosti v rámci ruzných komunitních
  programu. Aplikovat dusledne koncept navržený
  Freirem lze jen v omezených situacích a dobách
  (nejlépe v revolucních a porevolucních dobách).